Při výpočtu průměrného výdělku se do odpracované doby zaměstnance zahrnuje rovněž práce přesčas, ke které bylo přihlédnuto při sjednání mzdy, tedy ke které bylo ve mzdě přihlédnuto. U nevedoucích zaměstnanců se může jednat až o 150 hodin za kalendářní rok. Při výpočtu průměrného výdělku je tedy pak nutné za příslušný kvartál zohlednit 37,5 hodiny přesčasů (150hodin / 12 měsíců * 3 měsíce za kvartál). Jak se postupuje v případě vedoucích zaměstnanců, kteří mají ve mzdě zahrnutou práci přesčas v jejím maximálním možném rozsahu (cca 416 hodin za rok)? Rozsah 416 hodin za rok je pouze přibližný, neboť správně se jedná o 208 hodin za 26 týdnů (vyrovnávací období) a toto s kalendářním rokem nekoresponduje. Jedná se tedy o 8 * 52,18 (8 hodin * 52,18 týdnů za celý rok)? Bude mít na výpočet vliv, zda vyrovnávací období pro přesčasy je zvoleno jednoměsíční, čtyřměsíční nebo například maximální 26 týdnů? Ptám se s ohledem na to, že v případě jednoměsíčního vyrovnávacího období je přesně alokován počet přesčasových hodin na jednotlivé měsíce (shodně jako například u pružné pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 1 kalendářního měsíce, což u měsíční mzdy lehce hýbe hodnotou hodinové mzdy za daný měsíc). Předem děkuji.

Zastupitelstvo města schválilo výši odměn pro okrskové komise - referendu ve výši 700 Kč předseda, 500 Kč místopředseda, 500 Kč zapisovatel, 400 Kč člen. Dále schválilo odměny pro místní komisi ve výši 1600 Kč předseda, 1500 Kč místopředseda, 1500 Kč zapisovatel a 1200 Kč člen. Referendu se bude konat společně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Členové okrskových volebních komisí budou pracovat jak pro referendum, tak pro volby do Poslanecké odměny. Odměny členů okrskových volebních komisí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se konají 3. a 4. října 2025, jsou stanoveny zákonem, a od 1.1.2023 je zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise osvobozena od daně z příjmů, též se z této odměny neplatí sociální a zdravotní pojištění. Mohu na odměnu člena pro okrskové komise referendum a na odměnu pro místní komisi referendum pohlížet stejně? Tzn., že mohu zařadit do výjimky, kdy se člen komise nepovažuje za zaměstnance a tím pádem odměna nepodléhá zdanění, zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Shrnutí: - odměna členům okrskových volebních komisí (za volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) daň NE, zdravotní pojištění NE, sociální pojištění NE. - odměna členům okrskových volebních komisí(referendum) ? - odměna pro místní komise (referendum) ?

Máme jedno středisko, kde je nepřetržitý provoz (střídají se ve 12 hod. směnách). Týdenní fond je 37,5 hod., nárok dovolené je 5 týdnů. Kolik hodin se počítá pro dovolenou: 7,5 hod. – z týdenního fondu, nebo 12 hod. – za směnu? 

Byla jsem vypravitelkou pohřbu mé tety. Byla svobodná, tudíž bez dětí. V pohřebnictví jsem dostala potvrzení 1 den na vyřízení pohřbu a 2 den na pohřeb. Naše účetní mě sdělila, že na 2 dny placeného volna nemám nárok, jelikož se to týká dětí, jako je dcera či syn. Je to tak? A kdyż zemřelý (lá) nemá děti? Manžela? 

Kontroly prováděné Státním úřadem inspekce práce a jeho oblastními inspektoráty představují pro zaměstnavatele často strašáka. Ať už se jedná o plánované návštěvy, nebo neohlášené kontroly, jejich zásahy mohou znamenat nejen přerušení pracovních procesů, ale i riziko vysokých pokut či jiných sankcí. Zaměstnavatelům v této situaci může pomoci porozumět, jak inspektoři pracují, aby mohli předejít zbytečným nedorozuměním a dokázali včas a srozumitelně inspektorům vysvětlit relevantní provozní postupy. V článku se společně podíváme na otázky celkového průběhu takové kontroly, tedy proč inspektoři přijdou, kdo vlastně na kontrolu přijde a jakým způsobem, vysvětlíme si průběh samotné kontroly, a nakonec i to, co následuje po kontrole. Podíváme se na postupy inspektorů, důvod kontroly a co všechno by měl zaměstnavatel mít připravené, aby vše proběhlo hladce. Zvláštní pozornost věnujeme nejen právům inspektorů, ale i právním možnostem zaměstnavatelů, jak se bránit proti případným nesrovnalostem.

Zaměstnankyně se měla vrátit po čtyřech letech pobírání mateřských a rodičovských dávek do pracovního poměru. Její pracovní místo bylo z organizačních důvodu zrušeno. Jak v tomto případě máme stanovit pravděpodobný průměr pro pracovněprávní účely, kdy v mezidobí jejího mimoevidenčního stavu došlo každý rok k plošné valorizaci mezd zaměstnanců ve všech pracovních kategoriích. Tato zaměstnankyně spadá do kategorie THP, kde máme nastaveno pravidlo 50/50 z celkového dohodnutého procenta valorizace. 50 % je rozděleno fixně a 50 % je rozděleno s přihlédnutím k individuálnímu výkonu zaměstnance. Jsme povinni jí tuto valorizaci přiznat a počítat průměr z navýšené mzdy? A pokud ano, jsme povinni přiznat celých 100 % valorizace nebo pouze 50 % plošného navýšení? 

Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?

Podle čeho se určuje, jací zaměstnanci se mají počítat do výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu? Máme různé situace: 1. Zaměstnavatel zapsaný v českém obchodním rejstříku zaměstnává zaměstnance s místem výkonem v zahraničí. Celý jejich pracovněprávní vztah se řídí zahraniční legislativou a celá mzda je tak zpracována v zahraničí. Měli bychom je do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 2. Český zaměstnavatel vyslal svého českého zaměstnance do zahraničí, kde se mu počítá daň (pojistné se platí v ČR díky formuláři A1). Měli bychom ho do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 3. Zaměstnavatel je zahraniční; není zapsaný v českém OR. Zaměstnává v ČR několik českých zaměstnanců, které tedy do přepočteného počtu počítáme. Zároveň však vyslal několik zaměstnanců ze své domovské země do ČR, kde jim počítáme pouze daň z příjmů (mají formulář A1, takže pojistné se stále platí v zahraničí). Měli bychom i tyto vyslané zaměstnance do přepočteného počtu započítat? 4. Stejná situace jako v předchozím případě, ale zahraniční zaměstnavatel má vytvořen odštěpný závod, který je zapsán v českém OR.