Jedním ze základních znaků agenturního zaměstnávání je podle evropské směrnice o agenturním zaměstnávání (dále jen „Směrnice“) jeho dočasnost a přechodnost. Ostatně totéž vyplývá již ze samotného českého pojmu dočasného přidělování agenturních zaměstnanců. K tomu, jak má být tato přechodnost a dočasnost zajištěna, se ve svém rozsudku ze dne 17. března 2022 ve věci C-232/20 vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“).
Právní rámec
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání, čl. 1 odst. 1: „Tato směrnice se vztahuje na zaměstnance, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce a kteří jsou přiděleni uživatelům, aby pod jejich dohledem a vedením po přechodnou dobu pracovali.“
Dvě roviny přechodnosti
SDEU řešil případ německého zaměstnance agentury práce, který byl od 1. září 2014 do 31. května 2019 (s výjimkou období rodičovské dovolené, která trvala 2 měsíce) přidělen k uživateli, u kterého pracoval v dílně pro montáž motorů. U vnitrostátních soudů se domáhal určení, že mezi ním a uživatelem vznikl pracovněprávní vztah. Argumentoval tím, že přidělení agenturního zaměstnance k uživateli má být přechodné. V tomto případě se pak podle zaměstnance o přechodné přidělení kvůli jeho značné délce nemůže jednat.
Podle německého práva totiž není přípustné dočasné přidělení, které by přesáhlo 18 po sobě jdoucích měsíců. Tato doba může být prodloužena kolektivní smlouvou, což se v daném případě stalo, a doba byla prodloužena na 36 měsíců po sobě jdoucích. Pokud by agenturní zaměstnanec byl dočasně přidělen po dobu přesahující uvedený limit, vzniká fikce pracovněprávního vztahu přímo k uživateli namísto dočasného přidělení agenturou práce. Podstatné pro spor bylo zároveň to, že tato „sankce“ byla do německého práva vložena s účinností až od 1. dubna 2017, přičemž přechodná ustanovení vyloučila započítání doby dočasného přidělení, která účinnosti novely předcházela.
Německý soud předložil SDEU několik předběžných otázek. Jejich podstatou byl zejména výklad pojmů „přechodně“ a „po přechodnou dobu“,