JUDr. Eva Dandová

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 viz. přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 
Vydáno: 26. 02. 2024
Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 11 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3, viz přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 
Vydáno: 23. 02. 2024
Zaměstnanec má standardní pracovní dobu 8 hodin denně od pondělí do pátku. Občas se však stane, že se konají jednorázové pracovní akce, jako jsou například veletrhy, které probíhají o víkendu. Tyto události jsou výjimečné a konají se pouze dvakrát do roka. Během těchto událostí pracuje zaměstnanec i o víkendu a následně má nárok na náhradní volno. Je možné, aby zaměstnanec s jeho souhlasem pracoval celý týden, následně celý víkend, a až poté znovu nastoupil do práce v pondělí, aby pak pracoval další týden, přičemž za ten víkend by mu bylo poskytnuto náhradní volno?
Vydáno: 20. 02. 2024
Naše zaměstnankyně měla požádáno o rodičovskou dovolenou do 31. 8. 2023. Následně si požádala o prodloužení, resp. o poskytnutí neplaceného volna od 1. 9. 2023 do 31. 8 2024 z důvodu péče o dítě do 4 let věku a tím prodloužení rodičovského příspěvku, (dítě se narodilo 11. 9. 2020), zaměstnavatel žádosti o poskytnutí neplaceného volna souhlasil. Nyní bychom chtěli s touto zaměstnankyní ukončit pracovní poměr, za prvé - místo pro ní již nemáme, za druhé, pracuje již někde jinde a víme, že k nám už se nevrátí. Jakým způsobem máme možnost ukončit pracovní poměr, pokud nepřistoupí na ukončení dohodou?
Vydáno: 16. 02. 2024
Může zaměstnavatel určit ve vnitřním předpisu, že poskytne pracovní volno s náhradou mzdy pro návštěvu lékaře (doprovod k lékaři) jen po určitou dobu? Např. uzná 2 hodiny, pokud je lékař v místě bydliště, nebo v místě zaměstnavatele, 4 hod., pokud je dále apod. Nebo vždy musí uznat celou dobu strávenou u lékaře. 
Vydáno: 16. 02. 2024
Je nutné podle zákoníku práce mít vždy určenou pevnou (základní) část pracovní doby, nebo to není? Dle formulace § 85 zákoníku práce se zdá, že ano, ale není to nikde taxativně uvedeno. My bychom chtěli, aby pevná část stanovena nebyla, pokud by to nebylo zákonem nařízeno. 
Vydáno: 01. 02. 2024
Dne 20.9.2020 vznik škodní události. Dne 10.11.2020 vyhodnocení MÚ zaměstnavatelem s konstatování kdo a jakým porušením předpisu událost způsobil ( zaměstnanec obdržel). Neobsahuje žádné informace o skutečné škodě ani o úhradě výši škody, kterou by zaměstnavatel po zaměstnanci požadoval. 11.9.2023 zaměstnavatel svým rozhodnutím prostřednictvím škodní komise předepisuje zaměstnanci konkrétní škodu ve výši……. . Zaměstnanec toto rozhodnutí neobdržel. 11.10.2023 zaměstnanec převzal písemnost zaměstnavatele k uznání závazku. 30.10.2023 pojišťovna sdělila zaměstnanci, že škoda je promlčená (§ 629 Oz). Je postup zaměstnavatele správný? Nejedná se ze strany zaměstnavatele o promlčení škody ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec? Do jaké doby může zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat škodu? Je správné tvrzení pojišťovny, že je škoda (vztah zaměstnanec a pojišťovna) promlčen? Lhůta 3 roky pro možné promlčení pojišťovnou začíná plynout vznikem mimořádné události (20.9.2020) nebo dnem, kdy po zaměstnanci zaměstnavatel vyžaduje škodu (11.9.2023)?  
Vydáno: 28. 01. 2024
Jak je to s mimořádnou prohlídkou u závodního lékaře, pokud je zaměstnanec zařazen do druhé nerizikové kategorie (nemá žádné rizika ohrožení zdraví) a pracovní neschopnost bude delší než 8 týdnů? Musí pak na mimořádnou prohlídku? 
Vydáno: 09. 01. 2024
Každoročně jezdí naše zaměstnankyně na celý den hodnotit vesnice v rámci projektu vesnice roku. Tzn. objíždí je a hodnotí. Máme pružnou prac.dobu a pro pracovní cestu směrnicí stanoven čas 7-15:30. Zaměstnankyně jezdí cca 8-18 hod. Vím, že do přesčasu se nepočítá čas na cestě, jen výkon práce. Jak to bude v jejím případě? Bude mít přesčas 15:30-18:00?
