Stanovená týdenní pracovní doba

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům zkrátit v pátek pracovní dobu o půl hodiny na 7,5 hodiny. Ostatní dny zaměstnanci pracují 8 hodin. V pracovní smlouvě mají uvedený úvazek 40 hodin týdně rovnoměrný. Mohu řešit způsobem, že ponechám úvazek dle pracovní smlouvy a každý pátek dle docházky zadám 0,5 hodiny neplaceného volna? Svátky a náhrady v pátek by byly placené 8 hodin, nebo je potřeba upravit pracovní smlouvu na 39,5 hodiny týdně a na nerovnoměrný zkrácený úvazek? Svátky a náhrady v pátek by pak byly placené jen 7,5 hodiny. Zaměstnanci pobírají hodinovou mzdu. 

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem (pozice prodavače) na základě žádosti zaměstnance , že mu bude zkrácen pracovní úvazek (na 20 hodin týdně). Pracovní doba bude pevná, zaměstnanec odpracuje každý den 4 hodiny od 8.00 hod. do 12.00 hod.). V dodatku pracovní smlouvy bude uvedeno, že se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 20 hodin týdně. Je potřeba, aby v dodatku pracovní smlouvy byl uveden důvod, proč zaměstnanec žádá o zkrácení pracovní doby? Zaměstnanec o zkrácení pracovní doby žádá z osobních důvodů, je mu 57 let a nemá osobní potřebu být v práci 8 hodin). Zaměstnavatel jeho rozhodnutí přivítal, protože plánuje omezení prodeje zboží ve své prodejně z důvodu nizké poptávky po zboží.

Jaká je týdenní pracovní doba pro zaměstnance, který pracuje nerovnoměrně, pouze denní 12hodinové, resp. 11hodinové směny, tzn. pracuje i o víkendech a ve svátcích? 

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Zaměstnanec odměňovaný mzdou má se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) např. 30 hod/týden s tím, že je pevně stanovena pracovní doba v jednotlivých dnech v týdnu (pondělí 7,5 hod, úterý 7 hod, středa 4 hod, čtvrtek 7,5 hod, pátek 4 hod). Občas zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem pracuje i nad rámec stanovené pracovní doby v daném dni - nejčastěji z důvodu konání školení nebo občas z provozních důvodů. Lze za takové „napracované“ hodiny nad rámec kratší pracovní doby (KPD) poskytnout zaměstnanci náhradní volno v daném měsíci nebo i v dalších obdobích? Např. v dubnu zaměstnanec odpracuje 8 hodin nad rámec sjednané KPD, za duben dostane měsíční mzdu ve standardní výši (= sjednaná měsíční mzda) bez navýšení, tedy jako by odpracoval svůj sjednaný počet hodin, hodiny „navíc“ se pouze zaevidují. V červenci bude čerpat náhradní volno v délce 8 hod - za červenec se mu mzda nebude krátit i přes nepřítomnost z důvodu čerpání náhradního volna. Je takový postup v pořádku?

Od 1. 1. 2023 máme zaměstnaného řidiče na 30hodinový úvazek týdně, měsíční mzda. Dle pracovní náplně sváží zaměstnance podle předem určeného časového harmonogramu do jednotlivých firem. Jsou mu propláceny veškeré zákonné příplatky za práci v sobotu, neděli, noční atd. Podle evidence docházky, která je nepravidelná odpracoval v lednu o 10 hodin méně než činil jeho úvazek, v únoru opět o 5 hodin méně a v březnu o 8 hodin méně. Za tyto hodiny bylo deklarováno neplacené volno a měsíční mzda tím pádem poměrem ponížena. Co znamená vyrovnávací období? Měl by mu zaměstnavatel např. po určitém období hodiny doplatit jako překážky na straně zaměstnavatele? Nebo se po nějakou předem určenou dobu sledují hodiny a vyrovnávají se případné přesčasy s neodpracovanými hodinami? Jak by to bylo, kdyby odpracoval více než je jeho týdenní úvazek?

