Zatímco pro zaměstnance je nejdůležitějším mzdovým údajem čistá mzda, tedy částka, kterou obdrží za odvedenou práci od svého zaměstnavatele na bankovní účet, pro zaměstnavatele jsou rozhodující celkové mzdové náklady. Obě tyto částky se výrazně liší ve všech členských zemích OECD. Důvodem je zdanění mzdy na straně zaměstnance i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak vysoké je souhrnné zdanění v zemích OECD?
V Česku je zaměstnanci z hrubé mzdy sráženo jeho zaměstnavatelem sociální pojištění a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Dále zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Mzdové náklady a čistá mzda zaměstnance se tak citelně liší. Rozdíl mezi mzdovými náklady a čistou mzdou tvoří právě daně ze mzdy. Pouze v případě, že by se neplatily žádné daně ze mzdy, by se mzdové náklady rovnaly čisté mzdě.
Odvody na straně zaměstnance
Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnanec 4,5 % a na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy. Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy nebo odpočty. Sazba daně z příjmu činí v roce 2022 do hrubé měsíční mzdy 155 644 Kč 15 % z hrubé mzdy, u hrubé mzdy nad 155 644 Kč potom již 23 %. Při výpočtu daně z příjmu se uplatňují daňové slevy nebo daňové zvýhodnění na děti, pokud na ně má zaměstnanec nárok. Každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani