Pracovní poměr

Zaměstnankyně měla v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem v ČR původně místo výkonu práce v ČR, ale po rodičovské dovolené uzavřela se zaměstnavatelem dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém se místo výkonu práce přesunulo na adresu jejího bydliště na Slovensku. Zaměstnavatel (česká společnost bez pobočky na Slovensku) se tam přihlásil jako zaměstnavatel pro účely daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Práce je ze 100 % vykonávána na Slovensku. Mzdu zpracovává externí firma na Slovensku. V ČR jsme ji na ČSSZ „odhlásili“ kódem 10 Skončení příslušnosti k českým předpisům. Podle služby ČSSZ stále figuruje v seznamu zaměstnanců. Je třeba zahrnovat informace o této zaměstnankyni do JMHZ, nebo měla být příp. odhlášena kódem 2 Skončení zaměstnání?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu vyplatili dodatečně bonus. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Bude se povinný příspěvek na doplňkové penzijní pojištění uvádět na ř. 10, pokud smlouva zaměstnance byla uzavřena od nebo po 1. 1. 2024? A platí pro zaměstnance stejné povinnosti, pokud si tuto smlouvu, na kterou zaměstnavatel povinně zasílal 4 % z VZ, sám předčasně zruší? 

Zaměstnavatel má povinnost nahlásit cizince na úřad práce před nástupem do pracovního poměru. Kde je definován cizinec, resp. co je relevantní údaj, který je pro zaměstnavatele určující? Máme tady osoby, které se narodily v zahraničí, ale od dětství žijí v ČR, a osoby, které se do ČR přistěhovaly a žijí tady dlouhodobě desítky let s trvalým pobytem.

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Měli bychom dávat ve smyslu srovnatelných podmínek náborový příspěvek i agenturním pracovníkům? Vnitřní předpis upravuje vyplácení tohoto příspěvku pouze na vybrané pozice na HPP v plném úvazku. Filozofií náborového příspěvku v naší firmě je především zatraktivnit obsazovanou pozici pro kmenové zaměstnance. Agenturní zaměstnance využíváme především k překlenutí období, kdy se nám pozici nedaří obsadit kmenovým zaměstnancem. Proto nám nedává vyplácení náborového příspěvku agenturním zaměstnancům nedává smysl. 

Firma s. r. o. zaměstnává od 4/2025 cizince (z Filipín). V období od ledna do března 2025 od některých víme, že na Filipínách oficiálně nikde nepracovali. Tito zaměstnanci se v roce 2025 zdržovali na území ČR déle jak 183 dnů a mají na území ČR bydliště. Můžeme jim provést roční zúčtování daně za rok 2025? V případě, že ano, je nutné mít jako podklad potvrzení o daňovém domicilu z FÚ? Je nutné mít od nich čestné prohlášení, že v období od 1. 1. 2025 do data nástupu v měsíci dubnu 2025 byli osobou bez zdanitelných příjmů na území Filipín? Tito zaměstnanci od 4/2025 uplatňovali pouze slevu na poplatníka. Jedna ze zaměstnankyň nám dodala potvrzení o zaměstnání z Filipín, kde byla zaměstnaná do 27. 3. 2025. Jak postupovat u této zaměstnankyně? 

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?

Prosím o upřesnění přepočtu hodin v rizikové práci pro splnění nároku v těch případech: Zaměstnanec pracuje v 7,5 hod směnách, rizikovou práci vykonává pouze 6 hod denně. Jedná se tedy o převážnou část směny. Znamená to, že celá směna je riziková a bude stačit odpracovat 3 dny × 7,5 hod (ale práce v riziku je 3 dny × 6 hod)? Nebo musíme přepočítávat, 6 hod / 8, tzn. denně se nám započítá 0,75 směny a pro nárok bude muset v riziku odpracovat 4 směny (denně 7,5 hod, ale v riziku 6 hod), aby splnil nárok 24 hod? Zaměstnanec má úvazek 37,5 hod (v průměru 7,5 hod denně). Celá odpracovaná doba je práce v riziku kat. 3. Ale pracuje např. jeden den 6,5 hod, další den 7,5 hod, pak 8,3 hod atd. tak, aby splnil týdenní úvazek. Měli bychom pro evidenci rizikové práce zaokrouhlovat každý den počet skutečně odpracovaných hodin na celou hodinu nebo můžeme zaokrouhlit každou směnu na 8 hod? 

Pracuji jako externí mzdová účetní v restauračním zařízení. Doložení nejvyššího dosaženého vzdělání certifikátem, popř. doložení vzdělání závěrečným vysvědčením pro JMHZ platí pro všechny organizace a všechny druhy pracovních poměrů? Je dost nereálné, aby zaměstnanci restauračního zařízení tyto doklady doložili, je zde mimo jiné velká fluktuace atd.). Jak postupovat v případě nedoložení těchto a dalších údajů zaměstnancem?

Zaměstnanec (občan Rumunska) požádal v prohlášení na rok 2026 o daňové zvýhodnění na děti (rodné listy a potvrzení druhého z manželů doložil). V cestovním dokladu má uvedeno datum pobytu: od 4. 6. 2025, účel pobytu: trvalý/ permanent residenc. Mohu tomuto zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění? A prosím, jak by to bylo v případě, že by požádal (občan Ukrajiny), taktéž s trvalým pobytem? Je třeba požádat o daňový domicil?

Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany výrazně promění život v celém regionu. Do okolních obcí dorazí v následujících letech tisíce zahraničních i tuzemských pracovníků a s nimi i tlak na bydlení, infrastrukturu a veřejné služby. Starostové nyní řeší, kde tisíce lidí ubytovat, jak ochránit místní pracovní trh a jak zajistit, aby přínosy rozsáhlé investice převážily nad její zátěží. Zároveň se otevírá prostor pro nové dotace, dopravní stavby a rozvoj služeb, které mohou obcím dlouhodobě pomoci.  

Jak vyzkazovat postavení v zaměstnání – položka ID 10249 – u jednatelů a společníků s. r. o.? Pokud je jednatel nebo společník zaměstnán například jako Projektant, tak bych použila kód 1111 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pokud je společník s. r. o. zaměstnán jako poradce na pár hodin v měsíci na DPP, pak kód 1221 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci) bych použila pouze pro placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, nebo pokud je jednatel nebo společník zaměstnán jako ředitel. Je to takto správně? Nebo veškeré smlouvy s jednateli a společníky spadají pod kód 2210? 

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci. Migrace patří v očích veřejnosti mezi hlavní problémy Německa. Současně je podle průzkumů většina obyvatel pro to, aby cizinci pokryli nedostatek zaměstnanců. Tento postoj zastává i hlavní opoziční strana Alternativa pro Německo – vstup do země ale chce povolit jen už kvalifikovaným pracovníkům. „Příliv nové prekariátní vrstvy do Německa musí být proto konečně důsledně zastaven,“ řekl loni v dubnu René Springer, mluvčí AfD pro oblast práce a sociálních věcí ve spolkovém parlamentu. Za práci na klinice dostávají učni asi 1300 eur měsíčně. Doma by za školu museli naopak platit. Část vydělaných peněz utrácí zejména mladí muži za členství v posilovně. Jejich patron by byl ovšem raději, kdyby se spíš zapojili do kolektivních sportů. „Měli by tu zapustit kořeny. Najít nový domov,“ míní Janitschek, nemocniční manažer integrace.  I proto, že Německo více ošetřovatelů potřebuje. Pokud se je nepodaří získat, může jich podle odhadů spolkového statistického úřadu scházet v roce 2049 až sedm set tisíc. Zdroj: ČT24, redakčně upraveno.  

Musí zaměstnanec doložit nějakým dokumentem – vysvědčení, výúční list atd. – svoje dosažené vzdělání, nebo stačí prohlášení, že např.dosáhl úplného středního vzdělání? 

