Agentury práce mohou zprostředkovat zaměstnání za podmínek daných zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pokud fakticky dochází k agenturnímu zaměstnávání, avšak nejsou dodrženy zákonné podmínky pro agenturní zaměstnávání, může se jednat o tzv. zastřené zprostředkování zaměstnání. Zastřeného zprostředkování zaměstnání se dotýká rovněž novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 274/2021 Sb.) účinná ode dne 2. 8. 2021.
Agenturní zaměstnávání
Agenturní zaměstnávání je specifický právní vztah mezi třemi účastníky, a to zaměstnancem agentury práce, agenturou práce a uživatelem (tj. zaměstnavatelem, k němuž je zaměstnanec agentury práce za účelem výkonu práce dočasně přidělen). Podstatou agenturního zaměstnávání je uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem dočasného přidělení této fyzické osoby k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (uživateli), který jí přiděluje práci a dohlíží na její provedení. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zákoníku práce.
Agenturní zaměstnávání je součástí pracovněprávních vztahů jako jedna z forem závislé práce. Dle ust. § 307a zákoníku práce se za závislou práci ve smyslu zákoníku práce považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti.
Na rozdíl od většiny pracovněprávních vztahů, které jsou tvořeny dvěma účastníky, se u agenturního zaměstnávání setkáváme se třemi subjekty, kterými jsou:
- zaměstnavatel zprostředkovávající výkon práce u jiného subjektu - agentura práce,
- zaměstnanec (fyzická osoba) vykonávající závislou práci a
- uživatel (fyzická nebo právnická osoba), pro kterého je práce vykonávána.