Otázky a odpovědi

Do firmy jsem nastoupila jako mzdová účetní - telefon mi nepřidělili. Skoro dva roky tedy používám svoje soukromé telefonní číslo – tarif a vlastní telefon. Po dvou letech jsem opětovně zažádala a nový telefon mi tedy byl přidělen. S novým telefonem přišla nabídka uplně nového telefonního čísla = náklady na tarif platí firma. Z důvodu, že moje telefonní číslo je již na všech vydaných POZP 2025 a dalších úředních dokumentech a vedený na úřadech (ČSSZ, ZP, FÚ) jsem požádala o převedení firemního tarifu na mé původní soukromé číslo. "Dohoda o převodu telefonního čísla pro firemní zákazníky" - Původní zákazník : Já - Nový zákazník : Firma - Jak prosím tuto situaci řešit z pohledu dodaňování? Firma bude teď vlastnit mé původní telefonní číslo. Budu muset každý měsíc dodaňovat firmou zaplacený tarif, když se z mého původně soukromého čísla stane číslo "firemní" a bude používán jak pro firemní tak pro soukromé účely? Nebo se to bude brát jako čistě firemní telefonní číslo a nebudu muset nic dodaňovat? 

Je možné provést roční zúčtování záloh na daň z příjmů zaměstnanci, který má dítě ve společné pěstounské péči s manželkou, pokud splňuje ostatní podmínky pro provedení RZD? Odměna pěstouna je zdanitelným příjmem. Zaměstnanec totiž tvrdí, že odměnu pěstouna pobírá pouze jeho manželka. Je možné, aby odměnu pěstouna při společné pěstounské péči pobíral pouze jeden z manželů?

Zaměstnanec byl vyslán po dlouhodobé pracovní neschopnosti na mimořádnou prohlídku. Lékař mu vystavil posudek se závěrem „zdravotně způsobilý s podmínkou – bez fyzické zátěže a noční práce“. Zdůrazňuji, že zaměstnanec vykonává fyzickou práci na stavbě na pozici Stavební dělník. Je zřejmé, že na takové pozici vykonává téměř zcela pouze fyzickou práci (lékař má k dispozici Rozhodnutí KHS, ze kterého jasně vyplývá, v jaké rizikové kategorii je zaměstnanec zařazen, v žádosti o prohlídku jsou rizikové faktory také uvedeny), a přesto do posudku napsal takový závěr. Noční práci bychom nepožadovali, ale je možné, aby lékař napsal takové vyjádření, když je nanejvýš jasné, že jeho pozice vyžaduje pouze takovou práci, kterou sám omezil? Předpokládali bychom, že vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu lékař vystaví s ohledem na pracovní pozici posudek se závěrem způsobilý či nezpůsobilý z důvodu obecného onemocnění. Samozřejmě víme, že se můžeme odvolat.

Zaměstnanec je zařazen do 5. platové třídy jako „čekatel/strážník“ podle katalogu prací (2.21.31), do doby získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Dle zákona o obecní policii musí splňovat vzdělání min. SŠ s maturitní zkouškou. Po tuto dobu jako čekatel je v nástupním kurzu a připravuje se na splnění zkoušky - získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Do jaké skupiny prací takového zaměstnance musíme zařadit - do 2. skupiny prací podle platové třídy 5. nebo do 3. skupiny prací podle SŠ vzdělání s maturitou?

Naši zaměstnanci mají v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce uvedeno Kladno a Středočeský kraj. Jelikož je místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, je pro účely cestovních náhrad přihlíženo k místu sídla firmy, tj. Kladno. Jelikož jsou zaměstnanci zároveň z jiných krajů (Ústecký, Královéhradecký) a do práce nemohou cestovat každý den, poskytuje jim zaměstnavatel ubytování, které je vystaveno na zaměstnavatele a zaměstnavatel jej také celé platí. Je možné toto ubytování z hlediska daně z příjmu brát jako daňově uznatelný náklad v plné výši, kterou zaměstnavatel za ubytování zaplatí?

Máme zaměstnance, který má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou. Jeho přímý nadřízený by mu rád změnil pracovní pozici a současně požaduje, aby byl nový pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Jakým způsobem lze tuto situaci řešit v souladu s pracovněprávními předpisy? 

Má mzdová účetní povinnost informovat nadřízeného/vedení o existenci exekuce a dalších záležitostech, které se týkají soukromí zaměstnanců? Např. pokud obdrží výzvu od PČR k doložení příjmů zaměstnance apod.? Zdůrazňuji, že se nejedná o situace, které souvisí s porušováním předpisů ve firmě, ale o čistě soukromé záležitosti.

Byli jsme upozorněni, že u darů uplatňovaných zaměstnanci v rámci ročního zúčtování nestačí potvrzení o daru, kde je uveden účel obecně nebo neurčitě. Např. na činnost spolku, na podporu aktivit, na obecně prospěšné účely atd. Jak máme postupovat u darů, které jsou poskytnuty církvím. Stačí v tomto případě např. informace, že je dar poskytnut na náboženský účel, pro potřeby farnosti nebo na činnost Křesťanského sboru. Je to, prosím, pro uplatnění daru dostatečné? Dále máme dary, kde je informace, že je dar určený na vzdělávací a osvětovou činnosti dle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. zákonem vymezený účel dary z našeho pohledu splňují. Nevíme, zda je nutné účely v potvrzeních více konkretizovat. 

