Otázky a odpovědi

Zaměstnanec byl na základě doporučení lékaře odeslán do Centra pro závislé na tabáku při VFN. Bude léčba v tomto centru spadat pod okruh jiných důležitých osobních překážek v práci (bod 1 přílohy k NV č. 590/2006 Sb.) a příslušet za poskytnuté pracovní volno náhrada mzdy – samozřejmě při splnění ostatních podmínek uvedených v tomto bodě?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, poskytovatel zdravotních služeb. Pokud použijeme zvláštní způsob určení platového tarifu (§ 6 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.) pro zaměstnance a stanovíme toto vnitřním předpisem, musíme mít předchozí souhlas zřizovatele?

Zaměstnavatel plánuje vyplácet zaměstnancům náhrady za drobná vydání (např. za nákup drobného zboží jako jsou hřebíky, šrouby apod.), které uhradil sám v hotovosti a předal do účtárny daňový doklad, přes mzdu. Má představu, že účetní tento doklad zaúčtuje a následně předá mzdové účetní částku, která mu má být vyplacena společně s nejbližší mzdou. Je takový způsob možný? Samozřejmě nákladový účet by byl vyřešen, ale jedná se mi o případné mzdové dopady. Např. nyní JMHZ, zda by to tam muselo být uváděno, nebo pokud zaměstnanec bude v pracovní neschopnosti, nebude mít žádnou mzdu a má podepsanou dohodu o srážce na příspěvek na penzijní spoření, bude možné mu tento příspěvek odeslat z této náhrady za drobné vydání?

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnanec pracuje na 12hodinové směny, jednosměnný provoz, jen denní 6–18 hod. dle rozvrhu (40 hod./týdně). Dne 15. 4. 2026 jsem mu oproti podpisu předala žádost na preventivní prohlídku II. kat. k jedné z našich dvou závodních lékařek. Prohlídku měl mít hotovou do 4. 5. 2026, ten den jsem ji požadovala. Prý se hned 15. 4. 2026 objednal, ale lékařka ho vezme až 6. 5. 2026. Sdělila jsem mu, že do platné prohlídky nemůže pracovat, je nezpůsobilý, že měl zavolat naší druhé lékařce nebo říct mně či vedoucímu, abychom se s některou lékařkou domluvili na termínu do 4. 5. 2026. Další směnu má až 6. 5. 2026, kdy je na 11 hod. objednaný k lékařce. Prý tedy do práce nepřijde. Čekala jsem, že si vezme indispoziční volno nebo dovolenou. Dne 6. 5. 2026 mi volal jeho vedoucí, že nepřišel do práce a neřekl mu o tom, že tedy nepracuje, jak má a že mu dá neomluvenou absenci. Rozmluvila jsem mu ji, že si přinese omluvenku, kterou může dodat do týdne. Rozhodl se, že mu dá vytýkací dopis, protože neoznámil, že nepřijde, nechová se dobře ke klientům (přišla na něj písemná stížnost) a vyřizuje si soukromé věci v pracovní době. Mezitím zaměstnanec do práce po prohlídce přišel (cca ve 12 hod.) a dožaduje se uznání směny, protože byl u závodní lékařky, což je omluvené. Směnu má od 6 hod. do 18 hod. U lékařky byl objednaný na 11 hod., s cestou to je cca od 10:30 do 12:00 hod.  Jak mu mám „uznat směnu“? Indispoziční volno, dovolená ani neplacené volno se u nás na část dne (na pár hodin) nedává. Jsou na něj stížnosti, ale co mu vedoucí řekne, to udělá. Na to si dává pozor. Zatím žádný vytýkací dopis nedostal, malé odměny ano. Je možné mu napsat vytýkací dopis s upozorněním na možnost výpovědi § 52 písm. g) ZP a pak do 6 měsíců rovnou dát výpověď, když se to bude opakovat nebo vznikne jiný nedostatek? Vím, že se říká 3× a dost, ale na školení jsem slyšela i názor, že to tak být nemusí.

Zaměstnankyně je na dlouhodobém OČR při kterém potřebuje/chce čerpat 1 den dovolené. Je to možné?

Zaměstnanec nastoupí směnu (noční) v den, který není svátkem a půlnocí přechází do dne, který je svátkem. Jedná se nám o to, zda se celá směna posuzuje tak jako by svátek nebyl. Nebo je možné vzhledem k příplatku za svátek nebo náhradnímu volnu posuzovat směnu do půlnoci a poskytnout příplatek za svátek za část směny (po půlnoci). Nyní postupujeme dle § 91 odst.6 zákoníku práce (pokud směna začíná v den, kdy svátek není, nehradíme žádný příplatek ani neposkytujeme náhradní volno za hodiny svátku). Zaměstnanci vyžadují rozdělení směny s nárokem na případný příplatek již od půlnoci (část směny poskytnout příplatek za svátek). Je toto možné? Příklad: Noční směna 2. 4. 2026 od 19:30 do 3. 4. 2026 (svátek) do 7:30 = 12 hodin. Náleží příplatek za svátek popřípadě náhradní volno v době od 00:00-7:30?

