Pracovní poměr

Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“) mělo představovat milník unijního pracovního práva a významný posun v regulaci tzv. platformové ekonomiky. Zákonodárci směrnici nepřijímali pouze ve prospěch unijních pracovníků, ale též s cílem zvýšit výběr daní, pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Také Česká republika je povinna uvedenou směrnici transponovat, a to nejpozději do 2. 12. 2026. Vláda již v této souvislosti předložila návrh právní úpravy o platformové práci. Článek má dva záměry. Prvním je vymezit cíle unijní směrnicové úpravy v její konečné podobě a porovnat je s výrazně ambicióznějším původním návrhem Komise z prosince 2021. Druhým cílem je zapojit se do odborné diskuse a zaujmout vlastní stanovisko k tomu, jak český zákonodárce k implementaci směrnice přistoupil a zda navrhovaná právní úprava obstojí v „testu eurokonformity“ ve vztahu k zamýšleným cílům směrnice.

Po změnách provedených tzv. flexibilizační novelou, zákonem č. 120/2025 Sb. , se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny. Podle důvodové zprávy tím nedošlo k žádné věcné změně. Personalisté však před novelou při prodlužování zkušební doby postupovali různě. Zejména v případě dlouhodobějších překážek obvykle volili jednodušší a intuitivnější řešení v podobě prodloužení zkušební doby o kalendářní období odpovídající trvání překážky. Nakolik v důsledku přijaté novely zákoníku práce došlo ke změně, je právě otázkou, kterou se ve svém článku zabýváme. Vyjdeme z nastínění soukromoprávních východisek počítání času. Následně se zaměříme na příklady, které mohou při prodloužení zkušební doby nastat a které poukazují na některé nedokonalosti a nedomyšlenosti nové právní úpravy.

Zaměříme se na úpravu dovolené podle zákoníku práce a její praktickou aplikaci v každodenní personální praxi. Získáte přehled o vzniku práva na dovolenou, jejím výpočtu, čerpání i krácení, včetně vybraných specifických situací. Součástí budou názorné příklady výpočtů a upozornění na nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí, spolu s doporučeními, jak je správně řešit.

Český trh práce čeká jedna z nejzásadnějších legislativních proměn v oblasti zaměstnávání cizinců za posledních 25 let. Vláda předložila do sněmovny k projednání návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, který má od roku 2029 nahradit stávající, již nepřehlednou úpravu. Do světa HR to vnáší spoustu inovací: konec papírových složek, zavedení institutu garantů, a tím pádem šanci na flexibilnější procesy při zaměstnávání cizinců.

Společnost s ručením omezeným je registrována ke srážkové dani, každoročně podává Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. V současnosti společnost nemá žádné zaměstnance ani nemá uzavřené žádné DPČ a DPP, ale předpokládá, že do budoucna nějaké dohody budou sjednány. Od ČSSZ neobdržela žádný variabilní symbol. Vzniká v současnosti této společnosti nějaká povinnost v souvislosti JMHZ?

Zaměstnanec odpracuje 30 hodin přesčas třeba v dubnu a bude mu v dubnu proplaceno jen 20 hodin přesčas s tím, že 10 hodin si vybere jako náhradní volno v následujím období. Jak správně řešit situaci a vyplnění JMHZ? Do atributu 10268 počet odpracovaných hodin zahrnu mj. pouze 20 hodin přesčas, protože do odpracovaných hodin se nezahrnují hodiny přesčas, za které bylo nebo bude poskytnuto náhradní volno? Kdyby následně k poskytnutí náhradního volna nedošlo, bude v měsíci, kdy nedojde k čerpání zbylých 10 hodin, např. červnu proplacena dosažená mzda včetně příplatku za těchto 10 hodin přesčas a zároveň 10 hodin zahrnuto do atributu 10268 (dosažená mzda vč. příplatku za přesčas se vyplácí v měsíci čerpání náhradního volna)?

Jaký druh činnosti máme uvést při registraci zaměstnance v souvislosti s JMHZ u předsedy zkušební maturitní komise, kterému vyplácíme odměnu podle vyhlášky č. č. 177/2009 Sb. na základě nepojmenované smlouvy podle občanského zákoníku. Činnost předseda vykonává na základě jmenování v našem případě školským odborem MHMP, nejde o žádný z pracovně právních vztahů. Z odměny se odvádí daň z příjmu, zdravotní pojištění, popř. i sociální pojištění.