Zaměstnanec, má uzavřenou smlouvu na HPP - hodinová mzda, vykonávané práce řidič VZV a nákladního automobilu, dělník na strojovně, lakovně a balírně, montážní dělník, pracovní doba 37,5 hod, místem výkonu práce je provozovna sídliště firmy, pro účely pracovní pozice montážní dělník je místem výkonu práce celá ČR. Cca 2-3x týdně vykonává práce řidiče nákladního automobilu (do Rakouska), zbytek týdne vykonává ostatní práce uvedené ve smlouvě v místě sídliště pracoviště. Dotaz zní, např. pracovní den, ve který vyráží na pracovní cestu do Rakouska, začíná v 6:00, kdy nakládá zboží do kamionu, v 8:00 vyráží, vrací se např. 15:30, tzn. pracovní doba 9,5 hod, u řidičů jsou placené přestávky? Jak tedy proplácet řidiče kamionu když má pracovní dobu 7,5 hod, denně?? Základ mzdy 7,5 hod v hodinové mzdě + 2 hod přesčasu? Nebo z pracovně právního hlediska má být pracovní poměr uzavřen jako 8 hod pracovní doba, aby se „nevyužívalo“ proplácení přesčasů, když většinou půlka týdne jsou cesty do zahraničí, tudíž přesčasy?

Ráda bych se zeptala na povinnost vypracovávat zaměstnancům písemný rozvrh týdenní pracovní doby, kterou zaměstnavateli ukládá § 84 zákoníku práce od 1. 1. 2021. Stále si nejsem jistá, zda tento písemný rozvrh může být pouze součástí vnitřního předpisu, kde je pracovní doba nastavena - tedy že se jedná o 40 hod./týdně, rovnoměrně rovržena do jednosměnné pracovní doby s přestávkou na oběd 30 min. Kdy základní pracovní doba je od po-pá v době 6.00-14.30 hod. a přestávka na oběd je v době 11.00-11.30 hodin. S touto směrnicí jsou všichni zaměstnanci seznámeni. Nebo, zda se musí předkládat na každý týden/měsíc, tento písemný rozvrh rozdělený po zaměstnancích jednotlivě vždy cca 2 týdny dopředu pro seznámení, přesto, že je týdenní pracovní doba jasně daná, tedy každý den stejná pro všechny zaměstnance? A zda je nutné tyto písemné rozvrhy archivovat? Rozumím, že ve směnném provoze je toto nutné, ale v tomto případě? Nevím, jak toto pravidlo pak uchopit do plánované změny i pro dohody, kdy bude také nutno vypracovat tento písemný rozvrh týdenní doby?

Jsme obecní úřad a samozřejmě v zimě zajišťujeme úklid sněhu v obci (silnice a chodníky). Zaměstnancům se samozřejmě nelíbí, že by měli být k dispozici o víkendu a čekat, jestli bude padat sníh nebo ne, když mají také svůj program. V náplni práce mají úklid sněhu ručně i mechanizací, ale nikde není uvedeno, že by to měli dělat o víkendech a jim se to samozřejmě nelíbí. Má zaměstnavatel právo tuto práci nařídit i o víkendu? V zákoníku práce jsem našla, že ano, ale jde o to, že tato činnost bývá nečekaná a zaměstnavatel zaměstnanci volá o víkendu a zaměstnanec nemusí do práce dorazit, protože nebude doma. Musí být zaměstnanci k dispozici bez předešlého upozornění? Může zaměstnance zaměstnavatel nějak potrestat, když odmítne nastoupit o víkendu do práce? Musí zaměstnanci souhlasit s držením pohotovosti? Popř. na co by měli zaměstnanci nárok?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Svým zaměstnancům uvádíme do pracovních smluv mimo jiné: 1)     Provozním zaměstnancům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti sekretářky. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,75. Pracovní doba činí 30 hodin týdně – 6 hodin denně – viz pracovní výkaz za daný měsíc. Zaměstnanec každý měsíc vyplňuje pracovní výkaz, kde je domluvená pracovní doba uváděna. Je třeba ještě dodatek smlouvy, kde např. stanovíme, že pracovní doba bude od 7.30 – 14.30 a přestávka v práci 11.30 – 12.00, nebo stačí jen ústní domluva? 2)     Asistentům pedagoga např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu asistentky pedagoga. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,8875. Pracovní doba činí 35,5 hodin týdně a je rozvržena i s přestávkami v práci do celého týdne. 3)     Učitelům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti učitele střední školy. Tyto práce bude vykonávat na plný pracovní úvazek. Pracovní doba činí 40 hodin týdně a je rozvržena do celého pracovního týdne dle platného rozvrhu hodin, z toho: 21 hodin přímé pedagogické činnosti, 19 hodin práce související s přímou pedagogickou činností (dohledy, povinná přítomnost na pracovišti, zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka…). Nepokryjí-li výše uvedené činnosti stanovenou pracovní dobu, rozvrhne si zaměstnanec sám, kdy a kde bude práci vykonávat. O svém rozvrhu informuje písemně ředitele školy. 

