Pracovní poměr

Při vyplňování údajů o zaměstnanci v rámci JMHZ a ve formuláři prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti se v případě uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě uvádí údaj o další osobě, která vyživuje toto dítě ve společně hospodařící domácnosti. V obou případech se tam tedy uvádí jméno osoby, která se zaměstnancem žije v téže společně hospodařící domácnosti. Uvádí se do JMHZ a do prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti také jiná osoba, která vyživuje stejné dítě, byť v jiné společně hospodařící domácnosti? Například pokud jsou rodiče dítěte rozvedení a mají střídavou péči a dítě tak střídá domácnosti?

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace, které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však vyvolávají zásadní otázky týkající se právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy a rozdělení rizik mezi účastníky pracovněprávního vztahu.

V Česku by měl letos v prosinci začít platit nový zákon o práci přes digitální platformy. Upravit by měl její pravidla a ochranu pracovníků i osobních údajů. Ministerstvo práce má návrh normy předložit v březnu. Vyplývá to z návrhu vládního legislativního plánu.

Vládní plán na výrazné zvýšení stavby bytů v ČR naráží na nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví. Vyplývá to z ankety ČTK mezi personálními agenturami. Řešením je podle nich jen pracovní migrace, tedy příchod pracovníků ze zahraničí. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. "Tuzemské stavebnictví zůstává výrazně závislé na zahraničních pracovnících, většina řemeslníků a dělníků ve stavebnictví pochází z řad zahraničních zaměstnanců," řekla ČTK ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Pokud vláda slibuje 50.000 nových bytů ročně, bude se podle ní muset nejdříve zamyslet nad svým přístupem k migraci a následně ke kvótám na zahraniční sílu a nad otázkou ukrajinské pracovní síly. V tuto chvíli není na trhu pro takovou masivní výstavbu dostatek lidí, některé projekty nyní hlásí odklad či pozastavení, dodala. České stavebnictví je už dnes na hraně kapacit a jakýkoli skokový růst poptávky po nové výstavbě narazí především na nedostatek lidí, uvedl ředitel marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Pokud by se mělo během pěti let stavět o 20.000 více než dnes, nebude to podle něj primárně otázka projektů ani financování, ale dostupnosti pracovních sil, zejména řemeslných a technických profesí. Personální situace ve stavebnictví zůstává napjatá a řada společností se i nadále potýká s nedostatkem pracovníků, souhlasil mluvčí společnosti Randstad ČR Petr Douda. Výrazně se podle něj projevuje generační výměna, kdy zkušení řemeslníci postupně odcházejí do důchodu a mladší ročníky do oboru v potřebném počtu nenastupují. Firmy dnes zakázky neodmítají kvůli nedostatku materiálu, ale často proto, že nemají dost lidí a týmů, podotkl. Řízený zahraniční nábor bude nutností, míní Halbrštát. Nedávné výrazné navýšení kvót například pro Filipíny je podle něj krok správným směrem, ale pro stavebnictví to nestačí. "Potřebujeme podobně otevřít a rozšířit programy pro země jako Kazachstán nebo Srbsko, kde je kvalitní technická a řemeslná příprava a kulturní blízkost usnadňuje integraci. Nejde jen o kvóty. Stejně důležité je zrychlit a zjednodušit proces vydávání pracovních povolení a povolení k pobytu," uvedl. Největší nedostatek se podle Doudy dlouhodobě týká především zedníků, tesařů, pokrývačů a klempířů. Tyto profese vyžadují fyzickou zdatnost a pobyt venku za každého počasí, což řadu mladších uchazečů odrazuje. Napjatá je situace také u elektrikářů a instalatérů, poznamenal. Vedle řemeslníků a dělníků chybí ale i projektoví manažeři, stavbyvedoucí, rozpočtáři a kvalifikovaní technici, například statici, geodeti či stavební dozor, doplnila Jitka Kouba. Kvůli nedostatku lidí i zdlouhavému náboru, který se u inženýrských pozic často protáhne až na pět měsíců, nastává podle ní často zpoždění projektů. Zdroj: ČTK

Vyhlášené předpisy Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/24 ve věci návrhu na zrušení § 41 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno...

Uprchlíci z Ukrajiny budou mít i v letošním roce možnost požádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Počítá s tím nařízení, které schválila vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Podmínky pro získání pobytu se nemění, běženci tak budou muset například žít v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky nebo mít roční příjem nad 440.000 korun.  V loňském roce požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80.000 Ukrajinců, získalo ho více než 16.000 lidí. Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady, jsou podle nich přísné a splňuje je úzký okruh uprchlíků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva podmínky vznikly s přihlédnutím ke standardním kritériím, která musí cizinec pro získání pobytu v ČR splnit. "Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, se nemění," uvedlo ministerstvo vnitra v aktuálním materiálu. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440.000 korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110.000 korun. Děti musí chodit v ČR do školy. Metnar řekl, že vláda chápe nařízení jako nástroj pro podporu pracujících lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. "Na základě koaliční dohody jsme se domluvili, že připravíme i letos tento program a budeme v něm cílit na ekonomicky soběstačné a bezúhonné lidi, kteří u nás chtějí pracovat," dodal. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Dočasnou ochranu, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, mělo podle Metnara na začátku tohoto roku 393.000 lidí. Zdroj: ČTK

Od 16. do 20. února 2026 probíhal celoevropský Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) zaměřený na problematiku nehlášené práce. Státní úřad inspekce práce společně s většinou ostatních národních inspektorátů práce v EU v tomto období zahajovaly kontroly se zaměřením na odhalování výkonu nehlášené a nelegální práce. V tomto týdnu rovněž probíhaly i tzv. společné a vzájemně sladěné kontroly ELA s přeshraničním prvkem, na kterých kromě inspektorů daného členského státu participovali také přizvaní inspektoři z jiných členských států. Zástupci Státního úřadu inspekce práce se takto měli možnosti zúčastnit několika kontrol v Belgii v sektoru služeb, při kterých byly distribuovány letáky zpracované orgánem ELA popisující výhody legálního zaměstnání pro zaměstnance i zaměstnavatele. Akční týden je následován celoevropskou osvětovou kampaní ELA "Legální práce prospívá všem!", uspořádanou k 10. výročí Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, která se při vzniku Evropského orgánu pro pracovní záležitosti stala jeho významnou součástí.   Leták v tiskové kvalitě ke stažení.pdf (PDF, 2 MB) Zdroj: SUIP

Máme zaměstnance, který má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou. Jeho přímý nadřízený by mu rád změnil pracovní pozici a současně požaduje, aby byl nový pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Jakým způsobem lze tuto situaci řešit v souladu s pracovněprávními předpisy? 

Má mzdová účetní povinnost informovat nadřízeného/vedení o existenci exekuce a dalších záležitostech, které se týkají soukromí zaměstnanců? Např. pokud obdrží výzvu od PČR k doložení příjmů zaměstnance apod.? Zdůrazňuji, že se nejedná o situace, které souvisí s porušováním předpisů ve firmě, ale o čistě soukromé záležitosti.

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Ministerstvo vnitra chystá komplexní průřezovou novelu cizinecké legislativy, řekl na tiskové konferenci Metnar. Už v lednu ministerstvo předložilo zákon, který má digitalizovat pobytové řízení cizinců a zlepšit jejich evidenci. Součástí zákona, který by v případě schválení mohl platit od roku 2029, je také povinnost pro občany EU se v ČR registrovat. Návrh zákona o pobytu cizinců, který už vnitro předložilo, má podle ministerstva posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů. Vláda by podle ministerstva na základě nové právní úpravy měla moci lépe určovat, proč a kolik cizinců do Česka přijde. Chystaná komplexní novela je pak podle Metnara založena na několika principech - na zpřísnění postihů v souvislosti s nelegálním pobytem, převaděčstvím a trestnou činností, na zamezení zneužívání sociálního systému a na efektivnější kontrole dodržování pravidel pobytu cizinců v Česku.  "Cílem těchto kroků je nastavit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která budou chránit bezpečnost občanů a zajistí férový a funkční systém pro ty, kteří v České republice pobývají," řekl ministr. Podle údajů ministerstva vnitra žilo v Česku na konci loňského roku legálně 1,131.197 cizinců s povoleným pobytem, tvořili tak 10,38 procenta populace. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o zhruba 37.000, tedy o 3,4 procenta. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v ČR na základě krátkodobého schengenského víza, ani bezvízové a neregistrované občany EU. Za nárůstem počtu cizinců v Česku v posledních letech stojí podle úřadu především vydávání dočasné ochrany Ukrajincům, kteří ze země odešli po napadení Ruskem v únoru 2022. K pondělní půlnoci ji podle statistik mělo v ČR 399.504 lidí. Připravovaná novela cizinecké legislativy se přímo dotkne zaměstnavatelů, kteří nabírají pracovníky ze zahraničí. Digitalizace pobytového řízení i zpřísnění kontrol ovlivní délku náborových procesů a administrativní povinnosti personalistů. Firmy budou muset pečlivěji hlídat splnění podmínek pobytu a práce cizinců, aby předešly sankcím.   Zdroj: ČTK, redakčně upraveno

