Otázky a odpovědi

Dítě našeho zaměstnance ukončilo v červnu střední školu maturitou, na daňové zvýhodnění má nárok do srpna (nepracoval celý měsíc v červenci ani srpnu). Nyní v září přinesl nové potvrzení o studiu dítěte, né na vysoké škole, ale na další střední škole v učebním oboru bez maturity a je žákem 1. třídy. Bude mít nárok na daňové zvýhodnění? Jedná se v tomto případě o přípravu na budoucí povolání? Dítě je ročník 2005.

Ředitelka MŠ odchází na konci července do starobního důchodu. Na místo ředitelky byla od 1.8. jmenována dekretem nová ředitelka. Odcházející ředitelka měla ve školce před jmenováním ředitelkou uzavřenu smlouvu na výkon práce učitelky na dobu neurčitou. Byla tato smlouva jmenováním ředitelkou automaticky ukončena, resp přešla pracovní pozice z učitelky na ředitelku? Odcházející ředitelka tvrdí, že po odchodu do důchodu a rezignaci na post ředitelky se jí obnovila ta původní smlouva na učitelku a žádá ještě plat za srpen a teprve ke konci srpna chce podepsat dohodu o ukončení původní pracovní smlouvy. Nesouhlasíme s tím, školka má od srpna už na učitelské pozici novou ředitelku a nemá ani volný úvazek na návrat bývalé ředitelky na učitelskou pozici. Dle našeho názoru odchodem do důchodu a rezignací na post ředitelky veškeré pracovní poměry zanikají.

9. 6. k nám nastoupil na DPP zaměstnanec po vyučení v 6/2025. V červnu nebyl pojištěn, v červenci byl pojištěn s vyměřovacím základem nad minimální mzdu, v srpnu do 10.8. nebyl pojištěn a tímto dnem mu DPP skončila. Navázal DPČ od 11.8. s pojištěním s VZ asi 7.000 Kč. Prosím Vás o radu, zda se pro srpen opět stal nezaopatřeným dítětem a je v kategorii "státní pojištěnec", protože netrvalo pojištění celý měsíc a nemusíme dopočítat odvody z minimální mzdy nebo se tento status neobnovil a je potřeba odvést ZP z poměrné části minimální mzdy za 11.-31.8.

Co vše může obsahovat osobní složka zaměstnance, který ukončil zaměstnání a dávám spis do archivu a co nesmí přijít do archivu a musím skartovat? Zajímá mě osobní dotazník, výpis z rejstříku trestů, doklad o dokončeném vzdělání a vstupní a periodické lékařské prohlídky. 

Náš zaměstnanec bude členem volební komise. Pracuje na směny v nerovnoměrně rozvržené PD, úvazek 37,5 hod./týden. Co má zaměstnanec doložit pro náhradu mzdy při překážce na straně zaměstnance a jak velká část PD mu bude proplacena? Proplácí se se nějaká fiktivní část nebo původně naplánované směny? Pokud bude mít např. noční, jaká náhrada mu připadne týká se to i víkendových směn? 

Nastane situace, kdy se ukončí pracovní poměr dohodou k 31.12.25. Jaká výše podpory se bude vyplácet? Pracovní poměr skončí v roce 2025, kdy se při dohodě zkracuje podpora na 45 %, ale o podporu by zaměstnanec žádal až od 01.01.26, kdy se již při dohodě podpora nově nezkracuje. Jak se k tomuto bude přistupovat? 

Nastoupil k nám zaměstnanec, doložil mi rodné listy 6 dětí, 4 jsou jeho vlastní a 2 jsou jeho vnuci, kde doložil soudní rozhodnutí o svěření dětí do pěstounské péče babičky, zároveň mám na tyto 2 děti "dohodu o výkonu pěstounské péče", kde osoba pečující je babička (manželka našeho zaměstnance). 1. potřebovala bych vědět, zda se takovéto děti považují za vyživované a zda dědeček může uplatnit daňové zvýhodnění na ně (babička nepracuje, je s dětmi doma - mají 3 roky), i když jako pečující osoba je uvedena babička? 2. pokud si je do daní uplatnit může, co mi ještě musí doložit - mám rodné listy, dohodu o výkonu pěstounské péče 3. zaměstnanec má exekuce - považují se i tyto děti v pěstounské péči za vyživované osoby pro potřeby exekucí? 

