Otázky a odpovědi

Zaměstnanec pracuje ve školství (paní uklízečka) a má dle nových platových tabulek od 1. 1. 2025 mzdu 20 180 Kč je zařazena do třídy 2 a platového stupně 12 (to opravdu nedává smysl, státní tabulky pod minimální mzdou). Musíme dorovnat její plat osobním ohodnocením do 20 800 Kč, tj. do minimální mzdy na platovém výměru, nebo je možné platový výměr nechat na 20 180 Kč a dávát jí každý měsíc odměnu? Jak je to se zaručenou mzdou? Např. ve 3. skupině je zaručená mzda 29 120 Kč, ale opět platové tabulky jsou nižší - musíme dorovnou zaručenou mzdu na platovém výměru? A jedná se o měsíční minimální mzdu, resp. měsíční zaručenou, tj. nelze dorovnat plat např. jednou velkou odměnou za rok? Musí vždy vše být na platovém výměru, aby bylo jasně vidět, že daný zaměstnanec má minimální, resp. zaručenou mzdu?

Máme zaměstnance v insolvenci. Jak nyní vypočítám splátku pro oddlužení? Zaměstnanec má nezletilou dceru a manželku. Je to opravdu tak, že od 1/2025, tedy už ve mzdách za 12/2024 se nepočítá s manželkou, jelikož nemá starobní ani jiný důchod? 

Od 12. 11. 2024 byla uzavřena s pracovníkem dohoda o provedení práce. Prozatím do konce roku 2024 má odpracováno 110 hod. Počítá se dodržení podmínky odpracovat max. 300 hodin za rok za období 12. 11. 2024 až 12. 11. 2025? 

Jak v návaznosti na nařízení vlády č. 441/2024 a č. 465/2024 Sb. počítat exekuční srážky z platu za 12/2024, s výplatou v lednu 2025, s ohledem na nové znění: „Spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, odstavec 1 se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.“ 

Zaměstnankyně nastoupila zpět do práce během pobírání rodičovského příspěvku, (dítěti budou 3 roky 15. 2. 2025), po domluvě se vrátila na původní místo, a to od měsíce ledna 2025. Je placena fixní měsíční mzdou, do práce přišla fyzicky dne 2. 1. 2025. U zdravotní pojišťovny jsem ji odhlásila k 31. 12. 2024 pod kódem U, do fixní hrubé mzdy zahrnu tedy zahrnu i svátek 1. 1. 2025?

Nařízení vlády č. 466/2024 Sb., které mění NV č. 341/2017 Sb. zrušuje limit 6 let pro zápočet praxe v době mateřské a rodičovské dovolené. Platnost bude od 1. 1. 2025. Musí zaměstnavatel přistoupit k tomu, že všem ženám, které mají více než 2 děti, přepočítá praxi a platový stupeň dle nařízení vlády č. 466/ 2017 Sb., nebo původní zápočty praxe zůstávají platné dle původního nařízení vlády a zrušení limitu se týká pouze zápočtů, které se budou dělat po 1. 1. 2025? Nebo záleží na zaměstnavateli a může se rozhodnout sám?

Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?

Přišla nám exekuce na běžné výživné a zároveň v tomto usnesení jsou vyčísleny náklady na odměnu exekutora a úroky za dlužné výživné (dlužné výživné už uhradil). Budu tedy srážet na běžné výživné, ale nevím, jak se zachovat u úroků a odměny exekutora. Považuje se to za klasickou přednostní pohledávku (takže dle časového pořadí) nebo „superpřednostní“ pohledávku (takže bez ohledu na den doručení)? Eviduji totiž také i jiné přednostní exekuce s „lepším“ datem.

Jak máme postupovat v případě, kdy nám zemřela zaměstnankyně, která byla již několik měsíců na DPN? Listopad 2024 byl poslední měsíc, za který jsme jí účtovali mzdu, která nám z důvodu přečerpané dovolené před DPN vyšla záporná. Kde a jakým způsobem můžeme uplatnit tuto pohledávku? Rodina zatím nemá přiděleného právníka na vyřízení dědictví. Zároveň prosím o radu, zda můžeme rodině poskytnout podklad pro FÚ, kterému jsou povinni předložit do 90 dní DP zesnulé. Nebo zda doporučujete čekat na přiděleného právníka, i když pak nemusí stihnout lhůtu 90 dní u FÚ. Právník pro vyřízení dědictví prý může být přidělen třeba až za půl roku po úmrtí. 

