Otázky a odpovědi

Fyzická osoba koupila v roce 2009 bytovou jednotku a podíl na společných částech budovy za 729 000,-Kč. V lednu 2025 byl tento byt a podíl na společných částech budovy prodán za 1 870 000 Kč. V roce 2017 koupil garáž a pozemky za 450 000 Kč. V roce 2025 došlo k částečnému prodeji pozemku za 144 000 Kč. Dne 02. 10. 2025 nabyl darovací smlouvou od manžela své matky nemovitost a pozemky za 3 860 000 Kč. Jsou tyto příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a nebudou se uvádět v daňovém přiznání fyzické osoby za rok 2025? Jelikož se jedná o samostatné příjmy, které spolu nesouvisí, nemusí do termínu pro podání daňového přiznání tyto příjmy oznamovat finančnímu úřadu? 

Rozumíme správně znění § 10 zákona č. 324/2025 Sb., který ve zkratce říká, že při souběhu rizikových prací v rámci jednoho měsíce má přednost povinnost zaplatit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří před zaplacením vyššího odvodu pojistného na sociální zabezpečení? Povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří vzniká až v momentě, kdy si o něj zaměstnanec požádá? Někteří naši zaměstnanci pracují jak v rizikovém zaměstnání, tak s riziky, pro které by jim mohl vzniknout nárok na povinný příspěvek. Do doby, než zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek, ale pracuje v rizikovém zaměstnání, do té doby podle nás nevzniká povinnost zaměstnavatele a za zaměstnance budeme odvádět vyšší pojistné. Postupujeme v souladu s platnou legislativou?

Firma, s. r. o., přispívá svým zaměstnancům na penzijní pojištění. Nyní dvě zaměstnankyně, kterým se přispívá, nastupují na peněžitou pomoc v mateřství a posléze na rodičovský příspěvek. Může i těmto zaměstnankyním i nadále po dobu mateřské a rodičovského příspěvku přispívat firma na penzijní pojištění? Zaměstnanecký poměr trvá, ale žádné příjmy dle § 6 pobírat po dobu mateřské a rodičovské nebudou.

Zaměstnankyně doprovázela 13leté dítě k lékaři, dítě se už do školy nevracelo, zůstalo doma a zaměstnankyně s ním. Lékař jí údajně odmítl vystavit rozhodnutí OČR na jeden den (pátek) navíc, když už byla předtím v práci (směna jí začala v 7:00 a v 8:00 odjela pro dítě do školy a následně s ním k lékaři) s tím, že ze zákona má nárok na to, aby jí tento den proplatil zaměstnavatel. Na propustce je poznámka „dnes domácí léčení“. Já se však domnívám, že zaměstnavatel proplácí pouze nezbytně nutnou dobu na doprovod, který sice v rámci nároku může být ve výši času celodenní směny, ale to není tento případ, protože k dětskému lékaři to má zaměstnankyně cca půl hodiny cesty. Domnívám se, že fakt, že byla předtím zaměstnankyně v práci, na situaci nemá žádný vliv a lékař měl vystavit rozhodnutí o OČR a přestože to neudělal, není zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy za celý den, ale pouze za čas strávený nezbytně nutnou dobou při doprovodu. Je můj názor správný? 

Zletilá dcera našeho zaměstnance v září 2024 uzavřela sňatek. Ona i její manžel jsou studenti bez zdanitelných příjmu. Nemají žádné potomky. Náš zaměstnanec uplatňoval v roce 2025 daňové zvýhodnění na vdanou dceru, která se v roce 2025 soustavně připravovala na budoucí povolání. Studium bylo doloženo potvrzením o studiu. Vdaná dcera žije s manželem a otcem ve společné domácnosti. Zaměstnanec nahlásil změnu rodinného stavu své dcery na vdanou až v lednu 2026. Dle mého názoru otci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru sňatkem dcery od následujícího měsíce, tj. od 10/2024. Je to tak? O který § zákona o dani z příjmů se mohu opřít, že zaměstnanci zanikl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou dceru? Nacházím pouze příklady, kdy si zaměstnanec může uplatnit daňové zvýhodnění v případě narození vnuka/vnučky, pokud dítě zaměstnance a manžel dítěte zaměstnance nemají dostatečný příjem pro uplatnění daňového zvýhodnění a mají společnou domácnost se zaměstnancem.

Na seminářích nám bylo sděleno, že v souvislosti s JMHZ nebude možné uvádět zápornou mzdu a bude nutné ji vyrovnat na nulu. Jak budeme řešit případy, kdy má zaměstnanec skutečně mzdu zápornou (přečerpaná dovolená, neomluvené absence, benefity, ze kterých se odvádí pojistné a daň a jsou např. v částce 100 000 Kč a nestačí k pokrytí odvodů čistá mzda apod.)? Bude nám JMHZ zamítáno v takových případech z titulu záporné čisté mzdy nebo záporného VZ? Jak budeme v praxi tyto mzdy vyrovnávat?

Jsme příspěvková organizace odměňovaná platem. Jak správně nastavit systém odměňování u dohodářů? Máme se držet zaručeného platu, např. uklízečka je ve 2 pl.tř., nastupujícím na dohodu tedy dáváme minimální hodinovou sazbu 135 Kč. Administrativa je v 9 pl. tř., pak 190 Kč. Nebo ji máme stanovit podle podobného zaměstnance včetně odměn a osobního příplatku na pracovní poměr? Pokud ano, jak u něj spočítat hodinovou sazbu? Za čtvrtletí ji mají různou.

Řediteli školy končí 6letá lhůta výkonu práce 31. 7. 2030. Ze zdravotních důvodu by chtěl ukončit funkci ředitele k 31.12.2026 s tím, že by ještě nějakou dobu zůstal ve funkci zástupce, případně vyučujícího učitele na této škole. Kdy musí zřizovatel vyhlásit konkurz na místo nového ředitele? Je to v období červenec - srpen - září 2026?

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firma (s. r. o.), která nemá žádné zaměstnance a jednatelé si nevyplácí žádnou odměnu, žádné cestovní náhrady, ani stravenkový paušál, nemají smlouvu o výkonu funkce? 

Zaměstnanec si v rok 2025 založil živnost, je stále u nás zaměstnaný. Na živnosti má nulové příjmy. Je možné mu provést roční zúčtování?

Cizinec (např. občan Indie nebo Bangladéše) přijel do ČR a začal zde pracovat v srpnu 2025 (má povolení k dlouhodobému pobytu jako výzkumný pracovník). Do ČR jej následovala i manželka s malým dítětem (věk 2 roky). Pokud by mi takový zaměstnanec pro účely ročního zúčtování záloh na daň za rok 2025 doložil potvrzení o daňovém domicilu v ČR za období 08-12/2025, mohl by uplatnit celoroční slevu na manželku, nebo by se tato sleva krátila s ohledem na potvrzenou dobu daňového domicilu zaměstnance v ČR? Bylo by pro případné krácení slevy rozhodující i to, že manželka s dítětem přijela za manželem do ČR až s nějakou časovou prodlevou např. jednoho či dvou měsíců? Obdobně, za jaké měsíce roku 2025 by šlo přiznat daňové zvýhodnění na dítě? A mohla bych na základě takového potvrzení o daňovém domicilu (za období 08-12/2025) zaměstnanci přiznat daňové zvýhodnění na dítě i v roce 2026 (od ledna průběžně měsíčně)? Nebo by si musel požádat o nové potvrzení o daňovém domicilu platné k datu vydání např. v lednu či únoru 2026?

Od 1. 1. 2026 máme v platnosti nové nařízení vlády, které stanovuje povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech. V § 7 písm. b) je řečeno, že zdravotní pojišťovně má být odeslán záznam o pracovním úrazu do 15 pracovních dní. Ovšem zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 45 odst. 4 říká, že kopie záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc mají být zdravotní pojišťovně zaslané nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Kterou lhůtou/dobou se máme tedy řídit? Nebo si máme vždy spočítat, která uplyne dříve a té se držet? 

Zaměstnankyně (česká občanka) u nás nastoupila po ukončení studia na HPP 1. 9. 2025. Při studiu pracovala na DPP na Slovensku, kde její slovenský zaměstnavatel odvedl daň. Můžeme jí provést roční zúčtování daně? Je správný předpoklad, že výdělek ze Slovenska do zúčtování nebude zahrnut?

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný od 14. 6. 2025 a nemoc stále trvá. K 31. 12. 2025 bylo jeho pracovní místo zrušeno z důvodu změny organizační struktury. Zaměstnanci byla nabídnuta jiná práce na kratší úvazek, zaměstnanec ale tuto práci nepřijal. Zaměstnanec má 142 hodin nevyčerpané dovolené z roku 2025. Když zaměstnanec ukončí svou pracovní neschopnost dne 17. 3. 2026, zaměstnavatel mu následující den 18. 3. 2026 doručí výpověď z organizačních důvodů. Zaměstnanec tedy bude po dobu 2 měsíců na překážce na straně zaměstnavatele. Může mu zaměstnavatel nařídit čerpání dovolené v rozsahu 142 hodin? Z jakého průměrného výdělku pak budeme počítat odstupné? 