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den než odvody?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu vyplatili dodatečně bonus. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Bude se povinný příspěvek na doplňkové penzijní pojištění uvádět na ř. 10, pokud smlouva zaměstnance byla uzavřena od nebo po 1. 1. 2024? A platí pro zaměstnance stejné povinnosti, pokud si tuto smlouvu, na kterou zaměstnavatel povinně zasílal 4 % z VZ, sám předčasně zruší? 

Zaměstnavatel má povinnost nahlásit cizince na úřad práce před nástupem do pracovního poměru. Kde je definován cizinec, resp. co je relevantní údaj, který je pro zaměstnavatele určující? Máme tady osoby, které se narodily v zahraničí, ale od dětství žijí v ČR, a osoby, které se do ČR přistěhovaly a žijí tady dlouhodobě desítky let s trvalým pobytem.

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Zaměstnankyně měla v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem v ČR původně místo výkonu práce v ČR, ale po rodičovské dovolené uzavřela se zaměstnavatelem dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém se místo výkonu práce přesunulo na adresu jejího bydliště na Slovensku. Zaměstnavatel (česká společnost bez pobočky na Slovensku) se tam přihlásil jako zaměstnavatel pro účely daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Práce je ze 100 % vykonávána na Slovensku. Mzdu zpracovává externí firma na Slovensku. V ČR jsme ji na ČSSZ „odhlásili“ kódem 10 Skončení příslušnosti k českým předpisům. Podle služby ČSSZ stále figuruje v seznamu zaměstnanců. Je třeba zahrnovat informace o této zaměstnankyni do JMHZ, nebo měla být příp. odhlášena kódem 2 Skončení zaměstnání?

Měli bychom dávat ve smyslu srovnatelných podmínek náborový příspěvek i agenturním pracovníkům? Vnitřní předpis upravuje vyplácení tohoto příspěvku pouze na vybrané pozice na HPP v plném úvazku. Filozofií náborového příspěvku v naší firmě je především zatraktivnit obsazovanou pozici pro kmenové zaměstnance. Agenturní zaměstnance využíváme především k překlenutí období, kdy se nám pozici nedaří obsadit kmenovým zaměstnancem. Proto nám nedává vyplácení náborového příspěvku agenturním zaměstnancům nedává smysl. 

Prosím o upřesnění přepočtu hodin v rizikové práci pro splnění nároku v těch případech: Zaměstnanec pracuje v 7,5 hod směnách, rizikovou práci vykonává pouze 6 hod denně. Jedná se tedy o převážnou část směny. Znamená to, že celá směna je riziková a bude stačit odpracovat 3 dny × 7,5 hod (ale práce v riziku je 3 dny × 6 hod)? Nebo musíme přepočítávat, 6 hod / 8, tzn. denně se nám započítá 0,75 směny a pro nárok bude muset v riziku odpracovat 4 směny (denně 7,5 hod, ale v riziku 6 hod), aby splnil nárok 24 hod? Zaměstnanec má úvazek 37,5 hod (v průměru 7,5 hod denně). Celá odpracovaná doba je práce v riziku kat. 3. Ale pracuje např. jeden den 6,5 hod, další den 7,5 hod, pak 8,3 hod atd. tak, aby splnil týdenní úvazek. Měli bychom pro evidenci rizikové práce zaokrouhlovat každý den počet skutečně odpracovaných hodin na celou hodinu nebo můžeme zaokrouhlit každou směnu na 8 hod? 

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?