Pracovní poměr

Uprchlíci z Ukrajiny budou mít i v letošním roce možnost požádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Počítá s tím nařízení, které schválila vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Podmínky pro získání pobytu se nemění, běženci tak budou muset například žít v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky nebo mít roční příjem nad 440.000 korun.  V loňském roce požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80.000 Ukrajinců, získalo ho více než 16.000 lidí. Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady, jsou podle nich přísné a splňuje je úzký okruh uprchlíků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva podmínky vznikly s přihlédnutím ke standardním kritériím, která musí cizinec pro získání pobytu v ČR splnit. "Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, se nemění," uvedlo ministerstvo vnitra v aktuálním materiálu. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440.000 korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110.000 korun. Děti musí chodit v ČR do školy. Metnar řekl, že vláda chápe nařízení jako nástroj pro podporu pracujících lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. "Na základě koaliční dohody jsme se domluvili, že připravíme i letos tento program a budeme v něm cílit na ekonomicky soběstačné a bezúhonné lidi, kteří u nás chtějí pracovat," dodal. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Dočasnou ochranu, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, mělo podle Metnara na začátku tohoto roku 393.000 lidí. Zdroj: ČTK

Od 16. do 20. února 2026 probíhal celoevropský Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) zaměřený na problematiku nehlášené práce. Státní úřad inspekce práce společně s většinou ostatních národních inspektorátů práce v EU v tomto období zahajovaly kontroly se zaměřením na odhalování výkonu nehlášené a nelegální práce. V tomto týdnu rovněž probíhaly i tzv. společné a vzájemně sladěné kontroly ELA s přeshraničním prvkem, na kterých kromě inspektorů daného členského státu participovali také přizvaní inspektoři z jiných členských států. Zástupci Státního úřadu inspekce práce se takto měli možnosti zúčastnit několika kontrol v Belgii v sektoru služeb, při kterých byly distribuovány letáky zpracované orgánem ELA popisující výhody legálního zaměstnání pro zaměstnance i zaměstnavatele. Akční týden je následován celoevropskou osvětovou kampaní ELA "Legální práce prospívá všem!", uspořádanou k 10. výročí Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, která se při vzniku Evropského orgánu pro pracovní záležitosti stala jeho významnou součástí.   Leták v tiskové kvalitě ke stažení.pdf (PDF, 2 MB) Zdroj: SUIP

Má mzdová účetní povinnost informovat nadřízeného/vedení o existenci exekuce a dalších záležitostech, které se týkají soukromí zaměstnanců? Např. pokud obdrží výzvu od PČR k doložení příjmů zaměstnance apod.? Zdůrazňuji, že se nejedná o situace, které souvisí s porušováním předpisů ve firmě, ale o čistě soukromé záležitosti.

Máme zaměstnance, který má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou. Jeho přímý nadřízený by mu rád změnil pracovní pozici a současně požaduje, aby byl nový pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Jakým způsobem lze tuto situaci řešit v souladu s pracovněprávními předpisy? 

