Poměrná část minima ve specifických situacích

Vydáno: 10 minut čtení

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.

Jak se může tato specifická okolnost projevit v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění, případně při řešení pojistného vztahu? Podívejme se nyní blíže na některé situace formou příkladů, kdy budeme vycházet z podmínky, že ze strany zaměstnance (a zaměstnavatele) musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec začal pracovat na dohodu o pracovní činnosti jako ve svém jediném zaměstnání dne 6. 2. 2017 a za měsíc únor mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 000 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 23 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci únoru činí 9 035,71 Kč [(23 : 28) x 11 000].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 9 035,71 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 220 Kč (9 035,71 x 0,135). S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 035,71 Kč, tj. 410 Kč.

Tento doplatek hradí zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele). Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel – tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem.

Z celkové částky pojistného 1 220 Kč zaplatí standardně zaměstnanec 680 Kč (270 + 410) a zaměstnavatel 540 Kč.

Poznámka:

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 28. 2. 2017 a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za tento den 320 Kč. Musí zaměstnavatel provádět dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 392,85 Kč [(1 : 28) x 11 000], když zaměstnanec současně pracoval po celý únor ještě u jiného zaměstnavatele?

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje, nemusí provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že:

  1. obdrží potvrzení o výši příjmu v měsíci únoru od jiného zaměstnavatele a úhrnná výše zúčtovaných příjmů bude činit nejméně 11 000 Kč, nebo
  2. bude disponovat potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance (a to i v měsíci únoru) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Při řešení takového případu dle bodu 1) je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že pro účely placení pojistného se sčítají příjmy zaměstnance, zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné, kterých zaměstnanec v rozhodném období kalendářního měsíce dosáhne. Nicméně vždy je zapotřebí, aby výše zúčtovaných příjmů byla u zaměstnavatele prokazatelně doložena. Při splnění podmínek v bodě 1) odvede zaměstnavatel pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 320 Kč. Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu by se neprováděl ani v případě:

  • kdyby se jednalo o zaměstnance – osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nebo
  • kdyby si tento zaměstnanec současně platil měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ nejméně v částce 1 906 Kč, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením.

Pokud by však nebylo doloženo potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce února a ani potvrzení dle bodu 2), přičemž by zaměstnanec nespadal do kategorie osob, pro které minimum neplatí, musel by být proveden dopočet (a doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 392,85 Kč.

Příklad č. 3:

Člen statutárního orgánu akciové společnosti nastoupí do funkce dne 13. 3. 2017, přičemž první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce června 2017.

V měsíci březnu musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda musí být za 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu, či nikoli. Za měsíc březen by se neplatilo žádné pojistné tehdy, pokud by člen statutárního orgánu:

  • byl současně zaměstnán v jiném zaměstnání a akciové společnosti by předložil potvrzení o tom, že tento zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo
  • současně podnikal jako OSVČ a platil by alespoň minimální zálohy, což by akciové společnosti doložil čestným prohlášením, nebo
  • patřil mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., což by akciové společnosti taktéž dokladoval.

Kdyby nebyla splněna ani jedna z těchto tří možností, muselo by být za měsíc březen odvedeno pojistné z poměrné části minima za 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci v hodnotě 6 741,93 Kč, tedy v částce 911 Kč, placené v plné výši zaměstnancem prostřednictvím zaměstnavatele. Z hlediska plnění oznamovací povinnosti bude osoba jako zaměstnanec přihlášena u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 13. 3.

Příklad č. 4:

Student vysoké školy dovršil 26 let dne 6. 2. 2017. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc únor a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku? Provede se dopočet do minimálního vyměřovacího základu, přesáhne-li příjem na dohodu o pracovní činnosti 2 500 Kč?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že po dovršení věku 26 let přestává stát pojistné platit. Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí v daném měsíci alespoň 2 500 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako [(22 : 28) x 11 000] a činí tedy 8 642,85 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci únoru této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 8 642,85 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být reálně i nižší než částka 11 000 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci únoru příjmu alespoň 2 500 Kč, pojistné na zdravotní pojištění by se neplatilo, nicméně osobě by nevznikl v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah – de facto pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešilo šest dnů registrace ve „státní kategorii“.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec onemocní dne 28. února.

Při odvodu pojistného za měsíc únor musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání – výkonu práce (tedy mimo jeden den nemoci) ve výši 10 607,14 Kč [(27 : 28) x 11 000]. To znamená, že za tento měsíc nemusí vyměřovací základ dosáhnout hodnoty 11 000 Kč.

Příklad č. 6:

Pojištěnec ukončil zaměstnání dne 3. 2. 2017, v těchto třech kalendářních dnech měl pouze neomluvenou absenci, přecházející z měsíce ledna. Na úřadě práce se jako uchazeč o zaměstnání zaregistroval dne 30. března.

Jelikož se na zaměstnance vztahovala v měsíci únoru povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum, v tomto případě jeho poměrnou část za celkem 3 kalendářní dny trvání zaměstnání, zaplatí zaměstnanec zaměstnavateli pojistné ve výši 160 Kč [(3 : 28) x 11 000 x 0,135], které zaměstnavatel odvede v rámci hromadné platby za všechny zaměstnance za tento měsíc.

Protože se pojištěnec zaregistroval jako uchazeč o zaměstnání dne 30. 3., nevznikne mu ve zdravotním pojištění žádná komplikace, neboť v měsících únoru i březnu bude mít relevantním způsobem vyřešen svůj pojistný vztah, za zbylé kalendářní dny obou měsíců se žádné pojistné nedoplácí a ani se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec si průběžně platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, od ledna 2017 v částce 1 485 Kč. Na den 7. 2. 2017 uzavřel dohodu o provedení práce s příjmem 11 000 Kč.

Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem například jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč, přihlásí osobu jako zaměstnance na tento jediný den a odvede pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu. Z titulu tohoto jednodenního zaměstnání bude mít osoba vyřešený ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah po celý kalendářní měsíc únor. Pro oznámení takového jednodenního zaměstnání slouží ve zdravotním pojištění kód „Q“, obdobně jako například při jednodenním svědčení u soudu. Protože se pojištěnec stal v měsíci únoru (byť jen na jeden den) zaměstnancem, nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů, což znamená, že se musí na zdravotní pojišťovně z této kategorie pro měsíc únor odhlásit. Jestliže zaplatil příslušné pojistné (což mohl učinit v období od 1. 2. do 8. 3. 2017), bude mít nárok na jeho vrácení, případně se může tato platba započítat s pohledávkami zdravotní pojišťovny v dalším období, tedy v situaci, kdyby se pojištěnec od března opět stal osobou bez zdanitelných příjmů.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Související dokumenty

Související pracovní situace

Zaručená mzda
Minimální mzda
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Dovolená po mateřské dovolené
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
Plátci a postupy ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2023
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Zaměstnání malého rozsahu
Odměny členů orgánů právnických osob
Přeplatek mzdy - zápůjčka
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Kontrola zdravotní pojišťovny a ČSSZ
Oprava mezd
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Svědečné
Souběh výkonu funkce a dohody o provedení práce
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Zaměstnávání Slováků českou firmou - odvody daní a pojistného
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Česká firma a slovenský zaměstnanec
Odměna za výkon funkce jednatele 2018

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění