Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru

Jak bude vyplněn ELDP, resp. JMHZ za 05/2026 v tomto případě: Ukončení PP dohodou k 10. 5. 2026 (neděle), pracovní neschopnost do 9. 5. 2026 (nemocenské dávky). Zaměstnanci bude proplacena nevyčerpaná dovolená (cca 10 000 Kč) a zúčtována odměna (cca 30 000 Kč). Jak to bude s vyloučenými dobami a vyměřovacím základem? 

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./5. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a zákaz výpovědi přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./4. Řízení motorového vozidla a výpověď z pracovního poměru přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./6. Rozvázání pracovního poměru a výkon funkce regulované veřejnoprávními předpisy přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Jsme příspěvková organizace – Zdravotnická záchranná služba. Zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplácíme v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu odchodné dle § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, pokud splní všechny podmínky vyjmenované v zákoně. V březnu 2026 rozvázal zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr dohodou ke sjednanému dni. Následující den zaměstnanec zemřel. Zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru splnil všechny podmínky § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a náleželo by mu odchodné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Vzniklo také v tomto případě právo na odchodné? Jak má v této záležitosti zaměstnavatel dále postupovat, aby dodržel všechna zákonná ustanovení? Vzniklo by právo na odchodné v případě, že by pracovní poměr zaměstnance zanikl jeho smrtí?

Ke změně druhu práce může dojít nejenom na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale dočasně též jednostranným převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci. Co když zaměstnanec odmítne takovou práci konat? Může to pro něho mít nějaké negativní právní následky?

Takzvaná flexinovela zákoníku práce účinná od 1. června 2025 přinesla revoluční změnu ohledně délky a běhu výpovědní doby. Byly zavedeny dvě délky výpovědní doby a po desítkách let došlo ke změně pravidel o běhu výpovědní doby. Výpovědní doba již nezačíná běžet od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi z pracovního poměru, nýbrž již dnem doručení výpovědi. Zákonodárce zároveň explicitně připustil možnost sjednat si jak delší výpovědní dobu, tak i jiná pravidla pro její běh. Novela k tomuto bodu ale neobsahuje žádné přechodné ustanovení. V praxi tak vyvstala otázka: jaký význam mají dříve uzavřené pracovní smlouvy obsahující ujednání o délce a běhu výpovědní doby? Nadále obstojí, či se od 1. června 2025 automaticky „přepisují“ zákonnou úpravou? Jaký je rozsah autonomie vůle smluvních stran? Následující text se těmto otázkám detailně věnuje a nabízí odpověď, která by měla poskytnout jistotu jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

Řediteli školy končí 6letá lhůta výkonu práce 31. 7. 2030. Ze zdravotních důvodu by chtěl ukončit funkci ředitele k 31.12.2026 s tím, že by ještě nějakou dobu zůstal ve funkci zástupce, případně vyučujícího učitele na této škole. Kdy musí zřizovatel vyhlásit konkurz na místo nového ředitele? Je to v období červenec - srpen - září 2026?

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./10. Náhrada mzdy (platu) při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./7. Pracovní poměr na dobu určitou tzv. zástupu přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Jak řešit situace, na které běžné postupy v HR nestačí? Organizační změny, povýšení nebo návrat rodičů po rodičovské dovolené často vyžadují tvůrčí přístup v mezích zákona. Tento článek nabízí praktické příklady, jak pomocí dohody obou stran nastavit flexibilní řešení, která přinášejí jistotu zaměstnancům i stabilitu zaměstnavateli.

Zaměstnankyně odešla v roce 2023 na mateřskou dovolenou, na kterou ji hned navazovala rodičovská dovolená. Pracovala na pozici hlavní účetní a měla pod svým vedením několik účetních na účetním oddělení. Její místo bylo obsazeno novým zaměstnancem, jehož smlouva má trvání na dobu neurčitou. V roce 2026 dítě dovrší 3 let věku a měla by se vrátit zpět do práce. Jak je to s jejím pracovním místem – pokud se nevrací po mateřské nebo do 2 let věku dítěte, nepřísluší ji již „stejná židle“, ale jiné místo tomu adekvátní? V čem se posuzuje adekvátní místo - pozicí, tj. nová pozice by měla být taky vedoucí, nebo finančně? Může dostat výpověď z nadbytečnosti, protože není předpoklad, že se jako účetní uplatní na jiném oddělení? 

Poslední novelizace zákoníku práce , tzv. flexinovela, přinesla zásadní změny do oblasti rozvazování pracovního poměru. Novela č. 120/2025 Sb. byla vyhlášena dne 29. 4. 2025 a začala platit již o měsíc později, 1. 6., což poskytlo minimální prostor pro přizpůsobení se novým pravidlům. Flexinovela přitom po desítkách let zažité právní úpravy přinesla nejrozsáhlejší změny do pasáže zákoníku práce , kterou aplikační praxe považuje za tradičně nejcitlivější, a tou je oblast rozvazování pracovního poměru. Účelem tohoto příspěvku je upozornit na některá úskalí, která jsou s rozvazováním pracovního poměru po flexinovele v praxi spojena.

Zaměstnankyně, která je u nás zaměstnána na základě pracovní smlouvy na pozici provozně technický náměstek (nejde o pracovní místo obsazované jmenováním), se s účinností ke dni 17. 9. 2025 jednostranně vzdala svého pracovního místa a přestala docházet do práce. Zaměstnavatel pro ni nemá jinou vhodnou práci. Po konzultaci s právníkem jí byly vypláceny náhrady mzdy na straně zaměstnavatele. Dne 15. 10. 2025 zaměstnankyně podepsala výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) z důvodu, že se vzdala pracovního místa a zaměstnavatel nemá jinou vhodnou pozici, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Na základě výše uvedeného si dovoluji požádat o stanovisko k následujícím otázkám: 1) Je správný postup, že zaměstnavatel vyplácí zaměstnankyni náhrady mzdy na straně zaměstnavatele, ačkoliv nebyla jmenována a přestala docházet do práce? 2) Skončí pracovní poměr dnem 14. 12. 2025 (případně k jakému datu správně končí výpovědní doba) a správně nenáleží odstupné? 3) Může zaměstnankyně napadnout tento postup nebo výpověď u soudu, a jaká jsou případná rizika pro zaměstnavatele? Jsme příspěvková organizace, jmenovaný je pouze ředitel, nějak se nám začínají vedoucí vzdávat funkce, nechodí do práce a chtějí náhrady na straně zaměstnavatele - jak toto prosím vyřešit?

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě na dobu určitou. V rámci tzv. výstupního kolečka zaměstnanec neodevzdal všechny poskytnuté předměty, tedy nebyl vyrovnán majetkový vztah. Z tohoto důvodu jsem nepodepsala formulář vyrovnání majetkových vztahů se zaměstnavatelem. K dosažení účelu vyrovnání majetkových vztahů jsem navrhla, aby do doby vrácení zapůjčených předmětů nebyly vydány dokumenty související s ukončením pracovněprávního vztahu (zápočtový list apod.). Je tento postup správný? Pokud by tomu tak nebylo, můžete mi poradit, jaký postup by byl správný?

Flexinovela přinesla do pracovního práva větší flexibilitu, ale i nové praktické problémy při rozvazování pracovních poměrů. Zaměstnavatelé často narážejí na nejasnosti v postupech či zvýšená právní rizika. Jak se těmto komplikacím vyhnout? Na setkání Mgr. Jindřich Fuka nabídl praktické rady a řešení k následujícím tématům: první zkušenosti s novinkami na úseku změny běhu a délky výpovědní doby praktické dopady sloučení zdravotních výpovědních důvodů důsledky změn ve lhůtách, doručování atd. aktuality ke dni konání akce

Výkladové stanovisko XXXVI./5. Naplnění výpovědního důvodu pro soustavné méně závažné porušování povinností („pracovní kázně) přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 10. 3. 2025

Výkladové stanovisko XXXVI./4. Odvolání právního jednání vedoucího ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 10. 3. 2025

Zaměstnanec je již 4 měsíce v nemocenské a patrně ještě bude dále. Společnost přeorganizovala pracovní úvazky stávajících zaměstnanců a tento zaměstnanec se pro ni stal nadbytečným. Společnost chce s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr dohodou, ale pro pro výpovědní důvody dle § 52 písm. c) –nadbytečnost. Bude tedy mít nárok na zákonné odstupné. Lze ukončit pracovní poměr dohodou v době nemocenské pro tyto důvody? Samozřejmě za předpokladu, že s tím bude zaměstnanec souhlasit. Pokud půjde na úřad práce, bude mít nižší podporu, protože se jednalo o ukončení dohodou?

Zaměstnanci přecházejí od původního zaměstnavatele pod nového zaměstnavatele od 1. 9. 2025. Místo výkonu práce a druh práce zůstávají stejné. Nejsou ale známy mzdové podmínky. Může původní zaměstnavatel sepsat se zaměstnanci dohodu o skončení pracovního poměru k 31. 8. 2025 s tím, že pokud by zaměstnanci nesouhlasili s novými podmínkami, vyplatí jim k 31. 8. 2025 odstupné? V opačném případě by zaměstnanci přešli pod nového zaměstnavatele a odstupné by vyplaceno nebylo. Byla by taková dohoda platná?