Stanovená týdenní pracovní doba

Je nutné podle zákoníku práce mít vždy určenou pevnou (základní) část pracovní doby, nebo to není? Dle formulace § 85 zákoníku práce se zdá, že ano, ale není to nikde taxativně uvedeno. My bychom chtěli, aby pevná část stanovena nebyla, pokud by to nebylo zákonem nařízeno. 
Vydáno: 01. 02. 2024
Společnost zaměstnává 21 zaměstnanců. Jsou rozmístěni ve 3 střediscích. 1 středisko – jedná se o odvoz vody při těžbě ropy a čištění vrtů – stanovená týdenní pracovní doba 37,5 hodiny týdně (zde pracujeme na základě smlouvy, poskytujeme a fakturujeme službu, zaměstnanci jezdí 11 hodin + 2x 0,5 hodiny přestávka, a to 2 dny po sobě a pak 2 dny volno. Zaměstnanci mají docházku od 6 do 18 hodin) 2 středisko – podpůrné činnosti v zemědělství 3 středisko – zaměstnanci zabezpečující provoz včetně kancelářských zaměstnanců Doteď stanovená týdenní pracovní doba v celé společnosti 37,5 hodiny. Chtěli bychom 1 středisko nechat na 37,5 hodiny a 2 a 3 středisko na 40 hodin týdně. Je možné mít v jedné organizaci stanovené dvě týdenní pracovní doby? Je u 1 střediska správně stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hodiny?
Vydáno: 14. 12. 2023
Máme v pracovním poměru zaměstnance jehož týdenní pracovní doba činí 20 hodin a je rozvržena rovnoměrně do 5 pracovních dní. Ideálně by měl tedy pracovat od pondělí do pátku 4 hodiny denně. Bude se jednat o rovnoměrné rozvržení i v tom případě, když bude pracovat 8 hodin od pondělí do středy a v sobotu a v neděli po 3 hodinách? Celkem opět 20 hodin týdně. Příplatky za sobotu a neděli budou proplaceny.
Vydáno: 14. 12. 2023
Je možné proplácet zaměstnanci povinnou 30minutovou přestávku v práci, jako kdyby pracoval? Pokud ano, je nutné toto proplácení sepsat do vnitřního předpisu? A v případě proplácení – musíme evidovat tyto přestávky v docházce? 
Vydáno: 13. 11. 2023
Základní informace Závislá práce je spojena s jejím výkonem v určité pracovní době. V ní je zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele konat sjednanou práci, v ní zaměstnavatel disponuje jeho pracovní silou a rozvrhuje mu ji až na výjimky do směn. Pracovní doba má svoji délku. Obecně je možné ji rozlišovat ve třech základních typech: stanovená týdenní pracovní doba (tzv. plný pracovní úvazek), zkrácená stanovená týdenní pracovní doba, kratší pracovní doba (tzv. kratší pracovní úvazek). Stanovená týdenní pracovní doba je délka pracovní doby daná právním předpisem, případně ve zkrácené délce sjednaná kolektivní smlouvou nebo stanovená vnitřním předpisem zaměstnavatele.Kratší pracovní dobu zaměstnavatel se zaměstnancem sjednává, nebo k ní dochází v důsledku vyhovění žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu. U zaměstnanců konajících práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce zákon s žádnou týdenní pracovní dobou nepočítá (s výjimkou tzv. fiktivní týdenní pracovní doby, která má ale význam výhradně a jen pro zjištění práva tzv. dohodáře na dovolenou). Těmto zaměstnancům může zaměstnavatel rozvrhovat pracovní dobu v délce, v jaké ji v příslušné směně nebo období potřebuje a která se ve své maximální délce vejde do limitů stanovených v ustanoveních § 75 a § 76 zákoníku práce.Viz situace Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby, Sjednání kratší pracovní doby, Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky).