Do jaké skupiny přiřadit majitele/jednatele právnické osoby, který je v této společnosti zaměstnán na základě DPČ? Zda pod skupinu 12-Zaměstnanci pracující na základě DPČ nebo pod skupinu 22-Zaměstnavatelé, právnické osoby? 

Redakce internetového portálu platí přispěvovatelům honoráře za poskytnutné články, tj. příspěvky. Tyto honoráře řadí do kategorie „příspěvky do novin a časopisů“ a dosud z hrubé částky srážela srážkovou daň, neboť jde o částky cca do 2 000 Kč. hrubého za měsíc. Má v souvislosti s odvody srážkové daně z těchto honorářů nějaké povinnosti vzhledem k JMHZ?

Zaměstnankyně pracovala na 8hodinový úvazek. Na jaře 2025 nastoupila na DPN. Na základě posudku ze dne 3.7. byla ode dne 18.6. uznána invalidní třetího stupně. Po skončení DPN jí byl zkrácen pracovní úvazek na 3 hodiny denně. Můžeme jí započítávat do plnění podílu OZP již ode dne 18. 6., tj dne kdy byla uznána invalidní i když ještě byla na neschopence? A za dobu na neschopence jí můžeme denně počítat 8 hodin denně, když úvazek jí byl zkrácen až po nástupu do práce, tj. v září?

Český trh práce je na hranici svých možností a bez zahraničních pracovníků nebude možné udržet chod firem ani klíčových služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzývá k otevření debaty o řízené pracovní migraci, rozšíření okruhu partnerských zemí a silnější roli státu při zajištění bezpečného a předvídatelného náboru pracovníků ze zahraničí. „Na české trhu práce chybí přibližně 250 tisíc pracovníků a porodnost v Česku klesla v loňském roce podle předběžných údajů Českého statistického úřadu na nový historický rekord od počátku statistik v 18. století. Zaměstnavatelé proto potřebují otevřít debatu o rozšíření možností efektivní a bezpečné ekonomické migrace, protože bez zahraničních pracovníků neudrží provoz ani základní služby,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Účastníci kulatého stolu se shodli, že pokud má Česká republika uspět v konkurenci ostatních evropských zemí, které čelí obdobnému nedostatku pracovní síly, je nutné zvolit pružnější a předvídatelný model pracovní migrace. Ten musí být ekonomicky funkční, bezpečný a dlouhodobě udržitelný jak pro firmy, tak pro stát. Jedním z hlavních témat kulatého stolu byl model Skills Mobility Partnership, který umožňuje cílený nábor zahraničních pracovníků včetně jejich odborné a jazykové přípravy již v zemi původu. Zásadním tématem byla zejména právní a ekonomická jistota pro zaměstnavatele. Firmy dnes investují významné finanční prostředky do jazykové a odborné přípravy zahraničních pracovníků, aniž by měly jakoukoli záruku, že pracovník po příjezdu zůstane u původního zaměstnavatele. „Pokud chceme udržet konkurenceschopnost české ekonomiky, musíme na pracovní migraci pohlížet jako na řízený, dlouhodobý a partnerský proces. Firmy jsou připraveny investovat do přípravy zahraničních pracovníků, ale potřebují k tomu jasná pravidla, větší míru jistoty a aktivní roli státu v bilaterálních jednáních s partnerskými zeměmi,“ dodal předsedkyně Sekce zaměstnanosti a trhu práce Jaroslava Rezlerová. Podle Hospodářské komory by měl být model řízené pracovní migrace posílen především v zemích, které jsou již zařazeny do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, a zároveň rozšířen o další státy s dostatečným pracovním a kvalifikačním potenciálem. Současný okruh náborových zemí je kapacitně do značné míry vyčerpán, a vláda by proto měla určit nové strategické partnerské země a s nimi systematicky pracovat. Diskutovalo se také o připravovaném zákoně o pobytu cizinců, který má přinést digitalizaci pobytové a vízové agendy a zjednodušit vstup cizinců na český pracovní trh. Jeho účinnost se však předpokládá až od roku 2029, což znamená, že neřeší akutní problémy, kterým dnes český pracovní trh čelí. Hospodářská komora proto vyzývá k rychlejším a cíleným krokům, jež pomohou zaměstnavatelům již v nejbližších měsících a letech. Zdroj: Hospodářská komora České republiky

Troufám si tvrdit, že většina zaměstnavatelů a zaměstnanců to ani nezaznamenala. A není divu, nešlo o vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP), ale o poslanecký pozměňovací návrh k úplně jinému zákonu. Přitom jde o změny, které může využít řada zaměstnanců, a v omezené míře suplují institut, o kterém se svého času také hodně uvažovalo, totiž tzv. prarodičovskou dovolenou. Na následujících řádcích je přehledně popsáno, čeho konkrétně se změny týkají, v čem spočívají a čím je jejich realizace podmíněna. PRÁVNÍ ÚPRAVA Změny se týkají mj. ustanovení § 197 ZP o mateřské dovolené a rodičovské dovolené jako důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. Došlo k nim s účinností od 1. 1. 2006, a to zákonem č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.  CO SE ZMĚNILO Nově je ustanovení § 197 ZP nazváno „Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte nebo při péči o dítě“. Doplněna byla tedy slova „nebo při péči o dítě“. Z prvního odstavce uvedeného ustanovení byla vypuštěna – v praxi spíše hypotetická – varianta, že právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali (do své péče) dítě, jehož matka zemřela. Nedává smysl, aby právo na mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou zakládal samotný neformální úkon převzetí dítěte do péče (bez jakéhokoliv právního podkladu). Navíc právní úprava v této souvislosti vůbec nepamatovala na možnost úmrtí otce dítěte. Nově přibyl v dotčeném ustanovení odstavec 4 v následujícím znění: „Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12azákona o důchodovém pojištění.“ JAKÉ TO MÁ DŮSLEDKY Podle citovaného ustanovení má právo na rodičovskou dovolenou (právo požádat o ni písemně zaměstnavatele) také osoba, která osobně pečuje o dítě do 3 let věku, není jeho rodičem, nedisponuje za tímto účelem žádným rozhodnutím příslušného orgánu (třeba o osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče), ale uzavřela až na výjimky s oběma rodiči ohledně péče o toto dítě společné prohlášení.https://www.praceamzda.cz/predpisy/155-1995-sb Takovou osobou bude nejčastěji prarodič dítěte (babička, dědeček). Může jí být ale též osoba, která není s dítětem v žádném příbuzenském vztahu, ale rodiče v ni mají patřičnou důvěru. CO JE SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ Jde o institut upravený v ustanovení § 12a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. To proto, že primární význam má pro účely důchodového pojištění a hodnocení tzv. náhradních dob. Zákoník práce s ním ale spojuje i pracovněprávní důsledky v podobě možnosti čerpání rodičovské dovolené. Úkon spočívající ve společném prohlášení o péči o dítě činí na jedné straně rodiče dítěte (případně jeden z nich) a na druhé straně osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Přípustný je striktně jen ze dvou důvodů: úmrtí jednoho z rodičů dítěte (jak matky, tak otce), dlouhodobé závažné onemocnění alespoň jednoho z rodičů, které mu znemožňuje pečovat o dítě a je potvrzeno poskytovatelem zdravotních služeb; takovým onemocněním se rozumí onemocnění, které má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než 1 měsíc a pro které byl rodič dítěte uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn. Zmíněný úkon (stejně jako prodloužení doby jeho účinků nebo jeho zrušení) je nutné provést na předepsaném tiskopisu a až na výjimky s ověřenými podpisy (úředně, nebo před územnní správou sociálního zabezpečení). Tiskopis je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz. VÝZNAM ÚČINKŮ SPOLEČNÉHO PROHLÁŠENÍ Aby mohl zaměstanec pečující o (cizí) dítě čerpat rodičovskou dovolenou, musí být společné prohlášení účinné. Právní úprava je postavena na tom, že jen po dobu trvání účinků společného prohlášení přichází v úvahu existence výše uvedené překážky v práci. Právní úprava obsažená v ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění výslovně uvádí, kdy tyto účinky nastávají, jak dlouho trvají a kdy naopak končí. Zjednodušeně lze tyto principy shrnout následovně: Účinky společného prohlášení začínají dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení došel. Doba trvání účinků společného prohlášení o péči o dítě se odvíjí od toho, ze kterého důvodu je činěno, resp. na jak dlouhé době se jeho strany dohodnou, vždy to je ale nejdéle do 3 let věku dítěte. Tyto účinky lze opakovaně prodlužovat. K zániku účinků společného prohlášení dochází uplynutím výše uvedené doby, dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, zruší společné prohlášení. O dni, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, době, po kterou mají tyto účinky trvat, době prodloužení těchto účinků a dni, v němž tyto účinky zanikly, se zaměstnavtel nedozvídá nutně od zaměstnance samotného (ten zaměstnavateli za účelem čerpání rodičovské dovolené nebo jejího pokračování společné prohlášení nepředkládá), ale přímo od územní správy sociálního zabezpečení. Té je totiž zákonem uložena povinnost, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámila zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky. JAK TO BUDE PROBÍHAT V PRAXI Nastane-li některý z výše zmíněných důvodů, bude učiněno společné prohlášení a nabude účinků, znamená to možnost zaměstnance pečujícího na tomto základě o (cizí) dítě, aby požádal svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a tuto začal čerpat. Žádost o rodičovskou dovolenou musí zaměstnanec podat v písemné formě. Dle ustanovení § 196 odst. 2 ZP platí, že k podání žádosti by měl zaměstnanec přistoupit alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. V případech spojených se společným prohlášením bude zpravidla existovat vážný důvod, proč nelze tento předstih splnit (typicky náhlé úmrtí jednoho z rodičů). V žádosti musí zaměstnanec obsáhnout též dobu trvání rodičovské dovolené. Dá se předpokládat, že bude vázána zpravidla na dobu trvání účinků společného prohlášení (s případným přihlédnutím k tomu, že dojde k jejich prodloužení). Vyloučena není ani varianta, že zaměstnanec využije maximální možné délky rodičovské dovolené a požádá o ni až do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Kdyby však mezitím účinky společného prohlášení z toho, či onoho důvodu skončily, končí samozřejmě též čerpání rodičovské dovolené. PŘÍKLAD NA ZÁVĚR Dvouletému dítěti zemřela matka. Bohužel, otec dítěte není schopen se ze zdravotních důvodů o dítě plnohodnotně starat, proto požádá babičku dítěte (svoji tchyni), aby dítě převzala do své péče. Za tímto účelem spolu učiní společné prohlášení ve smyslu ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění. Protože babička je pořád výdělečně činná a je zaměstnána v pracovním poměru, písemně požádá svého zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku svého vnoučete. Zaměstnavatel už má vědomost o společném prohlášení, informace o tom mu byla doručena do datové schránky od územní správy sociálního zabezpečení. Své zaměstnankyni musí vyhovět a rodičovskou doolenou jí poskytnout (omluvit ji z tohoto důvodu ze zaměstnání), a to bez ohledu na to, že k nástupu na rodičovskou dovolenou dojde v předstihu kratším než 30 dnů od podání žádosti. Na babičku jako zaměstnankyni dopadají samozřejmě všechna „ochranná“ ustanovení zákoníku práce, jako je třeba zákaz výpovědi dle ustanovení § 53 ZP nebo zákaz určení čerpání dovolené dle ustanovení § 217 dst. 4 ZP.