Důležité osobní překážky v práci

Doprovod dítěte do školy či školského poradenského zařízení představuje významný prvek zajištění jeho bezpečnosti, podpory a řádného zahájení vzdělávacího procesu. Tento úkon může být nezbytný zejména v případech, kdy to vyžaduje zdravotní stav dítěte, jeho věk nebo individuální vzdělávací potřeby. Stanovení podmínek a způsobu doprovodu vychází z platné legislativy a interních předpisů příslušných zařízení, s cílem zajistit efektivní spolupráci mezi zákonnými zástupci, školou a odbornými pracovníky.

§ 199 ZP. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 ZP (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti), je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu.

Vyhledání nového zaměstnání je jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Základní informace V případě ukončování pracovního poměru je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno za účelem vyhledání nového zaměstnání, a to bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru (výpověď, dohoda, uplynutí doby u pracovního poměru na dobu určitou). Pracovní volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, a to po dobu nejvýše dvou měsíců před skončením pracovního poměru. Půldny je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku má zaměstnanec právo pouze v případě, že jsou důvodem rozvázání pracovního poměru (výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou) organizační změny nebo zdravotní důvody na straně zaměstnance. V ostatních případech rozvázání pracovního poměru je volno neplacené. Příklad: Pracovní poměr zaměstnance má skončit uplynutím doby určité. V posledním měsíci před jejím uplynutím se účastní tří pohovorů u potenciálních nových zaměstnavatelů, z toho jeden je na vzdálenějším místě, takže bude potřebovat celý den volna. Zaměstnavatel souhlasí se sloučením volna za dva týdny na den delšího pohovoru a na další dva pohovory poskytne zaměstnanci půldny volna. Veškeré volno bude bez náhrady mzdy. Na pracovní volno za účelem vyhledání nového zaměstnání nemá právo zaměstnanec pracující z domova, který si sám rozvrhuje pracovní dobu ve smyslu § 317 zákoníku práce. Zaměstnavatel může např. vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem rozšířit okruh nebo rozsah poskytovaného pracovního volna. Širší volno bývá často sjednáváno také v kolektivních smlouvách. Překážka v práci na straně zaměstnance spočívající v pracovním volnu v důsledku vyhledání nového zaměstnaní se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání. Novela rovněž vyjasňuje některá stávající ustanovení, například v případě doprovodu blízké osoby nebo znemožnění cesty do zaměstnání. Výslovně bude také stanoveno, že ve všech případech, kdy nařízení vlády hovoří o manželích, rozumí se tím i partneři podle občanského zákoníku i zákona o registrovaném partnerství; obdobně se pod pojmem manželství rozumí i partnerství.

Zaměstnankyně si požádala o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Nyní by se chtěla vrátit zpět o půl roku dříve. Z personálních důvodů by nám ale více vyhovovalo, kdyby se vrátila až v řádném termínu. Jsme povinni ji i tak umožnit dřívější návrat z rodičovské dovolené?

Považuje se za nutný doprovod rodiče k lékaři důvod, že rodič neumí česky? Rodič žije v ČR již od začátku války na Ukrajině. A posuzuje se při doprovodu rodinného příslušníka také skutečnost, zda navštívil nejbližší zdravotnické zařízení, které může ošetření poskytnout? 

Jak je to s výkonem práce během překážky v práci za účelem dlouhodobé péče ze strany zaměstnance o jemu blízkou osobu podle § 191a zákoníku práce a v souladu s § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění? Zaměstnavatel akceptuje nepřítomnost zaměstnance, tedy neshledal, že by tomu bránily vážné provozní důvody. Může zaměstnanec pracovat v průběhu dlouhodobého ošetřování člena rodiny (dny, hodiny)? A pokud ano, z jaké legislativy tato možnost vyplývá a může takto pracovat pouze po předchozí dohodě s nadřízeným nebo může do zaměstnání přicházet dle vlastního uvážení?

