Odměňování a péče o zaměstnance

Prvního června letošního roku nabude účinnosti relativně rozsáhlá tzv. flexibilní novela zákoníku práce , která, kromě jiných změn, zahrnuje také některé novinky v odměňování zaměstnanců. V souladu s celkovým cílem novely se jedná o souhrn opatření, jež mají za cíl především zpružnit podmínky odměňování zaměstnance za práci, nikoliv o změny, jež by měly vždy nutně vliv na výši mzdy, platu nebo odměny z dohody. Novela především reaguje na požadavky digitalizovaného globálního věku na trh práce a vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Konkrétně zahrnuje upřednostnění bezhotovostní výplaty mzdy, rozšíření možnosti vyplácet mzdu v cizí měně, zpřesnění popisu výpočtu průměrného výdělku, úpravu zákazu doložek mlčenlivosti o mzdě a nakonec i zjednodušení doručování mzdového výměru zaměstnanci.

Ve světě dochází k zásadním změnám a abychom s tímto vývojem udrželi krok, mění se či zcela mizí také naše pracovní místa a dovednosti. Co bychom měli očekávat do roku 2030?

Nejvyšší soud ČR ve svém aktuálním rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3471/2024) potvrdil možnost zaměstnavatelů podmínit přiznání nenárokové pohyblivé složky mzdy dodržováním pracovní kázně zaměstnanci.Toto rozhodnutí přináší důležité vyjasnění dlouho diskutované otázky: Může zaměstnavatel zohlednit v rámci nenárokové pobídkové složky mzdy i dodržování pracovních povinností? Odpověď je nyní jednoznačná – ano, může! V čem je rozhodnutí přelomové?Dosud nebylo zcela jasné, zda lze tyto dvě oblasti (výkonové ukazatele a dodržování povinností) propojovat. Někdy se argumentovalo, že jde o "míchání jablek s hruškami". Nejvyšší soud však nyní potvrdil, že stanovení podmínek pro pobídkovou složku mzdy může zahrnovat nejen kritéria výkonu, ale i dodržování povinností zaměstnanců. Soud zdůraznil, že snížení pohyblivé složky mzdy za porušení povinností není peněžním postihem zakázaným zákoníkem práce (§ 346b), pokud tvoří součást předem stanovených podmínek pro vznik nároku na tuto složku mzdy.  Co je potřeba dodržet?Pro správné nastavení takového systému je důležité: Mít propracovaný systém hodnocení  Porušení musí přímo souviset s prací  Dopad porušení na krácení pohyblivé složky musí být přiměřený  Pravidla musí být jasně stanovena (např. v kolektivní smlouvě) 

Zaměstnanci pracují v různě dlouhých směnách. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování v podobě stravenek v hodnotě 123,9 Kč za jeden odpracovaný den/směnu (7,5 hod./den). Pokud směna zaměstnance v určitý den dosáhne alespoň 11 hodin, zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytnout stravovací poukázku ve vyšší hodnotě, např. 170 Kč. Náš dotaz zní, zda na částku, která převyšuje zákonný limit pro osvobození od daně, může zaměstnavatel pohlížet jako na další příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9. písm. b) ZDP (123,9 Kč + 46,1 Kč) a hodnota celé stravenky tak bude osvobozená od daně z příjmů? Jakou formulaci nejlépe zvolit do vnitřního předpisu, aby vyšší hodnota stravenky byla osvobozená? Nebo musí zaměstnavatel fyzicky poskytnout 2 ks příspěvku na stravování?

