Otázky a odpovědi

Pokud ve výpovědi zaměstnavatel slovně popíše, proč došlo k výpovědi z PP, má povinnost uvádět také konkrétní § ZP? A byl-li odvolán vedoucí zaměstnanec (bez zrušení místa), ale nevybral si nabízené místo, bude i bez nároku na odstupné vhodné použití § 52 písm. c) ve výpovědi, nebo stačí popsat situaci a uvést, že dochází k výpovědi dl ZP? 

Potřebovala bych poradit ohledně zůstatku dovolené při změně funkce místostarosty. Pan místostarosta vykonával funkci uvolněného do dne 9. 11. 2025, dne 10. 11. 2025 se jeho funkce změnila na neuvolněného z důvodu zvolení do poslanecké sněmovny. Za měsíc 12/2025 mu byla dovolená pokrácena, ale stále mu zůstává 72h nevyčerpané dovolené a my se snažíme dohledat zda tato dovolená propadá skrz novou funkci, nebo ji musíme převést i na stávající neuvolněnou funkci a případného nezvolení v příštím roce tuto dovolenou proplatit.

Bude nutné pro JMHZ evidovat údaje o manželovi/manželce i v případě, když zaměstnanec neuplatňuje žádné zvýhodnění a nemá děti a do konce roku 2025 taková evidence nebyla potřeba. Jedná se mi hlavně o to, zda to máme doplnit do evidence?

Zaměstnanec ve firemní soutěži jako vítěz získal mobilní telefon. Na tento mobilní telefon máme od poskytovatele mobilních služeb fakturu. Na faktuře je uvedena cena 10 000 Kč, ale zároveň sleva 9 999 Kč, takže základ pro DPH je 1 Kč. Firma skutečně za tento mobilní telefon zaplatila 1,21 Kč. V jaké částce tedy zaměstnanec získal mobilní telefon? A jaká částka má mu být dána do základu pro odvody? 

Máme povinnost uvádět v pracovněprávní dokumentaci tituly zaměstnanců? 

Může zaměstnavatel před vánoci bez potíží vyplatit zálohu na mzdu všem zaměstnancům, aniž by o to zaměstnanci písemně žádali? Jde o formu benefitu, kterou chce zaměstnavatel poskytnout, záloha by byla ve výši pravděpodobné odměny za měsíc prosinec, kterou by zaměstnavatel zúčtoval v prosincových mzdách, to znamená, nebyla by pro všechny zaměstnance stejně vysoká. Stačí na to případně sepsat jednorázovou směrnici nebo rozhodnutí jednatele? 

Zaměstnanec se dostavil na pracoviště 1,5 hodiny po začátku jemu přidělené směny a jevil známky ovlivnění alkoholem. Na základě toho byla provedena orientační dechová zkouška se kterou zaměstnanec souhlasil. Výsledek zkoušky byl pozitivní a tento zaměstnanec rovněž výsledek zkoušky potvrdil svým podpisem. Toto porušení bylo posouzeno jako závažné porušení pracovních povinností, které může být důvodem k rozvázání pracovního poměru dle § 52 písm. g)., zákoníku práce. Výpovědní doba 1 měsíc. Jednalo se v tomto případě spíše o hrubé porušení § 52 písm. h) zákoníku práce, okamžité zrušení pracovního poměru? Zaměstnanec ovšem druhý den po incidentu předložil pracovní neschopnost, která byla vystavena zpětně ode dne, kdy porušil pracovní povinnosti což znamená, že den kdy porušil byl v pracovní neschopnosti. Jak v tomto případě postupovat: můžeme ukončit pracovní poměr?

Jednatel má ve své s. r. o. pouze DPP a pořídil si služební auto i k soukromým účelům. Jak v tomto případě postupovat: je třeba mu uplatnit 1% z pořizovací ceny auta do jeho DPP? A pokud by smlouvu vůbec neměl, jak se pak situace se služebním autem k soukromým účelům řeší?

Našim zaměstnancům ve vedoucích pozicích nebyly vypláceny výkonnostní prémie od 1. 4. 2025. Někteří zaměstnanci z této skupiny byli 31. 7. 2025 z organizačních důvodů propuštěni. Bylo jim vyplaceno odstupné, jeho výše byla vypočtena z průměrného hodinového výdělku za 2. čtvrtletí. Do tohoto průměru nebyly zahrnuty nevyplacené výkonnostní prémie a tím byl tento hodinový průměr nižší, než kdyby tyto prémie byly vyplaceny. Ve mzdě za listopad 2025 byly zpětně tyto výkonnostní prémie všem dotčeným zaměstnancům zúčtovány a vyplaceny. Mají tito propuštění zaměstnanci nárok na přepočet průměrného hodinového výdělku za uvedené 2. čtvrtletí a tím i na přepočet výše odstupného?

Při nástupu do pracovního poměru jsme zjistili, že uchazeč je v pracovní neschopnosti. Tato pracovní neschopnost byla vystavena k jinému pracovnímu poměru, který stále trvá. Jedná se ale o jiný druh práce. Můžeme i tak zaměstnance do pracovního poměru přijmout? A pokud bychom ho chtěli přijmout na DPP nebo DPČ, budou podmínky stejné? 

Od 1. 1. 2026 vstupuje v účinnost novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, která zavádí pro osoby ucházející se o zaměstnání a kteří pocházejí ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy (40 případů na 100 tisíc obyvatel), aby se podrobili skiagramu hrudníku. Platí tato povinnost opravdu pro všechny uchazeče nebo jen pro nově příchozí uchazeče z inkriminovaných zemí? Z logiky věci by se mělo jednat jen o nově příchozí, ale bod 12 přílohy v části II. takto nezní. Znění je následující: „12. Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce. Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku“. Informaci o tom, které země mají vyšší výskyt TBC, máme čerpat z kterého zdroje?

Naše firma se snaží dlouhodobě zlepšit zdraví svých zaměstnanců. Nyní nám přišla nabídka od firmy, která nabízí své služby v oblasti psychologie. Nabízejí online konzultace pro naše zaměstnance. Náklady by hradil zaměstnavatel. Firmu jsme ale nenalezli v Národním registru poskytovatelů zdravotnických služeb. Můžeme poskytovat tento benefit z fondu FKSP a za jakých podmínek? Pokud ano, do které kategorie tento benefit zařadit a jak to bude z hlediska zákona o daních z příjmů? 

Zaměstnanec byl zaměstnán do července 2025 na dohodu o provedení práce a doložil aktuální potvrzení o studiu, od srpna 2025 je zaměstnanec v organizaci na dohodu pracovní činnosti. Teď, po zpracování mezd za měsíc říjen, bylo zjištěno, že zaměstnanci bylo sraženo zdravotní pojištění včetně minimálního vyměřovacího základu (za všechny 3 měsíce 8–10/2025). Zaměstnanec dodal znovu potvrzení o studiu. Jak správně postupovat s opravou? a vrácením nesprávně sražené částky zaměstnanci? 

Jaký je nárok na placené volno lékaře (zaměstnanec příspěvkové organizace) na přípravu a vykonání zkoušky v základním kmeni a na přípravu a vykonání atestační zkoušky? 

Jsme škola a některou výuku i některé jiné činnosti (např. vrátní) pokrýváme zaměstnanci pracujícími v rámci DPP nebo DPČ. Při rozvržení pracovní doby jim do rozvržení pracovní doby uvádíme mimo konkrétních údajů o pracovní době (den v týdnu, směna od–do) na závěr také to, že pracovní doba ale není rozvržena na: • období školních prázdnin stanovených podle § 4 vyhlášky MŠMT č. 16/2005 Sb. v platném znění o organizaci školního roku a • na dny, kdy bude vyhlášeno ředitelské volno a • na dny, na které připadne státní svátek. V tyto dny totiž skutečně nepotřebujeme, aby pracovali, v tyto dny pro ně práce prostě žádná není. Je to tedy tak v pořádku? Slýchávám totiž názory, že např. svátek nelze z pracovní doby vyloučit. 

Máme 2 zaměstnance, jeden z nich je jednatel, kteří jsou občané ČR, ale mají v pracovních smlouvách „výkon práce Bratislava“. Na Slovensku se zdržují tak, aby byli stále rezidentmi ČR, takže mají kombinaci kanceláře a homeoffice. Pokud zůstanou v Bratislavě přes noc, mají ubytování v hotelu, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta? A pokud mají meeting a přenocují v hotelu v ČR, je to pro ně tuzemská nebo zahraniční pracovní cesta?