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Ministerstvo vnitra chystá komplexní průřezovou novelu cizinecké legislativy, řekl na tiskové konferenci Metnar. Už v lednu ministerstvo předložilo zákon, který má digitalizovat pobytové řízení cizinců a zlepšit jejich evidenci. Součástí zákona, který by v případě schválení mohl platit od roku 2029, je také povinnost pro občany EU se v ČR registrovat. Návrh zákona o pobytu cizinců, který už vnitro předložilo, má podle ministerstva posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů. Vláda by podle ministerstva na základě nové právní úpravy měla moci lépe určovat, proč a kolik cizinců do Česka přijde. Chystaná komplexní novela je pak podle Metnara založena na několika principech - na zpřísnění postihů v souvislosti s nelegálním pobytem, převaděčstvím a trestnou činností, na zamezení zneužívání sociálního systému a na efektivnější kontrole dodržování pravidel pobytu cizinců v Česku.  "Cílem těchto kroků je nastavit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která budou chránit bezpečnost občanů a zajistí férový a funkční systém pro ty, kteří v České republice pobývají," řekl ministr. Podle údajů ministerstva vnitra žilo v Česku na konci loňského roku legálně 1,131.197 cizinců s povoleným pobytem, tvořili tak 10,38 procenta populace. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o zhruba 37.000, tedy o 3,4 procenta. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v ČR na základě krátkodobého schengenského víza, ani bezvízové a neregistrované občany EU. Za nárůstem počtu cizinců v Česku v posledních letech stojí podle úřadu především vydávání dočasné ochrany Ukrajincům, kteří ze země odešli po napadení Ruskem v únoru 2022. K pondělní půlnoci ji podle statistik mělo v ČR 399.504 lidí. Připravovaná novela cizinecké legislativy se přímo dotkne zaměstnavatelů, kteří nabírají pracovníky ze zahraničí. Digitalizace pobytového řízení i zpřísnění kontrol ovlivní délku náborových procesů a administrativní povinnosti personalistů. Firmy budou muset pečlivěji hlídat splnění podmínek pobytu a práce cizinců, aby předešly sankcím.   Zdroj: ČTK, redakčně upraveno

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den než odvody?

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Zaměstnankyně měla v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem v ČR původně místo výkonu práce v ČR, ale po rodičovské dovolené uzavřela se zaměstnavatelem dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém se místo výkonu práce přesunulo na adresu jejího bydliště na Slovensku. Zaměstnavatel (česká společnost bez pobočky na Slovensku) se tam přihlásil jako zaměstnavatel pro účely daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Práce je ze 100 % vykonávána na Slovensku. Mzdu zpracovává externí firma na Slovensku. V ČR jsme ji na ČSSZ „odhlásili“ kódem 10 Skončení příslušnosti k českým předpisům. Podle služby ČSSZ stále figuruje v seznamu zaměstnanců. Je třeba zahrnovat informace o této zaměstnankyni do JMHZ, nebo měla být příp. odhlášena kódem 2 Skončení zaměstnání?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu vyplatili dodatečně bonus. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Bude se povinný příspěvek na doplňkové penzijní pojištění uvádět na ř. 10, pokud smlouva zaměstnance byla uzavřena od nebo po 1. 1. 2024? A platí pro zaměstnance stejné povinnosti, pokud si tuto smlouvu, na kterou zaměstnavatel povinně zasílal 4 % z VZ, sám předčasně zruší? 

Zaměstnavatel má povinnost nahlásit cizince na úřad práce před nástupem do pracovního poměru. Kde je definován cizinec, resp. co je relevantní údaj, který je pro zaměstnavatele určující? Máme tady osoby, které se narodily v zahraničí, ale od dětství žijí v ČR, a osoby, které se do ČR přistěhovaly a žijí tady dlouhodobě desítky let s trvalým pobytem.

Měli bychom dávat ve smyslu srovnatelných podmínek náborový příspěvek i agenturním pracovníkům? Vnitřní předpis upravuje vyplácení tohoto příspěvku pouze na vybrané pozice na HPP v plném úvazku. Filozofií náborového příspěvku v naší firmě je především zatraktivnit obsazovanou pozici pro kmenové zaměstnance. Agenturní zaměstnance využíváme především k překlenutí období, kdy se nám pozici nedaří obsadit kmenovým zaměstnancem. Proto nám nedává vyplácení náborového příspěvku agenturním zaměstnancům nedává smysl. 

Pracuji jako externí mzdová účetní v restauračním zařízení. Doložení nejvyššího dosaženého vzdělání certifikátem, popř. doložení vzdělání závěrečným vysvědčením pro JMHZ platí pro všechny organizace a všechny druhy pracovních poměrů? Je dost nereálné, aby zaměstnanci restauračního zařízení tyto doklady doložili, je zde mimo jiné velká fluktuace atd.). Jak postupovat v případě nedoložení těchto a dalších údajů zaměstnancem?

