Otázky a odpovědi

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru dne 1. 1. 2027, lze sjednat v pracovní smlouvě dobu určitou po dobu trvání zakázky, nejdéle však do 31. 12. 2029? Tzn. pokud by zakázka skončila např. 31. 12. 2028 můžeme se zaměstnancem k tomuto datu ukončit pracovní poměr jako pracovní poměr sjednaný na dobu určitou?

Zákoník práce v § 56 odst. 2 uvádí, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud podle lékařského posudku nemůže dále pracovat bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr, má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Tuto náhradu (za 2 měsíce) vyplatím v poslední mzdě zaměstnance. Z této náhrady odvádím, ZP, SP, daň. Je to takto správně? Spadá tato mzdová složka do OON nebo k ní přihlédnout jako k překážce na straně zaměstnavatele?

Jak budeme správně postupovat při registraci u obecních zastupitelů, kteří budou nově zvolení do funkce obecního zastupitele a jak budeme postupovat u zastupitelů, kteří budou pokračovat (opětovné zvolení). Pro registraci nelze vědět dopředu. Při minulých volbách bylo zahájení činnosti ode dne zvolení tj. ode dne kdy bylo ukončené sčítání hlasů.

Má zaměstnavatel povinnost přispívat zaměstnanci na dioptrické brýle?

Jaký je správný postup výpočtu mzdy při využití vyrovnávacího období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud je v daném měsíci čerpána dovolená? Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 38 000 Kč. Vyrovnávací období by činilo kalendářní rok. Zaměstnanec si z předcházejících měsíců přenášel v rámci vyrovnávacího období saldo 40 hodin. V měsíci srpnu měl naplánováno pouze 10 směn (110 hodin – z toho 99 hodin čerpal dovolenou a 11 hodin pracoval). Hodinový průměr pro dovolenou u tohoto zaměstnance je 300 Kč, tedy 300 × 99 = za dovolenou mu přísluší 29 700 Kč. Poměrná část mzdy 38 000/110 ×11 vychází na 3 800 Kč. Tedy jeho hrubá mzda vychází pouze na 33 500 Kč. Je tento výpočet správný? Pokud ano, je možné použít i jiný výpočet, aby k tak zásadním rozdílům v příjmu nedocházelo z důvodu kolísavého fondu pracovní doby v jednotlivých měsících?

Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné? 

Lze doprovod dítěte na vyšetření u ergoterapeuta a následnou terapii v zařízení, které je evidováno v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, považovat za doprovod dle bodu 8 písm. a) přílohy k NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci? Vyšetření i terapie je zde prováděna nelékařskými zdravotními pracovníky. 

Musí se provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu u ZP v případě, že žena odešla na mateřskou dovolenou 3. 8. (pondělí), ale za 1. a 2. 8. 2026 (víkend) nemá logicky žádný příjem. Musí se dělat doplatek za tyto 2 dny? 

Zaměstnanec má od začátku roku už 7 dnů neomluvené absence. Z jistých důvodů zatím firma nemá potřebu s ním řešit ukončení pracovního poměru. Za každý den absence má krácenou dovolenou o jeden den, ale navíc se mu o dobu absence snížil počet odpracovaných hodin v roce pro výpočet nároku na dovolenou, takže mu mzdový systém započítal jen 50 týdnů a odečetl dalších 7 hodin. Je to zjevně „podle zákona“, ale ptám se úplně obecně – je to takto v pořádku? Není to dvojí postih z jednoho důvodu, ke kterému by nemělo docházet?

Zaměstnanci skončil pracovní poměr k 31. 7. 2026, za červenec mu vznikl nárok na povinný příspěvek na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu. VZ za červenec činí 50 000 Kč a od začátku roku již bylo zaměstnanci poskytnuto na produkty na stáří 49 000 Kč. Výše příspěvku bude činit 2 000 Kč, které se budou zahrnovat do měsíce výplaty, tedy do srpna. Limit pro osvobozený příjem bude tedy v srpnu překročen o 1 000 Kč, ze kterých by se mělo odvést SP, ZP a daň. V JMHZ se 1 000 Kč v srpnu vykáže jako odložený příjem. Ale z čeho má zaměstnavatel odvést SP, ZP a daň za zaměstnance, když zaměstnanec už u něho nepracuje, a tudíž nemá žádný příjem, ze kterého by šlo odvody uhradit? Zaměstnavatel se tak dostává do situace, kdy mu zákon přikazuje příspěvek poskytnout, ale při kombinaci ukončení PP a překročení limitu, se dostane do situace, kdy mu vzniknou dodatečné náklady. Sice může již bývalého zaměstnance oslovit, aby mu je doplatil, ale reálně bude vymahatelnost dosti malá. Je tato situace nějak ošetřena legislativně nebo existuje k tomuto vyjádření GFŘ, ČSSZ a ZP?