Vydáno: 28. 12. 2023
Dle článku 35 nařízení REACH „Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech (BL) látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni.“ V jaké formě budou BL přístupné (tištěná nebo elektronická verze) je na uvážení zaměstnavatele. Dle zmíněného nařízení REACH je dodavatel v případě změny v BL povinen zaslat aktualizovaný BL všem příjemcům, kterým byly látka nebo směs dodány během předchozích 12 měsíců. Existuje pro dodavatele chemické látky nebo směsi interval pro povinnou aktualizaci BL? A jak postupovat, aby si byl zaměstnavatel jistý aktuálností BL, pro případ, že by dodavatel látky zaměstnavatele z nějakého důvodu o aktualizaci BL neinformoval? Měl by si zaměstnavatel sám hlídat aktuálnost BL? Předpokládám, že pokud ano, interval takové kontroly si určí sám svým interním předpisem - např. 1 × rok. V praxi v chemických provozech může být poměrně složité udržet celou databázi aktuální. 
Vydáno: 29. 11. 2023
Fyzické osoby nepravidelně a dle potřeby (v období od května do října) sekají zelené plochy v místních částech města (přidružených vesnicích). Tyto fyzické osoby se střídají a většinou každá odpracuje cca 20 hod. měsíčně za cca 2 500 Kč, odměna je vyplácena měsíčně dle výkazu práce. S ohledem na tento finanční objem - v případě formy dohod mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) nevniká povinnost úhrady SP/ZP (jsou dodrženy limity počtu hodin ročně), platí se daň z příjmů - v případě formy ostatních příležitostných příjmů (smlouva o dílo, příkazní smlouva bez nutnosti živnostenského oprávnění). Jsou tyto příjmy dle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z příjmů osvobozeny od daně? Má podle Vašeho názoru některá z forem (dohody mimo pracovní poměr/příležitostný příjem dle smlouvy o dílo nebo příkazní smlouvy bez živnostenského oprávnění) nějaká rizika/výhody, kvůli kterým by byla výhodnější než druhá forma? Případně kterou formu byste doporučovali? 
Vydáno: 02. 11. 2023
Zaměstnanec je po dlouhodobé pracovní neschopnosti uschopněn a půjde na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Zaměstnavatel již ví, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu své profese a nemá možnost přeřadit jej na jinou pracovní pozici (zaměstnanec si bude žádat o invalidní důchod). Může mu být dána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce s dvouměsíční výpovědní lhůtou nebo může být pracovní poměr ukončen dohodou s tím, že důvod bude v dohodě uveden? Pokud bude výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, bude zaměstnanec ty dva měsíce na překažce v práci dle § 208 zákoníku práce?
Vydáno: 05. 10. 2023
Společnost chce zaměstnat pracovníka na částečný úvazek (0,2 úvazek). Jakou smlouvu je lepší uzavřít –pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti?
Vydáno: 03. 10. 2023
Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem (pozice prodavače) na základě žádosti zaměstnance , že mu bude zkrácen pracovní úvazek (na 20 hodin týdně). Pracovní doba bude pevná, zaměstnanec odpracuje každý den 4 hodiny od 8.00 hod. do 12.00 hod.). V dodatku pracovní smlouvy bude uvedeno, že se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 20 hodin týdně. Je potřeba, aby v dodatku pracovní smlouvy byl uveden důvod, proč zaměstnanec žádá o zkrácení pracovní doby? Zaměstnanec o zkrácení pracovní doby žádá z osobních důvodů, je mu 57 let a nemá osobní potřebu být v práci 8 hodin). Zaměstnavatel jeho rozhodnutí přivítal, protože plánuje omezení prodeje zboží ve své prodejně z důvodu nizké poptávky po zboží.
Vydáno: 25. 05. 2023
Jaká je týdenní pracovní doba pro zaměstnance, který pracuje nerovnoměrně, pouze denní 12hodinové, resp. 11hodinové směny, tzn. pracuje i o víkendech a ve svátcích? 
