Pracovní poměr

Největší investice v historii Česka – dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany – přináší nejen energetickou stabilitu, ale i zásadní impulz pro rozvoj pracovního trhu, školství a veřejných služeb v Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Vláda schválila akční plán, který počítá s 12 miliardami korun na kompenzace a investice do regionu. HR a personalisté tak mohou očekávat nové příležitosti v oblasti náboru, vzdělávání i strategického plánování lidských zdrojů.

Zákonná administrativa se stává kritickým faktorem omezujícím rozvoj malých firem. Personalisté čelí rostoucímu tlaku na dodržování pracovněprávních předpisů, evidenci zaměstnanců a reporting vůči státním institucím. V prostředí, kde se legislativa často mění a digitalizace státní správy zaostává, se role personalistiky posouvá od péče o zaměstnance k řízení rizik a legislativnímu souladu.

Je možné v interním předpisu určit, že nárok na jazykovou výuku v rámci pracovní doby má pouze zaměstnanec, který pracuje na plný úvazek? Jinými slovy: lze vyřadit z výuky zaměstnance se zkrácenými úvazky, nebude to diskriminační? 

Český pracovní trh se potýká s dlouhodobým paradoxem. Na jedné straně firmy hlásí nedostatek pracovníků a stále častěji hledají posily v zahraničí. Na straně druhé zůstává v evidenci Úřadu práce více než 230 tisíc uchazečů o zaměstnání. Nabízí se otázka – opravdu v Česku chybí lidé, nebo jen zaměstnavatelé nedokážou nabídnout podmínky, které by místní pracovníky přilákaly?

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě na dobu určitou. V rámci tzv. výstupního kolečka zaměstnanec neodevzdal všechny poskytnuté předměty, tedy nebyl vyrovnán majetkový vztah. Z tohoto důvodu jsem nepodepsala formulář vyrovnání majetkových vztahů se zaměstnavatelem. K dosažení účelu vyrovnání majetkových vztahů jsem navrhla, aby do doby vrácení zapůjčených předmětů nebyly vydány dokumenty související s ukončením pracovněprávního vztahu (zápočtový list apod.). Je tento postup správný? Pokud by tomu tak nebylo, můžete mi poradit, jaký postup by byl správný?

Důležitých změn doznala v poslední době i právní úprava překážek v práci. Ať už jde o překážku v práci na straně zaměstnance ve vazbě na poskytování dlouhodobé péče, nebo o jiné důležité osobní překážky v práci na jeho straně dle prováděcího nařízení vlády, zejména pak co do práva zaměstnance na pracovní volno v souvislosti s uzavřením manželství (partnerství), úmrtím blízké osoby a vyhledáním nového zaměstnání.

Jak je to s propustkou k lékaři po noční směně? Zaměstnanec nenastoupil na noční směnu, s tím, že druhý den jede ráno k lékaři a po noční by musel odpočívat. Žádá o využití a proplacení propustky na noční směnu, i když návštěva lékaře do jeho směny nezasahuje. Směna od 22-6h. 

Dobrý den, můj dotaz spočítá v zodpovězení dotazu na následující situace. Zaměstnavatel potřebuje snížit úvazek zaměstnance původní rozsah činnosti odpadl. Pokud zaměstnanec souhlasí následuje změna pracovní smlouvy, sjednání nového úvazku, zkrácení platu - nový platový výměr na nižší rozsah a případná úprava pracovní náplně, úprava v návaznosti na snížený úvazek. Nicméně jak je to v situaci, když s tím zaměstnanec nesouhlasí? Jde dán výpovědní důvod? Na základě jakého ustanovení? Je třeba hradit odstupné? Děkuji

Jako zaměstnavatel máme nastavenu pružnou pracovní dobu, přičemž základní pracovní doba, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti je po - pá od 8 hod. a v po a st do 16:30 hod., v út, čt a pá do 14 hod. Pružná (volitelná) pracovní doba je po - pá 6 - 8 hod. a po a st 16:30 - 20 hod. a v út, čt a pá 14 - 20 hod. Může zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci přesčas i v rámci pružné pracovní doby, nebo jej lze čerpat pouze v rámci základní pracovní doby?

V Česku přibývá případů takzvaného moderního otroctví, při nichž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to uvedl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Policisté spouští k problematice osvětovou kampaň pro oběti i veřejnost.

Flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce bylo s účinností od 1. 6. 2025 zavedeno několik poměrně významných změn důležitých zejména pro rodiče pečující o malé děti a také pro jejich zaměstnavatele. Mezi tyto změny patří: * možnost výkonu druhově stejné práce v průběhu rodičovské dovolené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, * výjimka z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů, * nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště také po skončení rodičovské dovolené. V článku se podrobně zabýváme některými z těchto změn a jejich praktickými dopady na zaměstnance i zaměstnavatele.

Od července 2025 se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí, aby podpořila příchod kvalifikovaných odborníků do českého průmyslu a služeb. Nově bylo přidáno například 650 míst pro kvalifikované pracovníky z Číny a 120 pro uchazeče z dalších asijských států. Cílem je usnadnit nábor IT specialistů, techniků a dalších profesí, které český trh akutně potřebuje. Firmy tak získaly širší možnosti, jak řešit nedostatek pracovní síly cíleným náborem ze zahraničí. Mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. 

Flexinovela přinesla do pracovního práva větší flexibilitu, ale i nové praktické problémy při rozvazování pracovních poměrů. Zaměstnavatelé často narážejí na nejasnosti v postupech či zvýšená právní rizika. Jak se těmto komplikacím vyhnout? Připojte se k našemu webináři, kde vám Mgr. Jindřich Fuka nabídne praktické rady a řešení k následujícím tématům: první zkušenosti s novinkami na úseku změny běhu a délky výpovědní doby praktické dopady sloučení zdravotních výpovědních důvodů důsledky změn ve lhůtách, doručování atd. aktuality ke dni konání akce

Zaměstnankyně byla v obdoví 2. 1. až 30. 9. 2025 na neschopence, zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené, zaměstnankyně má 40 hod/týdně pracovní dobu. Zaměstnankyně 1. 10. nastoupila do práce. Jaký je její nárok na dovolenou?

Jak je to s povinností uzavření pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v případě zaměstnávání cizince? Je podle aktuálně platné legislativy nutné, aby byla pracovní smlouva uzavřena, resp. zaměstnanci předána, ještě před samotným nástupem cizince do zaměstnání, nebo je postačující, aby k podpisu došlo až v den jeho nástupu do práce? 

Zaměstnanec má neomluvené absence. Docházkový systém vyhodnotí kód „neomluvená absence“ jako že je zaměstnanec za tyto dny v minusu. Zaměstnanec si tedy musí dny neomluvené absence napracovat. Je náš docházkový systém nastavený správně? Zaměstnanec nedostane za tyto dny samozřejmě mzdu, tak se mu nelíbí, že by měl dny absence napracovat. 

Odměňování členů okrskových volebních komisí představuje specifickou oblast, která se dotýká nejen veřejné správy, ale i zaměstnavatelů v soukromém sektoru. Zaměstnanci, kteří se zapojí do práce volebních komisí, mají nárok na pracovní volno a finanční kompenzaci, jejíž výše se odvíjí od jejich role ve volební komisi, počtu volebních kol a účasti na školení.  Přináší přehled aktuálních pravidel, výpočtů a praktických příkladů, které pomohou HR oddělením správně nastavit procesy a komunikaci v době voleb.

Zaměstnanec odpracoval 10 hodin ve svátek 5. 7. 2025, tento den není jeho pracovním dnem. Pracovní dobu má pravidelnou po-pá 7,5 hodiny denně. Jak správně postupovat, když si chce za tuto dobu vybrat náhradní volno? Co všechno mu zaplatíme 5. 7. 2025 a jak si vykáže čerpání náhradního volna, co mu zaplatíme za dobu čerpání náhradního volna? Náhradní volno za práci přesčas řešíme tak, že za dobu přesčasové práce mu zaplatíme jenom víkendový, případně noční příplatek a mzdu mu platíme v době, kdy čerpá náhradní volno. Čerpání běžného náhradního volna tedy v podkladech pro mzdu neuvádí, eviduje pouze v evidenci odpracované doby. Příplatek za práci přesčas nedostane. Jak postupovat, pokud se jednalo o práci ve svátek?

Zaměstnavatel musí poskytnout povinný příspěvek, pokud zaměstnanec splňuje podmínky pro jeho poskytnutí a zároveň si o něj požádá. Jak má správně postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nemá uzavřenou smlouvu na penzijní připojištění nebo DPS a ani ji uzavřít nehodlá? Zaměstnavatel mu tudíž příspěvek nemůže poskytnout, protože ho nebude mít kam zaslat. Nemůže to být považováno za diskriminační?

„Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Významné opatření spočívá ve změně zákona o zaměstnanosti. Od 1. 10. 2025 dojde ke změně ohlašovací povinnosti práce cizinců, kdy nově cizinec již nebude moci začít vykonávat práci bez splnění ohlašovací povinnosti zaměstnavatelem. Jinak by se zaměstnavatel dopustil přestupku nehlášené práce.