Jak mám postupovat, pokud mi cizinec (občan EU nebo cizinec s volným přístupem na trh práce) nedoloží vzdělání? Cizince mám přihlášené v evidenci Úřadu práce. Mám do 31. 3. 2026 nahlásit „změnu vzdělání“ do Informační karty nebo mám základní vzdělání uvést až v rámci evidence JMHZ?

Přešli jsme na elektronické vyplňování daní Prohlášení i Žádosti o roční zúčtování v HR programu. RZD za rok 2025 a Prohlášení na rok 2026 se mělo požádat/učinit do 16. 2. 2026. Zaměstnanec si požádal o provedení ročního zúčtování daně 19. 1. 2026 a k žádosti do programu uložil pouze potvrzení o zaplaceném úroku z úvěru a potvrzení o penzijním připojištění. Mzdová účetní žádost vrátila s tím, že zaměstnanec má doložit hypoteční smlouvu a výpis z katastru i smlouvu o penzijním připojištění. Zaměstnanec však onemocněl a tyto doklady uložil do HR systému až 26. 2. 2026. Mzdová účetní mu odmítá uplatnit slevy na dani, protože část dokladů byla doložena po zákonném termínu. Je její postup správný? Nebo stačí to, že prvotní žádost zaměstnance byla podána v termínu a dokládání dalších dokladů lze uplatnit i po termínu 16. 2. 2026? Někteří zaměstnanci pracují ve firmě delší dobu a doklady při listinném zpracování daní za roky zpět předkládali již dříve, takže by šlo dovodit, že výpis z katastru a smlouva na penzijní připojištění byly již dříve doloženy. Jen to není uloženo do správného data na HR portálu. V programu je audit, takže je vidět, kdy a kdo s žádostí pracoval. Bude datum 26. 2. 2026 akceptovat kontrola z Finančního úřadu, pokud sdělíte, že primární je datum požádání?

Společnost s r. o., ordinace praktické lékařky, má v evidenci zaměstnanců zdravotní sestru, (tato je národnost slovenská, trvalý pobyt v České republice, tzn. český daňový rezident, průkaz totožnosti občanský průkaz slovenský, vydaný na Slovensku, od 6. 12. 2025 je starobním důchodcem vyměřený důchod na ČSSZ) zaměstnankyně má 1. 1. 2026 pokračující pracovní neschopnost, dne 8. 3. 2026 jí skončila pracovní smlouva na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele dle § 49 ZP. Následně byla odhlášena formulářem ONZ. Jakým způsobem vyplnit JMHZ za měsíc leden a únor, hrubá mzda je 0, odpracované dny a hodiny 0? V březnu od 1. 3. do 8. 3. je hrubá mzda 0, odpracováno dny a hodiny 0. V době ukončení pracovní smlouvy pracovní neschopnost pokračovala, byla ukončena 15. 3. Do 30. 4. máme povinnost doregistrace zaměstnanců. Uvedený zaměstnanec již není v evidenci seznamu zaměstnanců, takže u něj tuto povinnost nemáme?

Jaký kód uvedu u vzdělání, jestliže mám jen potvrzení o studiu, kde je uvedeno: ukončení studia bez předepsané zkoušky a délka studia od 1. 9. 2010 do 30. 6. 2011? Co budu uvádět, pokud mi zaměstnanec odmítá dodat kopii dokladu o nejvyšším vzdělání? 

Uzavřeli jsme se zaměstnancem dohodu o provedení práce k 1. únoru 2026. V únoru a březnu 2026 zatím nepracoval a neměl žádný příjem z této dohody. K jakému datu ho mám přihlásit v souvislosti s JMHZ, abych získala OIČ a ID zaměstnání od ČSSZ?

