Otázky a odpovědi

V souladu se zákonem o zaměstnanosti má zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu 4 %, případně tuto povinnost plnit tzv. náhradním plněním. Jestliže v průběhu kalendářního roku dojde k přeměně společnosti (má více než 1000 zaměstnanců) s právními účinky k 1.7.2025 s tím, že podstata právní přeměny spočívá v odštěpení sloučením, kterým k uvedenému datu všichni zaměstnanci přejdou na nástupnický subjekt, jak se bude počítat povinný podíl za rok 2025 a které na přeměně zúčastněné společnosti příslušný reporting činí? Pro úplnost je třeba dodat, že původní zaměstnavatel z povahy tohoty typu přeměny jako právnická osoba přeměnou nezaniká, ale nadále funguje, byť má jen statutární orgán a nikoliv zaměstnance.

Je možné, aby si český zaměstnanec bez vědomí svého českého zaměstnavatele samostatně zažádal o vystavení formuláře A1 a chtěl odvádět pojistné do systému jiného členského státu? Má český zaměstnavatel možnost zabránit tomu, aby jeho zaměstnanec vstoupil do systému sociálního pojištění jiného státu EU, nebo je povinen bez omezení akceptovat související administrativní zátěž a případné navýšení svých nákladů?

Nezletilému dítěti, které je držitelem průkazu ZTP/P, byl zpětně přiznán invalidní důchod III. stupně k datu 2.9.2024. Dítě dosáhlo 18ti let věku 24.7.2025. V jaké výši má (měl) rodič nárok na daňové zvýhodnění od 1.10.2024 do 31.7.2025? 

Zaměstnanci byl ukončen pracovní poměr v jedné společnosti 30.6.2025. Tento zaměstnanec nastoupil do naší druhé společnosti. Mzda byla přiznaná ve stejné výši, ale problém vznikl s uplatněním alikvotní částky dlouhodobých plateb, které se započítávají do průměru. U ukončeného pracovního poměru byly přiznány a vyplaceny roční prémie ve výši 100 000,-- Kč, které byly vyplaceny v červnu. Pokud by trval pracovní poměr u původní společnosti, zaměstnanci by do výpočtu průměru na 3.Q vstoupila poměrná částka těchto prémií a byl tím pádem navýšen i hodinový průměr, který se používá např. na dovolenou, při výpočtu náhrady prvních 14ti dní pracovní neschopnosti atd. V novém pracovním poměru patrně nelze počítat s alikvotou této částky (25000,--/kvartál), protože prémie u tohoto nového pracovního poměru nebyly dosaženy a vyplaceny. Je naše domněnka správná nebo existuje nějaký zákon/právo uplatnit zaměstnanci při výpočtu průměru alikvotní část z prémií?, aby zaměstnanec nebyl poškozen?

Jaká je maximální délka pracovní směny u zaměstnance, kterému ještě nebylo 18?

Pracující starobní důchodkyně s plným důchodem uplatňovala slevu na pojistném zaměstnance. K 31.5.2025 ukončila pracovní poměr. Ale za měsíc červen jí byly ještě vyplaceny odměny jako obchodnímu zástupci. Mzdová účetní už za měsíc červen (tedy po skončení pracovního poměru) tuto slevu pracující důchodkyni z opatrnosti nepřiznala. Byla vyplněna žádost o vrácení pojistného důchodce na Okresní správu sociálního zabezpečení podle jejího místa bydliště. Zde byla pracovnicí OSSZ odmítnuta, s tím, že slevu musí vyplatit a pořešit bývalý zaměstnavatel. Je tomu prosím tak? 

Poliklinika pořádá zdravotnický ples. Pokud dostaneme dar do zdravotnictví (použijeme ho na výdaje na ples) je to pro OSVČ lékaře, který dar dává, daňový výdaj?

Může mladistvý brigádník podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžové prohlášení) sám, nebo je v tomto případě nutný podpis jeho zákonného zástupce?

