Jak to tedy je s povinností uchazeče o zaměstnání dostavit se na stanovený termín na úřad práce?

Vydáno: 21 minut čtení

Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku, alespoň z hlediska zákonného vymezení této povinnosti, je v kontextu rozhodování správních soudů v současné době těžké najít jednoduchou odpověď, neboť tato povinnost je jimi zlehčována a podmiňována dalšími podmínkami, kdy až při jejich splnění může dle příslušných rozhodnutí soudů porušení této povinnosti vést k vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence.

Právní rámec:

§ 31 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce, jestliže ... c) se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů [§ 5 písm. c)].

V obecné rovině můžeme konstatovat, že primárním cílem zařazení a vedení uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání (dále jen „evidence") je jeho uplatnění či znovuzařazení na pracovní trh, resp. z pohledu Úřadu práce České republiky (dále jen „úřad práce") zprostředkování vhodného zaměstnání, jak ho definuje § 20 zákona o zaměstnanosti, tedy zaměstnání, které především zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jeho délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Za tímto účelem se fyzická osoba stává uchazečem o zaměstnání na základě svojí žádosti, čímž mimo jiné deklaruje ochotu spolupracovat s úřadem práce, přičemž si samozřejmě může i v rámci vedení v evidenci paralelně zaměstnání dále hledat sama. Uvedeným je současně realizováno právo na zaměstnání, jak o něm hovoří § 10 zákona o zaměstnanosti, když důležitým aspektem je zde vůle fyzické osoby, neboť se předpokládá, že tato musí mít skutečně o práci zájem. Taková osoba pak projeví svůj reálný zájem o zprostředkování zaměstnání tím, že o ně požádá úřad práce, a tedy se de facto uchází o zaměstnání prostřednictvím tohoto správního úřadu.

Deklarovaná spolupráce a skutečný zájem o práci ovšem obnáší ze strany uchazeče o zaměstnání plnění povinností, ke kterým se podáním žádosti o zařazení do evidence zavázal, a o kterých je každý uchazeč o zaměstnání v rámci každé žádosti řádně ze strany úřadu práce poučen, když tato povinnost vyplývá úřadu práce z § 19 odst. 2 zákona o zaměstnanosti1) a musí být splněna při podání žádosti,

Související dokumenty

Související pracovní situace

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Zrušení povolení k pobytu cizince
Trest vyhoštění cizince
Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Sjednání kratší pracovní doby
Směna a její maximální délka
Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky)

Související články

Výkon práce mimo základní pracovněprávní vztah - jiné způsoby naplnění definice nelegální práce
Nová oznamovací povinnost zaměstnavatelů od 1. 4. 2022
Uchazeči o zaměstnání a zdravotní pojištění
Vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence úřadu práce
Novela zákona o zaměstnanosti a zdravotní pojištění
Kritérium dopravní dosažitelnosti při zprostředkování vhodného zaměstnání
Podpora v nezaměstnanosti a průměrná mzda v národním hospodářství
Sekundární dopady porušení pracovněprávních předpisů do oblasti zaměstnanosti
Význam soustavné přípravy na budoucí povolání v určitých oblastech zákona o zaměstnanosti
Koordinační nařízení Evropské unie a některé aspekty zdravotní péče
Vybrané situace ve zdravotním pojištění v kontextu působnosti nařízení Evropské unie
Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z pohledu rozhodovací praxe správních soudů
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
Novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce přijaté v souvislosti s novelou zákoníku práce
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Fáze kontroly, 1. část
Fáze kontroly, 2. část
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Fáze kontroly, 3. část
Součinnost správních orgánů v oblasti zaměstnanosti s dalšími subjekty

Související otázky a odpovědi

Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Cestovní náhrady při pracovních cestách dočasně přiděleného zaměstnance
Zaměstnávání občanů z Ukrajiny
Dočasné přidělení zaměstnance
Švarc systém
Započítání dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do průměrného počtu zaměstnanců
Zaměstnání Slováka českou firmou na Slovensku
Cizinec ze třetí země na home office
Příspěvek na mzdové náklady asistenta v chráněné dílně
Souběh fakturace a zaměstnání
Rozšíření okruhu úředníků po novele zákona
Výpočet povinného podílu za rok 2025
Dohoda o provedení práce s cizincem ze třetí země
Cestovní náhrady u agentury práce
Srážky ze mzdy - ubytování dočasně přidělených zaměstnanců
Vyslaný zaměstnanec
Obchodní zástupci na Slovensku
Zaměstnanec - Bulhar - nerezident
Náhrada při přijetí do zaměstnání - nutné vedlejší výdaje
Daň ze závislé činnosti uhrazená zaměstnavatelem za zaměstnance v zahraničí

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
1/1991 Sb. o zaměstnanosti