Top téma
BEZ PEREXU
Aktuální témata z praxe
JMHZ (rozcestník)
Všechny povinnosti, termíny i postupy na jednom místě. Splňte zákonné požadavky bez komplikací! Připravili jsme pro vás rozcestník Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: vše na jednom místě.
Také vám doporučujeme webinář Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele 2026 se skvělou lektorkou Vladislavou Dvořákovou.
Přehled legislativních změn s účinností od 1. ledna 2026 (rozcestník)
Od začátku roku 2026 začne platit celá řada legislativních změn. Mezi klíčové novinky patří zejména úprava podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci a navýšení příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II. Všechny změny jsme pro vás zpracovali v rozcestníku Přehled legislativních změn od 1. ledna 2026.
Nové povinnosti zaměstnavatelů v transparentnosti odměňování (rozcestník)
Klíčovým tématem v celé Evropské unii je aktuálně směrnice o transparentnosti odměňování. Jaký je hlavní důvod rozdílu v průměrných výdělcích mezi ženami a muži v Česku? Jaké kroky mohou zaměstnavatelé podniknout na podporu rovného odměňování? Shromáždili jsme pro vás články, příklady z dalších zemí a tipy v rozcestníku Transparentní odměňování.
Flexinovela zákoníku práce (rozcestník)
Tato novinka z června 2025 přinesla do pracovněprávní praxe řadu novinek, ale zároveň zanechala i otázky, se kterými se zaměstnavatelé stále musí vyrovnávat. Jak správně nastavit práci na dálku, jak postupovat u dohod či jak naplnit nové informační povinnosti?
Abychom vám usnadnili orientaci v těchto tématech, všechny články a další informace k nejčastějším problémům a praktickým dopadům flexinovely najdete v rozcestníku Flexinovela: Průvodce klíčovými změnami.
Nejnovější obsah
Může si pracující důchodce snížit daňový základ při ročním zúčtování daně za r. 2025 o vlastní příspěvky na penzijní připojištění? A v jaké výši?
Zaměstnanec (občan Rumunska) požádal v prohlášení na rok 2026 o daňové zvýhodnění na děti (rodné listy a potvrzení druhého z manželů doložil). V cestovním dokladu má uvedeno datum pobytu: od 4.6.2025, účel pobytu: trvalý/ permanent residenc. Mohu tomuto zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění? A prosím, jak by to bylo v případě, že by požádal (občan Ukrajiny), taktéž s trvalým pobytem? Je třeba požádat o daňový domicil?
Firma s. r. o. zaměstnává od 4/2025 cizince (z Filipín). V období od ledna do března 2025 od některých víme, že na Filipínách oficiálně nikde nepracovali. Tito zaměstnanci se v roce 2025 zdržovali na území ČR déle jak 183 dnů a mají na území ČR bydliště. Můžeme jim provést roční zúčtování daně za rok 2025? V případě, že ano, je nutné mít jako podklad potvrzení o daňovém domicilu z FÚ? Je nutné mít od nich čestné prohlášení, že v období od 1. 1. 2025 do data nástupu v měsíci dubnu 2025 byli osobou bez zdanitelných příjmů na území Filipín? Tito zaměstnanci od 4/2025 uplatňovali pouze slevu na poplatníka. Jedna ze zaměstnankyň nám dodala potvrzení o zaměstnání z Filipín, kde byla zaměstnaná do 27. 3. 2025. Jak postupovat u této zaměstnankyně?
Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31.8.2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?
Od 1/2024 přispíváme dvěma zaměstnancům 4 000 Kč měsíčně na produkty spoření na stáří. Oba měli penzijní připojištění a jeden v 7/2024 a druhý v 1/2026 uzavřeli novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření bez vyplacení peněz. Došlo k převodu smlouvy o penzijním připojištění na doplňkové penzijní spoření. Jaké to má daňové dopady? Odkdy to má být vyplněno na ř. 10 v Potvrzení o příjmech. Jaká je tam lhůta - desetiletá?