Vydáno: 15. 05. 2023
Firma dne 21. 4. 2023 zaměstnancům v souladu s § 62 odst. 2 oznámila, že dojde k hromadnému propouštění. První výpovědi dle § 52 písm. c) se tak mohou předávat 30 dní po oznámení a je naplánováno tak učinit až 31. 5. 2023. V hromadném propouštění se počítalo i se třemi zaměstnanci, kteří jsou v DPN skoro rok. Jak postupovat u nich, pokud jim DPN bude ukončena např. už 9. 5., absolvují mimořádnou prohlídku, budou práce schopni, ale už pro ně práci nemáme? Lze jim výpověď pro nadbytečnost dát už 10.5.2023, tak že nespadají do hromadného propouštění nebo musíme počkat na konec měsíce a zahrnout je do hromadného propouštění? Po celý duben je u zaměstnavatele uplatňován režim částečné nezaměstnanosti, zaměstnanci jsou po část měsíce na 60 % PHV, i kdyby k hromadnému propouštění nedošlo, tak by ti, kteří se po dlouhodobé nemoci vraceli, výpověď pro nadbytečnost dostali.
Vydáno: 11. 05. 2023
Může zaměstnavatel zaměstnat „brigádníka“ na DPČ na dobu určitou (2 měsíce)? DPP nelze uzavřít, když ví, že přesáhne 300 hod. Nebo musí mít klasickou smlouvu HPP na dobu určitou?
Vydáno: 04. 05. 2023
Lze nějakým způsobem ošetřit myšlenku zaměstnavatele proplácet maximálně 30 hodin přesčas za vyrovnávací období (3 měsíce – stanoveno vnitřním předpisem), když dle ZP práci přesčas nařizuje zaměstnavatel? Lze toto nějak zanést do dohody o práci přesčas? Případně, jak? Celkové plánování práce (a s ním spojené nařízením práce přesčas) je v této organizaci specifické. Organizace je terénní pečovatelská služba, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu mají zaměstnanci plánovanou rozpisem na týden dopředu (počet uživatelů, ale i zaměstnanců se z hodiny na hodinu může změnit, stejně tak čas strávený u uživatele). Nelze tedy čas naplánovat přesně a práce, které na službu v terénu navazují si částečně korigují zaměstnanci sami. V důsledku toho ale dochází k situaci, kdy někdo splní fond pracovní doby s 2 hodinami přesčas a jiný má za vyrovnávací období 50 hodin přesčasu. Zaměstnavatel ale ví, že tyto přesčasy nejsou zcela nutné a některé činnosti jsou těžko dohlídatelné. Jde o to, aby zaměstnanci nebyli výší mzdy motivování k vykazování takovýchto činnosti, které způsobí tak vysokou míru přesčasových hodin, případně, aby tuto činnost přenechali někomu jinému. 
Vydáno: 28. 04. 2023
Máme zaměstnance, který je už přes rok v pracovní neschopnosti (není to pracovní úraz). Je po operaci zad a předpokládáme, že po návratu z nemocenské nebude schopen vykonávat dosavadní práci skladníka a řidiče VZV. Abychom mu po ukončení pracovní neschopnosti mohli dát výpověď dle § 52 odst. e), pošleme ho k našemu poskytovateli pracovnělékařských služeb. Potvrdí-li lékař, že zaměstnanec pozbyl dlohodobě zdravotní způsobilosti - je toto potvrzení dostačující k výpovědi dle výše uvedeného paragrafu? Ve výpovědní době tedy nebude moci pracovat - dáme mu překážku - po dobu výpovědní doby (2 měsíců) bude zaměstnanec pobírat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Předpokládám, že na odstupné nemá nárok. Je to takto správně? 
Vydáno: 28. 04. 2023
Je možné sjednat zkušební dobu v opakovaném pracovním poměru se zaměstnancem, který pracoval u zaměstnavatele 12 let? Tento pracovní poměr byl ukončen dohodou obou stran. Po třech měsících od ukončení tohoto poměru má zaměstnanec zájem vrátit se zpět k tomuto zaměstnavateli na stejnou pozici, kterou zde vykonával poslední 3 roky, a uzavřít nový pracovní poměr. Jaká by byla situace ohledně možnosti sjednání zkušební doby, kdyby zaměstnanec při opakovaného nástupu s prodlevou v řádech měsíců od prvního pracovního poměru nastupoval na jinou pozici u tohoto zaměstnavatele nebo v případě, kdyby první pracovní poměr skončil ve zkušební době nebo trval například jen 1 rok? 
Vydáno: 28. 04. 2023