V novele zákona o sociálním pojištění je napsáno, že v měsíci, kdy vznikne zaměstnavateli povinnost platit zaměstnanci povinný příspěvek na produkty na stáří, protože pracuje v riziku kategorie 3, a souběžně přitom pracuje i v riziku kategorie 4, tak se na něj pohlíží při stanovení vyměřovacího základu na sociální pojištění, jako by v kategorii 4 nepracoval. Vztahuje se toto pouze na měsíce, kdy odpracuje v riziku kategorie 3 alespoň 3 směny, nebo se to vztahuje i na měsíce, kdy odpracuje třeba pouze 1 směnu?

Co se stane, když překročíte limit 300 odpracovaných hodin na dohodu o provedení práce za kalendářní rok? Kde tyto skutečnosti nahlásit nebo jak postupovat? 

Dle § 5a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě souběhu činnosti člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (JHZS) a výkonu rizikové práce ve III. kategorii (zátěž teplem) u téhož zaměstnavatele, by se měl pro účely odst. 1 a 2 uvedeného zákona zaměstnanec v daném měsíci považovat za zaměstnance, který nevykonává činnosti člena JHZS podniku (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní podmínky pro výplatu povinného příspěvku). Zaměstnavateli zůstane povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, avšak nebude navyšovat vyměřovací základ. Má tento souběh vliv na důchodové pojištění zaměstnance – člena JHZS? Má tedy zaměstnavatel i v měsíci, kdy podnikový hasič splní podmínku výkonu 3 směn rizikové práce ve III. kategorii vykazovat za příslušný měsíc počet odpracovaných hodin rozhodných pro stanovení snížené věkové hranice pro nárok na starobní důchod? 

Jak přihlásit kategorie zaměstnanců (odměňovaných osob příjmy ze závislé činnosti), kteří zatím nejsou v registru ČSSZ? Jde o to, že zpracováváme mzdy pro veřejnou správu a v registu nám chybí kolem 300 osob (neuvolnění členové obecních zastupitelstev, členové obecních komisí, kteří nejsou zastupitelé ap.) Na tyto činnosti jsme zatím nenašli kódy pro druh pracovního vztahu, nejsou sociálně pojištění. Bohužel v dubnu už se to nebude stíhat napsat přes e-portál nebo jiný program k tomu určený.

Jaký je správný postup vůči OSSZ v následujících konkrétních situacích? Je v níže popsaných případech nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlašovat a následně jej znovu přihlašovat, nebo zda může zůstat veden v evidenci bez zaměstnanců? Zaměstnavatel má jednoho zaměstnance v pracovním poměru Tento zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel po určitou dobu (např. jeden měsíc) nemá žádného zaměstnance. Po této době nastoupí nový zaměstnanec do pracovního poměru. Je v tomto případě nutné zaměstnavatele po skončení posledního pracovního poměru z evidence OSSZ odhlásit a před nástupem nového zaměstnance jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po tuto dobu veden v evidenci OSSZ, přestože nemá žádného zaměstnance a nepodává přehledy o pojistném? Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Zaměstnavatel zaměstnává osoby pouze na základě dohod (DPP), které jsou uzavřeny na dobu neurčitou. V některých měsících zaměstnanci fakticky nepracují (nejde o ukončení dohody) a není jim vyplácena žádná odměna. V dalších měsících práce opět probíhá. Je v měsících, kdy zaměstnanci na dohody nepracují a nevzniká povinnost odvádět pojistné, nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlásit a při opětovném výkonu práce jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po celou dobu veden v evidenci OSSZ a v měsících bez výkonu práce pouze nepodávat přehledy o pojistném?

Nyní dochází k podstatné změně DPP přechodem na Jednotné inkasní místo. V některém dokumentu OSSZ se hovoří o období od 01. 07. 2025 do 31. 12. 2025 jako o pilotním období. Od 01. 01. 2026 do  30. 03. 2026 jako zkušebním období a od 01. 04. 2026 má nastat ostrý provoz. V druhém pololetí se nám stávalo, že na Hlášení DPP bylo např. 10 pracovníků, 8 × OK, 2× neprošlo z různých důvodů. Druhý pokus opět neprošlo, i když jsme měli doloženo, že pracovník měl první krátkou dohodu = přihlášen, odhlášen .. přesto chybné hlášení, že nová dohoda nelze, protože má jinou dohodu a pod. Požádána datovou schránkou OSSZ o spolupráci k dosažení shody. Jedna OSSZ se ozve, najde se „chyba“, paní na druhé straně opraví, nebo poradí kde se stala chyba a vše ke OK. Druhá OSSZ se neozve, ani na druhou žádost. Jistě není povinnost OSSZ reagovat, ale z naší strany dobrá vůle mít věci OK. Když se jednalo „pilotní období“ plné zákonných změn a ústupků, lze některé nedotažené podání (podání ANO, zpětná vazby chybové hlášení) prostě uzavřít s tím, že se hledaly cesty a vše platí naostro zpětně od 01. 01. 2026?