Plánujeme zavést pro zaměstnance novou online službu zprostředkování zdravotní péče. Poskytovatel této služby není zdravotnickým zařízením. Tato služba pro zaměstnance není povinná, její využití je čistě na rozhodnutí zaměstnance. Službu jako takovou hradí zaměstnavatel. Podstatou služby je preventivní péče a edukace (informace k zdravému životnímu stylu, podstatě různých onemocnění apod.), dále koordinace zdravotní péče (online posouzení zdravotního problému a nasměrování na konkrétní zdravotnické zařízení a vyhledání odborného lékaře v lokalitě zaměstnance, případně dojednání termínu návštěvy). Vznikne-li na straně zaměstnance potřeba zdravotní péče, je tato následně hrazena buď z povinného veřejného zdravotního pojištění, v případě nutnosti nějakého doplatku, je tento v režii zaměstnance. Součástí služby jsou také vzdělávací a rozvojové akce pro personalisty a vedení společnosti. Má služba daňový dopad na zaměstnance, zejména skutečnost, zda se jedná o nepeněžní příjem zaměstnance, který by měl podléhat zdanění a zpojistnění? Případně zda je možné na takovou službu nahlížet ne jako na benefit poskytovaný zaměstnanci, ale jako na službu poskytovanou zaměstnavateli ve smyslu výdaje vynaloženého pro dosažení a udržení příjmů v souladu s § 24 odst. 1 ZDP, potažmo § 24 odst. 2 písm. j) ZDP,  případně i náklady vynaložené v návaznosti na plnění povinnosti zaměstnavatele dle zákoníku práce na vytváření zákonných podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

Z důvodu přechodu práv a povinností dle § 338-345a zákoníku práce bychom měli převzít rovněž práva zaměstnanců vyplývající ze Směrnice o hospodaření s FKSP. Jak ale postupovat, když dosud směrnice u převádějícího zaměstnavatele zpracovaná nebyla a její zpracování se předpokládá až po datu „převzetí zaměstnanců“?

Vědět jakým způsobem správně odměňovat zaměstnance za práci konanou v noci nebo o víkendu (v sobotu a neděli) je podstatné pro každého zaměstnavatele, protože poskytování příplatků je v těchto případech povinné přímo ze zákona. Článek se zabývá podmínkami, které ovlivňují jeho výši a podobu a také rozsahem smluvní volnosti, který může tyto podmínky měnit. Zahrnuty jsou situace, kdy zaměstnanec pobírá mzdu, kdy pobírá plat i režim odměny z dohody. V neposlední řadě je čtenář upozorněn i na nejčastější chyby, které se na poskytování těchto dvou příplatků obvykle vztahují.

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

Jako příspěvek na stravování z FKSP poskytujeme zaměstnancům 11 Kč, zaměstnanec doplácí 42 Kč. Lze tento doplatek řešit možností čerpání z osobního limitu zaměstnance (kde jsou jako možnosti čerpání příspěvek na rekreaci, apod.) do výše osobního limitu s tím, že po vyčerpání limitu by si po zbývající část roku zaměstnanec doplácel 42 Kč jako ostatní zaměstnanci?

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Lze poskytnout benefity (volnočasové a zdravotnické) jen některým zaměstnancům (nikoliv všem), pokud to zdůvodním ve směrnici? A pokud to lze z nějakého důvodu, jaký důvod pro neposkytnutí všem zaměstnancům by měl být odpovídající?

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

S účinností od 1. 1. 2025 došlo k novelizaci zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, a jeho prováděcích předpisů. Novela provedená zákonem č. 469/2024 Sb. a zákonem č. 470/2024 Sb. přináší celou řadu změn zejména v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením a s tím spojenou povinností plnění povinného podílu. Ten je možné i po novele zákona o zaměstnanosti stejně jako v předchozích letech plnit třemi způsoby, které lze uplatnit samostatně, anebo ve vzájemné kombinaci. Jsou to zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, náhradní plnění a odvod do státního rozpočtu. Zatímco v tzv. přímém zaměstnávání osob se zdravotním postižením nedošlo k žádné změně, tedy i nadále rozlišujeme čtyři okruhy osob, které jsou pro účely zákona o zaměstnanosti považovány za osoby se zdravotním postižením, ve zbylých dvou dochází od ledna 2025 k významným změnám. Pro úplnost je třeba dodat, že povinný podíl za rok 2024 se řídí právní úpravou platnou k 31. 12. 2024.

Spravedlivé odměňování je výzva, nutnost ale i potřeba, která může zajistit přívětivou atmosféru na pracovišti a mít řadu dalších pozitivních přínosů. Samotné nastavení spravedlivého odměňování vymezuje zákoník práce a dále umocňuje směrnice 2023/970. Pro nastavení základní mzdové diferenciace v soukromé sféře doposud mnozí zaměstnavatelé využívali i rozřazení prací dle skupin zaručené mzdy. Avšak od roku 2025 dochází ke zrušení zaručených mezd v komerční sféře. Jaké jsou tedy principy a nástroje k zajištění spravedlivého odměňování a jaké nástroje a řešení jsou dostupná pro zaměstnavatele soukromého sektoru?