Nejvýznamnějším parametrem, na němž od 1. ledna 2021 závisí délka dovolené zaměstnance v příslušném kalendářním roce, je vedle výměry dovolené především délka jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“). Zatímco právní úprava, ve znění účinném do 31. 12. 2020, vycházela při určení délky dovolené z počtu pracovních dnů připadajících zaměstnanci podle rozvrhu směn pravidelně, popřípadě v průměru na týden jeho dovolené, a délka dovolené byla tudíž vyjádřena v „pracovních dnech dovolené“, nová koncepce dovolené od 1. ledna 2021 opustila toto pravidlo a nahradila je určením dovolené v hodinách, přičemž délka dovolené se stanoví v závislosti na počtu celých násobků stanovené nebo kratší TPD odpracovaných zaměstnancem v příslušném kalendářním roce a na výměře dovolené.

Aby zaměstnanec věděl, kdy konkrétně má pracovat a nakdy připadá jeho doba odpočinku, je zaměstnavatel povinen až na výjimky vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Za jakých podmínek může být za neomluvenou absenci považována situace, kdy se zaměstnanec změně takového rozvrhu nepodrobí?

Zaměstnavatel v sociálních službách má zaměstnance, kteří pracují pouze na ranní směnu PO - PÁ, 8 h, jejich stanovená týdenní pracovní doba činí 40 h týdně. Dále má tento zaměstnavatel zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém pracovním režimu. Směny se střídají v tomto rozpisu - denní směna 7 - 19 h, noční směna 19 - 7 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu denní, noční, 2 dny volno. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u těchto zaměstnanců 37,5 h týdně. Jaká bude stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kteří u tohoto zaměstnavatele pracují pouze v denní směně, která je od 7 h do 19 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu 2 dny denní a 2 dny volno, PO - NE, vč. svátků. Posilují denní směnu, vykonávají shodné činnosti jako zaměstnanci nepřetržitého pracovního režimu. Jedná se také o zaměstnance nepřetržitého pracovního režimu, u kterých má být stanovená týdenní pracovní doba 37,5 h týdně nebo u těchto zaměstnanců má stanovená týdenní pracovní doba činit 40 h týdně?

1) V případě, že má společnost v pracovním řádu možnost práce po-ne ale v pracovní smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je jen po-pá - je možné uznat i onu práci o víkendu jsou součást pracovní doby? 2) V případě, že zaměstnanec pracuje na hlavní pracovní poměr s pružnou pracovní dobou - je možné, aby neměl splněný fond pracovní doby - měsíční? Jedná se o případ, kdy ve smlouvě má psán týdenní fond pracovní doby ale zaměstnanec vykonal 2 měsíce činnosti v nižším rozsahu než je FPD, 3. měsíc je napracoval - všechny měsíce dostal stejnou mzdu. 3) Je možné, aby zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek (0,6) - nicméně je uzavřena pracovní smlouva - byl počítán FPD bez svátků? Ve smlouvě je opět stanoveno, že pracovní doba je po-pá. 

