Novinky

Je správné, aby se soudci domáhali žalobami zvýšení svých platů​? Poklesla důvěra justice, protože se snižovaly platy​? A jak kvalitní práci odvádějí čeští soudci​? „Česká justice je hodnocená jako velice kvalitní a rychlá, takže jediná okolnost, která může mít vliv na snížení důvěry v justici je právě to, že se neustále musíme domáhat našich práv, aby naše platy nebyly nezákonně snižovány,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Celý rozhovor naleznete ZDE.  Zdroj: Český rozhlas

Odboráři znovu žádají vládu o zahájení vyjednávání o růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru a státu pro příští rok. Stěžují si na to, že s nimi koalice nejedná. Mluví o dramatickém růstu nespokojenosti zaměstnanců veřejných služeb a státu. Setkat se chtějí s lídry vládních stran. ČTK to sdělil předák odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí 14 svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před dvěma týdny novinářům řekl, že vláda chystá zvýšení platových tarifů zaměstnancům veřejného sektoru a státu od ledna. Odbory už oznámily, že budou požadovat reálný růst výdělků o nejméně sedm až osm procent.

Praha - Mzdy v prvním čtvrtletí pokračovaly v nominálním i v reálném růstu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, rozcházejí se ale v odhadu, jak rychle se mzdy zvyšovaly. Růst mezd očekává i Česká národní banka (ČNB), podle květnové prognózy se při zohlednění inflace meziročně zvýšily o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v prvním čtvrtletí ve středu.

Ve středu 18. června 2025 proběhne další setkání s odborníkem na příjmu. Tentokrát bude JUDr. Nataša Randlová, Ph.D., odpovídat na otázky k povinnostem zaměstnavatelů, které vyplývají ze směrnice EU o transparentnosti odměňování. První vlaštovkou v tomto směru je flexinovelou zákoníku práce uzákoněný zákaz sjednávání doložek o mlčenlivosti ohledně výše a struktury mzdy, platu a odměny z dohody zaměstnance. Směrnice EU o transparentnosti odměňování („GEP“), by měla být jednotlivými členskými státy implementována do června 2026. V ČR bohužel zatím nemáme zveřejněn právní rámec, jak si česká legislativa přeje směrnici implementovat, a tak k přípravě můžeme zatím použít jen text samotné směrnice, akční plán MPSV a příklady některých zemí, které jsou v implementaci dál než ČR. Jasné je jedno, s ohledem na datum implementace a neexistenci návrhu k dnešnímu dni, nebudou mít čeští zaměstnavatelé dostatek času se na novou úpravu připravit.Nezbývá jim tedy nic jiného než první kroky dělat pouze s ohledem na rámec udaný směrnicí. Právě ten na setkání s JUDr. Natašou Randlovou, PhD., projdeme a ukážeme, jak ho promítnout do českých podmínek. Setkejte se s naším odborníkem na příjmu a využijte možnosti konzultovat své dotazy.

Nejvyšší soud ČR ve svém aktuálním rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3471/2024) potvrdil možnost zaměstnavatelů podmínit přiznání nenárokové pohyblivé složky mzdy dodržováním pracovní kázně zaměstnanci.Toto rozhodnutí přináší důležité vyjasnění dlouho diskutované otázky: Může zaměstnavatel zohlednit v rámci nenárokové pobídkové složky mzdy i dodržování pracovních povinností? Odpověď je nyní jednoznačná – ano, může! V čem je rozhodnutí přelomové?Dosud nebylo zcela jasné, zda lze tyto dvě oblasti (výkonové ukazatele a dodržování povinností) propojovat. Někdy se argumentovalo, že jde o "míchání jablek s hruškami". Nejvyšší soud však nyní potvrdil, že stanovení podmínek pro pobídkovou složku mzdy může zahrnovat nejen kritéria výkonu, ale i dodržování povinností zaměstnanců. Soud zdůraznil, že snížení pohyblivé složky mzdy za porušení povinností není peněžním postihem zakázaným zákoníkem práce (§ 346b), pokud tvoří součást předem stanovených podmínek pro vznik nároku na tuto složku mzdy.  Co je potřeba dodržet?Pro správné nastavení takového systému je důležité: Mít propracovaný systém hodnocení  Porušení musí přímo souviset s prací  Dopad porušení na krácení pohyblivé složky musí být přiměřený  Pravidla musí být jasně stanovena (např. v kolektivní smlouvě) 