K jakému datu poslat přihlášku HOZ nástup zaměstnance na DPČ, která je sjednána na 3 hodiny denně pondělí až pátek? Datum vzniku DPČ je 1. 1. 2026. Za 1. 1. 2026 náleží náhrada za svátek, který odpadl, poprvé zaměstnanec přišel do práce 2. 1. 2026. 

Náš zaměstnanec chce uplatnit v ročním zúčtování daně odečet úroků z hypotečního úvěru. Předložil smlouvu o úvěru, výpis z listu vlastnictví (je vlastník) a potvrzení o výši zaplacených úroků v roce 2025 z tohoto úvěru ve výši 38 251 Kč. Ve smlouvě o úvěru je účel, na který byl úvěr poskytnut, uveden takto: „Úvěr se poskytuje na vypořádání spoluvlastnických nároků k nemovitosti specifikované v čl. VII odst. 1 písm. a) této smlouvy.“ Zde je uvedeno, že se jedná o rodinný dům na pozemku v obci, jde o spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku St. 131/2, jehož součástí je budova bez č.p./č.e. zapsaná v katastru nemovitostí. Bytové potřeby dle zákona o dani z příjmů jsou uvedené v § 4b odst. 1 ZDP pod jednotlivými písmeny, ale nejsem si jistá, zda je možné tento účel uvedený ve smlouvě vztáhnout na bytovou potřebu pod písmenem f). O vypořádání společného jmění manželů se nejedná (je svobodný), zřejmě by šlo o vypořádání spoludědiců, má sestru. 

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den než odvody?

Pracovník požádal u svého zaměstnavatele o roční zúčtování a přinesl dvě potvrzení o zaplaceném životním pojištění. První Potvrzení je na částku 4 000 Kč, a to na smlouvu z roku 2010, přičemž na Potvrzení je upozornění, že tato smlouva byla předčasně ukončena a bylo vyplaceno odbytné ve výši 141 000 Kč. Druhé Potvrzení je na novou smlouvu uzavřenou v roce 2025 u stejné pojišťovny na částku 143 000 Kč, tedy odbytné z první smlouvy bylo převedeno na novou smlouvu a zaměstnanec zaplatil i nové příspěvky. Lze v ročním zúčtování za 2025 uplatnit odpočet ve výši 48 000 Kč ?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu vyplatili dodatečně bonus. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Bude se povinný příspěvek na doplňkové penzijní pojištění uvádět na ř. 10, pokud smlouva zaměstnance byla uzavřena od nebo po 1. 1. 2024? A platí pro zaměstnance stejné povinnosti, pokud si tuto smlouvu, na kterou zaměstnavatel povinně zasílal 4 % z VZ, sám předčasně zruší? 

Zaměstnavatel má povinnost nahlásit cizince na úřad práce před nástupem do pracovního poměru. Kde je definován cizinec, resp. co je relevantní údaj, který je pro zaměstnavatele určující? Máme tady osoby, které se narodily v zahraničí, ale od dětství žijí v ČR, a osoby, které se do ČR přistěhovaly a žijí tady dlouhodobě desítky let s trvalým pobytem.

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Zaměstnankyně měla v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem v ČR původně místo výkonu práce v ČR, ale po rodičovské dovolené uzavřela se zaměstnavatelem dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém se místo výkonu práce přesunulo na adresu jejího bydliště na Slovensku. Zaměstnavatel (česká společnost bez pobočky na Slovensku) se tam přihlásil jako zaměstnavatel pro účely daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Práce je ze 100 % vykonávána na Slovensku. Mzdu zpracovává externí firma na Slovensku. V ČR jsme ji na ČSSZ „odhlásili“ kódem 10 Skončení příslušnosti k českým předpisům. Podle služby ČSSZ stále figuruje v seznamu zaměstnanců. Je třeba zahrnovat informace o této zaměstnankyni do JMHZ, nebo měla být příp. odhlášena kódem 2 Skončení zaměstnání?

Zaměstnanec nastoupil v průběhu kalendářního roku, kterého se roční zúčtování týká (např. 1. 11. 2025) a u zaměstnavatele podepsal Prohlášení poplatníka k dani. Daný zaměstnanec neměl jiné zaměstnání a splňuje jednu nebo více níže uvedených možností: byl veden na úřadu práce nebyl veden nikde a neměl žádné příjmy rodičovská dovolená student. Může zaměstnavatel provést roční zúčtování daní? Pokud ano, jak bude vyplněno Prohlášení poplatníka k dani, konkrétně zda u slev (i u základní slevy na poplatníka) bude uvádět XD a v podpisové části bude podepisovat dodatečně za období, kdy nebyl našim zaměstnancem (např. 01–10/2025). 

Jak postupovat, když u zaměstnance v ročním zúčtování za rok 2024 zjištěna chyba, chybně uplatněná částka z penzijního připojištění.? Vůbec neměla být uplatněna žádná částka z penzijního připojištění. Lze to nějak zahrnout do přiznání za rok 2025?

Měli bychom dávat ve smyslu srovnatelných podmínek náborový příspěvek i agenturním pracovníkům? Vnitřní předpis upravuje vyplácení tohoto příspěvku pouze na vybrané pozice na HPP v plném úvazku. Filozofií náborového příspěvku v naší firmě je především zatraktivnit obsazovanou pozici pro kmenové zaměstnance. Agenturní zaměstnance využíváme především k překlenutí období, kdy se nám pozici nedaří obsadit kmenovým zaměstnancem. Proto nám nedává vyplácení náborového příspěvku agenturním zaměstnancům nedává smysl.