Pasti na zaměstnance i zaměstnavatele v souvislosti se skončením pracovního poměru

Vydáno: 26 minut čtení

Je obecně známo, že v aplikační praxi vyvolávají největší spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli spory související se skončením pracovního poměru. Hlavní příčinou tohoto jevu je skutečnost, že v oblasti skončení pracovního poměru se snad nejsilněji ze všech institutů pracovního práva projevuje jeho ochranná funkce. Ta chrání zaměstnance coby slabší stranu celou řadou ochranných prvků, například pravidlem, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru jen z taxativně stanovených (zákonem předvídaných) důvodů, dále tím, že zaměstnanec má v případě neplatné výpovědi právo soudní ochrany, že pro určité situace je dán zákaz výpovědi atd. Problematika skončení pracovního poměru tak tradičně představuje tu část zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“), která je soudy v pracovněprávních věcech řešena nejčastěji, a tudíž i nejvíce projudikována. Účelem tohoto příspěvku je upozornit na některá, více či méně skrytá, úskalí, která jsou se spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru aktuálně spojována.

Příliš dlouhá soudní řízení

Významným specifikem sporů o neplatnost rozvázání pracovního poměru (nejčastěji o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem) je skutečnost, že se jedná nikoli o jeden, ale potenciálně o dva na sebe navazující pracovněprávní spory („dva v jednom“), což u jiných občanskoprávních sporů (například spor o zaplacení ceny díla) prakticky neznáme. Důvodem této zvláštnosti sporů o neplatnost rozvázání pracovního poměru je právní úprava obsažená v § 69 odst. 1 zákoníku práce, díky níž má zaměstnanec – za předpokladu, že v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru bude úspěšný, a za podmínky, že oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával – právo nejen na další trvání původně neplatně skončeného pracovního poměru, ale také (a možná především) právo na náhradu mzdy (platu) ve výši 100 % průměrného výdělku. Uvedená náhrada mzdy (platu) přísluší zaměstnanci za splnění obou zmíněných předpokladů za celou dobu trvání soudního sporu, přesně vyjádřeno ode dne, kdy zaměstnavateli oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Zaměstnanec tak má možnost uplatnit u soudu první žalobou nejprve pouze neplatnost rozvázání pracovního poměru, a vyčkat na výsledek tohoto řízení. Pokud bude v řízení úspěšný, a náhrada mzdy nebo platu za dobu trvání soudního sporu by mu přesto zaměstnavatelem nebyla poskytnuta, má zaměstnanec právo uplatnit další, v pořadí druhou žalobou právo na zaplacení této náhrady. Jinak řečeno, v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru je implicitně „schováno“ i další potenciální řízení o zaplacení náhrady mzdy (platu) příslušející zaměstnanci za dobu trvání primárního sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Z uvedených důvodů oba tradiční účastníky pracovněprávních sporů, zaměstnance i zaměstnavatele, zpravidla velmi zajímají průměrné délky soudních sporů o neplatnost rozvázání pracovního poměru a také míra předvídatelnosti jejich výsledku. Je totiž zásadním rozdílem, jestliže má být případná náhrada mzdy (platu) poskytnuta zaměstnanci za dobu např. „jen“ 18 měsíců nebo za dobu např. 60 měsíců. Protože jsou to zaměstnavatelé, kteří jsou povinni poskytovat, v případě pro ně neúspěšného řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru, svým neplatně propuštěným zaměstnancům náhradu mzdy (platu), tak zejména oni mají přirozený zájem na tom, aby tato náhrada byla co nejnižší, a tedy aby uvedené pracovněprávní spory byly rozhodovány co možná nejrychleji. Pokud by do doby vyhlášení pravomocného rozsudku určujícího neplatnost výpovědi mělo uplynout např. 7 let a zaměstnavateli by tak vznikla povinnost poskytnout náhradu mzdy (platu) za celou tuto dobu (za předpokladu uplatnění práva včas, tj. v obecné tříleté promlčecí lhůtě), pak malého zaměstnavatele může splnění takové povinnosti přivést do vážných ekonomických problémů. Judikatura Ústavního soudu dovodila, že přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta (nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3892/18 ze dne 29. 1. 2019).

Bohužel, dostupná statistická data nevyznívají pro

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výpověď
Přehled zákazů výpovědi
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Uplynutí doby
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Trest vyhoštění cizince
Doručování písemností
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Doba trvání pracovního poměru
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce

Související články

Skončení pracovního poměru ještě před vznikem nebo ihned poté
Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění
Proplacení dovolené při skončení pracovního poměru před SDEU
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Zaměstnanec ve výkonu trestu
Odstupné, jeho vrácení a odvod pojistného
Co se děje s peněžitými právy po smrti zaměstnance
Vybrané problémy v souvislosti s nouzovým stavem
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Hromadné propouštění v praxi
Outplacement - lze propouštět efektivně a přitom šetrně?
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a právo na odstupné
Odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Skončení pracovního poměru
Stavení prekluzivních lhůt v pracovněprávních vztazích
Zdravotní pojištění: když zaměstnání skončí
Výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně
Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře

Související otázky a odpovědi

Chybně vyplacené odstupné
Neplatné rozvázání pracovního poměru a dovolená
Zkušební doba
Zápočtový list u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Lékařský posudek - pozbytí zdravotní způsobilosti
Exekuce/odstupné
Přečerpaná dovolená a odvod zdravotního pojištění
Odstupné
Výpovědní doba/nárok na dovolenou
Dohoda o skončení pracovního poměru
Odstupné - pracovní poměr na dobu určitou
Ošetřování člena rodiny, nemocenská a zrušení pracovního poměru
Končící rodičovská dovolená a výpověď
Rozvázaní pracovního poměru dohodou z důvodu nadbytečnosti a podpora v nezaměstnanosti
Neomluvená absence zaměstnance
Nemoc zaměstnance a ukončení pracovního poměru
Přečerpaná dovolená
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Exekuce po ukončení pracovního poměru
Rodičovská dovolená a další těhotenství

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
99/1963 Sb. občanský soudní řád
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách

Související vzory

Vzor: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavatelem
Vzor: Upozornění zaměstnance na možnost výpovědi
Vzor: Odmítnutí žádosti zaměstnance o rozvázání pracovního poměru dohodou

Související judikáty

Nepřiměřená délka řízení o žalobě proti rozhodnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny o zamítnutí žádosti o úhradu léčebného konopí
Valorizace náhrady mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru
Skončení pracovního poměru
Náhrada platu (mzdy)
Náhrada mzdy u neplatné rozvázání pracovního poměru
ZP:Skončení pracovního poměru-ZP:Neplatnost právního úkonu
Výklad pojmu šikana v pracovněprávních vztazích
K ústavně konformní interpretaci § 39 odst. 5 zákoníku práce
Ochrana zaměstnance v pracovněprávních vztazích
K použitelnosti zvukového záznamu pořízeného soukromou osobou - zaměstnancem jako důkazu v řízení o neplatnost výpovědi z pracovního poměru
Odkaz na lékařský posudek ve výpovědi
Pravděpodobný výdělek a způsob jeho zjištění