Otázky a odpovědi

Zaměstnavatel doposud příspěvky na životní a penzijní pojištění účtoval i hradil ve stejném roce. Z důvodu zavedení JMHZ však přecházíme na měsíční úhrady příspěvků, které budou (de facto musí být) zpracované přes mzdy. Aktuálně řešíme správný postup zaúčtování a vykázání příspěvku za prosinec. Konkrétně: 1. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prosinec 2026. Příspěvek bude zúčtován ve mzdách za prosinec 2026. Úhrada proběhne až v lednu 2027. Do jakého měsíce by se měl tento příspěvek propsat do JMHZ? Má být uveden ve měsíci, kdy vznikl nárok (prosinec 2026), nebo ve měsíci skutečné úhrady (leden 2027)? Jak má být tato částka uvedena na Potvrzení o zdanitelných příjmech? Má být vykázána v roce, kdy vznikl nárok na příspěvek, nebo až v roce jeho úhrady?Jak správně postupovat z účetního a daňového pohledu na konci roku? Vzhledem k tomu, že úhrada proběhne až v lednu, náklad nemůže být v prosinci 2026 daňově uznatelný. Zvažujeme dva postupy: 1. Ponechat náklad v roce 2026 a vyřadit jej z daňově uznatelných nákladů přes řádek č. 40 daňového přiznání. 2. V prosinci odúčtovat náklad na benefity na účet 381 a v lednu jej znovu zaúčtovat na účet 527 po provedení úhrady. 

Jak máme pro účely JHMZ chápat údaj Vzdělání požadované pro výkon profese? Jedná se o minimální vzdělání, které je nutné pro výkon dané profese, např. podnikový právník musí být vysokoškolsky vzdělaný, ale u jakékoliv manažerské pozice může být požadováno pouze základní, protože žádné vzdělání stanovené právními předpisy není, anebo jde o doporučené vzdělání pro danou profesi např. podle národní soustavy povolání? 

Můžeme zaměstnanci zohlednit v ročním zúčtování záloh na daň dar církvi, je-li v potvrzení o daru uvedeno, že dar byl poskytnut „za účelem úhrady jejích provozních nákladů“? Lze toto automaticky považovat za náboženské účely podle § 15 odst. 1 ZDP?

Při ročním zúčtování daně mi u zaměstnankyně, která je v insolvenci, vznikl přeplatek na dani vč. daňového bonusu cca 14 000 Kč. Posílám přeplatky automaticky insolvenčnímu správci, nebo náleží zaměstnanci? Pokud se zasílá insolvenčnímu správci, týká se i daňového bonusu nebo případně jen přeplatku na dani? U zaměstnance s exekucí se případně srazí jen na přeplatek na dani a na daňový bonus se „nesahá“, jako v případě měsíčního uplatňování daňového bonusu? 

Máme dceřinou společnost na Slovensku, a doposud jsme přes datovou schránku mateřské společnosti v ČR zasílali přehled o výši pojistného za jednatele společnosti, pobírá odměnu za výkon funkce v SK a je daňovým rezidentem v ČR: jaký bude postup od 1. 4. 2026, případně jakým způsobem zasílat JHMZ, když nemá společnost sídlo ani datovou schránku v ČR?

Dne 4. 2. 2026 do datové schránky dorazilo usnesení o zastavení běžného výživného pro aktuálně již dospělé dítě dlužníka, ke kdy zastavuji srážky? Ze mzdy za měsíc leden 2026 jsem srážku provedla, za únor už předpokládám nesrážím, jelikož se výživné hradí předem? Nabytí PM dodnes od OS nedorazilo, odvolání proti usnesení bylo možné podat do 19. 2. 2026.

Dobrý den, je prosím povinnost pro účely JMHZ doložit doklad o vzdělání jak u zaměstnanců zaměstnaných na HPP, tak u zaměstnanců na DPP a DPČ, případně smlouvy o výkonu funkce jednatele? Na školení nám bylo řečeno, že u DPP a DPČ nebude údaj o nejvyšším dosaženém vzdělání povinný. Děkuji.

