Otázky a odpovědi

Od 12. 11. 2024 byla uzavřena s pracovníkem dohoda o provedení práce. Prozatím do konce roku 2024 má odpracováno 110 hod. Počítá se dodržení podmínky odpracovat max. 300 hodin za rok za období 12. 11. 2024 až 12. 11. 2025? 

Jak máme postupovat v případě, kdy nám zemřela zaměstnankyně, která byla již několik měsíců na DPN? Listopad 2024 byl poslední měsíc, za který jsme jí účtovali mzdu, která nám z důvodu přečerpané dovolené před DPN vyšla záporná. Kde a jakým způsobem můžeme uplatnit tuto pohledávku? Rodina zatím nemá přiděleného právníka na vyřízení dědictví. Zároveň prosím o radu, zda můžeme rodině poskytnout podklad pro FÚ, kterému jsou povinni předložit do 90 dní DP zesnulé. Nebo zda doporučujete čekat na přiděleného právníka, i když pak nemusí stihnout lhůtu 90 dní u FÚ. Právník pro vyřízení dědictví prý může být přidělen třeba až za půl roku po úmrtí. 

Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.

Jak se postupuje v případě výpočtu dovolené u dohody o provedení práce, která je uzavřena od 1/2024 a pokračuje také do roku 2025? Nárok na dovolenou za r. 2024 byl plně vyčerpán v r. 2024. Při výpočtu nároku na dovolenou za r. 2025 se postupuje stejně – po odpracovaných 80 hodinách vzniká nárok na dovolenou? Jak formulovat dodatek k dohodě o provedení práce, který měl definovanou platnost do 31. 12. 2024? Co musí takový dodatek obsahovat? Stačí pouze napsat: Zaměstnanec se zaměstnavatelem se dohodli na prodloužení dohody o provedení práce na dobu neurčitou nebo do konce roku 2025? Jaká je případně výpovědní lhůta?

Dali jsme našemu zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. Pracovní pozice bude zrušena k 1.2.2025. Výpověď byla doručena 29.11.2024, výpovědní doba začíná tedy od 1.2.2024 a pracovní poměr bude končit 31.1.2024. Zároveň s výpovědí zaměstnanec obdržel oznámení, že pro něj již nebudeme mít práci a nemá se až do odvolání dostavovat na pracoviště. Za tuto dobu bude mít překážky na straně zaměstnavatele a bude mu vyplácena mzda v plné výši. Tento zaměstnanec má ještě nevyčerpanou dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, proto jsme mu ji chtěli ve výpovědní době nařídit. Samozřejmě v zákonném termínu 14 dní předem. Zatím jsme ji nenařídili. Zaměstnanec nám zaslal právní názor, že zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci dovolenou, pokud jej předtím poslal na překážky v práci. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat. Dle našeho názoru můžeme dovolenou nařídit. Navíc, vzhledem k tomu, že jsme napsali do oznámení, že se zaměstnanec nemá dostavovat do zaměstnání "až do odvolání". Můžeme překážky na straně zaměstnavatele odvolat, a pak nařídit dovolenou. Právní názor, který nám zaslal zaměstnanec se neopírá o žádný § ZP. Ale neradi bychom něco porušili. Samozřejmě, zaměstnanec vyhrožuje kontrolou SUIP...apod. 

Jsme firma, která má 2 pobočky. 1) V pracovní smlouvě se zaměstnanci na pozicích, které jsou na obou pobočkách, máme uvedená 2 místa výkonu práce (obě pobočky). Stejně tak máme uvedená dvě místa výkonu práce v dokumentu s informacemi dle § 37 ZP. 2) V pracovní smlouvě se zaměstnanci na pozicích, které jsou pouze na jedné z poboček máme uvedeno pouze jedno místo výkonu práce a zároveň v dokumentu s informacemi dle § 37 ZP máme uvedená pracovní místa 2 (obě pobočky). Vzhledem k tomu, že ujednání pracovní smlouvy má přednost před poučením dle § 37 ZP, může to takto být, nebo je nutné pro variantu 2 mít i poučení dle § 37 ZP pouze s jedním místem výkonu práce? Zároveň prosím o informaci, jaká lhůta pro oznámení rozvržení pracovní doby má být uvedená v poučení dle § 37 ZP (minimálně 14 dní nebo 7 dní), když jsme se v pracovní smlouvě se zaměstnancem dohodli, že je tato lhůta minimálně 7 dní, i když ZP určuje tuto lhůtu minimálně 14 dní, pokud se se zaměstnancem nedohodneme jinak. 

