Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru

Zajímá mě výklad pojmu „rozhodné období“ pro účely nabídkové povinnosti. Uvedu na příkladu: Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace organizační složky státu se vzdá funkce k 20. 10. 2026 v souladu s § 73a ZP. Zaměstnavatel, reprezentovaný nadřízeným, předává obdrženou listinu na personální oddělení. Personální oddělení projde volná systemizovaná místa k datu 20. 10. 2026 a samozřejmě zohledňuje již proces rozjednaných nástupů, které jsou ve fázi před podpisem pracovní smlouvy, výběrové řízení proběhlo a teď se řeší administrativa s nástupem do PP od 1. 11. 2026. Tato místa nenabízí, přestože odpovídají zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Ale tam, kde je prozatím pouze vyhlášen inzerát, tato místa do nabídkové povinnosti personální oddělení zařadí. Do 21. 10. 2026 tedy máme připravenu nabídkovou povinnost, nabídka je podepsaná statutárním orgánem. Personální oddělení vyzve dotčeného zaměstnance, aby se dostavil na pracoviště za účelem předání nabídkové povinnosti. Osoba nereaguje na opakované výzvy, přestože má stále funkční pracovní e-mail i mobil. Nabídkovou povinnost tak zaměstnavatel zasílá poštou. Dotčená osoba je stále na překážkách na straně zaměstnavatele, ale nereaguje na telefonáty ani e-maily ze zaměstnání, kdy ji její vedoucí kontaktoval, aby řádně předala stav plnění úkolů. Doručení nabídkové povinnosti nakonec proběhne až fikcí doručením, od této chvíle běží lhůta na vyjádření, kterou stanovil zaměstnavatel na 3 kalendářní dny od doručení v samotném dopise – nabídkové povinnosti. Pokud se za tu dobu, než se zaměstnanec vyjádří, nebo než uplyne bez odpovědi lhůta, rozšíří počet volných míst odpovídajících zdravotnímu stavu a kvalifikaci, je nutné je donabízet, tj. rozšiřovat původní nabídkovou povinnost, protože rozhodné období stále není ukončeno? Zároveň může takto zaměstnanec „vyghostit“ zaměstnavatele a neuposlechnout výzvu k dostavení se na pracoviště? Protože situace se pak opakovala i pro situaci předání výpovědi z důvodu fikce nadbytečnosti. Zaměstnanec neuposlechl výzvu zaměstnavatele a nedostavil se. Jaké má zaměstnavatel možnosti? Přece nebudeme zaměstnanci neposkytujícímu součinnost k vyřízení pracovněprávního vztahu psát vytýkací dopisy, tím si nepomůžeme. Upozorňuji, že po novele zákoníku práce, se tímto stále prodlužuje doba, kdy je zaměstnanec na překážkách a ještě nezačala běžet ani výpovědní lhůta, protože výpověď nebyla doručena a zase leží na poště. 

Společnost Pivovary Staropramen během roku 2027 ukončí výrobu piva v ostravském pivovaru Ostravar a produkci přesune do závodu na pražském Smíchově. Změna se dotkne přibližně 120 zaměstnanců ve výrobě. Značka Ostravar na trhu zůstane, pivo se však již nebude vařit v Ostravě, kde má tradici od roku 1897.

Dostali jsme výpověď podle § 52 písm. a) zákoníku práce. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře, kterou nám dal předseda předsavenstva dne 8. 7. 2026 a my jako zaměstnanci ji přijali dne 13. 7. 2026 a ukončili pracovní poměr dne 13. 9. 2026. Bývalý předseda představenstva odsoupil z funkce dne 27. 7. 2026. Nový předseda představenstva rozhodl, že nám zatím vyplatí částečnou mzdu bez odstupného a to splnil, dostali jsme částečnou mzdu bez odstupného dne 12. 10. 2026 s tím, že nový předseda představenstva chce napadnout výpověď z organizačních důvodů podepsanou původním předsedou představenstva. Mzdy byly poslané řádně k odsouhlasení včetně odstupného nové dozorčí radě, ale člen dozorčí rady mi napsal emailem: „pošli mi prosím ty mzdy za září zvlášť a to odstupné zvlášť. Tu mzdu pošlu normálně hned a to odstupné musím poslat přes ty právníky, ať si to vyřeší a dají pokyn k platbě.“ Máme obrátit na inspektorát práce, protože jsme nedostali odstupné a nedostali jsme do dnešního dne žádné vyjádření, ani k ukončení PP, ani vyjádření, proč nám nechtějí vyplatit odstupné, nebo je máme vyzvat k proplacení odstupného datovou schránkou, nebo vše předat právníkovi, který nám to bude vyřizovat?

Došlo k ukončení PP podle § 52 písm. a) – máme dostat odstupné ve výplatním termínu, ale zaměstnavatel nám chce dát dohodu o splátkách odstupného po třech splátkách, je to možné ze strany zaměstnavatele? Obáváme se, abychom o odstupné nepřišli.

Kdy se zdánlivý outsourcing může stát zastřeným zprostředkováním zaměstnání, tedy nelegálním pronájmem pracovní síly mimo režim agenturního zaměstnávání? Mgr. Jakub Lejsek se zaměřuje na znaky, podle nichž inspekce práce a soudy posuzují skutečný obsah spolupráce, odpovědnost dodavatelů i objednatelů, hrozící sankce a aktuální kontrolní praxi. Součástí jeho článku jsou také praktická doporučení, jak nastavit externí spolupráci v souladu se zákonem.

  Pokud snižujeme systemizovaná míst např. v oddělení služeb čtenářům, můžeme přemístit  kolegy a kolegyně, kteří mají v pracovní smlouvě sjednán druh práce „knihovník“, v katalogu práce 2.03.01 Knihovník, do oddělení akvizice, katalogizace, kde máme neobsazená místa? Stále je zachován druh práce Knihovník, jen se bude lišit, resp. předávat nový popis práce. Je v souladu se zákonem takto přemístit zaměstnance na systemizované místo s nižší/vyšší platovou třídou (zaměstnavatel se řídí NV 341/2017)? Ráda bych vyvrátila domněnku, že by tito zaměstnanci měli nárok na výpověď z organizačních důvodů s nárokem na odstupné. Domnívám se, že ne, protože jejich druh práce je pro zaměstnavatele stále potřebný, ale v jiném oddělení v rámci organizační struktury.   

Zákoník práce v § 56 odst. 2 uvádí, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud podle lékařského posudku nemůže dále pracovat bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr, má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Tuto náhradu (za 2 měsíce) vyplatím v poslední mzdě zaměstnance. Z této náhrady odvádím, ZP, SP, daň. Je to takto správně? Spadá tato mzdová složka do OON nebo k ní přihlédnout jako k překážce na straně zaměstnavatele?

V loňském roce jsme neplatně rozvázali pracovní poměr se zaměstnancem z důvodu nadbytečnosti v 9/2025 a vyplatili jsme mu odstupné. Letos jsme uznali neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a zaměstnanec od 3/2026 chodí opět do práce. Zaměstnance jsme zpětně přihlásili na ZP a ČSSZ, jako by k ukončení pracovního poměru nedošlo. Nyní bylo soudně stanoveno, že zaměstnanci náleží ušlá mzda za měsíce 10/2025 – 3/2026 a musí vrátit vyplacené odstupné bez vzájemného započtení. Celá ušlá mzda mu bude vyplacena se mzdou za 6/2026. Jakým způsobem tedy opravit účetní záznamy (ELDP, potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025) a účetní záznamy roku 2026 v souvislosti s JMHZ?

Sjednání pracovního poměru na dobu určitou omezuje právní úprava až na výjimky předepsanými pravidly. Jejich nedodržení může vést k tomu, že se pracovní poměr změní na dobu neurčitou. Jak v této souvislosti nahlížet na to, že by měl takto sjednaný pracovní poměr skončit jiným způsobem (např. právním jednáním zaměstnavatele), a to dokonce až po uplynutí původně vymezené doby jeho trvání?

