S průměrným výdělkem obecně umíme pracovat více méně bez problémů. Zákon však v některých případech výslovně určuje použití průměrného hrubého měsíčního výdělku. Jeho použití občas svádí k chybám, nejčastěji působí problémy při změně týdenní pracovní doby zaměstnance. Zároveň bude třeba vypořádat se s absencí stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance u dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.
Jaké jsou formy průměrného výdělku?
Mgr.
Stanislav
Szpandrzyk
Jak jsme si vysvětlili v předchozí části tohoto článku, průměrný výdělek se zjistí jako podíl mzdy, na kterou vznikl nárok za práci vykonanou v rozhodném období, a odpracované doby v rozhodném období. Výsledkem takového výpočtu je průměrný hodinový výdělek zaměstnance (dále též „PHV“), který je základní formou průměrného výdělku.
Pokud právní předpis hovoří o průměrném výdělku bez dalšího upřesnění, mělo by se jednat o průměrný výdělek ve formě průměrného hodinového výdělku,
např. § 222 odst. 1 zákoníku práce, který stanoví, že zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Nicméně v některých případech i zákoník práce výslovně zmiňuje použití průměrného hodinového výdělku, např. v § 125 až § 127 a § 130, § 132 a § 135 zákoníku práce, tedy v právní úpravě některých složek platu, zjednodušeně řečeno stanovení výše některých příplatků k platu.Další formou průměrného výdělku je
průměrný hrubý měsíční výdělek
, ten je používán až v případě, kdy právní předpis stanoví, že má být použita právě tato forma průměrného výdělku, např. § 67 odst. 3 zákoníku práce, podle kterého se pro účely odstupného průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Způsob jeho zjištění stanoví zákoník práce v § 356 odst. 2, slovy tohoto právního předpisu se přepočítá průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Jeho zjišťování přináší některá úskalí, která si v následujících řádcích popíšeme a vysvětlíme na praktických příkladech.Zjišťování průměrného hrubého měsíčního výdělku
Předně je nutné stanovit, že zjišťování průměrného hrubého měsíčního výdělku je exaktním postupem,
de facto
matematickým výpočtem, „bez ohledu“ na skutečnou odpracovanou dobu za jednotlivé měsíce v rozhodném období a nárok na mzdu vzniklý v jednotlivých měsících v rozhodném období (resp. tyto skutečnosti se projeví ve zjištěném průměrném hodinovém výdělku). To znamená, že při jeho zjišťování vždy vycházím ze zjištěného průměrného hodinového výdělku a poté aplikuji vzorec pro výpočet měsíčního výdělku dle