Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění

Vydáno: 20 minut čtení

Zaměstnanci platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od zbývajících skupin plátců (osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů) se tak zaměstnanci nemusí starat o placení pojistného, neboť v celkové platbě hrazené zaměstnavatelem je zahrnuta i částka placená zaměstnancem odpovídající jedné třetině této platby. K jejímu sražení zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance.

Vyměřovacím základem je u zaměstnance v pracovním poměru úhrn příjmů ze závislé činnosti, zdaňovaných ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), s výjimkou nezapočitatelných příjmů.

Mělo by být v osobním zájmu každého zaměstnance, aby v případě rozvázání pracovního poměru obdržel od svého zaměstnavatele všechny potřebné materiály dokladující (nejenom pro účely zdravotního pojištění) dobu trvání zaměstnání. Jedná se zejména o zápočtový list, případně dohodu o ukončení pracovního poměru či výpověď aj. Jestliže totiž zaměstnavatel například řádně nesplní oznamovací povinnost a nepřihlásí zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny, vznikne takto "mezera", časové období z hlediska zdravotního pojištění nekryté. V takovém případě pak musí pojištěnec předložit průkazný doklad o době trvání zaměstnání, neboť bude k tomuto zdravotní pojišťovnou vyzván.

V otázce trvání a skončení pracovního poměru hrají důležitou roli jak zákoník práce (dále jen ZP), tak podmínky specifikované v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V této souvislosti je zdůrazněna nutnost písemné formy například u výpovědi z pracovního poměru, odstoupení od pracovní smlouvy, okamžitého zrušení pracovního poměru nebo u jeho zrušení ve zkušební době, jinak se k takovému právnímu jednání nepřihlíží.

Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů, které výslovně (taxativně) stanoví § 52 ZP. V písemné výpovědi musí zaměstnavatel uvést důvod výpovědi, prostý odkaz na ustanovení ZP nepostačuje. Výpověď daná zaměstnavatelem, která se opírá o jakýkoli jiný důvod, než stanoví ZP, nebo není vůbec odůvodněna, je neplatná a v případě soudního sporu je zaměstnavatel prakticky bez šance na úspěch. Také není možné u jedné a téže výpovědi dodatečně měnit výpovědní důvod.

Pro platnost výpovědi je - kromě písemné formy - velmi důležité i její doručení podle § 334 odst. 1 ZP včetně odstavců následujících. Výpověď doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, jakož i provozovatelem poštovních služeb.

Nároky související se skončením zaměstnání

V přímé návaznosti na skončení zaměstnání (resp. v situaci, kdy zaměstnanec přestane z určitého důvodu pracovat) jsou ze strany zaměstnance i zaměstnavatele řešeny především tyto finanční či jiné nároky:

  • odstupné,
  • náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou,
  • potvrzení o zaměstnání,
  • podpora v nezaměstnanosti,
  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • plnění z titulu konkurenční doložky.

Jaké postupy uplatňuje v této souvislosti zaměstnavatel a jak se jednotlivé skutečnosti projevují v oblasti zdravotního pojištění u zaměstnavatele, případně u pojištěnce?

Odstupné

Odstupné jako forma kompenzace za rozvázání pracovního poměru přísluší ze zákona zaměstnanci pouze v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) ZP] nebo ze zdravotních důvodů [§ 52 písm. d) ZP]. Odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout období od skončení pracovního poměru do doby, než si bude moci zajistit další zdroj příjmů.

Odstupné se zaměstnanci obvykle vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se strany nedohodnou jinak. Důsledkem vyplacení odstupného je také odsunutí (nikoli zkrácení) podpůrčí doby, po kterou je zaměstnanci poskytována podpora v nezaměstnanosti.

Zákonný nárok na výši odstupného je kodifikován v ustanovení § 67 ZP, a to ve vazbě na délku trvání zaměstnání. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru v návaznosti na trvání pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku. V těchto případech se jedná o situace, kdy se zaměstnavatel ruší či přemísťuje anebo se zaměstnanec stal nadbytečným.

