Personalistika

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. Pojistník je přímo společnost, statutáři nejsou vyjmenovaní. Jedná se o daňový náklad a co z hlediska statutárů, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Původní ředitel skončil a do funkce ředitele ZŠ byla jmenována zástupkyně ředitele, do doby než bude na základě konkurzu jmenován nový ředitel. Nový ředitel byl jmenován po měsíci, původní zástupkyně školy tedy vykonávala funkci ředitele jeden měsíc. Nový ředitel školy si chce ponechat i nadále původní zástupkyni ředitele školy. Jaké doklady jsou k tomu třeba? Nová pracovní smlouva nebo platí to, co bylo před jmenování zástupkyně ředitelkou? 

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

To je několik zjištění, která vysledovala na konci roku 2024 v pořadí již 22. výroční studie mateřské společnosti MetLife o zaměstnaneckých trendech. Týká se jednak zdraví zaměstnanců, kde se ukázalo, že paradoxně nejstarší zaměstnanci se cítí nejzdravěji, ale i jejich vztahu k umělé inteligenci, kde zase dominují zaměstnanci nejmladší generace Z. Ukázalo se také, že největší míru spokojenosti a štěstí v zaměstnání vykazují ti, kteří kombinují práci v kanceláři s home office.

Úspěšné či osvědčené postupy, procesy či metody řízení, jejichž pomocí jiné organizace dosáhly velmi dobrých výsledků, bývají označovány jako „nejlepší praxe“ (Best Practice), a jako takové bývají doporučovány i dalším organizacím. Článek se zabývá podmínkami využití nejlepší praxe při řízení organizací a jeho limity, a jako vhodnější navrhuje přístup označený jako „Best-Fit“. Na rozdíl od koncepce nejlepší praxe, založené na přebírání určitých postupů, vychází tento přístup z přebírání společných cílů úspěšných firem a přizpůsobení jejich řídících metod podmínkám a požadavkům jednotlivých organizací.

Výkladová stanoviska AKV (XXXIV.) – pokračujeme JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 6.Lhůta pro rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem výpovědí nebo okamžitým zrušením * Ustanovení § 58 odst....

Z důvodu přechodu práv a povinností dle § 338-345a zákoníku práce bychom měli převzít rovněž práva zaměstnanců vyplývající ze Směrnice o hospodaření s FKSP. Jak ale postupovat, když dosud směrnice u převádějícího zaměstnavatele zpracovaná nebyla a její zpracování se předpokládá až po datu „převzetí zaměstnanců“?

„Má smysl chodit na ESG akce, když tu máme ten omnibus? Máme pokračovat v tom, co po nás chce aktuální zákon, nebo se spolehnout na to, že návrh projde? Nebo už je to 100pro, že se nás to týkat nebude?...“ To jsou teď nejčastější otázky, které Veronika Soukupová dostává. Odpovědět si musí nakonec každý sám.

Poslanecká sněmovna schválila flexinovelu zákoníku práce, která konečně odstraňuje povinnost zbytečných vstupních prohlídek pro nerizikové zaměstnance. Tím končí administrativní formalita, která zaměstnavatele i zaměstnance zatěžovala bez reálného přínosu pro zdravotní prevenci. Hospodářská komora ČR tento krok dlouhodobě prosazovala a oceňuje spolupráci s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem i ministrem práce Marianem Jurečkou, kteří pomohli tuto změnu prosadit.

Dne 15. února 2025 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 20/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jde celkem o šestnáctou novelizaci nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Pro naše uživatele, kteří dosud navštěvovali stránky Práce a mzda pro obsah z oblasti BOZP, jsme připravili zcela novou aplikaci.

Vědět jakým způsobem správně odměňovat zaměstnance za práci konanou v noci nebo o víkendu (v sobotu a neděli) je podstatné pro každého zaměstnavatele, protože poskytování příplatků je v těchto případech povinné přímo ze zákona. Článek se zabývá podmínkami, které ovlivňují jeho výši a podobu a také rozsahem smluvní volnosti, který může tyto podmínky měnit. Zahrnuty jsou situace, kdy zaměstnanec pobírá mzdu, kdy pobírá plat i režim odměny z dohody. V neposlední řadě je čtenář upozorněn i na nejčastější chyby, které se na poskytování těchto dvou příplatků obvykle vztahují.

Výkladová stanoviska AKV (XXXIV.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1.ZMĚNA INFORMACE V NÁVAZNOSTI NA ROZVRHOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM * Dne 1. 1. 2025 vstupuje v účinnost nové...

Zpracováváte osobní údaje v souladu s GDPR? Zkontrolujte si nastavení svých procesů. Od září 2025 bude platit nová regulace Data Act pro zpracování „neosobních“ údajů. Správné plnění informační povinnosti o zpracování osobních údajů vůči subjektům údajů je zásadní. Tyto informace musí být vždy aktuální a úplné. Každé zpracování osobních údajů musí být založeno na jednom z právních základů podle GDPR. Souhlas subjektu údajů by měl být zvažován vždy až jako poslední alternativa a musí být udělen v souladu s GDPR.

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Jako příspěvek na stravování z FKSP poskytujeme zaměstnancům 11 Kč, zaměstnanec doplácí 42 Kč. Lze tento doplatek řešit možností čerpání z osobního limitu zaměstnance (kde jsou jako možnosti čerpání příspěvek na rekreaci, apod.) do výše osobního limitu s tím, že po vyčerpání limitu by si po zbývající část roku zaměstnanec doplácel 42 Kč jako ostatní zaměstnanci?

Lze poskytnout benefity (volnočasové a zdravotnické) jen některým zaměstnancům (nikoliv všem), pokud to zdůvodním ve směrnici? A pokud to lze z nějakého důvodu, jaký důvod pro neposkytnutí všem zaměstnancům by měl být odpovídající?

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

Čas je v životě osob i organizací jediným zdrojem, který nelze rozšířit. Jediným způsobem, jak ho získat více, je tak přestat s ním plýtvat. K plýtvání časem dochází často na základě určitých zvyklostí, osobních i sociálních, které si zcela neuvědomujeme, mimo jiné z toho důvodu, že se o nich v nejrůznějších kurzech „řízení času“ neučí. Podívejme se proto na zvyky osob i zvyklosti organizací, které vedou k plýtvání časem, naučme se je rozpoznat a pomocí praktických rad je eliminovat.