Téma umělé inteligence (artificial intelligence, AI) v kontextu práce a jejího využití se v posledních třech letech posunulo z oblasti snové budoucnosti do reality nejen pracovních dní. AI ovlivňuje práci jako celek, od mikroúrovně práce jednotlivců, přes trh práce, až po makroúroveň na úrovni ekonomik. Jak konkrétně ovšem AI ovlivňuje tyto jednotlivé sféry a jaká je budoucnost využití AI v kontextu práce, je stále opředeno řadou mýtů a předsudků, které je vhodné uvést na správnou míru. Jaké konkrétní dopady má AI na trh práce a jak moc jsme na nové technologie připraveni nebo proč začít řešit využití AI na celofiremní úrovni spíše dříve nežli později? Právě na tyto časté otázky přináší následující článek komplexní odpovědi.

Budeme za naše zaměstnance pojišťovně plně hradit jejich pojištění odpovědnosti za škodu. Z tohoto příjmu musí zaměstnanec odvést daň a také zdravotní a sociální pojištění. Pojištění je sjednáno na celý rok 2025, faktura bude uhrazena pojišťovně ve 12/2024. Kdy zaměstnancům tyto konkrétní částky dodaním? Setkala jsem se s názorem, že jelikož se jedná o pojištění na celý rok 2025, v jehož průběhu by mohl zaměstnanec např. ukončit pracovní poměr a já bych mu pak musela část vrátit, měla bych správně celou částku vydělit 12 měsíci roku 2025 a alikvotní část pojištění zaplaceného pojišťovně za tohoto zaměstnance dodaňovat průběžně každý měsíc, např. pojistné 2 400 : 12 = 200 Kč měsíčně, pokud by ukončil pracovní poměr např. k 30. 6. 2025, pak by mu bylo dodaněno 6 x 200 = 1200 Kč. Původně jsem si myslela, že bych celou částku pojistného (např. 2 400Kč) dodanila a odvedla zdravotní a sociální pojištění již ve mzdách za 12/2024, v měsíci, kdy budeme toto pojištění hradit zdravotní pojišťovně. Jaký postup je správný?

Máme provozovny různě po republice, kromě toho poskytujeme zaměstnancům možnost Home office. Pro zaměstnance s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele je umožněno na základě smlouvy o zajištění stravování stravování v jídelně dodavatele. Jak správně nastavit příspěvek na stravování, když hodnota příspěvku na stravování strávníků v jídelně by byla nižší než u zaměstnanců, kteří tuto možnost nemají a těm bychom poskytli příspěvek např. formou stravenek či stravenkového paušálu? Pak by se zaměstnanci stravující se v jídelně mohli cítit "diskriminováni", když by viděli jako formu vhodnější stravenky. 

Jaký daňový dopad na zaměstnance by mělo poskytnutí "roční lítačky" na pražskou MHD? Lze poskytnout "lítačku" v rámci limitu pro benefity? Musí zaměstnanec s přijmutím benefitu souhlasit? Roční personifikovaná "Lítačka" by byla zaměstnancem používána jak pro soukromé, tak služební účely.

Zaměstnavatel na základě dohody přenechá zaměstnanci k užívání os. motorové vozidlo, které je určeno výhradně k plnění pracovních úkolů. Veškeré náklady na provoz, servis údržbu a opravy nese zaměstnavatel. Užije-li zaměstnanec vozidlo k soukromým účelům, bude hradit náklady na PHM a vedle toho též uhradí zaměstnavateli paušální náhradu za užívání vozidla ("jízdné") ve výši 13,-Kč za kilometr. Jízdné je splatné na základě faktury vystavené zaměstnavatelem se splatností 15 dnů. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel je oprávněn jednostranně započíst pohledávku za jízdné oproti mzdovým nárokům zaměstnance. Považuje se i v tomto případě za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla ? ( ust. § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ).