Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění.
V této souvislosti je zapotřebí doplnit, že významnou složkou příjmové stránky jsou také platby pojistného státem za osoby, za které platí pojistné stát (například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, studenti, uchazeči o zaměstnání a další). Tyto platby se přijetím zákona č. 231/2020 Sb. výrazně zvýšily a činily od 1. 6. 2020 měsíčně částku 1 567 Kč (za měsíce leden až květen 2020 činila tato platba 1 067 Kč). Od 1. ledna 2021 se platba státu dále zvyšuje na 1 767 Kč. Jsou-li příjmy a výdaje alespoň v rovnováze (to znamená, že oprávněné finanční nároky poskytovatelů zdravotních služeb nepřevyšují zdrojové možnosti zdravotních pojišťoven), pak je zajištěno řádné fungování celého systému, kdy svým způsobem finální položkou těchto finančních toků jsou úhrady poskytovatelům za poskytnuté a zdravotním pojišťovnám vykázané hrazené služby.
Drtivou většinu svých pohledávek jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny vyměřovat a v případě jejich nezaplacení i vymáhat. Z hlediska pracnosti či efektivity však zákonodárce stanovil určité podmínky, za kterých se nemusejí zdravotní pojišťovny evidovanými pohledávkami zabývat, v dané záležitosti mohou mít i zdravotní pojišťovny stanoveny interní postupy. Které pohledávky tedy zdravotní pojišťovny nevymáhají?
Dlužné pojistné a penále "marginální" povahy
Zdravotní pojišťovna nevymáhá dlužné pojistné, které u jednoho plátce a u jedné zdravotní pojišťovny aktuálně nepřevyšuje 50 Kč. Pokud však vznikne další dluh na pojistném, připočítá se k tomuto novému dluhu i dlužná částka pojistného dosud nevymáhaná. Jinak se v tomto směru postupuje u penále. Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. To znamená, že takové penále nebude již nikdy uplatňováno a ani se k dalšímu (v příštích letech nově vzniklému) penále nepřipočítává. Zdravotní pojišťovna rovněž nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.
Promlčené pohledávky
Pokud zdravotní pojišťovna nechá uplynout promlčecí dobu pro uplatnění své pohledávky, tedy neučiní potřebný krok k jejímu vyměření a následnému vymáhání, pak tento její nárok zaniká. Provedenou kontrolou (v jakékoli formě), zaslaným vyúčtováním nebo také projednáním placení pojistného s plátcem a pořízením písemného záznamu zdravotní pojišťovna zároveň činí tzv. kvalifikovaný úkon, kterým zabrání promlčení svých pohledávek. Aby však byl tento úkon právně relevantní, musí se plátce o něm dozvědět, což je splněno například tím, že převezme zaslané vyúčtování, u plátce proběhne kontrola na základě předložených dokladů apod. Z hlediska právní účinnosti platí i tzv. fikce doručení v situaci, kdy si plátce (třeba i elektronicky) doručovanou písemnost nevyzvedne v úložní lhůtě.
Jestliže zdravotní pojišťovna učiní kvalifikovaný úkon v roce 2020, pak po dobu dalších 10 let nejsou její pohledávky ohroženy promlčením. V současné době by zdravotní pojišťovny měly akceptovat platnou judikaturu, podle které nemohou vyměřovat pohledávky již promlčené, to znamená, že předmětem řešení (vyměřování a vymáhání) jsou z jejich strany pouze pohledávky nepromlčené.
Nepravomocné pohledávky
Dokud plátce neobdrží od zdravotní pojišťovny písemnost s kulatým razítkem, ještě není v bezprostředním nebezpečí, co se týká ohrožení jeho majetku - pořád má čas svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně řádně vyrovnat. Ovšem pokud je mu doručen platební výměr nebo výkaz nedoplatků, jedná se již o poslední výstrahu či varování a nabytí právní moci příslušného titulu je pro zdravotní pojišťovnu signálem pro vymáhání neuhrazené částky dluhu. V takových případech se dlužník vystavuje značnému riziku i tím, že bude třeba muset navíc uhradit i (ne zrovna malé) náklady exekučního řízení.
