Způsob a důvod skončení pracovněprávního vztahu může mít vliv na vznik nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti nebo její výši. Od roku 2026 se tato vazba v jednom případě změní, účinnosti totiž nabyde zásadní změna zákona o zaměstnanosti , která ovlivní přístup zaměstnanců a zaměstnavatelů k rozvázání pracovněprávního vztahu. Novela odstraní penalizaci uchazečů o zaměstnání, kteří bez vážného důvodu ukončili svůj pracovněprávní vztah sami nebo dohodou se zaměstnavatelem.
Novela zákona o zaměstnanosti: absence vážného důvodu a podpora v nezaměstnanosti
JUDr.
Petr
Bukovjan
Úvod
Na základě zákona č.
(tzv. flexinovela) dojde s účinností od
1. 1. 2026
k několika zásadním změnám v zákoně č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti
, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“ nebo „ZOZ“). Změny se týkají hlavně výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání. Pozornosti zaměstnavatelů by neměla uniknout především
změna v ustanovení § 50 odst. 3 ZOZ
.Skončení pracovněprávního vztahu a dopad na podporu
Pokud skončí pracovněprávní vztah (primárně pracovní poměr), zaměstnanec se přihlásí do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce a zažádá o podporu v nezaměstnanosti,
může mít na vznik nároku na tuto podporu nebo její výši vliv to, jakým způsobem a z jakého důvodu uvedený pracovněprávní vztah skončil
. Podle stávajícího znění zákona o zaměstnanosti jde o následující situace:Porušení „pracovní kázně“
Podle ustanovení § 39 odst. 2