OECD: Jak se liší hrubá a čistá mzda

Vydáno: 6 minut čtení

Čistá mzda zaměstnance obdržená na účet se oproti hrubé mzdě sjednané se zaměstnavatelem liší, neboť z hrubé mzdy je odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Zdanění dále není pro všechny zaměstnance stejné, závisí nejenom na výši mzdy, ale i na životní a rodinné situaci.

Zaměstnancům je z hrubé mzdy v zemích OECD jejich zaměstnavatelem odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Rodinná politika hraje v Česku významnou úlohu, proto je zdanění mzdy u zaměstnance uplatňujícího daňové zvýhodnění na děti značně nižší. Hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance se v Česku liší o sražené zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy), sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu fyzických osob (15 % ze superhrubé mzdy). Superhrubá mzda je hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 34 %), superhrubá mzda se zaokrouhluje na sta nahoru.

Při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmu se uplatňuje při podepsaném prohlášení k dani sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč. V přiložené tabulce si vypočítáme zdanění na straně zaměstnance v závislosti na výši hrubé mzdy při uplatnění jen slevy na poplatníka. Výpočet provedeme u podprůměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy. Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2018 činila 31 225 Kč. Výpočet je proveden dle aktuální legislativy roku 2019.

Položka Podprůměrná mzda
(67 % průměrné mzdy)
Průměrná mzda

Nadprůměrná mzda
(167 % průměrné mzdy)

Hrubá mzda 20 921 Kč 31 225 Kč 52 146 Kč
Sociální pojištění 1 360 Kč 2 030 Kč 3 390 Kč
Zdravotní pojištění 942 Kč 1 406 Kč 2 347 Kč
Superhrubá mzda 28 100 Kč 41 900 Kč 69 900 Kč
Daň z příjmů 2 145 Kč 4 215 Kč 8 415 Kč
Čistá mzda 16 474 Kč 23 574 Kč 37 994 Kč
Zdanění (v %) 21,3 % 24,5 % 27,1 %

Vlastní výpočet autora

U průměrné mzdy při uplatnění pouze slevy na poplatníka činí rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou 24,5 %. Daňová progrese je v Česku, na rozdíl od ostatních členských zemí OECD, nízká. Proto rozdíl ve zdanění u podprůměrné mzdy a nadprůměrné mzdy je pouze 5,8 %.

Nejvyšší zdanění práce je v Belgii

Za rok 2017 se nejvíce lišila hrubá mzda od čisté mzdy v zemích OECD u průměrné mzdy u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu či základní daňový odpočet v Belgii (o 40,5 %), jak vyplývá z databáze OECD.

  • Zdanění práce vyšší než 30 % je ještě v dalších 8 členských zemích OECD, a sice v Německu (39,9 %), v Dánsku (36,1 %), ve Slovinsku (33,7 %), v Maďarsku (33,5 %), v Rakousku (32,4 %), v Itálii (31,2 %), v Nizozemí (30,4 %) a ve Finsku (30,2 %).
  • Nejnižší zdanění bylo v Chile (7,0 %), v Mexiku (11,2 %), v Koreji (14,5 %), ve Švýcarsku (16,9 %), v Izraeli (17,7 %), na Novém Zélandu (18,1 %), v Estonsku (18,4 %), v Irsku (19,4 %) a ve Španělsku (21,1 %).

Nejvyšší rozdíl ve zdanění je v Irsku

V přiložené tabulce je uveden procentní rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou z důvodu zdanění na straně zaměstnance v zemích OECD za rok 2017 u podprůměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy. Tabulka je seřazena dle rozdílu v míře zdanění mezi nadprůměrnou mzdou a podprůměrnou mzdou. Nejvyšší rozdíl v míře zdanění v takovém případě je v Irsku (18,7 %), v Itálii (17,3 %), v Lucembursku (16,8 %), v Izraeli (15,8 %), v Nizozemí (15,2 %), v Belgii (15,0 %) a ve Finsku (14,9 %).

Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou zaměstnance v zemích OECD dle výše mzdy (za rok 2017, v %, při uplatnění pouze základní daňové slevy)

Země Podprůměrná mzda
(67 % průměrné mzdy)
Průměrná mzda Nadprůměrná mzda
(167 % průměrné mzdy)
Rozdíl v míře zdanění (v %)
Irsko 12,5 19,4 31,3 18,7
Itálie 22,0 31,2 39,9 17,3
Lucembursko 20,4 29,1 37,2 16,8
Izrael 11,2 17,7 26,9 15,8
Nizozemí 22,6 30,4 37,8 15,2
Belgie 33,2 40,5 48,2 15,0
Finsko 22,8 30,2 37,7 14,9
Švédsko 22,3 25,0 36,4 14,1
Portugalsko 21,6 27,5 34,1 12,5
Řecko 20,9 26,0 33,0 12,1
Mexiko 4,7 11,2 15,8 11,1
Austrálie 19,1 24,4 30,1 11,0
Rakousko 26,8 32,4 37,7 10,9
Velká Británie 19,2 23,4 29,8 10,6
Španělsko 16,6 21,1 26,8 10,2
Nový Zéland 13,7 18,1 23,8 10,1
Norsko 24,2 27,6 34,1 10,0
Francie 25,4 29,2 34,6 9,2
Německo 34,9 39,9 43,9 9,0
Island 25,3 28,7 34,0 8,8
USA 23,1 26,0 31,3 8,3
Dánsko 33,7 36,1 41,8 8,2
Turecko 24,4 27,9 32,2 7,8
Švýcarsko 14,0 16,9 21,8 7,8
Kanada 18,7 22,8 26,2 7,4
Slovinsko 30,4 33,7 37,7 7,3
Korea 11,0 14,5 18,3 7,3
Česko 21,3 24,5 27,1 5,8
Slovensko 20,4 23,5 26,1 5,7
Japonsko 20,6 22,3 26,0 5,4
Estonsko 16,9 18,4 19,5 2,6
Polsko 24,3 25,1 25,7 1,4
Chile 7,0 7,0 8,3 1,3
Maďarsko 33,5 33,5 33,5 0,0

Zdroj: OECD: Tax Database: Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Daňové zvýhodnění na děti

Míru zdanění ovlivňuje nejenom výše hrubé mzdy, ale i životní a rodinná situace. V Česku může vždy jeden z rodičů uplatnit vysoké daňové zvýhodnění na děti. Na první dítě činí daňové zvýhodnění v letošním roce 1 267 Kč měsíčně, na druhé dítě 1 617 Kč měsíčně a na třetí a další dítě již 2 017 Kč měsíčně. Dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou tak mohou mít čistou mzdu z důvodu uplatnění daňového zvýhodnění na děti o tisícikoruny rozdílnou. V Česku má zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu 31 225 Kč uplatňující daňové zvýhodnění na dvě děti čistou mzdu ve výši 26 458 Kč, tedy vyšší o 2 884 Kč než bezdětný zaměstnanec. Právě o částku 2 884 Kč zaplatí méně na dani z příjmu fyzických osob. Záloha na dani z příjmu je totiž 1 331 Kč a nikoliv 4 215 Kč, jak je vypočítáno v první tabulce. Na výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemá počet vychovávaných dětí vliv. Zdanění v takovém případě činí pouze 15,3 %. Oproti bezdětnému zaměstnanci je zdanění v takovém případě nižší o 9,2 %. Zdanění zaměstnanců uplatňujících daňové zvýhodnění na děti je v Česku tedy výrazně nižší než zdanění bezdětných zaměstnanců. Uplatnění daňové slevy na děti snižuje daňovou povinnost z členských zemí OECD více než v Česku pouze v Německu (o 11,7 %), ve Španělsku (o 10,5 %) a v Maďarsku (o 10,1 %).

Zdroj:

  • OECD: Tax Database: Table I.6. All-in average personal income tax rates at average wage by family type
  • OECD: Tax Database: Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Výpočet mzdy
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Minimální mzda
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Zaručená mzda
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Mzda za práci přesčas

Související články

OECD: Nejvyšší mzdové náklady jsou ve Švýcarsku
OECD: Mzda pohledem zaměstnance a zaměstnavatele
Mzdy v ČR a u našich sousedů
EU: Daňové platby zaměstnance s průměrnou mzdou
OECD: Nejvyšší mzdové náklady jsou ve Švýcarsku
OECD: Jak se liší zdanění práce dle výše mzdy
Mzdy v ČR a u našich sousedů
OECD: Mzda pohledem zaměstnance a zaměstnavatele
Jak se liší zdanění práce u podprůměrné a nadprůměrné mzdy v zemích OECD?
OECD: Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Obrana či ochrana zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele
Novinky od 1. ledna 2021 v sociální oblasti
Parametrické změny ve mzdové oblasti pro rok 2021
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2022
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu

Související otázky a odpovědi

Souběh HPP, DPP a exekuce
Dva hlavní pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele
Krácení stravenkového paušálu při pracovní cestě
Vedení evidence zaměstnaneckých benefitů
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Překážka na straně zaměstnavatele, náhrada mzdy a nařízení čerpání dovolené
Přesčasy - jak je vést a vykazovat
Přesčas při pracovní cestě
Cestovní náhrady, přesčas, spotřeba paliva
Saldo hodin
Náhrada mzdy za práce ve svátek - dvousměnný provoz
Vyplacení mzdy nekontaktnímu zaměstnanci z Ukrajiny
Přechod z mateřské na rodičovskou dovolenou a čerpání dovolené
Potvrzení o výši příjmu pro banku
Výhra v soutěži pro zaměstnance jako zaměstnanecký benefit
DPP a limit pro pohyblivé složky mzdy
Pracovní cesta o víkendu u zaměstnance na DPP
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Změna času a příplatky zaměstnancům v nepřetržitém provozu
Nemocenská a rodičovská dovolená .