Vláda předložila do Poslanecké sněmovny novelu zákona o zaměstnanosti a zákona o integračním sociálním podniku. Návrh přináší změny ve financování a podmínkách podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), nová pravidla pro chráněný trh práce i úpravy fungování integračních sociálních podniků. Cílem je zjednodušit administrativu, zpřesnit podmínky poskytování příspěvků a omezit případy neúčelného čerpání veřejných prostředků.
Příspěvek na zřízení pracovního místa bude flexibilnější
Novela navrhuje změnit podmínky poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Dosud muselo být místo obsazeno po dobu tří let. Nově by měla být délka závazku sjednávána individuálně v rozmezí 12 až 24 měsíců.
Současně se výrazně snižují zákonné limity maximální výše příspěvku. Místo dosavadního osminásobku, respektive dvanáctinásobku průměrné mzdy se navrhuje limit ve výši 1,5násobku, respektive 2,5násobku průměrné mzdy. Úřad práce bude navíc muset před uzavřením dohody provést kontrolu místa, na kterém má být pracovní pozice vytvořena.
Provozní náklady se přesouvají přímo do zákona
Návrh zpřesňuje podmínky pro poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů souvisejících se zaměstnáváním OZP. Hrazeny mají být pouze náklady, které mají přímou souvislost se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a jsou nezbytné pro výkon jejich práce.
Vymezení uznatelných provozních nákladů se přesouvá z prováděcí vyhlášky přímo do zákona o zaměstnanosti. Mezi podporované položky mají patřit například náklady na provozního asistenta, dopravu nebo přizpůsobení provozovny.
Mění se také maximální výše podpory. Dosavadní pevný limit 48 000 Kč ročně na jednu osobu má být nahrazen částkou odpovídající dvojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího roku.
Nový způsob výpočtu podpory na chráněném trhu práce
Významné změny čekají také příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce.
Nejvyšší výše příspěvku již nemá být stanovována nařízením vlády. Nově se má automaticky odvíjet od minimální mzdy a odpovídat 0,8násobku její měsíční výše. V souvislosti s tím má být zrušeno nařízení vlády č. 471/2024 Sb.
Novela rovněž mění systém uplatňování zvýšení příspěvku na další náklady. Zaměstnavatelé by již nemuseli předkládat jednotlivé účetní doklady v rámci žádosti, ale pouze čestné prohlášení o vzniku těchto nákladů. Oprávněnost čerpání by následně ověřoval Úřad práce při kontrolách.
Současně se navrhuje snížení limitu pro zvýšení příspěvku na další náklady z dosavadního 0,8násobku na 0,4násobek součtu základních příspěvků.
Omezení souběhu veřejné podpory
Novela zavádí zákaz souběžného čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce a příspěvku na zřízení pracovního místa podle § 75 zákona o zaměstnanosti na stejného zaměstnance.
U náhradního plnění se navrhuje sjednotit podmínky tak, aby se zákaz obchodování mezi spojenými osobami vztahoval na všechny subjekty poskytující plnění pro účely povinného podílu zaměstnávání OZP, včetně integračních sociálních podniků.
Integrační fond nahradí fond reinvestice zisku
Součástí návrhu jsou také změny zákona o integračním sociálním podniku.
Dosavadní integrační fond má být nahrazen fondem reinvestice zisku. Do něj bude podnik povinen převádět více než 50 % dosaženého zisku a prostředky využívat na integrační činnost, podporu osob se specifickými potřebami nebo jejich začleňování na trh práce.
Novela zároveň stanoví pravidla pro nakládání s prostředky fondu při zrušení nebo zániku statusu integračního sociálního podniku a rozšiřuje kontrolní pravomoci Ministerstva práce a sociálních věcí. Za porušení povinností při nakládání s prostředky fondu má být možné uložit pokutu až 200 000 Kč.
Pětiletá lhůta pro vracení neoprávněně vyplacených příspěvků
Návrh doplňuje do zákona o integračním sociálním podniku také lhůtu pro vydání rozhodnutí o vrácení neprávem vyplacených příspěvků. Rozhodnutí bude možné vydat nejpozději do pěti let od poskytnutí příspěvku nebo jeho části.
Úprava má přinést větší právní jistotu jak integračním sociálním podnikům, tak Úřadu práce při vymáhání neoprávněně vyplacené podpory.
Praktický dopad
Jde zatím o návrh právní úpravy, který je na začátku parlamentního projednávání. Pokud bude schválen, zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, poskytovatelé náhradního plnění i integrační sociální podniky budou muset počítat se změnami ve výpočtu a podmínkách čerpání příspěvků, s novými kontrolními mechanismy a s úpravou pravidel pro hospodaření s veřejnou podporou. Naopak některé procesy, zejména dokládání dalších nákladů u příspěvku na chráněném trhu práce, by měly být administrativně jednodušší.