Zaměstnavatel oznámil zaměstnanci dne 27. 5. 2026 zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle § 66 ZP s tím, že pracovní poměr ruší s účinnosti ke dni 31. 5. 2026. Zaměstnanec od 28. 5. 2026 šel na nemocenskou. Pracovním poměr nelze zrušit ve zkušební době v případě prvních 14 dnů nemoci. Ke kterému dni bude končit pracovní poměr? Vzhledem k tomu, že oznámení i přijetí zrušení pracovního poměru bylo dne 27. 5. 2026, předpokládám tedy, že zrušení je platné a je potřeba určit, ke kterému dni tedy končí pracovní poměr.

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./6. Rozvázání pracovního poměru a výkon funkce regulované veřejnoprávními předpisy přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./5. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a zákaz výpovědi přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./4. Řízení motorového vozidla a výpověď z pracovního poměru přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Jak bude vyplněn ELDP, resp. JMHZ za 05/2026 v tomto případě: Ukončení PP dohodou k 10. 5. 2026 (neděle), pracovní neschopnost do 9. 5. 2026 (nemocenské dávky). Zaměstnanci bude proplacena nevyčerpaná dovolená (cca 10 000 Kč) a zúčtována odměna (cca 30 000 Kč). Jak to bude s vyloučenými dobami a vyměřovacím základem? 

Jsme příspěvková organizace – Zdravotnická záchranná služba. Zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplácíme v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu odchodné dle § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, pokud splní všechny podmínky vyjmenované v zákoně. V březnu 2026 rozvázal zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr dohodou ke sjednanému dni. Následující den zaměstnanec zemřel. Zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru splnil všechny podmínky § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a náleželo by mu odchodné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Vzniklo také v tomto případě právo na odchodné? Jak má v této záležitosti zaměstnavatel dále postupovat, aby dodržel všechna zákonná ustanovení? Vzniklo by právo na odchodné v případě, že by pracovní poměr zaměstnance zanikl jeho smrtí?

Ke změně druhu práce může dojít nejenom na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale dočasně též jednostranným převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci. Co když zaměstnanec odmítne takovou práci konat? Může to pro něho mít nějaké negativní právní následky?

Takzvaná flexinovela zákoníku práce účinná od 1. června 2025 přinesla revoluční změnu ohledně délky a běhu výpovědní doby. Byly zavedeny dvě délky výpovědní doby a po desítkách let došlo ke změně pravidel o běhu výpovědní doby. Výpovědní doba již nezačíná běžet od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi z pracovního poměru, nýbrž již dnem doručení výpovědi. Zákonodárce zároveň explicitně připustil možnost sjednat si jak delší výpovědní dobu, tak i jiná pravidla pro její běh. Novela k tomuto bodu ale neobsahuje žádné přechodné ustanovení. V praxi tak vyvstala otázka: jaký význam mají dříve uzavřené pracovní smlouvy obsahující ujednání o délce a běhu výpovědní doby? Nadále obstojí, či se od 1. června 2025 automaticky „přepisují“ zákonnou úpravou? Jaký je rozsah autonomie vůle smluvních stran? Následující text se těmto otázkám detailně věnuje a nabízí odpověď, která by měla poskytnout jistotu jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

Řediteli školy končí 6letá lhůta výkonu práce 31. 7. 2030. Ze zdravotních důvodu by chtěl ukončit funkci ředitele k 31.12.2026 s tím, že by ještě nějakou dobu zůstal ve funkci zástupce, případně vyučujícího učitele na této škole. Kdy musí zřizovatel vyhlásit konkurz na místo nového ředitele? Je to v období červenec - srpen - září 2026?

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./10. Náhrada mzdy (platu) při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./7. Pracovní poměr na dobu určitou tzv. zástupu přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025