Otázky a odpovědi

Počet vyhledaných dokumentů: 4013
Počet vyhledaných dokumentů: 4013
Musí či nemusí zaměstnavatel z důvodu přijetí flexinovely zákoníku práce vyhotovit dodatky ke všem existujícím pracovním smlouvám a do nich uvést ty zásadní změny tj. doba výpovědi, zkušební doba, doložka mlčenlivosti? Předpokládám, že se jedná o ty nejzásadnější změny. Nebo může vyhotovit nějaký jednotný dokument, který bude odkazovat na pracovní smlouvy a dokument o informační povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanci podepíší prezenční listinu, že se s tímto dokumentem seznámili? Je tu možnost toto nějak skloubit, kvůli administrativní zátěži? 
Vydáno: 25. 04. 2025
Dva sourozenci zdědili ve 2/2025 po matce byt, jejž vlastnila 30 let, který se stal rovným dílem vlastnictvím obou. V březnu 2025 byt prodali za cenu cca 2 500 000 Kč. Jak je to s příjmem z prodeje tohoto bytu? Musí se z prodeje zaplatit daň z příjmu a následně podat daňové přiznání za r. 2025? Případně z jaké částky, každý z nich z 1 250 000 Kč, nebo je tento příjem osvobozen od daně, protože jej získali dědictvím a matka jej vlastnila víc než 10 let? Vztahuje se tato doba i na dědice a tento příjem je menší než 5 000 000 Kč, tudíž nebudou povinni z něj platit daň z příjmu, ani případně podat daňové přiznání a uvést jej jako osvobozený příjem?
Vydáno: 25. 04. 2025
Je v dokumentu „Informace o obsahu pracovního poměru“, ve kterém je nutné seznámit zaměstnance s pracovní dobou, dostačující tato formulace: „Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance činí 40 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně.“ Nebo je nutné uvést i informaci o tom, že se jedná např. o pevnou pracovní dobu 9:00 – 17:30. Podotýkám, že v pracovní smlouvě přesná informace rovněž není uvedena. Dokument pokračuje dalšími ustanoveními - Informace o práci přesčas, nepřetržitý odpočinek v týdnu apod. Jde mi pouze o info, zda je nutné uvést i přesný čas. 
Vydáno: 24. 04. 2025
Prosím o upřesnění výpočtu odvodu (stanovení koeficientu), pokud zaměstnavatel nenaplní zaměstnáváním OZP a odběrem výrobků 4% povinného podílu, bude odvod do státního rozpočtu vypočítaný průměrnou mzdou (45 107 Kč 1.–3. čtvrtletí roku 2024) × počet osob, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (na tiskopisu bod E1) × koeficient. Výši koeficientu zjistím výpočtem % - budu srovnávat povinný podíl 4% (tiskopis bod C2) s počtem zaměstnanců OZP u zaměstnavatele (na tiskopisu ohlášení povinného podílu bod D1) nebo s celkovým počtem zaměstnanců OZP, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (tiskopis bod D3)?
Vydáno: 24. 04. 2025
Zaměstnankyně si požádala o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Nyní by se chtěla vrátit zpět o půl roku dříve. Z personálních důvodů by nám ale více vyhovovalo, kdyby se vrátila až v řádném termínu. Jsme povinni ji i tak umožnit dřívější návrat z rodičovské dovolené?
Vydáno: 24. 04. 2025
Může zaměstnanec odmítnout odstupné od zaměstnavatele, pokud spolu podepsali dohodu o rozvázání pracovního poměru, ale z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele?
Vydáno: 24. 04. 2025
Jak správně určit rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku pro odstupné? Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 31. 3. 2025. Jaké rozhodné období by mělo být použito pro výpočet průměrného výdělku? Mělo by to být 4. čtvrtletí roku 2024 nebo 1. čtvrtletí roku 2025 – na základě § 354 odst. 2 zákoníku práce „Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období“? Má na to vliv Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. prosince 2022 č. 21 Cdo 3559/2021? 
Vydáno: 24. 04. 2025
Pozůstalé manželce po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu, jsme poskytli peněžní sociální výpomoc 50 000 Kč. Jak se bude tato sociální výpomoc danit?
Vydáno: 22. 04. 2025
Zaměstnáváme likvidátora, který již pobírá starobní důchod od ČSSZ. Ze starobního důchodu mu ČSSZ sráží pro více exekučních příkazů a ponechává mu základní nezabavitelnou částku. Naše organizace obdržela exekuční příkaz srážkami ze mzdy, na který ČSSZ zatím nesráží - je u nich veden „v pořadí“. Likvidátor má u nás jen nepravidelné příjmy, naposledy to bylo v roce 2021 a nyní mu budeme vyplácet, zřejmě v 4/2025 nebo v 5/2025 příjem, který se skládá z odměny likvidátora a vynaložených hotových výdajů (představující např. náklady za zprostředkování služby, na poštovné, na ověřování a kopie, zpracování účetnictví, náklady za zveřejnění vstupu likvidované společnosti do likvidace). Odměna likvidátora podléhá srážce na zdravotní a případně sociální pojištění a dani. Vynaložené hotové výdaje jsou likvidátorovi vypláceny celé, v čisté částce, nepodléhají žádným odvodům ze mzdy. Z ČSSZ mám potvrzeno, že mu je ponechána základní nezabavitelná částka. Mohu z odměny likvidátora, po odečtení částek na zdravotní a sociální pojištění a daně, srazit celý zbytek na exekuční příkaz? Myslím si, že vynaložené hotové výdaje likvidátora nejsou příjmem, z něhož bych částku mohla provádět. Mám pravdu?
Vydáno: 17. 04. 2025
Považuje se za nutný doprovod rodiče k lékaři důvod, že rodič neumí česky? Rodič žije v ČR již od začátku války na Ukrajině. A posuzuje se při doprovodu rodinného příslušníka také skutečnost, zda navštívil nejbližší zdravotnické zařízení, které může ošetření poskytnout? 
Vydáno: 17. 04. 2025
Máme chráněnou dílnu, kde jsou zaměstnáni řidiči a uklizečky. Řidiči sváží zaměstnance jednotlivých firem a uklizečky v těchto firmách uklízejí. Jak správně vykazovat místo výkonu práce? V pracovní smlouvě máme místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele, protože se místa úklidů a cest často mění. Musíme měnit pracovní smlouvu vždy podle změny výkonu práce? Nebo postačí pouze vedení evidence pracovní doby s pracovištěm, kde zaměstnanec konkrétně pracuje? Nejde nám o cestovní náhrady, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený úvazek (do 4 hodin denně), a tudíž jim nevzniká nárok na cestovní náhrady. Kdybychom dali místo výkonu práce např. celý kraj, tak by to bylo asi pro Úřad práce, od kterého jsou poskytovány dotace, neakceptovatelné. Při případné kontrole od ÚP by mělo být jasné, na kterém pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje. Jak tohoto správně administrativně docílit?
Vydáno: 17. 04. 2025
Podle § 47 zákoníku práce nemusím držet totéž místo rodiči, který prodloužil rodičovskou dovolenou na 4 roky neplaceným volnem. Prosím, jak je to v případě, kdy mám zaměstnankyni, které statutární orgán nepovolil čerpání rodičovské dovolené neplaceným volnem do 4 let věku dítěte, vyzval ji k nástupu do zaměstnání ke dni 2. 3. 2025. Příkazem ji vyzval buď k nástupu do práce, nebo čerpání nevybrané dovolené. Paní do práce nenastoupila, první dva dny jsme jí vykryli starou dovolenou, ale nyní střídá OČR na dvě nezletilé děti a režim DPN. V podstatě nás zajímá, jestli se na ni vztahuje to, že když nenastoupila do práce po třech letech RD, tak jí nemusíme držet její původní místo. Jedná se o morálně a pracovně plochého člověka, kterého zaměstnávat nadále nechceme. Odpracovala u nás 8 měsíců, z toho 1 měsíc překážky na straně zaměstnance a od té doby jsme ji neviděli. Je nějaká rozumná možnost, jak se s ní rychle rozloučit? 
Vydáno: 16. 04. 2025
Jako zaměstnavatel používáme pro vyplnění Dokladu o výši čtvrtletního příjmu mzdový program. Všimli jsme si ale, že v březnu do čistého příjmu program započítává i záporný rozdíl mezi vyplacenými měsíčními daňovými bonusy a ročním daňovým bonusem z ročního zúčtování z předchozího roku. Příklad: Zaměstnanec má za 03/2025 čistou mzdu 25 000. K tomu mu bylo v 03/2025 zpracováno RZD za rok 2024. Během roku 2024 byly vyplaceny měsíční daňové bonusy v celkové výši 846 Kč, ale v rámci RZD mu nárok na daňový bonus nevznikl. Mzdový program na doklad o výši čtvrtletního příjmu k čistému příjmu připočítá těchto 846 Kč, takže na dokladu uvede čistý příjem 25 846 Kč. Od dodavatele mzdového programu jsme dostali vyjádření, že je to správně, protože daňový bonus se obecně do čistého příjmu pro tyto účely nepočítá, takže v minulosti těch 846 Kč nebylo nikde v čistém příjmu vykázáno. Nicméně těchto 846 Kč se provedením ročního zúčtování defacto „přesunulo“ z bonusu do daňové slevy, která již čistý příjem ovlivňuje, a proto nyní těchto 846 Kč přičítá do čistého příjmu. V podstatě se tak jedná o opravu z předchozího roku. Je toto uvažování správné? Měl by se záporný rozdíl na daňovém bonusu v RZD započítat do čistého příjmu? A kde je vůbec definováno, co přesně se má započítat do čistého příjmu pro účely Dokladu o výši čtvrtletního příjmu?
Vydáno: 15. 04. 2025
Zaměstnanec bude jezdit tři dny na školení. Nepůjde už do práce, ale pojede přímo z domu. Může mu zaměstnavatel určit, že tento cestovní příkaz bude začínat každý den v místě jeho bydliště?
Vydáno: 15. 04. 2025
Zaměstnankyně má 5denní pravidelnou pracovní dobu 40 hod. týdně, nárok na dovolenou máme 20 dní. V roce 2025 od 2. 1. – 13. 1. čerpala dovolenou z roku 2024, 14. 1. pracovala, od 15. 1. 2025 je na nemocenské na kterou naváže mateřskou od 15. 7. 2025. Vznikne jí nárok na dovolenou za rok 2025?
Vydáno: 12. 04. 2025
Jsme restaurace, kde zaměstnanci pracují v systému dlouhý a krátký týden Po-So. Neděle máme zavřeno. Máme dotaz, zda se v tomto případě musí dle zákoníku práce dávat příplatky za noční směny a za práci v sobotu?
Vydáno: 12. 04. 2025
Pracujícímu důchodci zanedlouho skončí 70 denní podpůrná doba v neschopnosti. Chtěl by nadále zůstat zaměstnaný a zatím i v pracovní neschopnosti. Jak dále postupovat dohledně odvodů atd.? Ukončit pracovní poměr mohu až po ukončení pracovní neschopnosti? 
Vydáno: 11. 04. 2025
Máme dvě situace: 1) Zaměstnanec u nás již 2 měsíce nepracuje a přišel nám přeplatek z exekuce, na kterou jsme mu sráželi. Jak máme postupovat? 2) Máme se zaměstnancem uzavřenou dohodu o srážkách ze mzdy na splacení půjčky a na užívání telefonu (2 dohody) a zaměstnanec nyní pobírá i invalidní důchod. Jak je to v tomto případě s nezabavitelnou částkou? Můžeme použít celou nebo ji máme snižovat o výši důchodu? Nebo jaký je postup v tomto případě? 
Vydáno: 10. 04. 2025
Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou požadují dopisování si 8 hodin v den svátku, na který měli dle harmonogramu směn plánovaný odpočinek. Argumentují tím, že zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou jsou ve výhodě. Lze tento argument požadovat za správný?
Vydáno: 08. 04. 2025
Novela zákona o zaměstnanosti zavádí maximální částku příspěvku pro další náklady, která se bude odvozovat od klíčové složky podpory invalidů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mzdového příspěvku, který může být nejvýš 15 700 korun měsíčně. Příspěvek na asistenty a dopravu by neměl překročit 0,8násobek částky, kterou zaměstnavatel na mzdový příspěvek dostane za dané čtvrtletí. Jak tomu máme správně rozumět? Je to myšleno tak, že příspěvek na asistenta bude maximálně 80 % z 15 700 Kč měsíčně?
Vydáno: 07. 04. 2025