Je-li obdobným způsobem ukončen pracovní poměr podle § 52 písm. d) ZP (pracovník nesmí konat práci z důvodu pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání), přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

V takových případech se jedná o odstupné, na které vznikl nárok podle ZP, proto se pojistné na zdravotní pojištění neodvede [viz ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Naopak, pokud by zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci plnění jako odstupné podle § 52 písm. e) ZP (zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní práci), nejedná se o odstupné, na které vznikl nárok podle ZP, a jeho výše podléhá povinnosti placení pojistného.

Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou

Pokud nebylo zaměstnavatelem nařízeno čerpání zbylé dovolené, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Tato náhrada mzdy musí být zaměstnanci vyplacena nejpozději v den splatnosti poslední mzdy, vyplácené zaměstnanci zaměstnavatelem.

Zúčtovaná náhrada mzdy každopádně představuje příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, proto se zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance.

Poznámka:

Pokud by byl zaměstnanci zúčtován příjem po skončení zaměstnání, platí pro zaměstnavatele následující:

  • podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li se o příjmy podle § 3 odstavce 1) nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2);
  • pojistné se nedopočítává do minimálního vyměřovacího základu - osoba již není zaměstnancem;
  • tuto osobu zaměstnavatel nezapočítává v měsíci, do kterého byla odměna zúčtována, do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele (již není zaměstnancem);
  • je třeba ověřit případnou změnu zdravotní pojišťovny (standardně k 1. 1. nebo k 1. 7. kalendářního roku) - pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován.

Zvláštní situace vzniká v případě přečerpané dovolené. Právní úprava zdravotního pojištění stanovená zejména zákony č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, o způsobu řešení a postupu zaměstnavatele při přečerpané dovolené nehovoří, proto je zapotřebí vycházet z výkladového stanoviska. V této souvislosti je důležité, že z pohledu zdravotního pojištění se pro stanovení vyměřovacího základu včetně výpočtu výše pojistného za rozhodné období kalendářního měsíce dny přečerpané dovolené posuzují jako dny neplaceného volna.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec končí po dohodě pracovní poměr k 30. 4. 2018, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou o deset dnů, za které byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 9 200 Kč. Hrubý příjem za duben činí 24 000 Kč.

Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí, resp. se za tyto dny nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance. Při výpočtu výše pojistného za měsíc duben zaměstnavatel tak odúčtuje náhradu mzdy 9 200 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 14 800 Kč.

Hrubá mzda: 24 000 Kč

Náhrada mzdy za 10 dnů přečerpané dovolené: - 9 200 Kč

Rozdíl: 14 800 Kč

Kdyby byl výsledný příjem za duben nižší než minimální mzda, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 13 350 Kč, neboť i v takovém případě musí být ve zdravotním pojištění dodrženo minimum platné pro zaměstnance, protože zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Potvrzení o zaměstnání

Zaměstnanec má při skončení pracovního poměru nárok na vydání potvrzení o zaměstnání, a to i za situace, když o vydání této písemnosti nepožádá. Jedná se o dokument se základními údaji o zaměstnání za účelem jejich využití při dalším zaměstnání. V potvrzení se uvádějí údaje o zaměstnání, druhu práce, dosažené kvalifikaci a další skutečnosti podle § 313 ZP. Zaměstnavatel není oprávněn uvádět do tohoto potvrzení nejrůznější varování pro budoucího zaměstnavatele.

Pojištěnci, kteří v důsledku ukončení zaměstnání přestali být (v tomto případě konkrétně z hlediska zdravotního pojištění) zaměstnanci, mají podle právních předpisů platných ve zdravotním pojištění bezproblémově řešen svůj pojistný vztah ještě v tom měsíci, ve kterém došlo k rozvázání pracovního poměru (zániku účasti na zdravotním pojištění). Jestliže byl pracovněprávní vztah ukončen například k datu 12. 6., má pojištěnec za této situace ve zdravotním pojištění "vyřešen" měsíc červen, za období 13. 6. - 30. 6. není povinen platit žádné pojistné ani oznamovat vzniklou skutečnost zdravotní pojišťovně. Nicméně od 1. 7. se již musí začít zajímat o to, aby byl v rámci měsíce července (a samozřejmě i měsíců následujících) registrován u zdravotní pojišťovny alespoň jeden kalendářní den v některé z těchto tří kategorií:

  • zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.,
  • osoba samostatně výdělečně činná,x) - osoba, za kterou platí pojistné stát.