V 12/2025 k nám nastoupil zaměstnanec, který podepsal prohlášení k daním na období 12/2025. Nyní doložil od předchozího zaměstnavatele za období 1-11/2025 potvrzení o zdanitelných příjmech, ze kterého vyplývá, že předchozí zaměstnavatel mu uplatňoval zletilé dítě bez doložení potvrzení o studiu, navíc dítěti bylo v r. 2025 již 28 let. Díky tomu mu byly neoprávněně za období 1-11/2025 vypláceny daňové bonusy. Celkově bylo na bonusech neoprávněně vyplaceno 20 460 Kč. Je možné tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daní nebo musí podat daňové přiznání? Pokud je možné zaměstnanci roční zúčtování provést, máme mu neoprávněně vyplacenou částku srazit z výplaty? Samozřejmě formou splátek, téměř nic by mu nezůstalo. Pokud by si vzal od nás také Potvrzení o zdanitelných příjmech, má povinnost podat daňové přiznání nebo mu povinnost nevzniká, když měl podepsané u zaměstnavatelů prohlášení k dani?
Zaměstnanec předložil zaměstnavateli potvrzení o výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru za období leden-prosinec 2025 ve výši 81 705,29 Kč. Také doložil smlouvu o hypotečním úvěru ze dne 25. 10. 2024 - druh úvěru: spotřebitelský úvěr na bydlení - Hypoteční úvěr - celková výše úvěru v Kč - účel: náhrada výdajů za uhrazenou část kupní ceny - bytová jednotka č. X/Y v budově č.p. A na pozemku parc. č. B, katastrální území M, obec M. Lhůta pro čerpání úvěru byla do 12 měsíců od účinnosti smlouvy. Úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti uvedené v účelu + pozemek, na kterém se nemovitost (byt) nachází. Zaměstnanec v této nemovitosti bydlí.
Dočetla jsem se, že daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnut na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, např. pořízení bytového zařízení, úhradu služného nájemného, za úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů apod. Má tedy zaměstnanec v tomto případě nárok na uplatnění úroků z tohoto úvěru?
Prosím o upřesnění přepočtu hodin v rizikové práci pro splnění nároku v těch případech:
Zaměstnanec pracuje v 7,5 hod směnách, rizikovou práci vykonává pouze 6 hod denně. Jedná se tedy o převážnou část směny. Znamená to, že celá směna je riziková a bude stačit odpracovat 3 dny × 7,5 hod (ale práce v riziku je 3 dny × 6 hod)? Nebo musíme přepočítávat, 6 hod / 8, tzn. denně se nám započítá 0,75 směny a pro nárok bude muset v riziku odpracovat 4 směny (denně 7,5 hod, ale v riziku 6 hod), aby splnil nárok 24 hod?
Zaměstnanec má úvazek 37,5 hod (v průměru 7,5 hod denně). Celá odpracovaná doba je práce v riziku kat. 3. Ale pracuje např. jeden den 6,5 hod, další den 7,5 hod, pak 8,3 hod atd. tak, aby splnil týdenní úvazek. Měli bychom pro evidenci rizikové práce zaokrouhlovat každý den počet skutečně odpracovaných hodin na celou hodinu nebo můžeme zaokrouhlit každou směnu na 8 hod?
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
Na pracovištích zaměstnavatele vykonávají činnost nejen jeho zaměstnanci, ale často též žáci středních škol a studenti vyšších odborných škol v rámci praktického vyučování a praktické přípravy, které jsou součástí jejich studia. S účinností od 1. 1. 2026 přitom došlo k důležitým změnám, pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti žáků a studentů k takové činnosti. A předmětem právní úpravy ve školském zákoně se stalo též duální praktické vyučování (duální praktická příprava).
V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení ročního zkúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodněnía k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.
Docházkové bonusy, dlouhodobě diskutované téma pracovněprávní praxe, přináší značné komplikace jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Na jedné straně se zaměstnavatelé snaží omezit nepředvídatelné absence pracovníků a motivovat je k pravidelné docházce. Na druhé straně stojí práva zaměstnanců, jejichž překážky v práci, například kvůli nemoci či rodinným povinnostem, mohou vést k nespravedlivé ztrátě bonusu. Tento článek přináší stanovisko spolku CzELA, které se zaměřuje na právní aspekty a pokouší se nastínit, jak koncipovat docházkové bonusy tak, aby byly respektovány oprávněné zájmy všech stran.
Otázky a odpovědi
Může si pracující důchodce snížit daňový základ při ročním zúčtování daně za r. 2025 o vlastní příspěvky na penzijní připojištění? A v jaké výši?