Otázky a odpovědi

Zaměstnanec si chce zpětně 5 let uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Musí mu zaměstnavatel vyhovět? Říkali jsme mu, že mu vystavíme potvrzení o příjmech a výsledkem ročního zúčtování daně a podá si zpětně daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Je tento postup správný? Kolik let zpětně může podat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti?
Vydáno: 26. 02. 2024
Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?
Vydáno: 26. 02. 2024
Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 viz. přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 
Vydáno: 26. 02. 2024
Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 11 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3, viz přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 
Vydáno: 23. 02. 2024
Na základě čeho lze poskytnout vyšší náhradu mzdy zaměstnanci, jak je uvedeno v příkladě 5 v časopisu Práce a Mzda 2/2024 v článku Změna v pracovním volnu zaměstnance k jeho činnosti na akcích pro děti a mládež napsaného JUDr. Bukovjanem, když je v § 203a odst 5, zákoníku práce (Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru ) napsáno nejvýše ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy (pro rok 243,90Kč/hod.). Dle mého názoru z důvodu ustanovení § 4a odst. 1 zákoníku práce, který říká: „Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné", se nelze od ustanovení § 203a odchýlit a poskytnout vyšší náhradu. 
Vydáno: 23. 02. 2024
Při podepisování Prohlášení poplatníka k dani na rok 2024 a Žádosti o roční zúčtování daně 2023 jsem u jednoho našeho zaměstnance narazila na tuto situaci: Zaměstnanec nastoupil na HPP 1. března 2023 - podepsal u nás Prohlášení poplatníka k dani. Tím tedy uvedl, že chce uplatňovat základní slevu na poplatníka a též daňové zvýhodnění na jeho dvě děti. Nyní při podepisování formulářů pro daně, bylo zjištěno, že:  Prohlášení poplatníka k dani měl také podepsané u druhého zaměstnavatele již od 1. 1. 2023. U tohoto druhého zaměstnavatele měl pracovní poměr celý rok 2023 a též u něho čerpal základní slevu na poplatníka i daňové zvýhodnění na obě děti. Tuto skutečnost nám v 03/2023 bohužel nenahlásil. Mohla bych vás tedy poprosit o radu zda postup níže je správný? 1/ Zaměstnavatel by měl tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu odesláním formuláře Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu za zdaňovací období 2023 (MFin25 5554 - vzor č. 2 ). 2/ Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, kde dojde k vyrovnání dluhu. Tuto skutečnost zaměstnavatel musí, nebo nemusí zohledňovat ve formuláři Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost (25 5459)? 
Vydáno: 21. 02. 2024
Zaměstnancům budeme letos přispívat z FKSP částku Kč 4 000 Kč. Jde o jednorázovou částku, která odchází samostatně z účtu organizace (po předložení a kontroly smlouvy, kde musí být sjednán příspěvek zaměstnavatele). Musí se tato částka nově objevit na potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 v řádcích 10 – příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty? Je to novinka a zatím nevíme, jak zadat do mzdového programu. V případě, že má zaměstnanec více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, kteří také přispívají na produkty na stáří, budou se tyto částky sčítat, uvedou se v daňovém přiznání a při překročení jakého "limitu" se bude odvádět daň? Je to 50 000 Kč? 
Vydáno: 20. 02. 2024
Považují se hodiny pracovního volna na akce pro děti a mládež a hodiny volna na darování krve za odpracované hodiny pro účely výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců pro povinný podíl zaměstnání OZP? V komentáři v závorce vždy čtu jen překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Obojí je překážka na straně zaměstnance dle § 203 zákoníku práce a za obojí zaměstnanci obvykle náleží náhrada mzdy. Je tedy pravda, že náhrada mzdy při volnu na akce pro děti a mládež je zaměstnavateli za určitých podmínek proplacena od OSSZ.
Vydáno: 20. 02. 2024
Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.
Vydáno: 20. 02. 2024
Nová zaměstnankyně by chtěla uplatnit daňové zvýhodnění na 2 děti, ale manžel je nezaměstnaný a pobírá od ČSSZ příspěvek na péči o osobu blízkou (matka). Zaměstnankyně přinesla čestné prohlášení, že manžel neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Stačí to, nebo mám žádat o potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků? V tom případě vyplní OSSZ, nebo pouze manžel? Potřebuje ještě nějaké další doklady? 
Vydáno: 20. 02. 2024
Zaměstnanec má standardní pracovní dobu 8 hodin denně od pondělí do pátku. Občas se však stane, že se konají jednorázové pracovní akce, jako jsou například veletrhy, které probíhají o víkendu. Tyto události jsou výjimečné a konají se pouze dvakrát do roka. Během těchto událostí pracuje zaměstnanec i o víkendu a následně má nárok na náhradní volno. Je možné, aby zaměstnanec s jeho souhlasem pracoval celý týden, následně celý víkend, a až poté znovu nastoupil do práce v pondělí, aby pak pracoval další týden, přičemž za ten víkend by mu bylo poskytnuto náhradní volno?
Vydáno: 20. 02. 2024
Máme v Dohodě o provedení práce sjednané pohyblivé složky dle uvážení zaměstnavatele. Existují limity pro vyplácení těchto složek, nebo je to čistě na zaměstnavateli?