Zaměstnanec má u naší společnosti tři pracovně právní vztahy (PPV) – pracovní poměr a dvě dohody o pracovní činnosti. V srpnu 2025 onemocněl, lékař vystavil 3 neschopenky na každý z PPV. V pracovním poměru trvá účast na nemocenském pojištění, nárok na nemocenské dávky zaměstnanci vznikl. V první dohodě o pracovní činnosti měl zaměstnanec v měsících 5-7/2025 dostačující příjmy, nárok na nemocenské dávky mu též vznikl. V druhé dohodě o pracovní činnosti měl zaměstnanec příjmy v 5/2025 a 7/2025, ale v 6/2025 příjmy neměl (v 8/2025, v měsíci vzniku pracovní neschopnosti, měl rovněž nedostačující příjmy): Pracovní poměr: 05/2025 - 67 269 Kč, 06/2025 - 63 056 Kč, 07/2025 - 92 495 Kč. 1. DPČ: 05/2025 - 14 133 Kč , 06/2025 - 42 638 Kč, 07/2025 - 19 309 Kč.2. DPČ: 05/2025 - 11 412 Kč, 06/2025 - 0,00 Kč, 07/2025 - 1 475 Kč. Má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky i z druhé dohody o pracovní činnosti nebo nikoliv? Domníváme se, že nárok na nemocenské dávky má, jelikož by se příjmy z obou dohod měly sčítat. 

Rádi bychom pro naše 3 zaměstnance pronajali byt, který bychom pronajali na firmu. Předpokládám, že je potřeba zaměstnancům navýšit vyměřovací základy o část nájemného, který by byl benefitem. Musí být celé nájemné rozloženo mezi zaměstnance nebo může část platit i firma, aniž by zaměstnancům navyšovala VZ? Jak pak řešit situaci, kdy v bytě zůstanou po nějakou dobu třeba jen dva zaměstnanci?

Organizace má oficiální sídlo v Brně, avšak její kanceláře se nacházejí ve městě Slavkov. V pracovní smlouvě je jako místo výkonu práce uvedeno město Slavkov a Brno, přičemž pravidelné pracoviště není specifikováno. Pro účely cestovních náhrad tak bylo pravidelné pracoviště stanoveno fikcí dle § 34a zákoníku práce, a to ve Slavkově, kde mají zaměstnanci své kanceláře. Chtěla bych se proto zeptat na otázku týkající se výkonu práce v Brně a případného nároku na cestovní náhrady. Pokud zaměstnanec jede z kanceláře ve Slavkově do Brna (ne vždy pouze do sídla společnosti), je v okamžiku opuštění Slavkova na cestě mimo své pravidelné pracoviště, nikoli však na pracovní cestě. Cesta ze Slavkova do Brna trvá přibližně 30 minut, zaměstnanec následně stráví v Brně 5 hodin výkonem práce a poté se vrací zpět do Slavkova. Celková doba mimo pravidelné pracoviště tedy činí 6 hodin. K cestě je použit služební automobil. V této souvislosti bychom chtěli ověřit, zda zaměstnanci náleží stravné z toho důvodu, že byl mimo pravidelné pracoviště déle než 5 hodin, nebo zda se v případě cesty mimo pravidelné pracoviště za účelem výkonu práce v rámci sjednaného místa výkonu práce pro účely stravného započítává pouze doba samotné cesty ze Slavkova do Brna a zpět, nikoli čas strávený výkonem práce v Brně.

Zaměstnanec končí pracovní poměr 1. 12. 2025. V průběhu prosince 2025 možná nastoupí do nového zaměstnání. Jak správně udělat, aby si zaměstnanec mohl požádat svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daní? Na tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na zdaňovací období 2025 – zaměstnanec u zaměstnavatele, kde končí 1. 12. 2025, na Prohlášení podepíše, že slevu na poplatníka uplatňuje do 30. 11. 2025. Lze zároveň napsat, že Prohlášení na prosinec podepsáno, ale sleva neuplatňována? Nový zaměstnavatel (zaměstnán např. od 10. 12. 2025) slevu uplatní od prosince 2025. Lze takto udělat? Zaměstnanec má v prosinci 2 zaměstnavatele (ne současně), u obou podepsáno Prohlášení, u 2. v pořadí uplatní slevu na poplatníka.