Česká republika podepsala novou smlouvu s Maltou o zamezení dvojího zdanění, která však zatím čeká na dokončení schvalovacího procesu. Smlouva by měla nahradit dosavadní úpravu z roku 1996 (č. 164/1997 Sb.). Nová smlouva vychází z modelových úmluv OECD a reflektuje aktuální mezinárodní standardy včetně pravidel proti daňovým únikům.   Z pohledu mzdové praxe je klíčové, že smlouva stanoví, ve kterém státě se zdaní příjmy ze závislé činnosti a jak se zabrání jejich dvojímu zdanění. Základní rámec přitom vychází z těchto ustanovení: článek 4 (daňová rezidence) – určuje, ve kterém státě je osoba považována za daňového rezidenta články 14 až 19 (příjmy fyzických osob) – upravují mimo jiné právě závislou činnost (mzdy) článek 5 (stálá provozovna) – důležitý pro posouzení činnosti zaměstnavatele v druhém státě článek 22 (zamezení dvojího zdanění) – pro ČR primárně metoda prostého zápočtu, s možným využitím vynětí s výhradou progrese podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů V praxi se smlouva uplatní například u zaměstnanců pracujících mezi Českem a Maltou, kdy řeší, kde se jejich mzda zdaní a jak se zohlední případná daň zaplacená v zahraničí. Pro běžnou mzdovou agendu bez přeshraničního prvku se změna neprojeví. V případech mezinárodního zaměstnávání ale přináší jasnější pravidla a větší právní jistotu. Důležité: smlouva zatím není účinná – byla sice podepsána 24. září 2025, ale v květnu 2026 je teprve projednávána v Poslanecké sněmovně a musí projít schvalovacím procesem v obou státech. Do té doby se nadále používá stávající smlouva z roku 1996.      

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Jak bude vyplněn ELDP, resp. JMHZ za 05/2026 v tomto případě: Ukončení PP dohodou k 10. 5. 2026 (neděle), pracovní neschopnost do 9. 5. 2026 (nemocenské dávky). Zaměstnanci bude proplacena nevyčerpaná dovolená (cca 10 000 Kč) a zúčtována odměna (cca 30 000 Kč). Jak to bude s vyloučenými dobami a vyměřovacím základem? 

Na ePortálu ČSSZ byl zveřejněn instruktážní videonávod „JMHZ – registrace zaměstnance – nástup do zaměstnání“. Krok za krokem ukazuje postup registrace zaměstnance při nástupu do zaměstnání prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Uživatelé se v něm seznámí s jednotlivými kroky vyplnění a odeslání formuláře i se správným postupem při registraci. Video je určeno jak pro zaměstnavatele a mzdové účetní, kteří s JMHZ začínají, tak pro ty, kteří si chtějí ověřit správný postup při registraci zaměstnance. Instruktážní videa jsou součástí podpory, kterou ČSSZ poskytuje zaměstnavatelům při zavádění JMHZ. Jejich cílem je usnadnit práci se systémem, zjednodušit orientaci v jednotlivých krocích podání a pomoci předcházet chybám. Videa naleznete v sekci Informační materiály a videonávody.

Nejvyšší správní soud v předmětném rozhodnutí upřesnil výklad znaku „soustavnosti“ u nelegální práce cizinců. Zdůraznil, že soustavnost nelze ztotožňovat s dlouhodobostí výkonu práce. I relativně krátké období může tento znak naplnit, pokud práce není nahodilá, ale vykazuje znaky plánované a průběžné činnosti.

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./8. Pružné rozvržení pracovní doby a práce přesčas přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./10. Pružné rozvržení pracovní doby a pracovní pohotovost přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./9. Pružné rozvržení pracovní doby a náhradní volno za práci přesčas přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Pracovní doba pedagogických pracovníků má některá specifická pravidla. Jsou dána mj. tím, že její součástí je tzv. přímá pedagogická činnost. S jejím rozvržením, stejně jako s rozvržením pracovní doby obecně, má řada zaměstnavatelů problémy, tím spíše, pokud jde konkrétně o nerovnoměrné rozvržení.

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./2. Jmenování na dobu určitou a doba trvání pracovního poměru přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./1. Dopad změny okolností na již sjednanou zkušební dobu přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026.

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./7. Posouzení odpracované doby jako práce přesčas přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./5. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a zákaz výpovědi přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026