Pracovní poměr

Pokud si OSVČ potřebuje ke své samostatné činnosti přivydělat, je sice celoroční zaměstnání na zkrácený úvazek časově náročnější, z daňového, důchodového i nemocenského hlediska však může být výhodnější než krátkodobé brigády na dohodu o provedení práce. Zaměstnání na zkrácený úvazek zpravidla zakládá účast na nemocenském i důchodovém pojištění a může znamenat, že samostatná výdělečná činnost bude posuzována jako vedlejší.

Poskytovatelé sociálních služeb se potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Podle letošního průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR v sektoru chybí více než 3 000 pracovníků a s pokračujícím stárnutím populace bude potřeba dalších desetitisíců lidí.

Zastupitel, místostarosta nebo starosta může současně pracovat pro obec jako účetní, pokud jeho pracovní náplň nezahrnuje výkon státní správy. Samotné vedení účetnictví obce totiž mezi činnosti státní správy nepatří a zpravidla nepředstavuje překážku pro výkon volené funkce. Podle Ministerstva financí je při posuzování konkrétních případů rozhodující skutečný obsah vykonávané práce. Odlišná situace může nastat u zaměstnanců, kteří vedle účetní agendy vykonávají také úkoly v přenesené působnosti obce, například v oblasti evidence obyvatel nebo ověřování podpisů a listin. O případné neslučitelnosti mandátu s pracovním poměrem rozhoduje zastupitelstvo obce. Současný výkon účetní a volené funkce nevylučují ani pravidla finanční kontroly. Obec však musí zajistit oddělení jednotlivých kontrolních a schvalovacích rolí. Účetní může vést účetnictví, zpracovávat doklady nebo připravovat podklady pro hospodaření obce, nesmí však docházet ke střetu funkcí, které mají být podle právních předpisů vykonávány odděleně. Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k...

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo odpovědi na otázky, které se v praxi objevily po spuštění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Potvrdilo mimo jiné odstranění kontroly, která komplikovala podání hlášení před výplatou mzdy, a upřesnilo postup při nesouladu mezi datem registrace zaměstnavatele a nástupem zaměstnance. Vyjasnění přineslo také k validačním chybám souvisejícím s rozlišením srážkové a zálohové daně, registraci mzdových účtáren či práci s XML soubory v ePortálu. Současně byly opraveny některé nedostatky v PDF výstupech a upraven způsob zobrazování údajů na protokolech o podání. MPSV a ČSSZ zároveň deklarují vstřícný přístup v případech, kdy zaměstnavatelé prokazatelně plní své povinnosti, ale narážejí na technické komplikace spojené s náběhem systému. Zdroj: Komora daňových poradců ČR

Už jste na vlastní kůži zažili vrácené podání, nejasné chybové hlášení nebo dohledávání údajů na poslední chvíli? Chcete mít jistotu, že vaše JMHZ projde bez chyb? Máme pro vás praktickou příručku, která shrnuje nejčastější chyby, rizika i první zkušenosti z fungování JMHZ v praxi. Pro stažení se zdarma registrujte.

Jaký nárok na dovolenou má uvolněný člen OZ, který je dlouhodobě v pracovní neschopnosti? Dochází také ke krácení nároku (35 kalendážních dnů za rok) jako u zaměstnanců?

Nezaměstnanost v Česku v červenci 2026 dosáhla 5,0 % a oproti červnu vzrostla o 0,2 procentního bodu. Současně se zvýšil i počet volných pracovních míst, který překročil hranici 100 tisíc. Pro zaměstnavatele a HR specialisty je důležité, že navzdory sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti zůstává poptávka po pracovní síle vysoká a trh práce nadále vykazuje známky stability.

Dle § 90 odst. 3 zákoníku práce je možné za určitých podmínek zkrátit zaměstnanci nepřetržitý denní odpočinek až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Vztahuje se toto ustanovení o možnosti zkrácení denního odpočinku i na zaměstnance, jejichž pracovní doba se řídí nařízením vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, když v tomto předpise zmíněné ustanovení není uvedeno?

  Pracovněprávní aktuality JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel...

Zaměstnanec pracuje od pondělí do pátku. Požádal o pracovní volno na vlastní svatbu, kterou bude mít v sobotu, o víkendech nepracuje. Má nárok na jeden placený den před svatbou, např. v pátek? 

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) funguje od 1. ledna 2026 a už po několika měsících provozu míří do připomínkového řízení novela prováděcího nařízení. Ta upravuje datové tabulky jednotlivých podání a rozšiřuje okruh institucí, které budou moci údaje z JMHZ využívat. Pro HR a mzdovou praxi je podstatné zejména to, že data poskytovaná zaměstnavateli mají nově sloužit také pro pracovněprávní kontroly, oblast ochrany zdraví při práci nebo vybrané agendy justice.

Kontroly Státního úřadu inspekce práce v roce 2025 odhalily 2 484 nelegálně pracujících osob a vedly k uložení pokut v celkové výši přes 133 milionů korun. Nejčastěji šlo o případy ve stavebnictví, gastronomii a zpracovatelském průmyslu. Pro zaměstnavatele je to další potvrzení, že kontroly nelegálního zaměstnávání zůstávají jednou z hlavních priorit inspekce práce.

Potřebujete během prázdnin upravit pracovní režim kvůli péči o děti? Mnoho zaměstnanců netuší, že jejich možnosti nejsou odkázány jen na dobrou vůli zaměstnavatele. V některých případech totiž zákon poskytuje rodičům a dalším pečujícím osobám výrazně silnější postavení, než se na první pohled zdá. Kde leží hranice mezi oprávněným požadavkem zaměstnance a provozními potřebami zaměstnavatele? A kdy může zamítavé stanovisko vyvolat právní problém? Přehled aktuálních pravidel ukazuje, jaké nástroje flexibility lze v praxi skutečně využít a na co si dát při jejich uplatňování pozor. Článek Richarda Hajdučíka přináší přehled práv pečujících zaměstnanců i praktických situací, ve kterých mohou rozhodovat zdánlivé detaily: Pečující zaměstnanci se často potýkají s tím, že jejich děti mají násobně více volna, než kolik dostanou od svého zaměstnavatele. Často tak vyvstává potřeba rodičů posílat děti na různé tábory nebo školní výlety. Náklady na tyto pobyty ale nejsou nejnižší, a pro mnoho rodin tak může představovat nepřiměřenou finanční zátěž. Na druhou stranu můžeme ale i v zákoníku práce nalézt různá dílčí opatření na podporu pečujících zaměstnanců. Jaká opatření tak mohou jednotliví zaměstnanci využít a jaké podmínky musí dodržet?

Zaměstnankyně měla přiznaný invalidní důchod III. stupně a mohla pracovat na max. úvazek 3 hodiny denně. Dne 10. 6. jí přišel posudek, kterým byla zpětně od 1. 6. uznána invalidní jen v II. stupni, kdy bude moci pracovat na 4 hodiny denně. Od kdy jí můžeme navýšit úvazek? Zatím máme jen posudek, ne rozhodnutí, takže zatím může stále pracovat jen na 3 hodiny denně? Chápu to dobře, že ona za červen už dostane důchod jen za II. stupeň, ale zároveň zatím nemá možnost pracovat na více hodin, tzn. že bude mít za červen propad v příjmech? Od kterého dne jí budeme moci navýšit úvazek na 4 hodiny?

Zaměstnanec nastoupil 2.3.2026. Zkušební doba 4 měsíce. v březnu měl 3 dny dovolenou., v dubnu měl 3 dny dovolenou (všechny v pracovní dny pondělí až pátek). V dubnu 1-3.4. nemoc (3.4. byl státní svátek - měl ho placený jako nemoc). celkem zameškaných 9 dnů. Pracovní doba - 40 hodin týdně. Pracuje na call centru. klasicky pondělí až pátek, v sobotu a neděli drží "nepravidelně" směny, za které si pak vybírají náhradní volno. V pracovní smlouvě má: "Pracovní doba Stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení upravují § 79 a § 81 a násl. Zákoníku práce. Smluvní strany se dohodly, že pracovní doba Zaměstnance činí 40 hodin týdně. Bližší úprava rozvržení pracovní doby pro Zaměstnance je upravena interním předpisem Zaměstnavatele. Zaměstnanec souhlasí s případným nerovnoměrným rozvržením jeho pracovní doby za podmínek uvedených v § 78 a násl. Zákoníku práce." Kdy prosím skončí zkušební doba? 

Zákon schválený ve Sněmovně přináší pro HR a mzdy konkrétní změny – návrat slevy na studenta a školkovného, úpravu zdanění zaměstnaneckých benefitů i osvobození spropitného od daně – účinnost se plánuje od roku 2027, ale předpis ještě čeká na Senát a prezidenta.  

Až 50 % lidí v důchodovém věku už nepracuje a 27 % ztrácí práci 1–2 roky před penzí – nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že cílená podpora v posledních letech kariéry může zásadně prodloužit pracovní aktivitu.

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené - pozice laboratorní technik. Při rodičovské dovolené byl sjednání souběžný prac.poměr v rámci DPČ na pozici účetní. Tento pracovní vztah trval od března do začátku července. Odpracovala cca 300 hodin, ze kterých vznikl nárok na dovolenou cca 27hodin. S ukončením rodičovské dovolené se současně ukončuje DPČ (ke 3.7.2026) a v souvislosti s návratem z RD (k 5.7.2026 zpět v pracovním poměru) je zaměstnankyně převedena na nový druh práce - účetní. Vzniká při ukončení DPČ nárok na proplacení zbývající dovolené nebo se nárok na dovolenou z DPČ převádí do pracovního poměru k následnému čerpání?

Jaká je nejsprávnější forma zaměstnání zaměstnanců z jiné firmy (zahraniční) při zásahu vyšší moci?Příklad: česká firma je dodavatel služby pro zahraničního zadavatele (EU). Zahraniční zaměstnavatel majoritu služby obsluhuje v zahraničí prostřednictvím svých zaměstnanců, minoritu zpracovává česká firma v ČR. V zahraniční firmě se ale stane zásah vyšší moci a není schopna svých závazků vůči svým zákazníkům dostát. Rozhodne se, převést majoritu služeb, spolu s částí odborně kompetentních zaměstnanců, do české firmy, na dobu dočasnou, aby dostála svých závazků vůči zákazníkům. Jaká je nejlepší a nejvíc bezpečná forma spolupráce zahraniční a české firmy z pohledu českého zákoníku práce?