Měnící se svět práce a wellbeing

Vydáno: 28 minut čtení

Celosvětový trh práce prochází v posledních letech zásadní proměnou. Mění se také pracovní podmínky, technologie a způsob, jakým lidé pracují. S rozvojem IT technologií, sociálních sítí a změnou hodnot zaměstnanců i zaměstnavatelů se objevují i nové formy zaměstnávání. Téměř každý šestý pracující Čech má zkušenost s prací na dálku nebo z domova, a přibližně každý sedmý své pracovní místo sdílel s někým jiným. Nové formy zaměstnávání sebou přináší i nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Lidský kapitál se stává pro mnohé firmy prioritou. Pozitivní pracoviště může znamenat rozdíl mezi, úspěchem a neúspěchem organizace na globálním trhu. V tomto duchu můžeme pozorovat sílící trend, tzv. wellbeing, tj. docílení toho, že práce je bezpečná, zdravá a příjemná. Studie Deloitte „Globální trendy v oblasti lidského kapitálu 2018“, která byla provedena mezi 11 tisící respondenty ze 124 zemí světa, včetně České republiky, uvádí, že „well-being“ je nejvýraznějším trendem ve světě i v České republice, kdy je důležitý pro 92 % respondentů z řad českých firem.

[1], [2]

1. Měnící se svět práce a nové formy zaměstnávání

V současnosti se povaha našeho světa vyvíjí z průmyslové základny, přes služby až do „informační společnosti“. V souladu s tímto vývojem se rovněž mění i pracoviště, pracovní postupy a výrobní procesy. Pokud chceme zajistit, aby nové formy práce nevedly k novým rizikům pro pracovníky, musí být plně pochopeny a řádně posouzeny, tak aby bylo možné zavést účinné politiky jejich ochrany.

Hospodářské a sociální změny představují nové výzvy pro ochranu pracovníků v oblastech, jako jsou:

  • práce na částečný úvazek a práce na kratší dobu,
  • střídání mezi zaměstnáním a osobou samostatně výdělečně činnou,
  • zvýšení počtu osob samostatně výdělečně činných,
  • rostoucí počet smluvních zaměstnanců a zaměstnanců na dobu určitou,
  • nárůst „servisních“ smluv a dočasná práce,
  • nové formy zaměstnání v informačních a komunikačních odvětvích (práce na dálku, virtuální společnosti na internetu, atd.).

Stejně jako organizace práce i samotné pracoviště podléhá změnám. Flexibilní pracovní doba nejen vyvolává větší potřebu mobility pracovníků, ale také zvyšuje intenzitu práce. Jednou z hlavních nových nevýhod pokračující racionalizace a inovací, která vede ke snižování počtu zaměstnanců a stále rychlejšímu tempu práce, je vysoká úroveň stresu na pracovišti. Ze studií vyplývá, že 28 % evropských pracovníků věří, že jejich zdraví trpí stresem na pracovišti.

V budoucích politikách ochrany pracovníků se proto bude v rostoucí míře přihlížet k faktorům spojeným se stresem, které poškozují zdraví pracovníků. Dalším důležitým faktorem je demografická změna věkové pyramidy. Prodloužená délka života znamená, že lidé jsou na trhu práce déle. To však také znamená, že organizace práce a vybavení pracoviště musí odpovídat požadavkům starších lidí a vyžadovat specifická opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti.

Ekonomické podmínky se staly mnohem tvrdší. Firemní potřeby se v důsledku rychlejšího technologického vývoje staly rozmanitější a složitější. Kvůli změnám na trhu muselo mnoho podniků „zeštíhlet“, optimalizovat organizaci práce a zajistit úspory napříč všemi oblastmi, což nebylo vždy výhodou pro jejich pracovní sílu. Tento globální ekonomický rozvoj tak přináší nové úkoly v oblasti „prevence“.

Svět práce je v přechodu z průmyslového hospodářství ke znalostní ekonomice služeb. Převládajícím rysem tohoto přechodu je skutečnost, že informace, znalosti a tvořivost se stávají zásadně důležitými faktory při tvorbě hodnot. Podle současných předpovědí bude trvat jen několik let, než bude více než 80 % veškerého placeného zaměstnání spočívat v nakládání s informacemi.

Hlavní trendy:

  • nové technologie (roste využívání informačních a komunikačních technologií ve všech odvětvích),
  • rostoucí počet povolání v sektoru služeb (jelikož rostoucí složkou práce v sektoru služeb je interpersonální kontakt – zaměstnanci s klienty, zákazníky, pacienty, atd., může to vést ke zvýšenému stresu a dokonce i násilí v práci),
  • nové formy práce (dochází k posunu směrem k novým formám, jako je práce na dálku, samostatně výdělečná činnost, subdodavatelská práce, dočasné zaměstnání, atd.)
  • integrace a globalizace (vývoj nových technologií vyústil ve zvýšenou integraci a globalizaci práce, takže národní řešení stále více závisí na evropských a mezinárodních podmínkách),
  • stárnutí pracovní síly,
  • zvyšování zaměstnatelnosti prostřednictvím nových kvalifikací.

Hlavní výzvy:

  • roste počet

Související dokumenty

Související pracovní situace

Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu

Související články

Obliba home-office v Evropě roste
Psychosociální rizika při práci, 12. část
Homeworking, trend dnešní doby?
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Koronavirus a pracovněprávní souvislosti
Vyhledávání rizik aneb jak se naučit správně hledat
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19
Motivační školení k prevenci rizik
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Řízení expozice oxidu křemičitému ve stavebnictví
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 23. část - Pracovní úrazy a jejich odškodňování
BOZP mladistvých zaměstnanců

Související otázky a odpovědi

Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Bezpečnostní listy na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pes na pracovišti
Krácení dovolené, pracovní úraz
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Pracovní úraz
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Aktualizace směrnic BOZP
Pracovní úraz
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Lékařské prohlídky - daňová uznatelnost
Zdanění náhrad při pracovním úrazu