Zaměstnankyně byla na rok na dočasné pracovní neschopnosti, podpůrčí doba ji skončila 3.7. 2025. Od 4.7. 2025 bude mít nárok na invalidní důchod III. stupně (možná o něm ještě není zatím rozhodnuto). V zaměstnání si požádala o čerpání staré dovolené od 4. 7. 2025 s tím, že po jejím vyčerpání má v plánu se vrátit na úvazek 3 hodiny denně. PN byla ukončena k 3.7. 2025 a proto jsme jí začali od 4. 7. 2025 vyplácet náhradu za dovolenou. Dne 12. 8. 2025 přišlo od ČSSZ oznámení o ukončení PN k 2. 8. 2025 (ačkoliv my jsme vůbec neměli informaci, že tato PN stále běží, protože jsme předtím dostali oznámení o ukončení k 3. 7. 2025). Po dotazu na ČSSZ nám bylo sděleno, že jí ještě běžela jakási měsíční ochranná doba a my bychom jí tak měli provést opravu ohledně vyplacené dovolené. Je čerpání této ochranné doby povinné? Zaměstnankyně neměla problém s tím, vrátit se od 4. 7. 2025 zpět do zaměstnání ( a čerpat dovolenou), o této ochranné době vůbec nevěděla. Je nutné tedy dělat změny ve vyplacené dovolené a nebo bude stačit, pokud si to na ČSSZ opraví tak, že tato ochranná doba nebyla využita a ponechají původní datum ukončení PN, tj. 3. 7. 2025?

Jak bude vypadat výpočet povinného podílu zaměstnávání OZP a následný odvod při změnách účinných od 1.1.2025 v níže uvedených příkladech? 1. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců 146, firma zaměstnává 3 osoby se zdravotním postižením a zároveň odebrala výrobky či služby v hodnotě 600 tis. Kč? 2. Průměrný přepočtený počet všech zaměstnanců u zaměstnavatele byl 50, firma nezaměstnává žádné osoby se zdravotním postižením, ale odebrala výrobky či služby v hodnotě 700 tis. Kč? Předpokládejme, že průměrná mzda v národním hospodářství za I. až III. Q. 2025 bude činit např. 47.000,- Kč. 

1. Chceme poskytovat z FKSP nenávratnou sociální výpomoc zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení složitých sociálních situací, v případech postižení živelnou pohromou do výše 15 000 Kč. Mělo by se jednat o případy, kdy zaměstnanci zemře partner nebo dítě a kdy mu např. požár nebo povodeň zničí nemovitost, ve které bydlí. Nebyl vyhlášen nouzový stav. 2. Stejnou nenávratnou sociální výpomoc chceme vyplácet i pozůstalým po zemřelém zaměstnanci. Pozůstalí nejsou našimi zaměstnanci. Můžeme tady použít § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5 ZDP jako bezúplatný příjem nabytý příležitostně? 3. V případě úmrtí zaměstnance z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání můžeme poskytnout sociální výpomoc nad rámec zákonného odškodnění? Do výše 50 000 Kč. 