Máme u všech stávající pracovní smlouvy včetně dodatků do dnešního dne, ale dle nového ZP chceme udělat pro každého zaměstnance novou pracovní smlouvu. Můžu použít : firma a zaměstnanec (zaměstnavatel a zaměstnanec dále společně také jako „smluvní strany“) uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu § 33 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákoník práce“), tuto - datum dnešní například 21.11.2024? Tato nově uzavřená pracovní smlouva nahrazuje dosavadní pracovní smlouvu ze dne 3. 7. 2023/den skutečného nástupu zaměstnance/ včetně dodatků. U některých zaměstnanců se bude měnit i pracovní pozice, PRACOVNÍ SMLOUVU (dále jako „smlouva“) DATUM NÁSTUPU, DRUH A MÍSTO VÝKONU PRÁCE 1. Dnem nástupu do práce je: 3.7.2023 2. Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici (pracovní místo): hlavní ekonom, přičemž zaměstnanec byl s pracovní náplní detailně seznámen. 3. Místem výkonu práce jsou Praha 1. poprosím, zda pracovní smlouva takhle může být, aby to bylo v pořádku, a poprosím, když se bude měnit pracovní pozice a i mzda /načtou se dodatky/ , zda musím odhlásit na sociálním a zdravotním a hned je opět přihlásit, nebo to nemusím řešit? Odpověď V souvislosti se změnou zákoníku práce není většinou nezbytné uzavírat novou pracovní smlouvu, mnohdy ani dodatky ke stávající smlouvě, protože změny vyplývají přímo ze zákona, který není třeba aprobovat zněním smlouvy. V některých případech postačí smlouvu změnit dodatkem. Může se ale stát, že dohod o změně pracovní smlouvy bylo přijato už tolik, že vzniká pochybnost, jakým zněním pracovní smlouvy jsou strany vázány. V takovém případě se jeví jako rozumné, aby zaměstnavatel a zaměstnanec stvrdili platné znění pracovní smlouvy tím, že uvedou její úplné znění po všech provedených změnách. Vámi navrhované znění nově smlouvy je možné a můžete takovou smlouvou nahradit smlouvy stávající. Je ale třeba vzít v úvahu, že zaměstnanec nemusí mít zájem novou smlouvu podepsat. Při změně pozice výše mzdy není třeba zaměstnance odhlásit a znovu nahlásit, ale pokud dojde ke změnám v již nahlášených údajích, je zapotřebu změnu hlásit, a to do 8 dnů od nabytí účinnosti těchto změn. Má otázka zní : zaměstnanec nastoupil dne 1.8.2024 do zaměstnání na dobu určitou do 31.8.2025 a během roku měl navýšení mzdy dodatkem č. 1 k pracovní smlouvě a ted má ukončení k 31.8.2025 na dobu určitou, ale má podepsat novou pracovní smlouvu bez zkušební doby zase na dobu určitou do 31.8.2026 a otázka je, zda v nové pracovní smlouvě musí být uvedený skutečný den nástupu podle staré pracovní smlouvy a to 1.8.2024 ? a zároveň, jestli tam musí být uvedena věta, že tato nová pracovní smlouva nahrazuje stávající včetně dodatku, nebo se podepíše nová pracovní smlouva s nástupem 1.9.2025? 

Je možné uznávat zaměstnanci i čas strávený na pracovní cestě cestováním mimo směnu jako odpracovanou dobu? Máme pružné rozvržení pracovní doby s měsíčním vyrovnávacím obdobím a pokud zaměstnanec stráví na pracovní cestě např. 10 hodin, uvede si těchto 10 hodin do evidence pracovní doby a v jiných dnech daného měsíce pracuje kratší dobu - např. jen povinnou základní část. Zaměstnavatel toto nerozporuje, protože si uvědomuje, že i cestování - řízení auta (zaměstnanec nemá řízení uvedeno v pracovní náplni) je náročné. Vím, že podle § 210 ZP se doba strávená mimo stanovenou směnu jinak než výkonem práce nepovažuje za výkon práce, pokud však toto zaměstnavatel uznává za výkon práce, lze k tomu takto přistupovat? Nebo by tento postup musel být uveden ve vnitřním předpise, aby se takto mohlo postupovat? 

Naše organizace je nezisková, zabývající se soc. službami. Od kdy se vlastně počítá uznaná praxe v soc. službách u nového zasměstnance, který nastoupil? Zda je to od dosažení vzdělání soc. pracovníka nebo ode dne, kdy k nám nastupil, s tím, že předchozí veškerá praxe v soc. službách mu bude započítána a vždy v době výročí nástupu v naší organizaci se praxe navýší (tedy platový stupeň). 

Byl nám doručen formulář A1 zaměstnankyně, na rodičovské dovolené, která pracuje a bydlí v Německu. Její firma v ČR končí a bude jí vyplaceno odstupné dle zákona, ale i nevybraná dovolená, která podléhá odvodům. Prosím o informaci, jak má postupovat mzdová účetní z pohledu mezd. Vypnu tedy veškeré odvody SP a ZP z vypočtené mzdy? Budu vystavovat nějaké potvrzení o vyplacené mzdě a komu ho předám? Budu něco dopočítávat? Jaké doklady potřebuji kromě potvrzení A1? Budeme někam zasílat platby kromě vypočtené mzdy?

Při výpočtu průměrného výdělku se do odpracované doby zaměstnance zahrnuje rovněž práce přesčas, ke které bylo přihlédnuto při sjednání mzdy, tedy ke které bylo ve mzdě přihlédnuto. U nevedoucích zaměstnanců se může jednat až o 150 hodin za kalendářní rok. Při výpočtu průměrného výdělku je tedy pak nutné za příslušný kvartál zohlednit 37,5 hodiny přesčasů (150hodin / 12 měsíců * 3 měsíce za kvartál). Jak se postupuje v případě vedoucích zaměstnanců, kteří mají ve mzdě zahrnutou práci přesčas v jejím maximálním možném rozsahu (cca 416 hodin za rok)? Rozsah 416 hodin za rok je pouze přibližný, neboť správně se jedná o 208 hodin za 26 týdnů (vyrovnávací období) a toto s kalendářním rokem nekoresponduje. Jedná se tedy o 8 * 52,18 (8 hodin * 52,18 týdnů za celý rok)? Bude mít na výpočet vliv, zda vyrovnávací období pro přesčasy je zvoleno jednoměsíční, čtyřměsíční nebo například maximální 26 týdnů? Ptám se s ohledem na to, že v případě jednoměsíčního vyrovnávacího období je přesně alokován počet přesčasových hodin na jednotlivé měsíce (shodně jako například u pružné pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 1 kalendářního měsíce, což u měsíční mzdy lehce hýbe hodnotou hodinové mzdy za daný měsíc). Předem děkuji.

Zastupitelstvo města schválilo výši odměn pro okrskové komise - referendu ve výši 700 Kč předseda, 500 Kč místopředseda, 500 Kč zapisovatel, 400 Kč člen. Dále schválilo odměny pro místní komisi ve výši 1600 Kč předseda, 1500 Kč místopředseda, 1500 Kč zapisovatel a 1200 Kč člen. Referendu se bude konat společně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Členové okrskových volebních komisí budou pracovat jak pro referendum, tak pro volby do Poslanecké odměny. Odměny členů okrskových volebních komisí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se konají 3. a 4. října 2025, jsou stanoveny zákonem, a od 1.1.2023 je zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise osvobozena od daně z příjmů, též se z této odměny neplatí sociální a zdravotní pojištění. Mohu na odměnu člena pro okrskové komise referendum a na odměnu pro místní komisi referendum pohlížet stejně? Tzn., že mohu zařadit do výjimky, kdy se člen komise nepovažuje za zaměstnance a tím pádem odměna nepodléhá zdanění, zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Shrnutí: - odměna členům okrskových volebních komisí (za volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) daň NE, zdravotní pojištění NE, sociální pojištění NE. - odměna členům okrskových volebních komisí(referendum) ? - odměna pro místní komise (referendum) ?

Máme jedno středisko, kde je nepřetržitý provoz, pracovníci se střídají ve 12hodinových směnách. Týdenní fond je 37,5 hod., nárok dovolené je 5 týdnů. Kolik hodin se počítá pro dovolenou: 7,5 hod. z týdenního fondu, nebo 12 hod. za směnu? 