Vydáno: 01. 10. 2023
Základní informace Délka pracovní doby souvisí až na výjimky s povahou pracovního režimu, do něhož zaměstnavatel zaměstnance v pracovním poměru zařadil a ve kterém zaměstnanec vykonává práci. Jedním z pracovních režimů je pracovní režim dvousměnný, tedy takový, v němž se zaměstnanci vzájemně a pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.Délka stanovené týdenní pracovní doby (tzv. plného pracovního úvazku) u zaměstnanců ve dvousměnném pracovním režimu činí podle zákoníku práce 38,75 hodiny.Viz situace Délka pracovní doby (obecně).
Vydáno: 01. 10. 2023
Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům zkrátit v pátek pracovní dobu o půl hodiny na 7,5 hodiny. Ostatní dny zaměstnanci pracují 8 hodin. V pracovní smlouvě mají uvedený úvazek 40 hodin týdně rovnoměrný. Mohu řešit způsobem, že ponechám úvazek dle pracovní smlouvy a každý pátek dle docházky zadám 0,5 hodiny neplaceného volna? Svátky a náhrady v pátek by byly placené 8 hodin, nebo je potřeba upravit pracovní smlouvu na 39,5 hodiny týdně a na nerovnoměrný zkrácený úvazek? Svátky a náhrady v pátek by pak byly placené jen 7,5 hodiny. Zaměstnanci pobírají hodinovou mzdu. 
Vydáno: 03. 08. 2023
Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem (pozice prodavače) na základě žádosti zaměstnance , že mu bude zkrácen pracovní úvazek (na 20 hodin týdně). Pracovní doba bude pevná, zaměstnanec odpracuje každý den 4 hodiny od 8.00 hod. do 12.00 hod.). V dodatku pracovní smlouvy bude uvedeno, že se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 20 hodin týdně. Je potřeba, aby v dodatku pracovní smlouvy byl uveden důvod, proč zaměstnanec žádá o zkrácení pracovní doby? Zaměstnanec o zkrácení pracovní doby žádá z osobních důvodů, je mu 57 let a nemá osobní potřebu být v práci 8 hodin). Zaměstnavatel jeho rozhodnutí přivítal, protože plánuje omezení prodeje zboží ve své prodejně z důvodu nizké poptávky po zboží.
Vydáno: 25. 05. 2023
Jaká je týdenní pracovní doba pro zaměstnance, který pracuje nerovnoměrně, pouze denní 12hodinové, resp. 11hodinové směny, tzn. pracuje i o víkendech a ve svátcích? 
Vydáno: 15. 05. 2023
Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?
Vydáno: 04. 05. 2023
Zaměstnanec odměňovaný mzdou má se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) např. 30 hod/týden s tím, že je pevně stanovena pracovní doba v jednotlivých dnech v týdnu (pondělí 7,5 hod, úterý 7 hod, středa 4 hod, čtvrtek 7,5 hod, pátek 4 hod). Občas zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem pracuje i nad rámec stanovené pracovní doby v daném dni - nejčastěji z důvodu konání školení nebo občas z provozních důvodů. Lze za takové „napracované“ hodiny nad rámec kratší pracovní doby (KPD) poskytnout zaměstnanci náhradní volno v daném měsíci nebo i v dalších obdobích? Např. v dubnu zaměstnanec odpracuje 8 hodin nad rámec sjednané KPD, za duben dostane měsíční mzdu ve standardní výši (= sjednaná měsíční mzda) bez navýšení, tedy jako by odpracoval svůj sjednaný počet hodin, hodiny „navíc“ se pouze zaevidují. V červenci bude čerpat náhradní volno v délce 8 hod - za červenec se mu mzda nebude krátit i přes nepřítomnost z důvodu čerpání náhradního volna. Je takový postup v pořádku?
Vydáno: 02. 05. 2023
Od 1. 1. 2023 máme zaměstnaného řidiče na 30hodinový úvazek týdně, měsíční mzda. Dle pracovní náplně sváží zaměstnance podle předem určeného časového harmonogramu do jednotlivých firem. Jsou mu propláceny veškeré zákonné příplatky za práci v sobotu, neděli, noční atd. Podle evidence docházky, která je nepravidelná odpracoval v lednu o 10 hodin méně než činil jeho úvazek, v únoru opět o 5 hodin méně a v březnu o 8 hodin méně. Za tyto hodiny bylo deklarováno neplacené volno a měsíční mzda tím pádem poměrem ponížena. Co znamená vyrovnávací období? Měl by mu zaměstnavatel např. po určitém období hodiny doplatit jako překážky na straně zaměstnavatele? Nebo se po nějakou předem určenou dobu sledují hodiny a vyrovnávají se případné přesčasy s neodpracovanými hodinami? Jak by to bylo, kdyby odpracoval více než je jeho týdenní úvazek?