Je stále nutné uvádět skupinu prací v nových pracovněprávních dokumentech v soukromém sektoru? Když pro tento sektor došlo ke zrušení zaručené mzdy, určované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací a je tudíž třeba dodržovat pouze mzdu minimální. 

Prosím o vysvětlení, zda a jaká náleží zaměstnanci pracujícím na DPP náhrada mzdy za svátek (ve kterém nepracuje). Odměna je 300 Kč/hod a v daném měsíci je svátek např. v úterý. Jaký má nárok na náhradu mzdy zaměstnanec, který pracuje pouze jeden den v týdnu a to 5 hod v úterý - vychází se u výpočtu náhrady mzdy pouze z průměrné hodinové sazby (tj. 5 x 300 Kč), nebo z průměrné mzdy, která připadá na 1 pracovní den v daném měsíci? Je možné na příkladu ukázat kalkulaci náhrady? Jak by to bylo u zaměstnance, který nemá pravidelně rozložené směny (v úterý občas pracuje, ale ne každý týden a směny mohou být různě dlouhé). Máte doporučení, jak princip u DPP ošetřit, aby bylo jednoznačné, kdy vzniká zaměstnanci na náhradu nárok a kdy ne? 

Počítá se do limitu 300 hod. u DPP i čerpání dovolené? Nebo se do 300 hod. počítají pouze odpracované hodiny?

Zaměstnanec s rozpisem směn 3 dny v práci a 3 dny volno, chce dovolenou v prosinci. Musí mít dovolenou na svátky když mu vyjde plánovaná směna nebo má placený svátek? 

Kdy má zaměstnanec začít pracovat po skončení PN v případě, že má plánovanou noční směnu? Např. zaměstnanec má ukončenou neschopenku k 26.11.2024 (úterý). Tento den má plánovanou noční směnu, která začíná v 18:30 hod. a končí následující den v 6:30 hod. Musí začít pracovat od půlnoci? Je zde rozdíl pro návrat z PN v případech nočních směn mezi prvními 14 dny, které platí zaměstnavatele a od 15 kalendářního dne? 

Zaměstnankyně - v současné době vedoucí úseku už nechce dále setrvat na této pracovní pozici. Její pracovní smlouva je z 08.10.2012, prodloužení této smlouvy na dobu neurčitou je z 08.10.2014, stále se jednalo o pracovní pozici sociální pracovnice. Dne 21.12.2022 byla jmenována do funkce vedoucí úseku (na základě dokumentu Změna obsahu pracovního poměru jmenováním do funkce), a to na dobu určitou, do 31.12.2023 s dalším prodloužením do 31.12.2024. Jak bude, prosím, pokračovat její pracovní poměr od 01.01.2025? Její jmenování do funkce vedoucí úseku už dále nebude prodlouženo … Zůstává v platnosti původní pracovní smlouva na pracovní pozici sociální pracovnice na dobu neurčitou (podmínky z doby před jmenováním)? Nebo jmenování změnilo podmínky pracovního poměru? A v případě, že by pracovní poměr skončil na základě provedeného jmenováním na dobu určitou, lze se zaměstnankyní od následujícího dne znovu uzavřít pracovní poměr? 

Máme u všech stávající pracovní smlouvy včetně dodatků do dnešního dne, ale dle nového ZP chceme udělat pro každého zaměstnance novou pracovní smlouvu, poprosím, zda můžu použít : firma a zaměstnanec (zaměstnavatel a zaměstnanec dále společně také jako „smluvní strany“) uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu § 33 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákoník práce“), tuto - datum dnešní například 21.11.2024 Tato nově uzavřená pracovní smlouva nahrazuje dosavadní pracovní smlouvu ze dne 3. 7. 2023/den skutečného nástupu zaměstnance/ včetně dodatků. U některých zaměstnanců se bude měnit i pracovní pozice, PRACOVNÍ SMLOUVU (dále jako „smlouva“) DATUM NÁSTUPU, DRUH A MÍSTO VÝKONU PRÁCE 1. Dnem nástupu do práce je: 3.7.2023 2. Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici (pracovní místo): hlavní ekonom, přičemž zaměstnanec byl s pracovní náplní detailně seznámen. 3. Místem výkonu práce jsou Praha 1. poprosím, zda pracovní smlouva takhle může být, aby to bylo v pořádku, a poprosím, když se bude měnit pracovní pozice a i mzda /načtou se dodatky/ , zda musím odhlásit na sociálním a zdravotním a hned je opět přihlásit, nebo to nemusím řešit? 

Je třeba žádat o vystavení Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1, v případě, že: 1. pedagogický pracovník jede s dětmi na poznávací a pobytový zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný a organizovaný agenturou včetně průvodce. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 2. pedagogický pracovník jede s dětmi na lyžařský zájezd do zahraničí, zájezd pořádaný agenturou (bez průvodce), ale náš pedagogický pracovník je zároveň instruktor lyžování i noční pohotovost. Musí být v tomto případě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formulář A1? 

U zaměstnanců přidělených k nám agenturou práce si zakládáme Dohodu o dočasném přidělení, Posudek o zdravotní způsobilosti a Záznam o školení BOZP. Prosím o doporučení, jak dlouho máme tyto doklady archivovat s ohledem na různé kontroly.

V jakém rozsahu se započte čerpání dovolené do odpracované doby v případě kratšího úvazku pro zjištění práce nad úvazek nebo přesčas? Zaměstnanec s úvazkem 6hod/den (30hod/týden) odpracuje 162 hod v měsíci s fondem pracovní doby 176 hodin a k tomu čerpal dva dny dovolenou, dostal náhradu za 2*6hodin, tedy celkem 174 hodin. Díky tomu nenaplnil plnou pracovní dobu a má jen hodiny nad úvazek, nebo se pro tyto účely započte dovolená 8hodin a bude mít tedy 2 hodiny přečas s příplatkem?

Pokud na sebe navazují dva pracovní poměry (PP) a mezi nimi je maximálně státem uznaný svátek nebo dny pracovního klidu, považuje se celá doba pro výpočet nároku na dovolenou jako jeden PP. Se zavedením nároku na dovolenou u dohod mimo pracovní poměr se toto pravidlo použije i na navazující dohody. Nyní jsme se setkali se dvěma výklady: 1. DPP navazuje na DPP nebo DPČ, DPČ navazuje na DPČ nebo DPP, PP navazuje na PP. (dohody navazují na dohody a PP na PP, nenavazuje PP a dohoda) 2. DPP navazuje na DPP, DPČ navazuje na DPČ, PP na PP. Žádné kombinace mezi tím. (navazuje jen stejné na stejné) 3. DPP, DPČ nebo PP navazuje na DPP, DPČ nebo PP (cokoliv navazuje na cokoli). Jaká je správná varianta?

Zaměstnavatel uzavřel 3 souběžné DPP s jedním zaměstnancem (z důvodů vyúčtování grantů). Sčítají se odpracované hodiny pro účely nároku na dovolenou? Na jedné nebo i dvou ze třech dohod by za rok nebylo odpracováno 80 hod. Nebo vzniká nárok na dovolenou u každé Dohody zvlášť?

Zaměstnanec si podal žádost o home office ( plošný - celý týden). V naší organizaci HO umožňujeme. Nicméně v tomto týmu si zaměstnanci mohou pracovat max 3x v týdnu z domova - tak rozhodl vedoucí, na základě Dohody o HO. Musíme i v tomto případě písemně odůvodnit, proč daný zaměstnanec nemůže mít HO celý týden? HO mu umožníme, ale jen na část pracovního týdne. 

Prosím o potvrzení nebo vyvrácení. Na školení jsme se setkali s názorem, že by měl mít zaměstnanec vyčerpanou všechnu dovolenou, než mu poskytneme neplacené volno a také s názorem, že se neplacené volno musí čerpat pouze v celých dnech.