Byla jsem vypravitelkou pohřbu mé tety. Byla svobodná, tudíž bez dětí. V pohřebnictví jsem dostala potvrzení 1 den na vyřízení pohřbu a 2 den na pohřeb. Naše účetní mě sdělila, že na 2 dny placeného volna nemám nárok, jelikož se to týká dětí, jako je dcera či syn. Je to tak? A kdyż zemřelý (lá) nemá děti? Manžela? 

Zaměstnankyně se měla vrátit po čtyřech letech pobírání mateřských a rodičovských dávek do pracovního poměru. Její pracovní místo bylo z organizačních důvodu zrušeno. Jak v tomto případě máme stanovit pravděpodobný průměr pro pracovněprávní účely, kdy v mezidobí jejího mimoevidenčního stavu došlo každý rok k plošné valorizaci mezd zaměstnanců ve všech pracovních kategoriích. Tato zaměstnankyně spadá do kategorie THP, kde máme nastaveno pravidlo 50/50 z celkového dohodnutého procenta valorizace. 50 % je rozděleno fixně a 50 % je rozděleno s přihlédnutím k individuálnímu výkonu zaměstnance. Jsme povinni jí tuto valorizaci přiznat a počítat průměr z navýšené mzdy? A pokud ano, jsme povinni přiznat celých 100 % valorizace nebo pouze 50 % plošného navýšení? 

Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?

Podle čeho se určuje, jací zaměstnanci se mají počítat do výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu? Máme různé situace: 1. Zaměstnavatel zapsaný v českém obchodním rejstříku zaměstnává zaměstnance s místem výkonem v zahraničí. Celý jejich pracovněprávní vztah se řídí zahraniční legislativou a celá mzda je tak zpracována v zahraničí. Měli bychom je do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 2. Český zaměstnavatel vyslal svého českého zaměstnance do zahraničí, kde se mu počítá daň (pojistné se platí v ČR díky formuláři A1). Měli bychom ho do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 3. Zaměstnavatel je zahraniční; není zapsaný v českém OR. Zaměstnává v ČR několik českých zaměstnanců, které tedy do přepočteného počtu počítáme. Zároveň však vyslal několik zaměstnanců ze své domovské země do ČR, kde jim počítáme pouze daň z příjmů (mají formulář A1, takže pojistné se stále platí v zahraničí). Měli bychom i tyto vyslané zaměstnance do přepočteného počtu započítat? 4. Stejná situace jako v předchozím případě, ale zahraniční zaměstnavatel má vytvořen odštěpný závod, který je zapsán v českém OR.

Jsme příspěvková organizace. Máme vícero objektů po Plzni i Plzeňském kraji. Vedoucí zaměstnanec má schválené použití soukromého vozidla ke služebním účelům a pracovištěm pro cestovné je adresa objektu v Plzni, kde je vedoucím. Jeho úkolem je vykonávat činnost vedoucího a zároveň zajišťovat spojitost mezi jednotlivými objekty, které zásobuje např. nářadím nebo zajišťuje další potřebné úkoly. Cestovné nemám problém spočítat, ale nevím, jak na stravné. Máme pružnou pracovní dobu (pevná část 8-13:30), zaměstnanec pracuje pravidelně 6-14:30. V metodice máme pro cestovné určený čas 7-15:30, dále je uvedeno, že stravné 148 Kč je za cestu v rozmezí 5-12 hod., s tím, že když je doba kratší, náleží stravné ve výši 58 Kč. Zároveň máme benefit stravenkový paušál - pokud zam-nec odpracuje alespoň 3 hod/směnu, náleží mu ve výši 68 Kč. Jak postupovat u vedoucího, kdy např. jednu směnu jel 7:00-7:45 na objekt v Plzni a zpět a pak na další objekt v Plzeňském kraji 10-11:30, zbytek byl na svém pracovišti. Další den jel na objekt v Plzni a zpět 6-7:10 a pak v Plzni koupit nářadí a zpět 11-11:40 a zbytek na svém pracovišti a třetí den objekt v Plzni 7:45-9:15, Plzeň 10-10:40, Plzeňský kraj 11-14:30. Jak správně spočítat stravné a zbytečně se do toho nezamotat a případně i stravenkový paušál?