Agenturní zaměstnávání cizinců a zaměstnávání uprchlíků

Zprostředkování zaměstnání agenturou práce

Zprostředkovat zaměstnání mohou krajské pobočky Úřadu práce nebo agentury práce. Agentury práce mohou provádět činnost spojenou se zprostředkováním zaměstnání jen na základě povolení ke zprostředkování zaměstnání, které vydává generální ředitelství Úřadu práce. Povolení se vydává ve správním řízení na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby. Novelou zákona o zaměstnanosti (zákon č. 206/2017 Sb.) došlo ke změně ust. § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, které zavádí udělování jednotného povolení ke zprostředkování zaměstnání, tj. slučuje oprávnění ke zprostředkování zaměstnání občanům České republiky, Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a cizincům na území České republiky a do zahraničí v jedno povolení.

Platba za služby agentury práce

Agentury práce mají možnost požadovat za plnění svých služeb úhradu pouze od subjektů, které hledají pracovní sílu (od "zaměstnavatelů" - uživatelů služby). Úhrada nemůže být nikdy požadována od fyzické osoby (zaměstnance), které je zaměstnání zprostředkováváno. Agentury práce nemohou požadovat jakékoliv náhrady od osob, kterým zprostředkovávají zaměstnání, a to ani do budoucna, na základě jejich výdělku u dočasného zaměstnavatele. Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci. Za nedodržení této zásady lze agenturu práce postihnout, a to pokutou až do výše 2 mil. Kč na základě ust. § 140 zákona o zaměstnanosti nebo odejmutím povolení ke zprostředkování zaměstnání dle ust. § 63 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Podstata agenturního zaměstnávání

Podstatou agenturního zaměstnávání je uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem dočasného přidělení této fyzické osoby k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (uživateli), který jí přiděluje práci a dohlíží na její provedení. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zákoníku práce.

Agenturní zaměstnávání je součástí pracovněprávních vztahů jako jedna z forem závislé práce. Dle ust. § 307a zákoníku práce se za závislou práci ve smyslu zákoníku práce považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti.

Na rozdíl od většiny pracovněprávních vztahů, které jsou tvořeny dvěma účastníky, se u agenturního zaměstnávání setkáváme se třemi subjekty:

• zaměstnavatel zprostředkovávající výkon práce u jiného subjektu - agentura práce,
• zaměstnanec (fyzická osoba) vykonávající závislou práci,
• uživatel (fyzická nebo právnická osoba), pro kterého je práce vykonávána.

Uživatelem je fyzická nebo právnická osoba zaměstnavatele, která ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jedná se o subjekt odlišný od agentury práce. Uživatel s agenturou práce uzavírá dohodu o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli, jejíž základní obsahové náležitosti jsou stanoveny v ust. § 308 zákoníku práce.

Zaměstnanec je pracovní silou, kterou dočasně využívá uživatel na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Zaměstnanec je v pracovněprávním vztahu k agentuře práce, nikoliv k uživateli, a to na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Činnost pro uživatele vykonává následně na základě písemného pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance k uživateli, jehož základní obsahové náležitosti jsou stanoveny v ust. § 309 odst. 2 zákoníku práce.

Agenturní zaměstnávání cizinců

Agenturami mohou být zaměstnáváni za účelem dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele všichni cizinci, tj.

• občané EU a jejich rodinní příslušníci,
• cizinci, kteří mají volný přístup na trh práce,
• držitelé povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, držitelé zaměstnanecké karty, modré karty nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance.

To ovšem platí pouze pro takové druhy prací, které vyplývají z nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. Při přidělování cizinců k uživateli musí agentury práce dbát nařízení vlády č. 64/2009 Sb. Dle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 64/2009 Sb. agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele pro práci v podzemí hlubinných dolů nebo pro takové druhy prací, k jejichž výkonu postačuje nižší stupeň vzdělání než střední vzdělání s maturitní zkouškou s výjimkou druhů prací uvedených v příloze k tomuto nařízení. Do výjimky patří například slévači, výrobci oděvů, mechanici a opraváři strojů a zařízení, montážní dělníci výrobků a zařízení, řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.