Našla jsem několik článků o přečerpané dovolené, chápu tedy, že jde srážku podle § 147 ZP a srážet lze jen ve výši 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku. Musí být se zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy? Nebo stačí jen fakt, že zaměstnanec ztratil právo na určitou část dovolené? Dále je mi jasné, že srážet se bude částka odpovídající vyplacené částce za poslední čerpané hodiny (to co se vyplatilo se srazí, tedy se případně nepoužije aktuální průměrný výdělek). Co mi není jasné je, jak se srážka fakticky provede. Odečtu jen z čisté mzdy částku 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku, tolik měsíců, než částku uhradím? Nebo se to řeší na úrovni hrubé mzdy? Ale co když PP skončí a další měsíce už nemám z čeho srážet, nebo ani z poslední mzdy nemohu srážku provést? Když mi zaměstnanec vyčíslenou částku pošle nebo složí do pokladny, jak se to projeví na výplatních páskách, potvrzení o zdanitelných příjmech a přehledech na pojistné a dani? Zkrátka prosím o vysvětlení reálného postupu, jak to máme udělat.

V souladu se zákonem o zaměstnanosti má zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu 4 %, případně tuto povinnost plnit tzv. náhradním plněním. Jestliže v průběhu kalendářního roku dojde k přeměně společnosti (má více než 1000 zaměstnanců) s právními účinky k 1.7.2025 s tím, že podstata právní přeměny spočívá v odštěpení sloučením, kterým k uvedenému datu všichni zaměstnanci přejdou na nástupnický subjekt, jak se bude počítat povinný podíl za rok 2025 a které na přeměně zúčastněné společnosti příslušný reporting činí? Pro úplnost je třeba dodat, že původní zaměstnavatel z povahy tohoty typu přeměny jako právnická osoba přeměnou nezaniká, ale nadále funguje, byť má jen statutární orgán a nikoliv zaměstnance.

Je možné, aby si český zaměstnanec bez vědomí svého českého zaměstnavatele samostatně zažádal o vystavení formuláře A1 a chtěl odvádět pojistné do systému jiného členského státu? Má český zaměstnavatel možnost zabránit tomu, aby jeho zaměstnanec vstoupil do systému sociálního pojištění jiného státu EU, nebo je povinen bez omezení akceptovat související administrativní zátěž a případné navýšení svých nákladů?

Nezletilému dítěti, které je držitelem průkazu ZTP/P, byl zpětně přiznán invalidní důchod III. stupně k datu 2.9.2024. Dítě dosáhlo 18ti let věku 24.7.2025. V jaké výši má (měl) rodič nárok na daňové zvýhodnění od 1.10.2024 do 31.7.2025? 

Zaměstnanci byl ukončen pracovní poměr v jedné společnosti 30.6.2025. Tento zaměstnanec nastoupil do naší druhé společnosti. Mzda byla přiznaná ve stejné výši, ale problém vznikl s uplatněním alikvotní částky dlouhodobých plateb, které se započítávají do průměru. U ukončeného pracovního poměru byly přiznány a vyplaceny roční prémie ve výši 100 000,-- Kč, které byly vyplaceny v červnu. Pokud by trval pracovní poměr u původní společnosti, zaměstnanci by do výpočtu průměru na 3.Q vstoupila poměrná částka těchto prémií a byl tím pádem navýšen i hodinový průměr, který se používá např. na dovolenou, při výpočtu náhrady prvních 14ti dní pracovní neschopnosti atd. V novém pracovním poměru patrně nelze počítat s alikvotou této částky (25000,--/kvartál), protože prémie u tohoto nového pracovního poměru nebyly dosaženy a vyplaceny. Je naše domněnka správná nebo existuje nějaký zákon/právo uplatnit zaměstnanci při výpočtu průměru alikvotní část z prémií?, aby zaměstnanec nebyl poškozen?

Jaká je maximální délka pracovní směny u zaměstnance, kterému ještě nebylo 18?

Pracující starobní důchodkyně s plným důchodem uplatňovala slevu na pojistném zaměstnance. K 31.5.2025 ukončila pracovní poměr. Ale za měsíc červen jí byly ještě vyplaceny odměny jako obchodnímu zástupci. Mzdová účetní už za měsíc červen (tedy po skončení pracovního poměru) tuto slevu pracující důchodkyni z opatrnosti nepřiznala. Byla vyplněna žádost o vrácení pojistného důchodce na Okresní správu sociálního zabezpečení podle jejího místa bydliště. Zde byla pracovnicí OSSZ odmítnuta, s tím, že slevu musí vyplatit a pořešit bývalý zaměstnavatel. Je tomu prosím tak? 

