Předmětem tohoto článku je zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti, která nebyla uchazeči o zaměstnání přiznána v návaznosti na skončení jeho pracovního poměru u zaměstnavatele, a to okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance. V některých případech se uchazeč o zaměstnání domáhá neplatnosti takového skončení pracovního poměru u soudu podanou žalobou, avšak i když s ní uspěje, nemusí být jeho nárok na podporu v nezaměstnanosti uspokojen, neboť zákon o zaměstnanosti v § 54 odst. 4 stanoví pro možnost přiznání podpory v nezaměstnanosti objektivní prekluzivní lhůtu 5 let, do kdy lze o nároku rozhodnout. To však vzhledem k často naprosto neadekvátní délce řízení před civilním soudem v rámci podané žaloby může představovat základní problém.
Zánik nároku na dodatečné přiznání podpory v nezaměstnanosti
Vydáno:
24 minut čtení
Zánik nároku na dodatečné přiznání podpory v nezaměstnanosti
JUDr.
Jaroslav
Stádník
Ph.D., DBA, LL.D.
Výchozí právní úprava
V úvodu uveďme zásadní ustanovení zákona o zaměstnanosti, které na uvedenou problematiku dopadají:
„(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který…
b) požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanost …“
„(
2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,
a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu…“
„(1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti.“
„(1) Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního vztahu v případě uvedeném v
§ 39 odst. 2 písm. a) a b) je neplatné.
(2)
Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o její přiznání k pozdějšímu datu.
(4) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo jejich jednotlivých splátek zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty.“