Český zaměstnavatel má na Slovensku svoji organizační složku. Čeští zaměstnanci, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu s českým zaměstnavatelem (zřizovatelem slovenské organizační složky), dojíždí na pracovní cesty do slovenské organizační složky. A naopak, slovenští zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu uzavřenou se slovenskou organizační složkou, vykonávají pracovní cesty do ČR. Doposavad jsme postupovali tak, že u českých zaměstnanců jsme odváděli v ČR daň z příjmu za práci vykonanou na území ČR. Daň z příjmu za práci vykonanou na území SR jsme odváděli na Slovensku. Sociální a zdravotní pojištění jsme sráželi z celého příjmu českých zaměstnanců podle českých předpisů a odváděli do českého sociálního systému. Analogicky to probíhalo u slovenských zaměstnanců. Z příjmu za jejich práci na území ČR jsme odváděli daň v ČR, odvody na sociální a zdravotní pojištění jsme hradili z jejich celého příjmu na Slovensku. Jak postupovat u těchto zaměstnanců (českých i slovenských) z hlediska JMHZ? A má se slovenská organizační složka zaregistrovat do JMHZ samostatně jako zaměstnavatel?

Je možné zahrnout do minimální mzdy i příplatky za přesčas, svátky apod. a prémie (odměny)? Mám na mysli, zda lze mzdovým výměrem stanovit např. měsíční mzdu 20 000 Kč + prémie a příplatky tak, aby v součtu činila hrubá mzda částku nejméně ve výši minimální mzdy? Domnívám se, že příplatky nikoli, prémie možná ano, ale pak postrádají smysl nenárokové části mzdy.

Dosud jsme ve mzdách nevykazovali návštěvy lékaře zaměstnancem, tento čas evidujeme jako odpracovaný. Je potřeba toto začít ve mzdách uvádět vzhledem k vykazovaným údajům prostřednictvím JMHZ? 

Studentka, která měla v r. 2025 pouze malý příjem za členství v komisi obecního referenda (2 200 Kč) vyhrála v on-line kasinu částku, která po zápočtu sázek apod. činí ke zdanění 60 000 Kč. Může v daňovém přiznání uplatnit základní slevu na poplatníka, tudíž by nakonec nezaplatila nic? U zaměstnavatele, který vyhlásil obecní referendum v konkrétním měsíci r. 2025, základní slevu na poplatníka uplatnila. Byly by oba příjmy součástí daňového přiznání? 

Co znamená konkrétně pojem „navazující zaměstnání“ v JMHZ. Ve firmě uzavíráme některé pracovní smlouvy na dobu určitou, např. do 31. 12. 2026. Zhruba měsíc před tímto termínem některým zaměstnancům prodloužíme pracovní smlouvu zpravidla zase na další rok, a to dohodou o změně pracovní smlouvy. To znamená, že není uzavřena nová pracovní smlouva (nový PPV), ale sále trvá původní pracovní smlouva, původní PPV. Z toho chápu, že nebudu znovu REGZEC posílat. To bych měla udělat pouze v případě, že skutečně pracovní poměr skončí 31. 12. 2026 a od 1. 1. 2027 bude uzavřena nová pracovní smlouva, byť by měla stejné náležitosti jako ta první? Některé výklady a odpovědi na dotazy z ČSSZ a MPSV nejsou stejné, každý si je vykládá po svém a konkrétní odpověď nemáme.

Slovenský občan zaměstnaný v ČR, má slovenskou A1, tzn. sociální a zdravotní pojištění platí na Slovensku. V ČR je zaměstnaný již 10 let, daň ze závislé činnosti platí v ČR, je daňový nerezident. Doposud nebyl přihlášený na ČSSZ, je nutno jej přihlásit z důvodu JMHZ, pokud ano, od kterého data?

Musí se i vyplacené autorské honoráře hlásit v Jednotném hlášení zaměstnavatele? Jde o redaktorské práce (psaní odborných článků a recenzí na výrobky) při hodnocení produktů pro počítačové hry (hardware pro herní počítače). Z těchto honorářů „zaměstnavatel“ (odběratelská firma) odvádí srážkovou 15% daň. Po mojí konzultaci s mzdovou účetní, která ale s těmito honoráři vlastně vůbec nepřijde do styku, zaměstnavatel – odběratel služeb – nemá na základně smluv o autorských honorářích všechny údaje potřebné k vyplnění do JMHZ

V osobním dotazníku zaměstnance nově ve mzdách jsou i údaje o cizincích. Co máme v jednotlivých řádcích napsat?

Jsme příspěvková organizace – Zdravotnická záchranná služba. Zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplácíme v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu odchodné dle § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, pokud splní všechny podmínky vyjmenované v zákoně. V březnu 2026 rozvázal zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr dohodou ke sjednanému dni. Následující den zaměstnanec zemřel. Zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru splnil všechny podmínky § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a náleželo by mu odchodné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Vzniklo také v tomto případě právo na odchodné? Jak má v této záležitosti zaměstnavatel dále postupovat, aby dodržel všechna zákonná ustanovení? Vzniklo by právo na odchodné v případě, že by pracovní poměr zaměstnance zanikl jeho smrtí?