Vydáno: 05. 04. 2023
Zaměstnanec, má uzavřenou smlouvu na HPP - hodinová mzda, vykonávané práce řidič VZV a nákladního automobilu, dělník na strojovně, lakovně a balírně, montážní dělník, pracovní doba 37,5 hod, místem výkonu práce je provozovna sídliště firmy, pro účely pracovní pozice montážní dělník je místem výkonu práce celá ČR. Cca 2-3x týdně vykonává práce řidiče nákladního automobilu (do Rakouska), zbytek týdne vykonává ostatní práce uvedené ve smlouvě v místě sídliště pracoviště. Dotaz zní, např. pracovní den, ve který vyráží na pracovní cestu do Rakouska, začíná v 6:00, kdy nakládá zboží do kamionu, v 8:00 vyráží, vrací se např. 15:30, tzn. pracovní doba 9,5 hod, u řidičů jsou placené přestávky? Jak tedy proplácet řidiče kamionu když má pracovní dobu 7,5 hod, denně?? Základ mzdy 7,5 hod v hodinové mzdě + 2 hod přesčasu? Nebo z pracovně právního hlediska má být pracovní poměr uzavřen jako 8 hod pracovní doba, aby se „nevyužívalo“ proplácení přesčasů, když většinou půlka týdne jsou cesty do zahraničí, tudíž přesčasy?
Vydáno: 23. 12. 2022
Ráda bych se zeptala na povinnost vypracovávat zaměstnancům písemný rozvrh týdenní pracovní doby, kterou zaměstnavateli ukládá § 84 zákoníku práce od 1. 1. 2021. Stále si nejsem jistá, zda tento písemný rozvrh může být pouze součástí vnitřního předpisu, kde je pracovní doba nastavena - tedy že se jedná o 40 hod./týdně, rovnoměrně rovržena do jednosměnné pracovní doby s přestávkou na oběd 30 min. Kdy základní pracovní doba je od po-pá v době 6.00-14.30 hod. a přestávka na oběd je v době 11.00-11.30 hodin. S touto směrnicí jsou všichni zaměstnanci seznámeni. Nebo, zda se musí předkládat na každý týden/měsíc, tento písemný rozvrh rozdělený po zaměstnancích jednotlivě vždy cca 2 týdny dopředu pro seznámení, přesto, že je týdenní pracovní doba jasně daná, tedy každý den stejná pro všechny zaměstnance? A zda je nutné tyto písemné rozvrhy archivovat? Rozumím, že ve směnném provoze je toto nutné, ale v tomto případě? Nevím, jak toto pravidlo pak uchopit do plánované změny i pro dohody, kdy bude také nutno vypracovat tento písemný rozvrh týdenní doby?
Vydáno: 03. 11. 2022
Jsme obecní úřad a samozřejmě v zimě zajišťujeme úklid sněhu v obci (silnice a chodníky). Zaměstnancům se samozřejmě nelíbí, že by měli být k dispozici o víkendu a čekat, jestli bude padat sníh nebo ne, když mají také svůj program. V náplni práce mají úklid sněhu ručně i mechanizací, ale nikde není uvedeno, že by to měli dělat o víkendech a jim se to samozřejmě nelíbí. Má zaměstnavatel právo tuto práci nařídit i o víkendu? V zákoníku práce jsem našla, že ano, ale jde o to, že tato činnost bývá nečekaná a zaměstnavatel zaměstnanci volá o víkendu a zaměstnanec nemusí do práce dorazit, protože nebude doma. Musí být zaměstnanci k dispozici bez předešlého upozornění? Může zaměstnance zaměstnavatel nějak potrestat, když odmítne nastoupit o víkendu do práce? Musí zaměstnanci souhlasit s držením pohotovosti? Popř. na co by měli zaměstnanci nárok?
