Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP

Vydáno: 22 minut čtení

V našem dnešním článku se zaměříme na otázku, která se v praxi vyskytuje velice často, a to jak je to s tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP, jaké jsou na ně legislativně technické požadavky. Vysvětlíme si také rozdíl mezi vnitřním předpisem podle § 305 ZP a vnitřními předpisy v oblasti BOZP definovanými v § 349 ZP.

Vnitřní předpis

Specifickým rysem pracovního práva je skutečnost, že vedle právních předpisů jsou pramenem práva i kolektivní smlouvy a vnitropodnikové normativní akty. Kolektivní smlouvy ovšem nejsou pramenem práva celé, ale pouze jejich normativní části. Normativní část kolektivní smlouvy je ta její část, jejíž ustanovení jsou obecné povahy a upravují celou skupinu právních vztahů neurčeného počtu a stejného druhu. Nároky z normativní části kolektivní smlouvy vznikají jednotlivým zaměstnancům.

Obdobná situace je s vnitropodnikovými normativními akty, které jsou též často považovány v praxi za prameny pracovního práva. Vnitropodnikovými normativními akty jsou zejména vnitřní předpisy, pracovní řády, vnitřní mzdové/platové předpisy a podniková pravidla BOZP, která na základě zmocnění obecně závazného právního předpisu mohou být vydávány jednotlivými zaměstnavateli. Zákoník práce považuje normativní předpisy za „ostatní předpisy“, zatímco obecně závazné právní předpisy nazývá „právními předpisy“. Vnitropodnikové normativní akty mají de facto často hybridní povahu, tj. jak povahu normativního aktu, tak povahu právního úkonu. Z toho důvodu nejsou vždy obecně uznávány za prameny práva právě pro svoji hybridní povahu.

Vnitřní předpis jako „hlavní“ z normativních právních aktů zaměstnavatele byl starým zákoníkem práce upraven až v roce 1994. Zákon tak tehdy reagoval na situaci, kdy zákoník práce stále v duchu minulé doby předpokládal, že veškeré mzdové a ostatní nároky zaměstnanců budou upraveny výhradně kolektivní smlouvou. Nicméně u mnoha zaměstnavatelů odborové organizace po roce 1990 přestaly existovat. Z toho důvodu byl vnitřní předpis tehdy koncipován jako náhražka kolektivní smlouvy v případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. Bylo stanoveno, že pracovněprávní nároky s výjimkou nároků mzdových a nároků na cestovní náhrady lze upravit vnitřním předpisem při splnění dvou podmínek. První z nich bylo, že pracovněprávní nároky lze upravit v kolektivní smlouvě. V tomto směru byl obsah kolektivních smluv a vnitřního předpisu totožný. Druhou podmínkou bylo, že u zaměstnavatele nepůsobí žádná odborová organizace, což bylo typické zejména u malých zaměstnavatelů.

Nyní platný zákoník práce v prvním znění v roce 2006 upravil v § 305 ZP vnitřní předpis již komplexně, jako předpis, který může stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, a to proto, že již právní úprava mezd, platů i cestovních náhrad byla do <

Související dokumenty

Související pracovní situace

Částečná nezaměstnanost
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby

Související články

Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Otázky související s prováděním školení zaměstnanců-Ukrajinců o BOZP
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Valná hromada Asociace techniků bezpečnosti práce a požární ochrany ČR
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
BOZP mladistvých zaměstnanců
Měnící se svět práce a wellbeing
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Homeworking, trend dnešní doby?
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 23. část - Pracovní úrazy a jejich odškodňování
Kontrola dodržování léčebného režimu
BOZP v digitalizovaném světě
Možnosti ochrany zaměstnanců s více než jedním zaměstnáním
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Otázky související s prováděním školení zaměstnanců-Ukrajinců o BOZP
Kluzné podložky a možnosti jejich použití pohledem bezpečnosti práce

Související otázky a odpovědi

Bezpečnostní listy na pracovišti
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Aktualizace směrnic BOZP
Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Umístění požární značky
Krácení dovolené, pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Práce ve ztíženém prostředí
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Pracovní úraz
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Hasicí přístroj v budově

Související vzory

Vzor: Mzdový předpis

Související komentovaná judikatura

Judikatura NSS v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - 2. část