Čistá mzda zaměstnance obdržená na účet se oproti hrubé mzdě sjednané se zaměstnavatelem liší, neboť z hrubé mzdy je odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Zdanění dále není pro všechny zaměstnance stejné, závisí nejenom na výši mzdy, ale i na životní a rodinné situaci.
Zaměstnancům je z hrubé mzdy v zemích OECD jejich zaměstnavatelem odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Rodinná politika hraje v Česku významnou úlohu, proto je zdanění mzdy u zaměstnance uplatňujícího daňové zvýhodnění na děti značně nižší. Hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance se v Česku liší o sražené zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy), sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu fyzických osob (15 % ze superhrubé mzdy). Superhrubá mzda je hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 34 %), superhrubá mzda se zaokrouhluje na sta nahoru.
Při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmu se uplatňuje při podepsaném prohlášení k dani sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč. V přiložené tabulce si vypočítáme zdanění na straně zaměstnance v závislosti na výši hrubé mzdy při uplatnění jen slevy na poplatníka. Výpočet provedeme u podprůměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy. Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2018 činila 31 225 Kč. Výpočet je proveden dle aktuální legislativy roku 2019.
| Položka | Podprůměrná mzda (67 % průměrné mzdy) |
Průměrná mzda |
Nadprůměrná mzda |
|---|---|---|---|
| Hrubá mzda | 20 921 Kč | 31 225 Kč | 52 146 Kč |
| Sociální pojištění | 1 360 Kč | 2 030 Kč | 3 390 Kč |
| Zdravotní pojištění | 942 Kč | 1 406 Kč | 2 347 Kč |
| Superhrubá mzda | 28 100 Kč | 41 900 Kč | 69 900 Kč |
| Daň z příjmů | 2 145 Kč | 4 215 Kč | 8 415 Kč |
| Čistá mzda | 16 474 Kč | 23 574 Kč | 37 994 Kč |
| Zdanění (v %) | 21,3 % | 24,5 % | 27,1 % |
Vlastní výpočet autora
U průměrné mzdy při uplatnění pouze slevy na poplatníka činí rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou 24,5 %. Daňová progrese je v Česku, na rozdíl od ostatních členských zemí OECD, nízká. Proto rozdíl ve zdanění u podprůměrné mzdy a nadprůměrné mzdy je pouze 5,8 %.
Nejvyšší zdanění práce je v Belgii
Za rok 2017 se nejvíce lišila hrubá mzda od čisté mzdy v zemích OECD u průměrné mzdy u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu či základní daňový odpočet v Belgii (o 40,5 %), jak vyplývá z databáze OECD.
- Zdanění práce vyšší než 30 % je ještě v dalších 8 členských zemích OECD, a sice v Německu (39,9 %), v Dánsku (36,1 %), ve Slovinsku (33,7 %), v Maďarsku (33,5 %), v Rakousku (32,4 %), v Itálii (31,2 %), v Nizozemí (30,4 %) a ve Finsku (30,2 %).
- Nejnižší zdanění bylo v Chile (7,0 %), v Mexiku (11,2 %), v Koreji (14,5 %), ve Švýcarsku (16,9 %), v Izraeli (17,7 %), na Novém Zélandu (18,1 %), v Estonsku (18,4 %), v Irsku (19,4 %) a ve Španělsku (21,1 %).
Nejvyšší rozdíl ve zdanění je v Irsku
V přiložené tabulce je uveden procentní rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou z důvodu zdanění na straně zaměstnance v zemích OECD za rok 2017 u podprůměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy. Tabulka je seřazena dle rozdílu v míře zdanění mezi nadprůměrnou mzdou a podprůměrnou mzdou. Nejvyšší rozdíl v míře zdanění v takovém případě je v Irsku (18,7 %), v Itálii (17,3 %), v Lucembursku (16,8 %), v Izraeli (15,8 %), v Nizozemí (15,2 %), v Belgii (15,0 %) a ve Finsku (14,9 %).
Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou zaměstnance v zemích OECD dle výše mzdy (za rok 2017, v %, při uplatnění pouze základní daňové slevy)
| Země | Podprůměrná mzda (67 % průměrné mzdy) |
Průměrná mzda | Nadprůměrná mzda (167 % průměrné mzdy) |
Rozdíl v míře zdanění (v %) |
|---|---|---|---|---|
| Irsko | 12,5 | 19,4 | 31,3 | 18,7 |
| Itálie | 22,0 | 31,2 | 39,9 | 17,3 |
| Lucembursko | 20,4 | 29,1 | 37,2 | 16,8 |
| Izrael | 11,2 | 17,7 | 26,9 | 15,8 |
| Nizozemí | 22,6 | 30,4 | 37,8 | 15,2 |
| Belgie | 33,2 | 40,5 | 48,2 | 15,0 |
| Finsko | 22,8 | 30,2 | 37,7 | 14,9 |
| Švédsko | 22,3 | 25,0 | 36,4 | 14,1 |
| Portugalsko | 21,6 | 27,5 | 34,1 | 12,5 |
| Řecko | 20,9 | 26,0 | 33,0 | 12,1 |
| Mexiko | 4,7 | 11,2 | 15,8 | 11,1 |
| Austrálie | 19,1 | 24,4 | 30,1 | 11,0 |
| Rakousko | 26,8 | 32,4 | 37,7 | 10,9 |
| Velká Británie | 19,2 | 23,4 | 29,8 | 10,6 |
| Španělsko | 16,6 | 21,1 | 26,8 | 10,2 |
| Nový Zéland | 13,7 | 18,1 | 23,8 | 10,1 |
| Norsko | 24,2 | 27,6 | 34,1 | 10,0 |
| Francie | 25,4 | 29,2 | 34,6 | 9,2 |
| Německo | 34,9 | 39,9 | 43,9 | 9,0 |
| Island | 25,3 | 28,7 | 34,0 | 8,8 |
| USA | 23,1 | 26,0 | 31,3 | 8,3 |
| Dánsko | 33,7 | 36,1 | 41,8 | 8,2 |
| Turecko | 24,4 | 27,9 | 32,2 | 7,8 |
| Švýcarsko | 14,0 | 16,9 | 21,8 | 7,8 |
| Kanada | 18,7 | 22,8 | 26,2 | 7,4 |
| Slovinsko | 30,4 | 33,7 | 37,7 | 7,3 |
| Korea | 11,0 | 14,5 | 18,3 | 7,3 |
| Česko | 21,3 | 24,5 | 27,1 | 5,8 |
| Slovensko | 20,4 | 23,5 | 26,1 | 5,7 |
| Japonsko | 20,6 | 22,3 | 26,0 | 5,4 |
| Estonsko | 16,9 | 18,4 | 19,5 | 2,6 |
| Polsko | 24,3 | 25,1 | 25,7 | 1,4 |
| Chile | 7,0 | 7,0 | 8,3 | 1,3 |
| Maďarsko | 33,5 | 33,5 | 33,5 | 0,0 |
Zdroj: OECD: Tax Database: Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income
Daňové zvýhodnění na děti
Míru zdanění ovlivňuje nejenom výše hrubé mzdy, ale i životní a rodinná situace. V Česku může vždy jeden z rodičů uplatnit vysoké daňové zvýhodnění na děti. Na první dítě činí daňové zvýhodnění v letošním roce 1 267 Kč měsíčně, na druhé dítě 1 617 Kč měsíčně a na třetí a další dítě již 2 017 Kč měsíčně. Dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou tak mohou mít čistou mzdu z důvodu uplatnění daňového zvýhodnění na děti o tisícikoruny rozdílnou. V Česku má zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu 31 225 Kč uplatňující daňové zvýhodnění na dvě děti čistou mzdu ve výši 26 458 Kč, tedy vyšší o 2 884 Kč než bezdětný zaměstnanec. Právě o částku 2 884 Kč zaplatí méně na dani z příjmu fyzických osob. Záloha na dani z příjmu je totiž 1 331 Kč a nikoliv 4 215 Kč, jak je vypočítáno v první tabulce. Na výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemá počet vychovávaných dětí vliv. Zdanění v takovém případě činí pouze 15,3 %. Oproti bezdětnému zaměstnanci je zdanění v takovém případě nižší o 9,2 %. Zdanění zaměstnanců uplatňujících daňové zvýhodnění na děti je v Česku tedy výrazně nižší než zdanění bezdětných zaměstnanců. Uplatnění daňové slevy na děti snižuje daňovou povinnost z členských zemí OECD více než v Česku pouze v Německu (o 11,7 %), ve Španělsku (o 10,5 %) a v Maďarsku (o 10,1 %).
Zdroj:
- OECD: Tax Database: Table I.6. All-in average personal income tax rates at average wage by family type
- OECD: Tax Database: Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income