Top téma
BEZ PEREXU
Aktuální témata z praxe
JMHZ (rozcestník)
Všechny povinnosti, termíny i postupy na jednom místě. Splňte zákonné požadavky bez komplikací! Připravili jsme pro vás rozcestník Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: vše na jednom místě.
Také vám doporučujeme webinář Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele 2026 se skvělou lektorkou Vladislavou Dvořákovou.
Přehled legislativních změn s účinností od 1. ledna 2026 (rozcestník)
Od začátku roku 2026 začne platit celá řada legislativních změn. Mezi klíčové novinky patří zejména úprava podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci a navýšení příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II. Všechny změny jsme pro vás zpracovali v rozcestníku Přehled legislativních změn od 1. ledna 2026.
Nové povinnosti zaměstnavatelů v transparentnosti odměňování (rozcestník)
Klíčovým tématem v celé Evropské unii je aktuálně směrnice o transparentnosti odměňování. Jaký je hlavní důvod rozdílu v průměrných výdělcích mezi ženami a muži v Česku? Jaké kroky mohou zaměstnavatelé podniknout na podporu rovného odměňování? Shromáždili jsme pro vás články, příklady z dalších zemí a tipy v rozcestníku Transparentní odměňování.
Flexinovela zákoníku práce (rozcestník)
Tato novinka z června 2025 přinesla do pracovněprávní praxe řadu novinek, ale zároveň zanechala i otázky, se kterými se zaměstnavatelé stále musí vyrovnávat. Jak správně nastavit práci na dálku, jak postupovat u dohod či jak naplnit nové informační povinnosti?
Abychom vám usnadnili orientaci v těchto tématech, všechny články a další informace k nejčastějším problémům a praktickým dopadům flexinovely najdete v rozcestníku Flexinovela: Průvodce klíčovými změnami.
Nejnovější obsah
Na jednom školení v souvislosti s JMHZ nám bylo sděleno, že je zapotřebí, aby se částka vyplacená zaměstnanci za cestovní náhrady objevila na mzdovém listu, tedy i v JMHZ. Měla bych tedy cestovní příkazy vyplácet prostřednictvím výplat – samozřejmě po přechozím podpisu dohody se zaměstnancem. Je to pravda? Některé kolegyně se tomu brání, jiné k tomu přistoupily, protože například soudy tato informace také občas zajímá. A jak je to s každoročním prokazováním pobírání ID zaměstnancem? Poprvé mi samozřejmě dodá rozhodnutí o přiznání ID určitého stupně. Ale k prohlášení poplatníka k dani mi stačí, když mi přinese výpis z účtu (případně ještě stvrzenku z pošty), kde je částka s textem, že se jedná o ID. Takhle nám to poradili také na nějakém školení. Jedna kolegyně vyžaduje každoroční potvrzení ze sociálky, že zaměstnanec pobírá ID. Toto potvrzení zasílali všem automaticky, od letošního roku už pouze na vyžádání, což se u některých jejích zaměstnanců setkává s odporem. Je dostačující žádat pouze výpis z účtu jako potvrzení o tom, že dotyčný zaměstnanec stále pobírá ID? Jak pro daňové účely, tak například i pro případnou kontrolu ÚP v souvislosti s povinným podílem OZP?
Jak vyzkazovat postavení v zaměstnání – položka ID 10249 – u jednatelů a společníků s. r. o.? Pokud je jednatel nebo společník zaměstnán například jako Projektant, tak bych použila kód 1111 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Pokud je společník s. r. o. zaměstnán jako poradce na pár hodin v měsíci na DPP, pak kód 1221 – Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou. Kód 2210 Zaměstnavatelé – právnické osoby (ředitelé – vlastníci) bych použila pouze pro placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, nebo pokud je jednatel nebo společník zaměstnán jako ředitel. Je to takto správně? Nebo veškeré smlouvy s jednateli a společníky spadají pod kód 2210?
Náš zastupitel je zároveň radní města, za obě tyto funkce pobírá odměnu. Nyní přišel z požadavkem, že za účast na radě města si přeje jeho zaměstnavatel proplácet náhradu za dobu, kterou stráví na radě (bývají to pracovní dny v dopoledních hodinách) a za kterou mu poskytuje plat. Předpokládám, že by nám chodila faktura k proplacení ušlého výdělku. Ze zápisu zastupitelstva máme stanovené, že paušální náhrada přísluší neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatně výd. činnost. O zaměstnanci v zápisu nemáme nic stanovené.
Máme českého zaměstnance, který je vyslán do Číny, pro českou pobočku vzdáleně ještě občas pracuje, roční příjem do 100 000 Kč v ČR. Dle informací, které jsem našla, může mít i jako nerezident ČR uplatněnou slevu na poplatníka. Kontaktoval mě, že by měl zájem za rok 2025 uplatnit úroky z hypotéky – nemovitost je v ČR a bydlí v ní přímý příbuzný. Předpokládám, že to může udělat jen přes daňové přiznání v ČR.
Musí zaměstnanec doložit nějakým dokumentem – vysvědčení, výúční list atd. – svoje dosažené vzdělání, nebo stačí prohlášení, že např.dosáhl úplného středního vzdělání?
Do jaké skupiny přiřadit majitele/jednatele právnické osoby, který je v této společnosti zaměstnán na základě DPČ? Zda pod skupinu 12-Zaměstnanci pracující na základě DPČ nebo pod skupinu 22-Zaměstnavatelé, právnické osoby?
Lze použít zaměstnanecký volnočasový benefit na úhradu školného pro žáka střední soukromé školy, jedná se o příbuzného zaměstnance? A je takové plnění osvobozeno od daně z příjmu, odvodu SP a ZP při dodržení zákonných podmínek?
Redakce internetového portálu platí přispěvovatelům honoráře za poskytnutné články, tj. příspěvky. Tyto honoráře řadí do kategorie „příspěvky do novin a časopisů“ a dosud z hrubé částky srážela srážkovou daň, neboť jde o částky cca do 2 000 Kč. hrubého za měsíc. Má v souvislosti s odvody srážkové daně z těchto honorářů nějaké povinnosti vzhledem k JMHZ?
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále také jen „RZ“) za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení RZ. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel RZ a k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.
Na pracovištích zaměstnavatele vykonávají činnost nejen jeho zaměstnanci, ale často též žáci středních škol a studenti vyšších odborných škol v rámci praktického vyučování a praktické přípravy, které jsou součástí jejich studia. S účinností od 1. 1. 2026 přitom došlo k důležitým změnám, pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti žáků a studentů k takové činnosti. A předmětem právní úpravy ve školském zákoně se stalo též duální praktické vyučování (duální praktická příprava).
Docházkové bonusy, dlouhodobě diskutované téma pracovněprávní praxe, přináší značné komplikace jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Na jedné straně se zaměstnavatelé snaží omezit nepředvídatelné absence pracovníků a motivovat je k pravidelné docházce. Na druhé straně stojí práva zaměstnanců, jejichž překážky v práci, například kvůli nemoci či rodinným povinnostem, mohou vést k nespravedlivé ztrátě bonusu. Tento článek přináší stanovisko spolku CzELA, které se zaměřuje na právní aspekty a pokouší se nastínit, jak koncipovat docházkové bonusy tak, aby byly respektovány oprávněné zájmy všech stran.
Otázky a odpovědi
Na jednom školení v souvislosti s JMHZ nám bylo sděleno, že je zapotřebí, aby se částka vyplacená zaměstnanci za cestovní náhrady objevila na mzdovém listu, tedy i v JMHZ. Měla bych tedy cestovní příkazy vyplácet prostřednictvím výplat – samozřejmě po přechozím podpisu dohody se zaměstnancem. Je to pravda? Některé kolegyně se tomu brání, jiné k tomu přistoupily, protože například soudy tato informace také občas zajímá. A jak je to s každoročním prokazováním pobírání ID zaměstnancem? Poprvé mi samozřejmě dodá rozhodnutí o přiznání ID určitého stupně. Ale k prohlášení poplatníka k dani mi stačí, když mi přinese výpis z účtu (případně ještě stvrzenku z pošty), kde je částka s textem, že se jedná o ID. Takhle nám to poradili také na nějakém školení. Jedna kolegyně vyžaduje každoroční potvrzení ze sociálky, že zaměstnanec pobírá ID. Toto potvrzení zasílali všem automaticky, od letošního roku už pouze na vyžádání, což se u některých jejích zaměstnanců setkává s odporem. Je dostačující žádat pouze výpis z účtu jako potvrzení o tom, že dotyčný zaměstnanec stále pobírá ID? Jak pro daňové účely, tak například i pro případnou kontrolu ÚP v souvislosti s povinným podílem OZP?