Pracovní úrazy

Zaměstnanec byl na nemocenské v důsledku pracovního úrazu ve dnech 3. 8. 2023 - 1. 10. 2023. Do práce nastoupil 2. 10. 2023. Zohledňuje se nějak ve výplatě ušlého výdělku zaměstnavatelem vyplacená náhrada od OSSZ za den 1. 10. 2023, což byla neděle, a zaměstnanec o víkendech nepracuje? 
Vydáno: 13. 11. 2023
  • Článek
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je mnohdy pro mzdové účetní a personalisty složitou záležitostí. Je nutno rozlišovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Obě náhrady patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání.
Vydáno: 09. 06. 2023
  • Článek
Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.
Vydáno: 08. 06. 2023
Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?
Vydáno: 19. 05. 2023
Zaměstnanec, strážník, byl od 1. 1. 2022 převeden z provozních důvodů na jiné pracoviště v rámci organizace, došlo k odebrání příplatku za vedení (1 600 Kč) a snížení příplatku za směnnost (snížení o 250 Kč). Dne 15. 1. 2022 (na jiném pracovišti) vznikl strážníkovi pracovní úraz, který trval do 31. 3. 2023. Dne 3. 4. 2023 byl vydán lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci strážníka, podle kterého pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci v příčinné souvislosti s úrazem ze dne 15. 1. 2022. V současné době čerpá zaměstnanec řádnou dovolenou, na kterou má nárok, a jeho pracovní poměr skončí dle § 52 písm. d) ZP v červnu 2023. Máme zato, že rozhodné období pro výpočet pravděpodobného výdělku (pro odstupné, odchodné, rentu) bude vycházet z průměrných výdělků stejně zařazených strážníků na pracovišti, na kterém se stal pracovní úraz (vykonávají stejnou práci - práci stejné hodnoty). Pozn.: všichni strážníci z předchozího pracoviště – z doby před 1. 1. 2022 byli přeřazeni stejně jako „jmenovaný“, tzn.: všem byl odebrán příplatek za vedení 1 600 Kč a snížen příplatek za směnnost o 250 Kč. Na tomto pracovišti již od 1. 1. 2022 není srovnatelná pracovní pozice. Jak máme postupovat při výpočtu pravděpodobného výdělku, aby to bylo správně?
Vydáno: 26. 04. 2023
  • Článek
Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.
Vydáno: 13. 04. 2023
  • Článek
Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?
Vydáno: 13. 04. 2023
Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.
Vydáno: 14. 03. 2023
  • Článek
V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.
Vydáno: 09. 03. 2023
Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?
Vydáno: 07. 03. 2023
  • Článek
Nařízením vlády č. 451/2022 Sb. byla k 1. lednu 2023 změněna výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Zároveň byla výše bodu stanovena obecně, aby se mohla měnit každý rok bez nutnosti novelizace nařízení vlády.
Vydáno: 24. 02. 2023
Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?
Vydáno: 21. 01. 2023
  • Článek
Ruční manipulace je opakovaně zdrojem závažných pracovních úrazů. Jedním ze zdrojů závažných pracovních úrazů u ruční manipulace jsou i pojízdné kruhové stoličky. Dle našeho názoru příčinou závažných pracovních úrazů, resp. úrazů obecně u stoliček je například neseznámení se s návodem k montáži/k používání stoličky, dále kluzká, nerovná nebo znečištěná podlaha, ale také i nevyhodnocení konkrétních rizik.
Vydáno: 12. 01. 2023
  • Článek
Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Vydáno: 12. 01. 2023
  • Článek
V praxi se na nás často obracejí zaměstnanci postižení pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s otázkou „Co je to podstatná změna poměrů?“ Vzhledem k tomu, že přesnou odpověď na tuto otázku neznají často ani zaměstnavatelé, probereme ji podrobněji.
Vydáno: 12. 01. 2023
Dne 1. 9. 2022 vznikl zaměstnanci pracovní poměr na dobu 6 měsíců, kdy byla v pracovní smlouvě sjednána tříměsíční zkušební doba. Dne 7. 9. 2022 si zaměstnanec přivodil pracovní úraz, následkem kterého je do dnešního dne v pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku je vyplácena měsíčně. Se zaměstnancem jsme se rozhodli na základě § 66 odst. 1 ZP ukončit PP ve zkušební době. Jelikož se ukončením PP zaměstnavatel nezbavuje povinnosti hradit vzniklou škodu, ráda bych se zeptala, jak postupovat po skončení pracovního poměru? Musíme zaměstnanci hradit ztráta na výdělku v pravidelném výplatním termínu až do ukončení pracovní neschopnosti tak, jako doposud, nebo lze touto povinností pověřit pojišťovnu, u které bychom v rámci zákonného pojištění vyplacenou náhradu stejně refundovali? Stejně tak i ostatní nároky, které zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu vzniknou (např. bolestné)?
Vydáno: 22. 12. 2022
  • Článek
Právní věta V situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen...
Vydáno: 09. 12. 2022
Podle statistik Státního úřadu inspekce práce se nejvíce pracovních úrazů přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí, druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají...
Vydáno: 28. 11. 2022
  • Článek
Výkon řidiče je především po psychické, ale i fyzické stránce velmi náročnou činností a přináší i úrazy. Správné posuzování jejich právních následků má velký význam. V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy, a potom platí výhodnější právní úprava.
Vydáno: 09. 11. 2022
  • Článek
V období virové pandemie zaměstnavatelé často uplatňovali práci z domova (home office). Tato forma pracovního zapojení se rozšířila i v současnosti, často ji vyžadují i samotní zaměstnanci. Při obtížné situaci nelze však zapomínat na zákonná pravidla. Zejména je nutno připomenout, že tento druh pracovního zapojení podle § 317 zákoníku práce vyžaduje souhlas zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže tuto práci nařídit. Vedle výhod má home office i řadu sporných otázek, zejména v oblasti poškození zdraví zaměstnance.
Vydáno: 15. 09. 2022