Agenturní zaměstnávání cizinců s pracovním oprávněním

Agentura práce, která zamýšlí formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání na území ČR potřebuje zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání (spolu s platným pobytovým oprávněním), je zaměstnavatelem a jako zaměstnavatel musí nahlásit volné pracovní místo příslušné krajské pobočce Úřadu práce a rovněž předložit smlouvu s uživatelem, ke kterému bude cizinec dočasně přidělen.

Smluvní vztah mezi agenturou práce a uživatelem vzniká na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance k uživateli, která zakládá spolupráci uvedených subjektů. Dohoda má povahu občanskoprávní smlouvy, ale zároveň zákoník práce v ust. § 308 stanoví obsahové náležitosti takové dohody. Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí obsahovat:

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště dočasně přiděleného zaměstnance,
2. druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, včetně požadavků na odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou pro tento druh práce,
3. určení doby, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat práci u uživatele,
4. místo výkonu práce,
5. den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k výkonu práce u uživatele,
6. informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe,
7. podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno,
8. číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo agentuře práce vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Vztah mezi agenturou práce a zaměstnancem

Základním primárním vztahem agenturního zaměstnávání je pracovněprávní vztah mezi agenturou práce a fyzickou osobou, která se u agentury práce uchází o práci. Smluvní vztah vzniká na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Dohodu o provedení práce v agenturním zaměstnávání využít nelze. Specifikem je, že oproti běžnému pracovněprávnímu vztahu je tento "agenturní vztah" uzavírán nikoli proto, že fyzická osoba bude konat práci pro agenturu práce, ale proto, aby agentura práce mohla svého zaměstnance vysílat k výkonu práce k jiným uživatelům, s nimiž má uzavřenu smlouvu.

Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí (v níž se strany zavazují uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti), kterou zaměstnavatel (tj. agentura práce) uzavře se svým dočasně přidělovaným zaměstnancem a kterou bude tento předkládat pro účely žádosti o pracovní oprávnění, bude obsahovat zvláštní ujednání, ve kterém bude zaměstnanec souhlasit s dočasným přidělováním.

Pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti musí kromě obecných náležitostí stanovených v ust. § 34 zákoníku práce pro pracovní smlouvu a v ust. § 76 zákoníku práce pro dohodu o pracovní činnosti obsahovat ujednání o dočasném přidělení. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (uživateli) jen na základě písemného ujednání v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti. Pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti musí výslovně obsahovat:

• písemný závazek agentury, že zaměstnanci zajistí dočasné přidělení k uživateli,
• písemný závazek zaměstnance, ve kterém je stanovena povinnost konat uvedenou práci na pokyn uživatele.

Pokud by takové ujednání nebylo obsahem pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti mezi agenturou práce a zaměstnancem, nebyla by sice pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti neplatná, ale zaměstnanci by musela přidělovat práci agentura práce, nikoliv uživatel.

Písemný pokyn k dočasnému přidělení

Zaměstnanec je ke konkrétnímu uživateli přidělen na základě písemného pokynu. Jedná se o jednostranné právní jednání agentury práce jako zaměstnavatele adresované zaměstnanci. Pokyn tak není součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, ale navazuje na ni. Písemný pokyn by měl dle demonstrativního výčtu obsaženého v ust. § 309 odst. 2 zákoníku práce obsahovat zejména

1. název a sídlo uživatele,
2. místo výkonu práce u uživatele,
3. dobu trvání dočasného přidělení,
4. určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,
5. podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce,
6. informaci o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.

Délka dočasného přidělení

Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby může skončit dohodou mezi agenturou práce a zaměstnancem, popřípadě jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce.

Zákoník práce také obsahuje časové omezení pro agentury práce vysílat svého zaměstnance k jednomu uživateli. Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Výjimku tvoří dva případy - o delší dobu přidělení může požádat sám zaměstnanec, případně může být tato doba překročena, pokud je agenturní zaměstnanec vysílán za účelem náhrady zaměstnankyně uživatele, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo zaměstnance uživatele, který čerpá rodičovskou dovolenou.