Zaměstnanec byl vyslán po dlouhodobé pracovní neschopnosti na mimořádnou prohlídku. Lékař mu vystavil posudek se závěrem „zdravotně způsobilý s podmínkou – bez fyzické zátěže a noční práce“. Zdůrazňuji, že zaměstnanec vykonává fyzickou práci na stavbě na pozici Stavební dělník. Je zřejmé, že na takové pozici vykonává téměř zcela pouze fyzickou práci (lékař má k dispozici Rozhodnutí KHS, ze kterého jasně vyplývá, v jaké rizikové kategorii je zaměstnanec zařazen, v žádosti o prohlídku jsou rizikové faktory také uvedeny), a přesto do posudku napsal takový závěr. Noční práci bychom nepožadovali, ale je možné, aby lékař napsal takové vyjádření, když je nanejvýš jasné, že jeho pozice vyžaduje pouze takovou práci, kterou sám omezil? Předpokládali bychom, že vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu lékař vystaví s ohledem na pracovní pozici posudek se závěrem způsobilý či nezpůsobilý z důvodu obecného onemocnění. Samozřejmě víme, že se můžeme odvolat.

Při vyplňování údajů o zaměstnanci v rámci JMHZ a ve formuláři prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti se v případě uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě uvádí údaj o další osobě, která vyživuje toto dítě ve společně hospodařící domácnosti. V obou případech se tam tedy uvádí jméno osoby, která se zaměstnancem žije v téže společně hospodařící domácnosti. Uvádí se do JMHZ a do prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti také jiná osoba, která vyživuje stejné dítě, byť v jiné společně hospodařící domácnosti? Například pokud jsou rodiče dítěte rozvedení a mají střídavou péči a dítě tak střídá domácnosti?

Do firmy jsem nastoupila jako mzdová účetní - telefon mi nepřidělili. Skoro dva roky tedy používám svoje soukromé telefonní číslo – tarif a vlastní telefon. Po dvou letech jsem opětovně zažádala a nový telefon mi tedy byl přidělen. S novým telefonem přišla nabídka uplně nového telefonního čísla = náklady na tarif platí firma. Z důvodu, že moje telefonní číslo je již na všech vydaných POZP 2025 a dalších úředních dokumentech a vedený na úřadech (ČSSZ, ZP, FÚ) jsem požádala o převedení firemního tarifu na mé původní soukromé číslo. "Dohoda o převodu telefonního čísla pro firemní zákazníky" - Původní zákazník : Já - Nový zákazník : Firma - Jak prosím tuto situaci řešit z pohledu dodaňování? Firma bude teď vlastnit mé původní telefonní číslo. Budu muset každý měsíc dodaňovat firmou zaplacený tarif, když se z mého původně soukromého čísla stane číslo "firemní" a bude používán jak pro firemní tak pro soukromé účely? Nebo se to bude brát jako čistě firemní telefonní číslo a nebudu muset nic dodaňovat? 

Je možné provést roční zúčtování záloh na daň z příjmů zaměstnanci, který má dítě ve společné pěstounské péči s manželkou, pokud splňuje ostatní podmínky pro provedení RZD? Odměna pěstouna je zdanitelným příjmem. Zaměstnanec totiž tvrdí, že odměnu pěstouna pobírá pouze jeho manželka. Je možné, aby odměnu pěstouna při společné pěstounské péči pobíral pouze jeden z manželů?

Zaměstnanec je zařazen do 5. platové třídy jako „čekatel/strážník“ podle katalogu prací (2.21.31), do doby získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Dle zákona o obecní policii musí splňovat vzdělání min. SŠ s maturitní zkouškou. Po tuto dobu jako čekatel je v nástupním kurzu a připravuje se na splnění zkoušky - získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Do jaké skupiny prací takového zaměstnance musíme zařadit - do 2. skupiny prací podle platové třídy 5. nebo do 3. skupiny prací podle SŠ vzdělání s maturitou?