V souladu s přílohou k NV č. 590/2006 Sb. při vyšetření nebo ošetření zaměstnance poskytuje zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (pokud nebylo možné vyšetření provést mimo pracovní dobu zaměstnance). Jak je to v případě, kdy zaměstnanec pracuje v jiném městě, než je jeho bydliště, např. pracuje v Praze, bydlí (má trvalé bydliště) v Brně a jde k praktickému lékaři v Brně (nejedná se tudíž o specialistu, který by byl pouze v Brně). Pokud by byl registrován u praktického lékaře v Brně a absolvoval by vyšetření tam, poskytuje se náhrada mzdy i za cestu z Brna do Prahy nebo pouze za dobu, kterou by zameškal, navštívil-li by praktického lékaře v Praze? 

Má zaměstnanec nárok při úmrtí tchýně na 1+1 den na vyřizování pohřbu?

Pracovní doba některých skupin zaměstnanců má svoje specifika. Mezi takové zaměstnance patří též pedagogičtí pracovníci. Důkazem toho budiž fakt, že v platové sféře jim může vzniknout právo na příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Co to tzv. přespočetná hodina vlastně je a jak se správně zjišťuje?

Základní informace Doprovod zdravotně postiženého dítěte do školského či sociálního zařízení ve stanovených případech je jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci – rodinnému příslušníku či blízké osobě zdravotně postiženého dítěte - pracovní volno k doprovodu tohoto dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět. Volno se poskytuje vždy jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce, a to s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku zaměstnance. Doprovod může dítěti poskytnout: rodič, manžel/manželka rodiče, prarodič, prarodič manžela/manželky rodiče, sourozenec, jiná osoba, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žije s dítětem v domácnosti. Na pracovní volno s náhradou mzdy k doprovodu zdravotně postiženého dítěte nemá právo zaměstnanec pracující z domova, který si sám rozvrhuje pracovní dobu ve smyslu § 317 zákoníku práce. Zaměstnavatel může např. vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem rozšířit okruh nebo rozsah poskytovaného pracovního volna. Širší volno bývá často sjednáváno také v kolektivních smlouvách. Tato překážka v práci na straně zaměstnance se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

Základní informace Narození dítěte je jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zaměstnanec má právo na pracovní volno v rozsahu nezbytně nutném k převozu manželky nebo družky do zdravotnického zařízení a zpět, a to s náhradou mzdy nebo platu. Rozhodne-li se zaměstnanec být přítomen u porodu své manželky nebo družky, má dále právo na pracovní volno v rozsahu nezbytně nutném, ovšem již bez náhrady mzdy nebo platu. Příklad: Zaměstnanec má pracovní dobu od 8:00 do 16:30. V 9:00 zjistí, že je třeba odvézt manželku k porodu, nadřízenému oznámí překážku v práci a vyrazí. Od 10:30 do 16:00 je následně přítomen u porodu. Za dobu od 9:00 do 10:30 náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. V době od 10:30 do 16:30 (do práce by se již nestihl vrátit) má zaměstnanec pracovní volno neplacené. Pracovní volno není vázané na uzavření manželství s matkou dítěte, nárok na pracovní volno má ve stejném rozsahu jako manžel i druh ženy. Ostatní rodinní příslušníci rodičů a narozeného dítěte právo na pracovní volno podle zákona nemají. Na pracovní volno při narození dítěte nemá právo zaměstnanec pracující z domova, který si sám rozvrhuje pracovní dobu ve smyslu § 317 zákoníku práce. Státní zaměstnanci, který je otcem dítěte, se poskytne služební volno s platem v rozsahu 2 dnů v období 6 týdnů po narození dítěte k péči o matku a dítě po porodu. Zaměstnavatel může např. vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem rozšířit okruh nebo rozsah poskytovaného pracovního volna. Širší volno bývá často sjednáváno také v kolektivních smlouvách. Tato překážka v práci na straně zaměstnance se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

Někteří z našich zaměstnanců podepsali souhlas s účastí na stávce v justici ve dnech 7. - 9. 10. 2024. Tato doba je všem účastníkům stávky na základě podepsaných seznamů stávkujících vykazována jako doba neplaceného volna v délce 3 pracovních dnů. Seznamy byly zaměstnavateli doručeny před stávkou samotnou. Obě zaměstnankyně, jejich "případy" jsou podepsány níže jsou podepsané na těchto seznamech. a) Včera mi byla přes e-Portál na jednu ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost vystavená se zpětnou platností od 7. 10. 2024; b) Dnes mi byla přes e-Portál na další ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost s datem od 9. 10. 2024. Jak bych měla v těchto případech posoudit nárok na náhradu mzdy za dobu stávky, tedy předem dohodlého neplaceného volna mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, u těchto dvou zaměstnankyň? Nebo jim náhrada za předem plánované neplacené volno nepřísluší a budu ji vyplácet až od 10. 10. 2024 po dobu zbývajících 7 pracovních dní?

