Komentovaná judikatura

Právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se dlouhodobě koncepčně nemění, a to i když vezmeme v úvahu některé dílčí, byť významné změny, provedené s účinností od 1. října 2015 novelou zákoníku práce č. 205/2015 Sb. a na ni navazujícím nařízením vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Praxe podle zásady „šedivá je teorie, zelený je strom života“ přesto nabízí celou řadu aktuálních otázek, na které nelze dát vždy jednoznačnou odpověď.

Vedle změn v zajištění pracovnělékařských služeb a lékařských posudků (o nich už bylo na stránkách tohoto časopisu pojednáno) došlo k významným změnám také v právní úpravě pracovnělékařských prohlídek. Na rozdíl od dvou výše uvedených oblastí jsou to změny, které přinese především novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) - dále zpravidla jen „vyhláška“ nebo „prováděcí vyhláška“.

Tento a následující článek mají za cíl přiblížit čtenářům aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti, a to ať již k podmínce doby důchodového pojištění, k zápočtu náhradní doby pojištění, problematice pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, či vracení neprávem poskytnuté podpory.

Úvod Novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byl do tohoto právního předpisu s účinností od 1.1.2012 doplněn nový výpovědní důvod a nová povinnost zaměstnance....