Vydáno: 20. 02. 2024
Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?
Vydáno: 19. 02. 2024
Ovlivní výši průměrného výdělku zvýšení mzdy k 1. dni kalendářního čtvrtletí? Průměrný výdělek se stanovuje vždy k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10. Pokud bude mít zaměstnanec zvýšení mzdy např. o 1000 Kč k 1. 4. Připočte se průměrný výdělek z tohoto zvýšení k vypočítanému průměrnému výdělku za 1.Q.? Zvýšení v ostatní dny neřeším, to mi nijak průměrný výdělek neovlivní, ale nevím, jak se zvýšením k 1. dni kalendářního čtvrtletí.
Vydáno: 16. 02. 2024
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům různé benefity, např. nakoupí permanentky na sportovní utkání, vstupenky na ples, organizuje několikrát do roka zájezd na hory, vodu apod. Musí zaměstnavatel od ledna evidovat, kdo se jaké akce účastnil a rozpočítávat hodnotu na jednotlivé zaměstnance, aby bylo zřejmé, zda nepřekročili stanovený limit pro zdanění? A jak postupovat v případě, že pořádá setkání zaměstnanců v restauraci, které je spojené např. s bowlingovým turnajem a poté zaměstnavatel hradí občerstvení (večeři)?
Vydáno: 16. 02. 2024
Je nutné mít u DPP vždy dovolenkový lístek, jako u HPP? I v případě, že by zaměstnavatel dovolenou nařizoval. Případné jaký dokument je nutný evidovat pro případnou kontrolu ze strany státu. 
Vydáno: 16. 02. 2024
Jaký je správný postup pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě zaměstnance? Situace je následující: Manželství zaměstnance bylo rozvedeno dne 22. 11. 2023. Společná domácnost manželů zanikla již v září 2022 (víme z rozsudku). Obě děti byly svěřeni do péče matky (otec má víkendy 1 za 14 dní) před i po rozvodu. Ústní domluva mezi rodiči zní, že si zaměstnanec za rok 2023 uplatní zpětně jedno dítě a matka druhé. Od roku 2024 bude obě děti uplatňovat matka. Máme potvrzení od matky, že si za rok 2023 neuplatňovala daňové zvýhodnění na jedno dítě. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že zaměstnanec nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na syna v roce 2023, a to z důvodu, že rodiče nesdíleli společnou domácnost od září 2022 a oba synové byli svěřeni do péče matky. Existuje, ale i jiný názor, a to že zaměstnanec má nárok na zvýhodnění protože: Rozsudek o svěření dětí do péče matky neznamená, že jedno z dětí v roce 2023 nežilo s otcem ve společně hospodařící domácnosti. Pokud dítě ve společně hospodařící domácnosti s otcem žilo, je možné dohodu rodičů respektovat, i s tím, že o tom matka vydala potvrzení. Případně je možné respektovat dohodu rodičů kdo zvýhodnění uplatní, i přes rozsudek svěření do péče. Je v daném případě možné uplatnit daňové zvýhodnění na syna?
Vydáno: 16. 02. 2024
Naše zaměstnankyně měla požádáno o rodičovskou dovolenou do 31. 8. 2023. Následně si požádala o prodloužení, resp. o poskytnutí neplaceného volna od 1. 9. 2023 do 31. 8 2024 z důvodu péče o dítě do 4 let věku a tím prodloužení rodičovského příspěvku, (dítě se narodilo 11. 9. 2020), zaměstnavatel žádosti o poskytnutí neplaceného volna souhlasil. Nyní bychom chtěli s touto zaměstnankyní ukončit pracovní poměr, za prvé - místo pro ní již nemáme, za druhé, pracuje již někde jinde a víme, že k nám už se nevrátí. Jakým způsobem máme možnost ukončit pracovní poměr, pokud nepřistoupí na ukončení dohodou?
Vydáno: 16. 02. 2024
Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance (lékaře a sestry) nepovinný členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Tento příspěvek nedaní, neodvádí pojistné na sociální pojištění, nemá jej vedený na mzdových listech. V rekapitulacích mezd má vedeno na účtech: - - 538 = ostatní daně a poplatky - 379 = jiné závazky - 221 = bankovní účty - 321 = dodavatelé Je postup zaměstnavatele správný? Jedná se nám o odvod pojistného na sociální pojištění.
Vydáno: 16. 02. 2024
S těhotnou zaměstnankyní byl výpovědí dle paragrafu 52 písm. a) ZP rozvázán ke dni 30. 11. 2023 pracovní poměr, a to po pěti letech trvání pracovního poměru. Od 1.1 2. 2023 je v evidence ÚP. Očekávaný termín porodu má stanoven na 11. 7. 2024. Nárok na PPM by měla mít, neboť k nástupu na PPM dojde po skončení pojištění v ochranné lhůtě 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění a podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM splní. Počítám ale správně, že na PPM musí nastoupit v termínu od 16. 5. 2024 do max 28. 5. 2024, tj. v období od počátku 8. týdne anebo v průběhu 7. týdne před očekávaným dnem porodu, protože kdyby si datum nástupu určila na počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu (30. 5. 2024) nárok na PPM by jí už nevznikl?
Vydáno: 16. 02. 2024