Standardně máme u našich zaměstnanců stanovenou mzdu měsíční odměnou. Zajímalo by nás ale stanovení mzdy hodinově. Je nutné sjednat/stanovit týdenní úvazek, případně přesný rozpis směn, pracovní fond při hodinové mzdě? Je povinností při nenaplnění pracovního fondu mzdu doplatit? Je nějaký další rozdíl mezi mzdou stanovenou měsíčně a hodinově, kromě toho, že hodinová mzda řeší přesně odměnu formou odpracované (plánované) směny za měsíc v hod. * hod. sazba, a je tak přesnější oproti měsíční, která potírá výkyvy ve dnech a hodinách v jednotlivých měsících? Zajímá nás, zda je možné sjednat mzdu hodinově a proplatit bez dalšího pouze skutečně odpracované hodiny. Pokud tedy zaměstnavatel bude mít dostatek práce, bude odměna vyšší a pokud nebude dostatek práce, bude nižší. Odpověď tuším, zajímá nás, zda je alternativa takto pracovní smlouvu, nebo mzdové předpisy postavit.  

Základní informace Pokud nepracuje zaměstnanec po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo po zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (v obou případech tedy na tzv. plný pracovní úvazek), pak jde u něho o kratší pracovní dobu (tzv. kratší pracovní úvazek) s dopadem do výše mzdy nebo platu. Kratší pracovní dobu může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, nebo se realizuje na základě žádosti zaměstnance, které je zaměstnavatel za podmínek stanovených zákoníkem práce povinen vyhovět (v rámci zvláštních pracovních podmínek některých kategorií zaměstnanců v oblasti pracovní doby). Viz situace Délka pracovní doby (obecně), Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky).

Základní informace Existují kategorie zaměstnanců, kterým zákoník práce přiznává zvýšenou ochranu v oblasti pracovní doby, a to tím, že jim dává možnost požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Pro tuto žádost nepředepisuje právní úprava písemnou formu, ale lze ji jen doporučit. Pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance vyhovět. Svého práva se přitom může zaměstnanec domáhat žalobou k soudu. Účelem této právní úpravy je umožnit těmto zaměstnancům vykonávat závislou práci v pracovněprávním vztahu s ohledem na jejich (omluvitelné) jiné osobní a rodinné povinnosti, tj. skloubit pracovní a rodinný život.

Základní informace Délka stanovené týdenní pracovní doby vyplývá obecně z právního předpisu a její délka se odvíjí od pracovního režimu zaměstnance. Za výkon práce v této pracovní době dostává zaměstnanec mzdu (plat) a práce nad tuto pracovní dobu (pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, nebo ji odsouhlasí a je konána nad rámec rozvrhu směn zaměstnance) je prací přesčas. Zákon umožňuje zaměstnavateli, aby délku stanovené týdenní pracovní doby zaměstnanci zkrátil, aniž by to mělo dopad na výši jeho odměny za práci. Může tak ovšem učinit toliko zaměstnavatel odměňující své zaměstnance mzdou. Zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu je nutné odlišovat od kratší pracovní doby. Viz situace Délka pracovní doby (obecně), Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu, Délka pracovní doby při třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, Sjednání kratší pracovní doby.

Základní informace Závislá práce je spojena s jejím výkonem v určité pracovní době. V ní je zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele konat sjednanou práci, v ní zaměstnavatel disponuje jeho pracovní silou a rozvrhuje mu ji až na výjimky do směn. Pracovní doba má svoji délku. Obecně je možné ji rozlišovat ve třech základních typech: stanovená týdenní pracovní doba (tzv. plný pracovní úvazek), zkrácená stanovená týdenní pracovní doba, kratší pracovní doba (tzv. kratší pracovní úvazek). Stanovená týdenní pracovní doba je délka pracovní doby daná právním předpisem, případně ve zkrácené délce sjednaná kolektivní smlouvou nebo stanovená vnitřním předpisem zaměstnavatele. Kratší pracovní dobu zaměstnavatel se zaměstnancem sjednává, nebo k ní dochází v důsledku vyhovění žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu. Viz situace Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby, Sjednání kratší pracovní doby, Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky).

Základní informace Délka pracovní doby souvisí až na výjimky s povahou pracovního režimu, do něhož zaměstnavatel zaměstnance zařadil a ve kterém zaměstnanec vykonává práci. Jedním z pracovních režimů je pracovní režim dvousměnný, tedy takový, v němž se zaměstnanci vzájemně a pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Délka stanovené týdenní pracovní doby (tzv. plného pracovního úvazku) u zaměstnanců ve dvousměnném pracovním režimu činí podle zákoníku práce 38,75 hodiny. Viz situace Délka pracovní doby (obecně).