Praha - Ministerstvo vnitra žádá zvláštní odměňování pro bezpečnostní sbory. Navrhuje zvýšit jim postupně v příštích pěti letech platové tarify o čtvrtinu. Každý rok vždy od ledna by se jim zvedly o pět procent. Resort vnitra to uvedl v připomínkách k návrhu novely vládního nařízení o platových poměrech s úpravou započítávání praxe, který dnes projednává vláda. Podle ministerstva práce je možné výdělky bezpečnostních sborů upravit při celkové změně odměňování ve veřejné správě a službách, která se chystá. Vnitro by ale mělo přesně popsat podmínky práce, aby bylo možné je srovnat s jinými profesemi a zdůvodnit, proč by bezpečnostní sbory měly vydělávat víc.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45.865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53.953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.

Evropská směrnice o transparentnosti odměňování by měla mimo jiné zastavit praxi, kdy si nově přicházející zaměstnanci za stejnou práci vyjednají vyšší mzdu než ti stávající. „Otázka zní, co je stejná práce,“ říká Tereza Erenyi, advokátka PRK Partners.

Už jste zkusili chytré podcasty služby Update? Do 15 minut vám v nich vysvětlíme důležité novinky ze světa práva, daní, účetnictví nebo personalistiky. Z nejnovějších podcastů doporučujeme k poslechu:

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo návrh zákona, který upravuje platové základy představitelů státní moci, soudců a státních zástupců pro rok 2025 a další období. Poslanecká sněmovna návrh schválila, ale Senát jej neprojednal a nepřijal žádné změny, což umožňuje prezidentovi podepsat zákon po 16. únoru. Pokud prezident novelu podepíše, bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů a účtárny budou moci vypočítat platy za leden. Nejzazší termín pro výplatu je podle zákona 28. února 2025. 

Od ledna vstoupí v účinnost institut nejnižší úrovně zaručeného platu. Zbývalo rozvrhnout práce do skupin podle kvalifikační náročnosti. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Pro každou z navrhovaných 4 skupin prací je nejnižší úroveň zaručeného platu již stanovena, byly vyhlášeny sdělením MPSV č. 286/2024 Sb. Tento systém má zajistit ochranu zaměstnanců ve veřejné sféře a státní službě před nízkými výdělky.

V listopadu 2024 poprvé postupují mzdové účetní podle nových pravidel pro srážky ze mzdy. Jestliže má dlužník nařízeny 4 a více exekucí, ze mzdy za říjen mu srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy i v případě nepřednostních pohledávek. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přepracovalo návrh zákona, který upravuje platové základny politiků a dalších vysokých funkcionářů pro příští rok. Nová úprava byla nutná i díky rozhodutí Ústavního soudu,...

Minimální mzda by mohla v příštím roce stoupnout o 1 700 Kč na 20 600 Kč. Od 1. srpna 2024 je účinný nový způsob valorizace minimální mzdy.  Ministerstvo práce a...

Na vyhlášení ve Sbírce čeká transpoziční novela zákoníku práce, která mimo jiné upravuje způsob valorizace minimální mzdy. Záměrem je zlepšit předvídatelnost vývoje její výše. Nový způsob výpočtu však poněkud kolidoval...

Řidiči veřejné linkové autobusové dopravy byli dosud za čekání mezi spoji odměňováni částkou odvozenou od nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 5. skupinu prací. Jednalo se o 90 %  této částky,...

Návrh novely zákoníku práce, která zavede předvídatelná pravidla pro valorizaci minimální mzdy, schválila vláda tento týden. MPSV podle ní vždy do 30. září vyhlásí výši minimální mzdy pro následující rok. MPSV...

Od 1. 1. 2024 je platná nová úpravu ručení dodavatele (stavebního podnikatele) za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele, a to konkrétně v ustanovení § 324a zákoníku práce. Dodavatel je nyní odpovědný za mzdy, platy a odměny zaměstnanců subdodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele.

Vlivem zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2024 dojde i ke zvýšení příplatku za práci ve ztíženém prostředí. Minimální výše tohoto příplatku činí u zaměstnavatelů – podnikatelských subjektů 10 %...

Na včerejším jednání tripartity zástupci jednotlivých stran projednávali mimo jiné i návrhy na zvýšení minimální mzdy. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí se týkal jednak dlouhodobého mechanismu valorizace minimální mzdy,...