Kdy přesně může nový zaměstnanec podepsat/učinit prohlášení? Vždy se na školení přednášelo, že prohlášení se podepisuje od nástupu do zaměstnání až do 30 dnů. Nyní se setkávám s názorem, že si může podepsat/učinit prohlášení zaměstnanec dříve, než vznikl pracovní poměr. Existuje možnost (a pokud ano, moc prosím o její přesný popis kam, kde a co zapsat) jak lze učinit prohlášení „dopředu“ s platností ode dne skutečného nástupu? Bude takové prohlášení akceptovat finanční kontrola?

Zaměstnanec ve státní sféře má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná nařízenou práci přesčas a to i v noci. S nadřízeným se dohodl, že si vybere za práci přesčas náhradní volno. Tím mu bude proplacen plat za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky, náleží mu příplatek za práci přesčas, příplatek za práci o víkendu, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu?

V pracovní smlouvě nemám uvedeno datum výplaty, ale po dobu několika let dostávám mzdu do 15. dne následujícího měsíce. Nová majitelka mi dosud neschválila mzdu. Pokud není přesně datum výplaty uvedené v pracovní smlouvě, do kdy se musí schválit mzda, když do 20. dne musím udělat JMHZ a přehled na pojišťovnu a zároveň odvody? A jak postupovat, když není schválená mzda?

Zaměstnankyně má dva pracovní poměry u stejného zaměstnavatele. U prvního PP splnila podmínky pro výplatu PPM, ale u druhého nesplnila podmínky pro výplatu PPM. Bude vedena u zaměstnavatele jako žena na mateřské dovolené u obou pracovních poměrů nebo jen u toho, kde splnila podmínky? Před nástupem na rodičovskou dovolenou může čerpat dovolenou na zotavenou u obou pracovních poměrů?

Dostala jsem výpověd podle § 52 písm. a) ZP. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře dne 4. 7. 2026 (dvouměsíční). Od té doby pracuji z domova, nemám žádný dodatek, smlouvu atd., plním si nadále své povinnosti, jak mám v pracovní smlově – mzdová účetní, personalistka. Můžu pracovat z domova nebo z chalupy, když nemám dané místo výkonu práce. Mohu pracovat kdekoliv, protože to nemám nikde napsané? 

Zaměstnanec doručil posudek o invaliditě, ve kterém je uvedeno, že s účinnosti od 26. 1. 2026 je změněn stupeň invalidity z 3. stupně na 1. stupeň - dále jsme obdrželi rozhodnutí z ČSSZ, kde se s účinnosti od 6. 5. 2026 snižují výši invalidního důchodu ze stupně 3 na stupeň 1. Jak postupovat při uplatnění slevy na invaliditu v roce 2026 (14. 4. 2026 potvrdila ČSSZ invaliditu 3. stupně a 4. 5. 2026 invaliditu prvního stupně – dokument k daním). Může zaměstnanec uplatnit 3. stupeň až do května 2026 a následně od června 1. stupeň? Nebo mám vycházet z posudku o invaliditě a zadat vyšší slevu pouze na leden? Které datum zohlednit při plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením? Domnívám se, že mám vycházet z posudku, nikoli z rozhodnutí ČSSZ.

Jaký nárok na dovolenou má uvolněný člen OZ, který je dlouhodobě v pracovní neschopnosti? Dochází také ke krácení nároku (35 kalendážních dnů za rok) jako u zaměstnanců?

Dle § 90 odst. 3 zákoníku práce je možné za určitých podmínek zkrátit zaměstnanci nepřetržitý denní odpočinek až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Vztahuje se toto ustanovení o možnosti zkrácení denního odpočinku i na zaměstnance, jejichž pracovní doba se řídí nařízením vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, když v tomto předpise zmíněné ustanovení není uvedeno?

Zaměstnanec pracuje od pondělí do pátku. Požádal o pracovní volno na vlastní svatbu, kterou bude mít v sobotu, o víkendech nepracuje. Má nárok na jeden placený den před svatbou, např. v pátek? 

V roce 2020 došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru zaměstnance. Bylo rozhodnuto, že pracovní poměr nově končí 15.7. 2026 a zaměstnanci byla přiznána náhrada mzdy ve výši 800 000 Kč. Ráda bych si ověřila postup, jak správně vyřešit odvody. 1. náhrada bude zaměstnanci zaslána ponížená o odvody (SP, ZP a daň) a ty budou zúčtované jako příjem v daný kalendářní měsíc 2. Zaměstnanci opravíme datum skončení pracovního poměru u ČSSZ. Zaměstnanci zpětně opravíme ELDP za roky 2020-2026, kdy příjem rozpočítáme na celou dobu, kdy mělo zaměstnání trvat. Jaké kódy pro ELDP správně použít? 3. Dočetla jsem se, že bychom za celou dobu měli odvést i ZP z minimální mzdy. Víme však, že zaměstnanec pracoval u jiného zaměstnavatele, takže za něj odváděno bylo. Potvrzení nám zaměstnanec dodat nechce. Je povinnosti zdravotní pojišťovny nám pojistné doměřit pouze za dobu, kdy za něj odváděno nebylo? (Pojišťovna tuto informaci má). Jsme povinni dělat opravné přehledy? Děkuji