Je možné v podmínkách organizační složky státu hradit celkovou hodnotu stravenky pouze z prostředků FKSP? Pokud by byla hodnota stravenky 30 Kč, celá tato hodnota by byla financována z FKSP, tedy bez příspěvku z provozního rozpočtu a zaměstnance. 

Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.

Budeme za naše zaměstnance pojišťovně plně hradit jejich pojištění odpovědnosti za škodu. Z tohoto příjmu musí zaměstnanec odvést daň a také zdravotní a sociální pojištění. Pojištění je sjednáno na celý rok 2025, faktura bude uhrazena pojišťovně ve 12/2024. Kdy zaměstnancům tyto konkrétní částky dodaním? Setkala jsem se s názorem, že jelikož se jedná o pojištění na celý rok 2025, v jehož průběhu by mohl zaměstnanec např. ukončit pracovní poměr a já bych mu pak musela část vrátit, měla bych správně celou částku vydělit 12 měsíci roku 2025 a alikvotní část pojištění zaplaceného pojišťovně za tohoto zaměstnance dodaňovat průběžně každý měsíc, např. pojistné 2 400 : 12 = 200 Kč měsíčně, pokud by ukončil pracovní poměr např. k 30. 6. 2025, pak by mu bylo dodaněno 6 x 200 = 1200 Kč. Původně jsem si myslela, že bych celou částku pojistného (např. 2 400Kč) dodanila a odvedla zdravotní a sociální pojištění již ve mzdách za 12/2024, v měsíci, kdy budeme toto pojištění hradit zdravotní pojišťovně. Jaký postup je správný?

Jak se postupuje v případě výpočtu dovolené u dohody o provedení práce, která je uzavřena od 1/2024 a pokračuje také do roku 2025? Nárok na dovolenou za r. 2024 byl plně vyčerpán v r. 2024. Při výpočtu nároku na dovolenou za r. 2025 se postupuje stejně – po odpracovaných 80 hodinách vzniká nárok na dovolenou? Jak formulovat dodatek k dohodě o provedení práce, který měl definovanou platnost do 31. 12. 2024? Co musí takový dodatek obsahovat? Stačí pouze napsat: Zaměstnanec se zaměstnavatelem se dohodli na prodloužení dohody o provedení práce na dobu neurčitou nebo do konce roku 2025? Jaká je případně výpovědní lhůta?

Dali jsme našemu zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. Pracovní pozice bude zrušena k 1.2.2025. Výpověď byla doručena 29.11.2024, výpovědní doba začíná tedy od 1.2.2024 a pracovní poměr bude končit 31.1.2024. Zároveň s výpovědí zaměstnanec obdržel oznámení, že pro něj již nebudeme mít práci a nemá se až do odvolání dostavovat na pracoviště. Za tuto dobu bude mít překážky na straně zaměstnavatele a bude mu vyplácena mzda v plné výši. Tento zaměstnanec má ještě nevyčerpanou dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, proto jsme mu ji chtěli ve výpovědní době nařídit. Samozřejmě v zákonném termínu 14 dní předem. Zatím jsme ji nenařídili. Zaměstnanec nám zaslal právní názor, že zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci dovolenou, pokud jej předtím poslal na překážky v práci. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat. Dle našeho názoru můžeme dovolenou nařídit. Navíc, vzhledem k tomu, že jsme napsali do oznámení, že se zaměstnanec nemá dostavovat do zaměstnání "až do odvolání". Můžeme překážky na straně zaměstnavatele odvolat, a pak nařídit dovolenou. Právní názor, který nám zaslal zaměstnanec se neopírá o žádný § ZP. Ale neradi bychom něco porušili. Samozřejmě, zaměstnanec vyhrožuje kontrolou SUIP...apod. 