S vymáhacím procesem musejí zdravotní pojišťovny vyčkat v případě podané žádosti o prominutí vyměřeného penále, pokuty nebo přirážky k pojistnému, a také tehdy, podá-li plátce odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny. V takovém případě ještě rozhodnutí nenabylo právní moci. Podstatný rozdíl mezi podaným odvoláním a žádostí o odstranění tvrdosti spočívá v tom, že:
- podáním žádosti o odstranění tvrdosti plátce nenamítá nic proti správnosti a výši uložené sankce, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o její zmírnění, zatímco
- odvoláním de facto argumentuje, že zdravotní pojišťovna nepostupovala při uplatnění postihu v souladu se zákonem v tom smyslu, že sankce třeba neměla být vůbec uplatněna nebo je neúměrně vysoká.
Splátkované pohledávky
Zdravotní pojišťovny celkem běžně sjednávají s dlužníky splácení (zpravidla pravomocných a vykonatelných) pohledávek formou splátkových kalendářů, případně lze dohodu o splátkách uzavřít již na základě zaslaného vyúčtování, ze kterého výše příslušných pohledávek vyplývá. Základním smyslem tohoto postupu zdravotních pojišťoven je jednak umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace, jednak je však při uzavírání takových dohod zapotřebí přihlížet k vývoji bilance systému veřejného zdravotního pojištění, jinými slovy, postupné úhrady by neměly zásadním způsobem narušit finanční vyrovnanost systému. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží. Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Poruší-li plátce podmínky splátkové dohody, pak takové ujednání pozbývá platnosti a nezaplacené pohledávky se stávají předmětem vymáhání.
Odepsané pohledávky
Pokud nastane u zdravotní pojišťovny v rámci vymáhacího řízení situace, kdy je její pohledávka nedobytná, může zdravotní pojišťovna u plátce evidované dlužné pojistné, penále, pokutu nebo přirážku k pojistnému odepsat. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, nebo pokud by z vymáhání tohoto dluhu bylo patrné, že by náklady na jeho vymáhání přesáhly očekávaný výtěžek. Za nedobytný se považuje například i dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice. O odpisu pro nedobytnost není plátce pojistného informován a dluh na pojistném a penále nadále trvá, dokud nedojde k promlčení práva tento dluh vymáhat.
"Neekonomické" vymáhání
Některé zdravotní pojišťovny řeší otázku efektivity vymáhání pohledávek, kdy se primárně vychází ze zásady, že pokud by náklady na vymáhání nízkých částek převýšily konečný výtěžek, pak se od vymáhání takových pohledávek upouští. Zpravidla bývá stanovena hraniční částka, do které se pohledávky nevymáhají, nicméně i v této oblasti mají zdravotní pojišťovny své postupy.
Penále v rámci dědického řízení
Přejde-li dluh na dědice (více dědiců), který dlužné pojistné v plné výši uhradí, pak zdravotní pojišťovna podané žádosti o prominutí vyměřeného penále zpravidla vyhoví, neboť již úhrada dluhu na pojistném dědicem je vstřícným počinem, který zdravotní pojišťovny zpravidla zohledňují.
Pořadí splácení pohledávek
Může nastat situace, kdy má plátce vůči zdravotní pojišťovně současně více dluhů. V takovém případě se vychází z ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je pořadí splácení jednotlivých závazků následující:
- pokuty,
- přirážka k pojistnému,
- nejstarší nedoplatky pojistného,
- běžné platby pojistného,
- penále.
Pokud plátce toto pořadí nedodrží, je zdravotní pojišťovna oprávněna použít platbu ve stanoveném pořadí. Plátci však musí oznámit, že platbu použila na jiný účel úhrady.
Zveřejňování dlužníků
Ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. dává zdravotním pojišťovnám oprávnění zveřejnit dlužníky. Povinnost zachovávat mlčenlivost se totiž nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení. Takový seznam však musí být systematicky aktualizován, aby údaje zde uváděné odpovídaly skutečnosti, a tudíž nebyly zavádějící.