Otázky a odpovědi

Jsme střední škola s bilingvní výukou, tedy vyučujeme nejen v ČJ, ale i v cizím jazyce. V rámci této výuky u nás učí lektorka, občan Německa. Nejsme s lektorkou v žádném zaměstnaneckém vztahu, nevyplácíme ji mzdu (tu pobírá v Německu), nicméně se řídí naším rozvržením výuky, má u nás „stůl a židli“ v kabinetu. Je nám německým zaměstnavatelem určena a pak přijede  – jde o zaměstnance Federálního úřadu pro zahraniční věci, ústřední agentura pro školy v zahraničí. Mám k dispozici pouze část její pracovní smlouvy, kde se uvádí, že její místo působení bude na naší škole. V minulosti se na škole na ÚP nikdy nehlásila, ale zpřísnění sankce za neoznámení nástupu občanu EU/cizince je tak velké, že se tím zabýváme, zda se na nás tato povinnost v tomto případě vztahuje. Prosím tedy o odpověď, zda jsme povinni informaci o nástupu podat a jaké listiny máme mít k její činnosti u nás na škole k dispozici pro případnou kontrolu. Lektorka má uzavřenou pracovní smlouvu se svým německým zaměstnavatelem, v ní je uvedeno její služební místo na naší škole a je tam uvedena pracovní náplň a počet hodin, které je povinna odpracovat. Toto vše určuje její německý zaměstnavatel, s námi nemá uzavřenou žádnou smlouvu, my ji pouze určujeme rozvržení pracovní doby. 

Zaměstnankyně odešla v roce 2023 na mateřskou dovolenou, na kterou ji hned navazovala rodičovská dovolená. Pracovala na pozici hlavní účetní a měla pod svým vedením několik účetních na účetním oddělení. Její místo bylo obsazeno novým zaměstnancem, jehož smlouva má trvání na dobu neurčitou. V roce 2026 dítě dovrší 3 let věku a měla by se vrátit zpět do práce. Jak je to s jejím pracovním místem – pokud se nevrací po mateřské nebo do 2 let věku dítěte, nepřísluší ji již „stejná židle“, ale jiné místo tomu adekvátní? V čem se posuzuje adekvátní místo - pozicí, tj. nová pozice by měla být taky vedoucí, nebo finančně? Může dostat výpověď z nadbytečnosti, protože není předpoklad, že se jako účetní uplatní na jiném oddělení? 

Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny. To však platí pouze za předpokladu, že směna jako celek je podle definice vyhodnocena jako směna rizikové práce, tedy že v ní je riziková práce vykonávána alespoň po její převážnou část. Dotaz: Týdenní úvazek máme 37,5 hod týdně. Směny jsou rozvržené na 7,5 hod nebo 11 hod denně. Jestliže směna trvala 11 hodin, z nichž byla 4 hodiny byla vykonávána práce zařazená do kat.3 zátěž teplem. Vyhodnotí se směna jako směna rizikové práce? Nebo se eviduje až od 5,5 hodin? Do evidence se potom započte jako 11 osmin tzn. 1,38 směny?

Má zaměstnanec, který má uzavřenou dohodu o výkonu práce na dálku max. na 16 hodin/týden a 4 hodiny/týden má pracovat na adrese zaměstnavatele, nárok na ošetřovné, když má home office? Celkový úvazek zaměstnance je 20 hodin/týden. 

Naše firma s. r. o. dostává čtvrtletně od Úřadu práce příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce. Jestliže chceme být dodavatelem náhradního plnění, tak budeme zadávat faktury do ENP na portálu MPSV. Je toto povinné nebo dobrovolné?

Kolik hodin nevyčerpané dovolené a za jakých podmínek je možné převést z roku 2025 do roku 2026. Nárok na dovolenou činí 5 týdnů (platová sféra)? Zaměstnanec vyčerpá 3 týdny dovolené a požádá o převod 2 týdnů dovolené (tj. 80 hod. při plném úvazku), na které mu vznikl nárok v r. 2025 do r. 2026. Zaměstnavatel převod schválí. Bude muset zaměstnavatel v případě kontroly inspektorátu práce prokazovat, že nebylo možné zaměstnanci nařídit čerpání 1 týdne dovolené z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro naléhavé provozní důvody? Z Vámi uveřejněných odpovědí na dotazy týkající se převodu dovolené mi vyplývá, že je možné převést 1 týden dovolené přesahující 4 týdny na žádost zaměstnance + další dovolenou (bez žádosti zaměstnance; v libovolném rozsahu), u které bude zaměstnavatel schopen při kontrole ze strany orgánu inspekce práce prokázat existenci naléhavých provozních důvodů nebo překážek v práci na straně zaměstnance. Těmito skutečnostmi obhájí zaměstnavatel dle ustanovení § 218 odst. 1 a 2 zákoníku práce to, že nebyl schopen celou výměru dovolené určit zaměstnanci k čerpání tak, aby ji vyčerpal v daném kalendářním roce. Jak se pro tyto účely posuzují překážky v práci na straně zaměstnance, tedy zejména dočasná pracovní neschopnost? Jedná se o dlouhodobou DPN nebo DPN před koncem roku (např. v prosinci) nebo i o běžnou DPN v průběhu roku (např. DPN v rozsahu 1 týden v únoru a 1 týden v červnu)? Nebo je možné převést celé 2 týdny dovolené na základě žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům, tj. bez povinnosti prokazovat ze strany zaměstnavatele existenci jednoho z výše uvedených důvodů?

Je možné, aby zaměstnavatel plnil povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně na základě kolektivní smlouvy? Nebylo by to diskriminační, když by vedle sebe stáli dva zaměstnanci, z nichž jeden by svůj příspěvek dostal celý ve formě benefitu na základě ujednání v kolektivní smlouvě, kdežto ten druhý by část ze stejné částky měl jako povinný a zbytek jako dobrovolný příspěvek?

Od 1. října 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Znamená to, že na vstupní LP (DPP a DPČ) půjde pouze mladistvý a ten, kdo si o ní zažádá? Jak to je s periodickými LP u dohodářů? Příklad: Pracuje na DPČ už několik let, pozice pečovatelka s nočními pracemi. Riziková kategorie 2. Musíme u ní pokračovat s periodickými lékařskými prohlídkami nebo platí, že když byly zrušeny vstupní LP, zaniknou i periodické u těch, kteří na ně chodili pravidelně? Měla by jít na periodickou LP po dvou letech v listopadu 2025.

Příspěvková organizace, domov pro seniory, má 2 střediska, A a B. Jsou od sebe vzdálena 15 km, nejsou v jednom městě. Všichni zaměstnanci organizace mají v pracovní smlouvě napsána obě místa (A i B) jako místo výkonu práce. Pravidelné pracoviště pak mají ve smlouvě podle toho, v jakém středisku pracují.a) Jedná se o pracovní cestu zaměstnance (s vyplacením cestovních náhrad – stravné) v případě, že zaměstnanec ze střediska A odjel na 1 den v týdnu zastupovat zaměstnance na stejné pracovní pozici do střediska B? Ve středisku B po celou svou denní pracovní dobu pracoval a odebral oběd s příspěvkem zaměstnavatele, mezi středisky přejel zaměstnanec služebním vozem. b) Školení zaměstnanců obou středisek se koná ve středisku B. Zaměstnanci střediska A se školení zúčastní, převezeni jsou služebním vozem. Ve středisku B odeberou oběd s příspěvkem zaměstnavatele. Jde o pracovní cestu na celý den nebo se jako doba cesty počítá jen přejezd a doba školení je výkonem práce (bez nároku na stravné)?c) Středisko B pořádá pravidelnou akci-slavnost, jíž se účastní klienti obou středisek. Je pro zaměstnance střediska A, který doprovází klienty v rámci své pracovní náplně do střediska B tento doprovod pracovní cestou? 

Obracím se na vás s dotazem týkajícím se plánované změny organizační struktury naší organizace k datu 1. 1. 2026. Od tohoto data bude zaveden nový organizační řád a všichni vedoucí zaměstnanci, kteří mají v současnosti uzavřeny pracovní smlouvy, budou nově jmenováni do svých funkcí. Jaký je správný právní postup při přechodu ze smluvního na jmenovací vztah, jaké jsou důsledky, pokud vedoucí zaměstnanec odmítne jmenování podepsat a bude trvat na své původní pracovní smlouvě, a zda je pro příspěvkovou organizaci povinné, aby byly vedoucí pozice obsazovány formou jmenování, nebo je možné zachovat pracovní smlouvy. 

V souvislosti se zákonem č. 324/2025 Sb., bych si ráda ujasnila otázku potvrzení zaměstnavatele – v § 6 je uvedeno, že „zaměstnavatel vydá zaměstnanci potvrzení o tom, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří, nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil.“ V jedné z důvodových zpráv jsem četla, že se jedná o jednorázové potvrzení. Je správný postup:A) Zaměstnavatel vydá pouze jedno potvrzení o tom, že zaměstnanci platí povinný příspěvek, a to vzápětí, co zaměstnanec uplatnil nárok. B) Zaměstnavatel vydává toto potvrzení vždy za rozhodné období (při splnění podmínky 3 odpracovaných směn). Jaké jsou náležitosti potvrzení pro „správnou“ variantu? 

Mám pracovnici, která pro organizaci pracuje jako sociální pracovník na celý úvazek. V pracovní smlouvě má uvedený výkon práce Chomutov, pracovní náplň má pro výkon práce sociálního pracovníka v denním stacionáři. Od ledna 2026 bude tato pracovnice vykonávat práci jako sociální pracovník na úvazek 0,5 ještě pro jinou službu v rámci organizaci, ve svém stávajícím stacionáři zůstane na 0,5 úvazku. Je třeba ji připravit změnu pracovní smlouvy? Určitě jí bude připravená nová (další ) pracovní náplň, která se bude týkat nové pozice, budou jí připraveny dva platové výměry, protože každá služba má jinak stanovené příplatky za prostředí, ale s pracovní smlouvou si nejsem jistá, dle mého názoru není třeba.

Pokud odborová organizace ukončí u zaměstnavatele svoji činnost v průběhu platnosti kolektivní smlouvy, zůstávají nároky zaměstnanců platné dle podepsané kolektivní smlouvy až do konce platnosti této smlouvy? Má zaměstnavatel tedy čas na přípravu vnitřních předpisů po dobu platnosti kolektivní smlouvy a všechna „zvýhodnění“ budou daňově uznatelná? 

Zaměstnavatel chce začít zaměstnancům přispívat na daňově podporované produkty spoření na stáří. Žádost o tento benefit zaměstnavatel podmínil mimo jiné doložením příslušné smlouvy (smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy o doplňkovém penzijním spoření...). Někteří zaměstnanci nám však dokládají pouze dokumenty typu „Opis smluvních údajů“. Jedná se tedy jen o nějaké jednostranně elektronicky vygenerované dokumenty s aktuálním, nynějším datem. Předpokládám, že stažené z osobního elektronického účtu u daného penzijního fondu/společnosti. Tyto „opisy“ obsahují jen nejzákladnější údaje. Pokud by nám přišla kontrola např. z finančního úřadu, ÚSSZ nebo zdravotní pojišťovny (kontrola oprávněnosti posouzení příspěvku zaměstnavatele jako příjmu osvobozeného od daně a nevstupujícího do vyměřovacího základu pro výpočet soc. a zdrav. poj.), spokojila by se pouze s těmito opisy smluvních údajů, nebo by chtěla doložit kopie smluv? Jaká je v tomto aktuální praxe kontrolních orgánů? Kdybych si oklikou vypomohla § 38l zákona o daních z příjmů (prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně), požaduje doložení smlouvy. Předpokládám, že tím se myslí (zjednodušeně řečeno) buďto oboustranně podepsaný smluvní dokument, nebo návrh smlouvy plus akceptace tohoto návrhu.

Zaměstnankyně, která je u nás zaměstnána na základě pracovní smlouvy na pozici provozně technický náměstek (nejde o pracovní místo obsazované jmenováním), se s účinností ke dni 17. 9. 2025 jednostranně vzdala svého pracovního místa a přestala docházet do práce. Zaměstnavatel pro ni nemá jinou vhodnou práci. Po konzultaci s právníkem jí byly vypláceny náhrady mzdy na straně zaměstnavatele. Dne 15. 10. 2025 zaměstnankyně podepsala výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) z důvodu, že se vzdala pracovního místa a zaměstnavatel nemá jinou vhodnou pozici, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Na základě výše uvedeného si dovoluji požádat o stanovisko k následujícím otázkám: 1) Je správný postup, že zaměstnavatel vyplácí zaměstnankyni náhrady mzdy na straně zaměstnavatele, ačkoliv nebyla jmenována a přestala docházet do práce? 2) Skončí pracovní poměr dnem 14. 12. 2025 (případně k jakému datu správně končí výpovědní doba) a správně nenáleží odstupné? 3) Může zaměstnankyně napadnout tento postup nebo výpověď u soudu, a jaká jsou případná rizika pro zaměstnavatele? Jsme příspěvková organizace, jmenovaný je pouze ředitel, nějak se nám začínají vedoucí vzdávat funkce, nechodí do práce a chtějí náhrady na straně zaměstnavatele - jak toto prosím vyřešit?

Jak je to s převodem dovolené do následujícího kalendářního roku? Je třeba vždy mít písemnou žádost a případně, kdy je třeba ji mít písemně zdůvodněnou a jaké tyto důvody musejí být, aby převodu bylo možné vyhovět? A jak by to bylo, kdyby k převodu byla předkládána žádost na převod dovolené z roku 2024 a roku 2025 do roku 2026, nejednalo se jen o tu, která vznikla v roce, kdy je o převod žádáno. 

Zaměstnanec převzal na pracovišti zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne 24. 10. 2025 (uvedl i hodinu převzetí). Následně odešel ze zaměstnání s vysvětlením, že jde k lékaři (údajně se před několika dny zranil v práci, ale nikoho neinformoval, záznam o úrazu neexistuje). K dnešnímu dni/hodině převzetí pracovní neschopnost nemá. Očekáváme, že si ji ale zajistí, a to pravděpodobně i zpětně (23. 10. 2025 se do práce také nedostavil, vysvětlení nepodal). Jak máme nyní postupovat? Musíme dodržet 14 dní poskytování náhrady mzdy (bude-li mít DPN) a pracovní poměr bude tedy trvat dalších 14 dní, i přesto, že máme podepsané zrušení? Nebo nemusíme brát na zpětně vystavenou DPN zřetel a pracovní poměr skončí dnem převzetí 24. 10. 2025?

Je možné v interním předpisu určit, že nárok na jazykovou výuku v rámci pracovní doby má pouze zaměstnanec, který pracuje na plný úvazek? Jinými slovy: lze vyřadit z výuky zaměstnance se zkrácenými úvazky, nebude to diskriminační? 

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě na dobu určitou. V rámci tzv. výstupního kolečka zaměstnanec neodevzdal všechny poskytnuté předměty, tedy nebyl vyrovnán majetkový vztah. Z tohoto důvodu jsem nepodepsala formulář vyrovnání majetkových vztahů se zaměstnavatelem. K dosažení účelu vyrovnání majetkových vztahů jsem navrhla, aby do doby vrácení zapůjčených předmětů nebyly vydány dokumenty související s ukončením pracovněprávního vztahu (zápočtový list apod.). Je tento postup správný? Pokud by tomu tak nebylo, můžete mi poradit, jaký postup by byl správný?