Pokud pojištěnec v průběhu měsíce července nenastoupí do zaměstnání nebo nezačne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, může být veden u zdravotní pojišťovny jako "státní pojištěnec" (například uchazeč o zaměstnání). Jestliže by však nebyl v rámci celého kalendářního měsíce července ani jeden den evidován u zdravotní pojišťovny v některé ze tří výše uvedených kategorií, musel by se (v zákonné osmidenní lhůtě) přihlásit k placení pojistného jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné, což je v roce 2019 částka 1 803 Kč měsíčně.

Další možností řešení pojistného vztahu je vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď:

  1. výkonem výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009, nebo
  2. z titulu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Po návratu však musí pojištěnec průkazně dokladovat zdravotní pojišťovně dobu pojištění, zaměstnání nebo bydlení v cizině tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pohledávek za dobu pojištěním v zahraničí nepokrytou.

Podpora v nezaměstnanosti

Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od věku jejího příjemce. Lidé do 50 let mohou dostávat podporu pět měsíců, lidé od 50 do 55 let ji mohou pobírat osm měsíců a lidé nad 55 let pak nejvýše jedenáct měsíců. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí v roce 2019 částku 18 111 Kč měsíčně. Nárok na podporu vznikne jen uchazeči, který pracoval alespoň 12 měsíců během posledních dvou let.

Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu "přivydělat" k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna 2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 cit. zákona.

Po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání tedy nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Registrace na Úřadě práce je jednou z možností pojištěnce, jak vyřešit touto "státní kategorií" jeho pojistný vztah. Podle aktuálně platného ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

  1. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
  2. výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají. V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání, tedy s příjmem do poloviny minimální mzdy, již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Pokud zaměstnavatel přijímá do zaměstnání osobou evidovanou na Úřadě práce, oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem "P"), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem "I". K ukončení této kategorie osob, za které platí pojistné stát, se pak používá kód "J".

Peněžitá pomoc v mateřství

Základní podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) je trvání zaměstnání v době nástupu na mateřskou. Nástupem se rozumí den, jenž si zaměstnankyně sama určí v období od počátku 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu, případně den porodu, ke kterému došlo před nástupem na mateřskou. Jestliže si zaměstnankyně tento den v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na mateřskou počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Nárok na dávku má i žena, která nastoupí na mateřskou po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě 180 kalendářních dnů. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů zaměstnání trvalo. Další podmínkou nároku na mateřskou je také zaměstnání alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou.

K nástupu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou slouží ve zdravotním pojištění kód "M", kdy zaměstnavatel v zákonné osmidenní lhůtě oznamuje zdravotní pojišťovně její nárok na platbu pojistného státem za tuto osobu. Kód "O" by se současně použil pouze tehdy, kdyby zároveň došlo k rozvázání pracovního poměru.

Konkurenční doložka

Institut konkurenční doložky slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele za podmínek definovaných v § 310 zákoníku práce. Sjednáním konkurenční doložky se tak zaměstnavatel snaží chránit své know-how před jeho možným zneužitím ze strany potenciální konkurence, které mu může vzniknout prostřednictvím jeho bývalých zaměstnanců. Konkurenční doložku lze uzavřít, jestliže je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat, aby se zdržel výkonu výdělečné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli nebo by byla shodná s předmětem jeho činnosti, nebo kdyby využití poznatků zaměstnance konkurencí mohlo závažným způsobem ztížit zaměstnavateli jeho činnost.

Byla-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodnou na jiné době splatnosti. Dohodnout lze například i úhradu všech peněžitých vyrovnání za všechny měsíce najednou.