Prosím o upřesnění přepočtu hodin v rizikové práci pro splnění nároku v těch případech: Zaměstnanec pracuje v 7,5 hod směnách, rizikovou práci vykonává pouze 6 hod denně. Jedná se tedy o převážnou část směny. Znamená to, že celá směna je riziková a bude stačit odpracovat 3 dny × 7,5 hod (ale práce v riziku je 3 dny × 6 hod)? Nebo musíme přepočítávat, 6 hod / 8, tzn. denně se nám započítá 0,75 směny a pro nárok bude muset v riziku odpracovat 4 směny (denně 7,5 hod, ale v riziku 6 hod), aby splnil nárok 24 hod? Zaměstnanec má úvazek 37,5 hod (v průměru 7,5 hod denně). Celá odpracovaná doba je práce v riziku kat. 3. Ale pracuje např. jeden den 6,5 hod, další den 7,5 hod, pak 8,3 hod atd. tak, aby splnil týdenní úvazek. Měli bychom pro evidenci rizikové práce zaokrouhlovat každý den počet skutečně odpracovaných hodin na celou hodinu nebo můžeme zaokrouhlit každou směnu na 8 hod? 

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?

Zaměstnanec (občan Rumunska) požádal v prohlášení na rok 2026 o daňové zvýhodnění na děti (rodné listy a potvrzení druhého z manželů doložil). V cestovním dokladu má uvedeno datum pobytu: od 4. 6. 2025, účel pobytu: trvalý/ permanent residenc. Mohu tomuto zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění? A prosím, jak by to bylo v případě, že by požádal (občan Ukrajiny), taktéž s trvalým pobytem? Je třeba požádat o daňový domicil?

Firma s. r. o. zaměstnává od 4/2025 cizince (z Filipín). V období od ledna do března 2025 od některých víme, že na Filipínách oficiálně nikde nepracovali. Tito zaměstnanci se v roce 2025 zdržovali na území ČR déle jak 183 dnů a mají na území ČR bydliště. Můžeme jim provést roční zúčtování daně za rok 2025? V případě, že ano, je nutné mít jako podklad potvrzení o daňovém domicilu z FÚ? Je nutné mít od nich čestné prohlášení, že v období od 1. 1. 2025 do data nástupu v měsíci dubnu 2025 byli osobou bez zdanitelných příjmů na území Filipín? Tito zaměstnanci od 4/2025 uplatňovali pouze slevu na poplatníka. Jedna ze zaměstnankyň nám dodala potvrzení o zaměstnání z Filipín, kde byla zaměstnaná do 27. 3. 2025. Jak postupovat u této zaměstnankyně? 

Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany výrazně promění život v celém regionu. Do okolních obcí dorazí v následujících letech tisíce zahraničních i tuzemských pracovníků a s nimi i tlak na bydlení, infrastrukturu a veřejné služby. Starostové nyní řeší, kde tisíce lidí ubytovat, jak ochránit místní pracovní trh a jak zajistit, aby přínosy rozsáhlé investice převážily nad její zátěží. Zároveň se otevírá prostor pro nové dotace, dopravní stavby a rozvoj služeb, které mohou obcím dlouhodobě pomoci.  

Jak vykazovat postavení v zaměstnání – položka ID 10249 – u jednatelů a společníků s. r. o.? Pokud je jednatel nebo společník zaměstnán například jako Projektant, tak bych použila kód 1111 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pokud je společník s. r. o. zaměstnán jako poradce na pár hodin v měsíci na DPP, pak kód 1221 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci) bych použila pouze pro placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, nebo pokud je jednatel nebo společník zaměstnán jako ředitel. Je to takto správně? Nebo veškeré smlouvy s jednateli a společníky spadají pod kód 2210?