Poliklinika pořádá zdravotnický ples. Pokud dostaneme dar do zdravotnictví (použijeme ho na výdaje na ples) je to pro OSVČ lékaře, který dar dává, daňový výdaj?

Může mladistvý brigádník podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžové prohlášení) sám, nebo je v tomto případě nutný podpis jeho zákonného zástupce?

Máme u všech stávající pracovní smlouvy včetně dodatků do dnešního dne, ale dle nového ZP chceme udělat pro každého zaměstnance novou pracovní smlouvu. Můžu použít : firma a zaměstnanec (zaměstnavatel a zaměstnanec dále společně také jako „smluvní strany“) uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu § 33 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákoník práce“), tuto - datum dnešní například 21.11.2024? Tato nově uzavřená pracovní smlouva nahrazuje dosavadní pracovní smlouvu ze dne 3. 7. 2023/den skutečného nástupu zaměstnance/ včetně dodatků. U některých zaměstnanců se bude měnit i pracovní pozice, PRACOVNÍ SMLOUVU (dále jako „smlouva“) DATUM NÁSTUPU, DRUH A MÍSTO VÝKONU PRÁCE 1. Dnem nástupu do práce je: 3.7.2023 2. Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici (pracovní místo): hlavní ekonom, přičemž zaměstnanec byl s pracovní náplní detailně seznámen. 3. Místem výkonu práce jsou Praha 1. poprosím, zda pracovní smlouva takhle může být, aby to bylo v pořádku, a poprosím, když se bude měnit pracovní pozice a i mzda /načtou se dodatky/ , zda musím odhlásit na sociálním a zdravotním a hned je opět přihlásit, nebo to nemusím řešit? Odpověď V souvislosti se změnou zákoníku práce není většinou nezbytné uzavírat novou pracovní smlouvu, mnohdy ani dodatky ke stávající smlouvě, protože změny vyplývají přímo ze zákona, který není třeba aprobovat zněním smlouvy. V některých případech postačí smlouvu změnit dodatkem. Může se ale stát, že dohod o změně pracovní smlouvy bylo přijato už tolik, že vzniká pochybnost, jakým zněním pracovní smlouvy jsou strany vázány. V takovém případě se jeví jako rozumné, aby zaměstnavatel a zaměstnanec stvrdili platné znění pracovní smlouvy tím, že uvedou její úplné znění po všech provedených změnách. Vámi navrhované znění nově smlouvy je možné a můžete takovou smlouvou nahradit smlouvy stávající. Je ale třeba vzít v úvahu, že zaměstnanec nemusí mít zájem novou smlouvu podepsat. Při změně pozice výše mzdy není třeba zaměstnance odhlásit a znovu nahlásit, ale pokud dojde ke změnám v již nahlášených údajích, je zapotřebu změnu hlásit, a to do 8 dnů od nabytí účinnosti těchto změn. Má otázka zní : zaměstnanec nastoupil dne 1.8.2024 do zaměstnání na dobu určitou do 31.8.2025 a během roku měl navýšení mzdy dodatkem č. 1 k pracovní smlouvě a ted má ukončení k 31.8.2025 na dobu určitou, ale má podepsat novou pracovní smlouvu bez zkušební doby zase na dobu určitou do 31.8.2026 a otázka je, zda v nové pracovní smlouvě musí být uvedený skutečný den nástupu podle staré pracovní smlouvy a to 1.8.2024 ? a zároveň, jestli tam musí být uvedena věta, že tato nová pracovní smlouva nahrazuje stávající včetně dodatku, nebo se podepíše nová pracovní smlouva s nástupem 1.9.2025?