Může zaměstnavatel určit ve vnitřním předpisu, že poskytne pracovní volno s náhradou mzdy pro návštěvu lékaře (doprovod k lékaři) jen po určitou dobu? Např. uzná 2 hodiny, pokud je lékař v místě bydliště, nebo v místě zaměstnavatele, 4 hod., pokud je dále apod. Nebo vždy musí uznat celou dobu strávenou u lékaře. 

Dne 19. 10. 2023 byla zveřejněna odpověď na dotaz, podle které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech DPN i v případě, že zaměstnanec (starobní důchodce) již v roce 2023, z důvodů předchozí DPN, vyčerpal podpůrčí dobu pro výplatu nemocenské (zveřejněno taky v časopise Práce a Mzda č. 11). Je tato odpověď skutečně správná? Mám pocit, že v tomto případě není splněna podmínka podle § 192 odst. 1 zákoníku práce (ke dni vzniku DPN zaměstnanec nesplňuje podmínky nároku na nemocenské). Ostatně v uvedeném ustanovení je výslovně uvedeno, že náhrada mzdy náleží jen do dne vyčerpání podpůrčí doby. Zde byla podpůrčí doba vyčerpána ještě před vznikem DPN.

Zaměstnankyně doprovázela manžela k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení v Německu. Doložila propustku s razítkem německé kliniky, ale nebylo na ní uvedeno, že se jednalo o doprovod. Musíme v tomto případě poskytnout volno s náhradou mzdy?

Zaměstnankyně je v současnosti na neplaceném volnu po rodičovské dovolené. Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí, z důvodů nahlášené péče o dítě do věku 4 let. Dítě nyní začalo chodit do školky na 4 hodiny dopoledne. Může si zaměstnankyně na neplaceném volnu přivydělat na dohodu o provedení práce do 10 tis. Kč u stejného zaměstnavatele, jen na jiný druh práce než má sepsanou HPP? Pokud ano, může v DPP pokračovat i po dosažení věku 4 let dítěte nebo musí zaměstnankyně nastoupit zpět do práce na HPP i třeba na kratší pracovní úvazek po dohodě se zaměstnavatelem? Bude se muset nahlásit změna na ZP a SP v případě přivýdělku na DPP za zaměstnance?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o pracovní volno, neboť byl zaměstnanec předvolán k předběžnému šetření u notáře (zaměstnanec bude dědit). Je zaměstnavatel povinen mu pracovní volno poskytnout, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance - výkon občanské povinnosti, když jde primárně o zájmy zaměstnance? Pokud nikoli, je řešením tedy buď dohoda se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, popř. by si zaměstnanec musel vzít dovolenou. Může si zaměstnanec požádat notáře/soudního komisaře o úhradu ušlého výdělku v souladu s občanským soudním řádem?

Vztah k právním předpisům § 196 až 198 zák. č. 262/2006 Sb. Pojmové znaky rodičovská dovolená, péče o dítě Základní pojmy Důležité osobní překážky v práci - zaměstnavatel omluví nepřítomnost...

Máme zaměstnance, který pravidelně dochází k sezení k psychologovi. Dosud vše řešil mimo pracovní dobu, nyní však přišel s tím, že návštěvy psychologa má v pracovní době. Návštěvy jsou v pravidelných týdenních intervalech, kdy zaměstnanec chybí min. 1/2 pracovní doby. Ráda bych se zeptala, zda zaměstnavatel musí tuto absenci omluvit, a pokud ano, zda zaměstnanci náleží náhrada mzdy za čas strávený u psychologa.