Naši zaměstnanci mají v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce uvedeno Kladno a Středočeský kraj. Jelikož je místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, je pro účely cestovních náhrad přihlíženo k místu sídla firmy, tj. Kladno. Jelikož jsou zaměstnanci zároveň z jiných krajů (Ústecký, Královéhradecký) a do práce nemohou cestovat každý den, poskytuje jim zaměstnavatel ubytování, které je vystaveno na zaměstnavatele a zaměstnavatel jej také celé platí. Je možné toto ubytování z hlediska daně z příjmu brát jako daňově uznatelný náklad v plné výši, kterou zaměstnavatel za ubytování zaplatí?

Máme zaměstnance, který má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou. Jeho přímý nadřízený by mu rád změnil pracovní pozici a současně požaduje, aby byl nový pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Jakým způsobem lze tuto situaci řešit v souladu s pracovněprávními předpisy? 

Má mzdová účetní povinnost informovat nadřízeného/vedení o existenci exekuce a dalších záležitostech, které se týkají soukromí zaměstnanců? Např. pokud obdrží výzvu od PČR k doložení příjmů zaměstnance apod.? Zdůrazňuji, že se nejedná o situace, které souvisí s porušováním předpisů ve firmě, ale o čistě soukromé záležitosti.

Byli jsme upozorněni, že u darů uplatňovaných zaměstnanci v rámci ročního zúčtování nestačí potvrzení o daru, kde je uveden účel obecně nebo neurčitě. Např. na činnost spolku, na podporu aktivit, na obecně prospěšné účely atd. Jak máme postupovat u darů, které jsou poskytnuty církvím. Stačí v tomto případě např. informace, že je dar poskytnut na náboženský účel, pro potřeby farnosti nebo na činnost Křesťanského sboru. Je to, prosím, pro uplatnění daru dostatečné? Dále máme dary, kde je informace, že je dar určený na vzdělávací a osvětovou činnosti dle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. zákonem vymezený účel dary z našeho pohledu splňují. Nevíme, zda je nutné účely v potvrzeních více konkretizovat. 

K jakému datu poslat přihlášku HOZ nástup zaměstnance na DPČ, která je sjednána na 3 hodiny denně pondělí až pátek? Datum vzniku DPČ je 1. 1. 2026. Za 1. 1. 2026 náleží náhrada za svátek, který odpadl, poprvé zaměstnanec přišel do práce 2. 1. 2026. 

Náš zaměstnanec chce uplatnit v ročním zúčtování daně odečet úroků z hypotečního úvěru. Předložil smlouvu o úvěru, výpis z listu vlastnictví (je vlastník) a potvrzení o výši zaplacených úroků v roce 2025 z tohoto úvěru ve výši 38 251 Kč. Ve smlouvě o úvěru je účel, na který byl úvěr poskytnut, uveden takto: „Úvěr se poskytuje na vypořádání spoluvlastnických nároků k nemovitosti specifikované v čl. VII odst. 1 písm. a) této smlouvy.“ Zde je uvedeno, že se jedná o rodinný dům na pozemku v obci, jde o spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku St. 131/2, jehož součástí je budova bez č.p./č.e. zapsaná v katastru nemovitostí. Bytové potřeby dle zákona o dani z příjmů jsou uvedené v § 4b odst. 1 ZDP pod jednotlivými písmeny, ale nejsem si jistá, zda je možné tento účel uvedený ve smlouvě vztáhnout na bytovou potřebu pod písmenem f). O vypořádání společného jmění manželů se nejedná (je svobodný), zřejmě by šlo o vypořádání spoludědiců, má sestru. 

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den než odvody?

Pracovník požádal u svého zaměstnavatele o roční zúčtování a přinesl dvě potvrzení o zaplaceném životním pojištění. První Potvrzení je na částku 4 000 Kč, a to na smlouvu z roku 2010, přičemž na Potvrzení je upozornění, že tato smlouva byla předčasně ukončena a bylo vyplaceno odbytné ve výši 141 000 Kč. Druhé Potvrzení je na novou smlouvu uzavřenou v roce 2025 u stejné pojišťovny na částku 143 000 Kč, tedy odbytné z první smlouvy bylo převedeno na novou smlouvu a zaměstnanec zaplatil i nové příspěvky. Lze v ročním zúčtování za 2025 uplatnit odpočet ve výši 48 000 Kč ?