Vydáno: 31. 10. 2022
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Svým zaměstnancům uvádíme do pracovních smluv mimo jiné: 1)     Provozním zaměstnancům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti sekretářky. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,75. Pracovní doba činí 30 hodin týdně – 6 hodin denně – viz pracovní výkaz za daný měsíc. Zaměstnanec každý měsíc vyplňuje pracovní výkaz, kde je domluvená pracovní doba uváděna. Je třeba ještě dodatek smlouvy, kde např. stanovíme, že pracovní doba bude od 7.30 – 14.30 a přestávka v práci 11.30 – 12.00, nebo stačí jen ústní domluva? 2)     Asistentům pedagoga např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu asistentky pedagoga. Tyto práce bude vykonávat na částečný pracovní úvazek 0,8875. Pracovní doba činí 35,5 hodin týdně a je rozvržena i s přestávkami v práci do celého týdne. 3)     Učitelům např.: Článek 1 Druh práce, výše úvazku, pracovní doba Zaměstnanec se touto smlouvou zavazuje vykonávat osobně pro zaměstnavatele práci, spočívající ve výkonu činnosti učitele střední školy. Tyto práce bude vykonávat na plný pracovní úvazek. Pracovní doba činí 40 hodin týdně a je rozvržena do celého pracovního týdne dle platného rozvrhu hodin, z toho: 21 hodin přímé pedagogické činnosti, 19 hodin práce související s přímou pedagogickou činností (dohledy, povinná přítomnost na pracovišti, zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka…). Nepokryjí-li výše uvedené činnosti stanovenou pracovní dobu, rozvrhne si zaměstnanec sám, kdy a kde bude práci vykonávat. O svém rozvrhu informuje písemně ředitele školy. 
Vydáno: 26. 08. 2021
Žádosti běžného zaměstnance o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu pracovní doby není zaměstnavatel povinen vyhovět. Pokud ale takovou žádost podá těhotná zaměstnankyně či zaměstnankyně/zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo jinou závislou osobu, může ji zaměstnavatel odmítnout pouze v případě, že mu ve vyhovění brání vážné provozní důvody.
Vydáno: 19. 09. 2023
  • Článek
Nejvýznamnějším parametrem, na němž od 1. ledna 2021 závisí délka dovolené zaměstnance v příslušném kalendářním roce, je vedle výměry dovolené především délka jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“). Zatímco právní úprava, ve znění účinném do 31. 12. 2020, vycházela při určení délky dovolené z počtu pracovních dnů připadajících zaměstnanci podle rozvrhu směn pravidelně, popřípadě v průměru na týden jeho dovolené, a délka dovolené byla tudíž vyjádřena v „pracovních dnech dovolené“, nová koncepce dovolené od 1. ledna 2021 opustila toto pravidlo a nahradila je určením dovolené v hodinách, přičemž délka dovolené se stanoví v závislosti na počtu celých násobků stanovené nebo kratší TPD odpracovaných zaměstnancem v příslušném kalendářním roce a na výměře dovolené.
Vydáno: 23. 04. 2021
Stanovenou týdenní pracovní dobu upravuje § 79 ZP. Její základní délka činí 40 hodin. Tato pracovní doba je zkrácena pro některé skupiny zaměstnanců přímo v ZP – u zaměstnanců pracujících v dvousměnném pracovním režimu na 38,75 hodiny, u zaměstnanců pracujících  ve vícesměnném a nepřetržitém režimu na 37,5 hodiny. Dále může být stanovená týdenní pracovní doba zkrácena bez snížení mzdy kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem. Na kratší pracovní době, která je spojena s nižší mzdou, se musí zaměstnanec a zaměstnavatel individuálně dohodnout dle § 80 ZP.
Vydáno: 19. 09. 2023
  • Článek
Aby zaměstnanec věděl, kdy konkrétně má pracovat a nakdy připadá jeho doba odpočinku, je zaměstnavatel povinen až na výjimky vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Za jakých podmínek může být za neomluvenou absenci považována situace, kdy se zaměstnanec změně takového rozvrhu nepodrobí?
Vydáno: 26. 03. 2021