Konkurenční doložku lze dojednat již při vzniku nebo ještě před vznikem pracovního poměru. Konkurenční doložka může být sjednána současně se zkušební dobou nebo ve zkušební době. Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Ujednání o konkurenční doložce se může stát součástí pracovní smlouvy, ale lze ji sjednat i v samostatné smlouvě.

S pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a pedagogickými pracovníky v zařízeních sociálních služeb, jakož i s úředníky územních samosprávných celků nelze konkurenční doložku sjednat.

Po dobu trvání pracovněprávního vztahu je pojistné na zdravotní pojištění odváděno za zaměstnance v souladu s platnou právní úpravou. V dané souvislosti lze konstatovat, že problematika konkurenční doložky se často týká zaměstnanců s vyššími příjmy. Proto připomínám, že od kalendářního roku 2013 je maximální vyměřovací základ zcela zrušen jak pro zaměstnavatele (a zaměstnance), tak pro OSVČ. To znamená, že nadále není ve zdravotním pojištění stanovena pro odvod pojistného horní hranice.

Při sjednání konkurenční doložky platí pro zaměstnavatele tyto podmínky:

  • toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí,
  • protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se do celkového počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, nicméně částky vyměřovacího základu a pojistného na Přehled patří,
  • na základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném kalendářním měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ - s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Není-li využita některá z těchto možností, stává se příjemce plnění z titulu konkurenční doložky na příslušný kalendářní měsíc/měsíce osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platit v roce 2019 měsíční pojistné v částce 1 803 Kč.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Základní podmínkou pro povinnost zaměstnavatele plnit ve zdravotním pojištění stanovené zákonné povinnosti je dosažení příjmu potřebného pro vznik zaměstnání, tedy u dohody o pracovní činnosti alespoň 3 000 Kč a u dohody provedení práce více než 10 000 Kč. Jestliže však při trvající dohodě příjem poklesne pod příslušnou rozhodnou částku, musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena, resp. dochází k ukončení účasti na veřejném zdravotním pojištění z titulu nedosažení potřebné částky příjmu.

Doplňuji, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy.

Příklad č. 2:

Se zaměstnancem je od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 sjednána dohoda o provedení práce, jeho měsíční příjem se pohybuje v rozpětí od 13 000 Kč do 15 000 Kč. Ovšem od května příjem z důvodu nemoci poklesne pod 10 000 Kč.

Pojištěnec je jako zaměstnanec odhlášen k 30. 4. 2019, tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém výší příjmu účast na zdravotním pojištění trvala. Od měsíce května tak musí mít řešen svůj pojistný vztah některou ze zákonných variant, jak je výše uvedeno.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Odstupné
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Vlastní svatba
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Dovolená po mateřské dovolené
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Výpověď
Pracovní volno
Uplynutí doby
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Přehled zákazů výpovědi
Pracovní posudek
Doručování písemností
Potvrzení o zaměstnání
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru

Související články

Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - pracovněprávní vztahy a Úřad práce
Odstupné, jeho vrácení a odvod pojistného
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Vybrané příjmy a specifika zdravotního pojištění
Odstupné a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Hromadné propouštění v souvislostech pracovního práva a zdravotního pojištění
Některé důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnání skončí
Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Odstupné
Konkurenční doložka
Výpověď ze strany zaměstnavatele - prodloužení výpovědní doby o dobu nemoci
Neplatné rozvázání pracovního poměru a odvod zdravotní pojišťovně
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Neomluvená absence a krácení dovolené
Nezjištěné datum úmrtí zaměstnance
Povinnost zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru po rodičovské dovolené
Ukončení pracovního poměru - odstupné
Stravenkový paušál a DPP
Dohoda o provedení práce a přihlášky, odhlášky na zdravotní pojištění
Odstupné, nevyčerpané dovolená
Dohoda o pracovní činnosti
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
262/2006 Sb., zákoník práce
89/2012 Sb. občanský zákoník
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
435/2004 Sb. o zaměstnanosti

Související komentovaná judikatura

Přemístění sídla zaměstnavatele a právo na odstupné