Jsme firma, která má 2 pobočky. 1) V pracovní smlouvě se zaměstnanci na pozicích, které jsou na obou pobočkách, máme uvedená 2 místa výkonu práce (obě pobočky). Stejně tak máme uvedená dvě místa výkonu práce v dokumentu s informacemi dle § 37 ZP. 2) V pracovní smlouvě se zaměstnanci na pozicích, které jsou pouze na jedné z poboček máme uvedeno pouze jedno místo výkonu práce a zároveň v dokumentu s informacemi dle § 37 ZP máme uvedená pracovní místa 2 (obě pobočky). Vzhledem k tomu, že ujednání pracovní smlouvy má přednost před poučením dle § 37 ZP, může to takto být, nebo je nutné pro variantu 2 mít i poučení dle § 37 ZP pouze s jedním místem výkonu práce? Zároveň prosím o informaci, jaká lhůta pro oznámení rozvržení pracovní doby má být uvedená v poučení dle § 37 ZP (minimálně 14 dní nebo 7 dní), když jsme se v pracovní smlouvě se zaměstnancem dohodli, že je tato lhůta minimálně 7 dní, i když ZP určuje tuto lhůtu minimálně 14 dní, pokud se se zaměstnancem nedohodneme jinak. 

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec navštívil v pracovní době lékaře, nevrátí se zpět do práce a v lékařské zprávě má doporučení klidového režimu? Návštěvu lékaře uznáme na nezbytně nutnou dobu vyšetření nebo ošetření a proplatíme ve výši průměrného výdělku. Ale co se zbývající částí směny? Jak závazné je „doporučení klidového režimu“ – musíme zaměstnanci uznat a zaplatit i zbývající část směny? Vycházím v tomto případě z ustanovení §103/1 ZP o povinnosti zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, která by neodpovídala zdravotní způsobilosti? Nebo by měl zaměstnanec následně po vyšetření navštívit i firemního lékaře pro posouzení, zda zaměstnanec je/není zdravotně způsobilý? Neměl by lékař, který vystavil zprávu s doporučením klidového režimu vystavit na zbývající část směny neschopenku?

Je stále nutné uvádět skupinu prací v nových pracovněprávních dokumentech v soukromém sektoru? Když pro tento sektor došlo ke zrušení zaručené mzdy, určované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací a je tudíž třeba dodržovat pouze mzdu minimální. 

Prosím o vysvětlení, zda a jaká náleží zaměstnanci pracujícím na DPP náhrada mzdy za svátek (ve kterém nepracuje). Odměna je 300 Kč/hod a v daném měsíci je svátek např. v úterý. Jaký má nárok na náhradu mzdy zaměstnanec, který pracuje pouze jeden den v týdnu a to 5 hod v úterý - vychází se u výpočtu náhrady mzdy pouze z průměrné hodinové sazby (tj. 5 x 300 Kč), nebo z průměrné mzdy, která připadá na 1 pracovní den v daném měsíci? Je možné na příkladu ukázat kalkulaci náhrady? Jak by to bylo u zaměstnance, který nemá pravidelně rozložené směny (v úterý občas pracuje, ale ne každý týden a směny mohou být různě dlouhé). Máte doporučení, jak princip u DPP ošetřit, aby bylo jednoznačné, kdy vzniká zaměstnanci na náhradu nárok a kdy ne? 

Město zřídilo jako svou organizační složku JSDH na základě zřizovací listiny. Členové JSDH uzavírají dohodu o členství. Za svojí činnost členové nepobírají žádnou odměnu ani plat. Rádi bychom je za jejich činnost motivovali poskytnutím benefitu- karty na volnočasové aktivity u firmy Edenred, se kterou již spolupracujeme. Členové JSDH nejsou přímo naši zaměstnanci. Pokud bychom jim tyto karty poskytli -s určitým každoročním obnosem- bude se pro ně jednat o benefit jako pro klasické zaměstnance - tedy do částky 21.983,- Kč za rok od daně osvobozený a pro nás jako zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad?

Počítá se do limitu 300 hod. u DPP i čerpání dovolené? Nebo se do 300 hod. počítají pouze odpracované hodiny?