Kdo platí mzdu

Agentura práce platí jako zaměstnavatel svému zaměstnanci mzdu a musí také plnit další povinnosti, které právní předpisy zaměstnavateli ukládají - zejména odvádět pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Na agentury práce se tak nevztahují pouze povinnosti uvedené v ust. § 308 a § 309 zákoníku práce, vztahující se konkrétně k agenturnímu zaměstnávání, ale i povinnosti, které mají obecně všichni zaměstnavatelé.

Pracovní a mzdové podmínky srovnatelného zaměstnance

Jednou z podstatných podmínek agenturního zaměstnávání je povinnost agentury práce a uživatele zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele. Srovnatelným zaměstnancem je podle ust. § 308 odst. 1 písm. f) zákoníku práce zaměstnanec uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe.

Informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance musí být uvedena již v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, kterou uzavírá agentura práce s uživatelem, a má pak být uvedena i v písemném pokynu, kterým agentura práce přiděluje svého zaměstnance ke konkrétnímu uživateli.

Srovnatelné mzdové podmínky se týkají také dalších složek mzdy, jako jsou mzdové příplatky, prémie, odměny, bonusy, podíly na hospodářských výsledcích apod. Vymezení srovnatelných pracovních podmínek je složitější. Jedná se o nejrůznější plnění, která jsou poskytovaná na základě pracovněprávních předpisů. Může se jednat také o nadstandardní pracovněprávní nároky plynoucí z kolektivních smluv nebo vnitřních předpisů uživatele.

Odpovědnost za to, že podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebudou horší než podmínky srovnatelného zaměstnance, je dle zákoníku práce společnou odpovědností uživatele a agentury práce. V případě potřeby je ale na agentuře práce, aby učinila nápravu. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení. Dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla.

Zaměstnávání uprchlíků

Uprchlíci přicházející z tzv. třetích zemí (tj. států mimo Evropskou unii, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) do ČR mohou být zaměstnáni v závislosti na jejich statusu. Dle tohoto je můžeme řadit do několika kategorií.

1. Žadatel o mezinárodní ochranu - azyl či doplňkovou ochranu. Do 6 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany není možné zaměstnání takového cizince. Pokud by toto zaměstnavatel porušil, dopouští se přestupku - umožnění výkonu nelegální práce cizince - nebo trestného činu. Po uplynutí 6 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany může být cizinec zaměstnán, ale cizinec musí mít platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Dle ust. § 97 písm. e) zákona o zaměstnanosti se povolení k zaměstnání vyžaduje i v případě cizince, který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území ČR, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Zaměstnavatel má povinnost nahlásit volné pracovní místo na krajské pobočce Úřadu práce ČR dle ust. § 86 zákona o zaměstnanosti a dále má informační povinnost vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR dle ust. § 87 a ust. § 88 zákona o zaměstnanosti.
2. Cizinec s udělenou mezinárodní ochranou - azylem či doplňkovou ochranou. Tento cizinec má volný přístup na trh práce. Dle ust. § 98 písm. c) zákona o zaměstnanosti se povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta nevyžaduje k zaměstnání cizince, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana. Zaměstnavatel má pouze informační povinnost vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR dle ustanovení § 87 a ust. § 88 zákona o zaměstnanosti. Osoby s udělenou mezinárodní ochranou mají, co se týče zaměstnávání, stejné postavení jako občané ČR. Platí zde jediné omezení, a to že nemohou být zaměstnáni na pracovních pozicích, kde je vyžadováno české státní občanství (např. státní služba).
3. Nelegální migrant (cizinec, který na území ČR vstoupil nelegálně, nepožádal o mezinárodní ochranu, případně byl ve správním řízení vyhoštěn). Zaměstnání takového cizince není možné. Pokud by toto zaměstnavatel porušil, dopouští se přestupku - umožnění výkonu nelegální práce cizince - nebo trestného činu.
4. Cizinec, který nepožádal o mezinárodní ochranu nebo mu nebyla udělena, ale získal vízum za účelem strpění pobytu nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Cizinec musí mít platné povolení k zaměstnání vydávané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Dle ust. § 97 písm. d) nebo e) zákona o zaměstnanosti se povolení k zaměstnání vyžaduje i v případě cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, dále také v případě cizince, který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území ČR, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany.