Pracovní poměr

Ne vždy zaměstnanci dodržují své povinnosti. Ne vždy mají požadovaný výkon. Zákon v obou případech umožňuje zaměstnavateli přijmout pracovněprávní opatření ve formě výtky. Ta otevírá cestu k následné možnosti ukončení pracovního poměru výpovědí. Je proto důležité, aby byla výtka správně připravena a předána. To je v praxi častým předmětem chyb.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jde podle něj proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Poslancům vrátil i související novelu, která bere hlavě státu pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Naopak i přes výhrady podepsal novelu stavebního zákona a také zákon, který od příštího roku opět zavádí elektronickou evidenci tržeb (EET). Koalice ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně na přehlasování veta dost hlasů.

Zaměstnanec má od začátku roku už 7 dnů neomluvené absence. Z jistých důvodů zatím firma nemá potřebu s ním řešit ukončení pracovního poměru. Za každý den absence má krácenou dovolenou o jeden den, ale navíc se mu o dobu absence snížil počet odpracovaných hodin v roce pro výpočet nároku na dovolenou, takže mu mzdový systém započítal jen 50 týdnů a odečetl dalších 7 hodin. Je to zjevně „podle zákona“, ale ptám se úplně obecně – je to takto v pořádku? Není to dvojí postih z jednoho důvodu, ke kterému by nemělo docházet?

Poslanecká sněmovna schválila 11. září 2026 ve třetím čtení návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců. Pokud projde i zbývajícími fázemi legislativního procesu, nahradí dosavadní právní úpravu pobytu cizinců v České republice. Změny pocítí především zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky ze zahraničí. Zákon totiž počítá s rozsáhlou digitalizací pobytových řízení, zavádí nové povinnosti pro subjekty zajišťující pobyt cizinců a rozšiřuje možnosti státu ovlivňovat pracovní migraci.

Institut pro politiku a společnost nově zveřejnil analytickou studii Menšiny v Česku a imigrační strategie ČR, která se věnuje vývoji migrace, národnostních menšin a jejich dopadům na českou společnost a ekonomiku. Pro zaměstnavatele a personalisty je zajímavá zejména část zaměřená na dlouhodobý nedostatek pracovníků a rostoucí význam zahraničních zaměstnanců pro český trh práce. Studie nepřináší žádné legislativní změny ani nové povinnosti, nabízí však pohled na aktuální trendy v oblasti pracovní migrace a zaměstnávání cizinců.

Revize pravidel koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU míří do finále. Po téměř deseti letech jednání se členské státy a Evropský parlament letos na jaře předběžně dohodly na změnách, které mají zjednodušit přeshraniční mobilitu pracovníků, posílit výměnu dat mezi státy a omezit zneužívání pravidel při vysílání zaměstnanců. Návrh je významný zejména pro zaměstnavatele využívající přeshraniční pracovní sílu, vyslané pracovníky a osoby pracující ve více členských státech.

Od 1. června 2026 platí evropské nařízení, které vytváří EU Talent Pool, společnou databázi uchazečů o práci ze třetích zemí. Samotná platforma by měla být spuštěna až v roce 2027. Pro české zaměstnavatele bude klíčové, zda se Česká republika rozhodne do systému vstoupit.   Co to znamená pro české zaměstnavatele? Pro české zaměstnavatele zatím nařízení nepřináší žádnou bezprostřední změnu. EU Talent Pool má být podle plánů Evropské komise spuštěn až v roce 2027 a jeho využívání bude záviset na tom, zda se Česká republika do systému zapojí. Do té doby zůstávají hlavními nástroji pro zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí dosavadní postupy podle českého migračního práva.

Rozhodující není smlouva, ale skutečný výkon práce. Pokud spolupráce s OSVČ naplňuje znaky závislé práce podle zákoníku práce , musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu – bez ohledu na to, že ji strany označily jako obchodní. Riziko švarcsystému je přitom v současnosti vyšší než dříve. Orgány inspekce práce se zaměřují především na faktické fungování spolupráce a Nejvyšší správní soud v poslední době opakovaně potvrzuje jejich závěry. Z rozhodovací praxe tak vyplývají konkrétní vodítka, jak spolupráci s osobami samostatně výdělečně činnými nastavit tak, aby nedošlo k výkonu nelegální práce.

Zaměstnanec ve státní sféře má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná nařízenou práci přesčas a to i v noci. S nadřízeným se dohodl, že si vybere za práci přesčas náhradní volno. Tím mu bude proplacen plat za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky, náleží mu příplatek za práci přesčas, příplatek za práci o víkendu, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu?

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna 2027 mění pravidla pro podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Pokud návrh projde legislativním procesem, většina uchazečů o zaměstnání dostane v prvních měsících evidence nižší podporu. Sníží se také maximální výše obou dávek. Délka podpůrčí doby se naopak měnit nemá.

Nejvyšší soud potvrdil, že jediný společník a jednatel jednočlenné s. r. o. může být zároveň zaměstnancem své společnosti. Podmínkou však je, aby pracovní poměr pokrýval skutečně odlišnou činnost než výkon funkce jednatele. Pro platnost pracovního poměru je současně nutné dodržet korporátní pravidla a formální požadavky podle zákona o obchodních korporacích.

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila praktickou pomůcku k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Materiál vysvětluje nejčastější kombinace řádných, opravných a storno podání a zároveň popisuje, jak správně interpretovat protokoly o jejich zpracování. Dokument má zaměstnavatelům usnadnit orientaci v novém systému hlášení a vyhnout se chybám při opravách podání.

V mezirezortním připomínkovém řízení je novela zákona o uznávání odborné kvalifikace, která má doplnit pravidla pro posuzování kvalifikací získaných mimo EU. Připomínky lze uplatnit do 22. září 2026.

Nový cizinecký zákon slibuje výrazné zjednodušení zaměstnávání cizinců. Současně však zavádí nové povinnosti a rizika, která mohou významně ovlivnit nábor i udržení zahraničních pracovníků. Které změny budou pro HR nejdůležitější? Na co se vyplatí připravit už dnes? A kde se skrývají největší praktická úskalí? Podrobný rozbor přináší Petr Merta ze společnosti Solers Legal.

Pokud si OSVČ potřebuje ke své samostatné činnosti přivydělat, je sice celoroční zaměstnání na zkrácený úvazek časově náročnější, z daňového, důchodového i nemocenského hlediska však může být výhodnější než krátkodobé brigády na dohodu o provedení práce. Zaměstnání na zkrácený úvazek zpravidla zakládá účast na nemocenském i důchodovém pojištění a může znamenat, že samostatná výdělečná činnost bude posuzována jako vedlejší.

Poskytovatelé sociálních služeb se potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Podle letošního průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR v sektoru chybí více než 3 000 pracovníků a s pokračujícím stárnutím populace bude potřeba dalších desetitisíců lidí.

Zastupitel, místostarosta nebo starosta může současně pracovat pro obec jako účetní, pokud jeho pracovní náplň nezahrnuje výkon státní správy. Samotné vedení účetnictví obce totiž mezi činnosti státní správy nepatří a zpravidla nepředstavuje překážku pro výkon volené funkce. Podle Ministerstva financí je při posuzování konkrétních případů rozhodující skutečný obsah vykonávané práce. Odlišná situace může nastat u zaměstnanců, kteří vedle účetní agendy vykonávají také úkoly v přenesené působnosti obce, například v oblasti evidence obyvatel nebo ověřování podpisů a listin. O případné neslučitelnosti mandátu s pracovním poměrem rozhoduje zastupitelstvo obce. Současný výkon účetní a volené funkce nevylučují ani pravidla finanční kontroly. Obec však musí zajistit oddělení jednotlivých kontrolních a schvalovacích rolí. Účetní může vést účetnictví, zpracovávat doklady nebo připravovat podklady pro hospodaření obce, nesmí však docházet ke střetu funkcí, které mají být podle právních předpisů vykonávány odděleně. Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k...

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo odpovědi na otázky, které se v praxi objevily po spuštění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Potvrdilo mimo jiné odstranění kontroly, která komplikovala podání hlášení před výplatou mzdy, a upřesnilo postup při nesouladu mezi datem registrace zaměstnavatele a nástupem zaměstnance. Vyjasnění přineslo také k validačním chybám souvisejícím s rozlišením srážkové a zálohové daně, registraci mzdových účtáren či práci s XML soubory v ePortálu. Současně byly opraveny některé nedostatky v PDF výstupech a upraven způsob zobrazování údajů na protokolech o podání. MPSV a ČSSZ zároveň deklarují vstřícný přístup v případech, kdy zaměstnavatelé prokazatelně plní své povinnosti, ale narážejí na technické komplikace spojené s náběhem systému. Zdroj: Komora daňových poradců ČR

Už jste na vlastní kůži zažili vrácené podání, nejasné chybové hlášení nebo dohledávání údajů na poslední chvíli? Chcete mít jistotu, že vaše JMHZ projde bez chyb? Máme pro vás praktickou příručku, která shrnuje nejčastější chyby, rizika i první zkušenosti z fungování JMHZ v praxi. Pro stažení se zdarma registrujte.