Pracovněprávní vztahy na dobu určitou a zdravotní pojištění

Zaměstnanec má souběh zaměstnání s podnikáním, kdy zaměstnání je hlavním zdrojem jeho příjmů. Toto zaměstnání je sjednáno na dobu určitou do 31. 5.

Pokud pojištěnec pokračuje od data 1. 6. ve výkonu své samostatné výdělečné činnosti, mění se pro něj ve zdravotním pojištění zcela zásadním způsobem podmínky, kdy především:

• od června pro něj jako OSVČ platí ustanovení o nutnosti dodržet v tomto a v dalších měsících minimální vyměřovací základ,
• v této souvislosti musí od června začít platit zálohy na pojistné, vypočtené podle výsledků své podnikatelské činnosti za rok 2020, nejméně však 2 393 Kč,
• musí kontaktovat zdravotní pojišťovnu a oznámit jí nastalou změnu, tedy skutečnost, že zaměstnání skončilo a podnikání se stává jediným zdrojem jeho příjmů (mohlo by kupříkladu dojít k situaci, že by pojištěnec ukončil nebo přerušil svoji samostatnou výdělečnou činnost a platil by si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů).

Minimální vyměřovací základ by nemusel být dodržen a placení alespoň minimálních záloh by nebylo povinností tehdy, pokud by pro pojištěnce jako OSVČ neplatilo zákonné minimum dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) byla sjednána do 31. 3. Následně byla uzavřena nová DPČ od 1. 4., zaměstnanec však začal pracovat až v úterý 6. 4., a za duben mu byl zúčtován příjem 14 400 Kč.

Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti kódy „O“ k datu 31. 3. (skončení DPČ) a „P“ k datu 6. 4., tedy ke dni, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření další DPČ začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci. Protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc duben, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za celkem 25 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci ve výši 12 666,66 Kč [(25 : 30) x 15 200]. Odvodem pojistného z částky 14 400 Kč je zajištěn postup podle zákona, dopočet do minima 15 200 Kč se v takových případech neprovádí.

Kdyby však byla s účinností od 1. 4. uzavřena pracovní smlouva, ve které by byl uveden den nástupu do práce 1. duben 2021, anebo kdyby zaměstnanec začal na základě další DPČ pracovat již ve čtvrtek 1. 4., pak by zaměstnavatel v dané souvislosti žádné oznámení neprováděl, neboť oba pracovněprávní vztahy by na sebe plynule navázaly.

Takzvané nekolidující zaměstnání (s měsíčním příjmem nepřevyšujícím 7 600 Kč) bylo uzavřeno od 4. 1. do 30. 9., po celé období byl zaměstnanec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání.

Při plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance použije zaměstnavatel v zákonné osmidenní lhůtě:

• kódy „P“ a „I“ k datu 4. 1. a
• kód „O“ k datu 30. 9.

Kód „J“ se při skončení pracovního poměru nepoužije, protože registrace na úřadě práce ke dni skončení zaměstnání nadále trvá.

V žádném z měsíců ledna až září neřeší zaměstnavatel minimální vyměřovací základ ani jeho poměrnou část proto, že po celou dobu je zaměstnanec evidován v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Případné vyřazení pojištěnce z evidence uchazeče o zaměstnání však musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit, což by si měl, resp. mohl zaměstnavatel „ošetřit“ například tím způsobem, že si od zaměstnance nechá vystavit čestné prohlášení dle doporučeného vzoru, ve kterém se zaměstnanec zaváže, že tuto skutečnost (pokud nastane) sdělí zaměstnavateli do osmi dnů.

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že jsem od data … registrován(a) na Úřadu práce v ………. jako uchazeč o zaměstnání. V případě ukončení evidence na Úřadu práce sdělím tuto skutečnost mému zaměstnavateli ………….…. neprodleně, nejpozději pak do osmi dnů ode dne ukončení této evidence. Jsem si vědom(a) důsledků vyplývajících z neoznámení této skutečnosti mému zaměstnavateli.

Ve…… dne ……

……………………

zaměstnanec

V měsíci květnu byly u stejného zaměstnavatele sjednány dvě dohody o provedení práce (DPP). První DPP na období od 3. 5. do 10. 5. s příjmem 4 500 Kč, druhá DPP pak na období od 21. 5. do 31. 5. na částku příjmu 9 400 Kč.

Dle ustanovení § 5 písm. a) bodu 3. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce (nebo dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele.

Vyměřovací základ pro odvod pojistného za měsíc květen tak činí 13 900 Kč, neboť úhrnem příjmů je dodržena (překročena) poměrná část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání obou dohod ve výši 9 316,12 Kč, vypočtená jako [(19 : 31) x 15 200].

Zaměstnavatel dvakrát přihlásí a odhlásí zaměstnance (na jednom formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“). Při plnění oznamovací povinnosti se u dohod postupuje dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Při sazbě 13,5 % z částky 13 900 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 877 Kč (13 900 x 0,135).

Se zaměstnancem je od 1. 1. sjednána DPP do 30. 9. s příjmem v rozpětí 6 000 Kč až 9 000 Kč. Od 1. 10. je uzavřena pracovní smlouva na příjem 10 000 Kč.

Příjem zúčtovaný na základě DPP nezakládal v období od ledna do září povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání, resp. osoba se nestala zaměstnancem. Co se týká pracovní smlouvy, pak platí, že zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce, tedy k 1. 10.

U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje.

Pracovní poměr na dobu určitou byl ukončen dne 18. 3. 2021.

Za měsíc březen musí být zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za 18 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Tato poměrná část minima činí 8 825,80 Kč a vypočte se jako [(18 : 31) x 15 200]. Pokud by příjem za březen činil alespoň 8 825,80 Kč, odvede se pojistné ze skutečné výše příjmu, která tak může být i nižší než 15 200 Kč. Při příjmu nedosahujícím 8 825,80 Kč by zaměstnavatel provedl dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Po zbývající období 19. 3. – 31. 3. nevznikne zaměstnanci ve zdravotním pojištění žádný problém, odvod pojistného za březen v souladu se zákonem zabezpečí zaměstnavatel.

Zaměstnanec pracuje od 4. 1. 2021 u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na DPČ. U jednoho zaměstnavatele činí příjem 9 000 Kč, u druhého (DPČ uzavřena do 31. 8.) pak 8 000 Kč. Na zaměstnance se vztahuje povinnost dodržet při placení pojistného zákonné minimum.

Do srpna nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 15 200 Kč překročena. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si oba zaměstnavatelé tuto výši navzájem doložit.

Ukončení jedné z dohod staví druhého zaměstnavatele od měsíce září před povinnost zabezpečit odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, což představuje provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek od 11. ledna do 10. března s těmito příjmy:

• leden: 8 000 Kč,
• únor: 14 000 Kč,
• březen: 6 280 Kč.

Pro zaměstnance platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel odvede pojistné za jednotlivé měsíce následovně:

1. leden
   Poměrná část minima za 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání činí 10 296,77 Kč [(21 : 31) x 15 200]. Protože není výší příjmu této částky dosaženo, provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima takto:
   • z příjmu 8 000 Kč činí pojistné 1 080 Kč. Jednu třetinu (360 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (720 Kč) zaplatí ze svých prostředků;
   • pojistné z rozdílové částky 2 296,77 Kč ve výši 311 Kč zaplatí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Na zaměstnavatele by povinnost úhrady částky 311 Kč přešla pouze v případě, kdyby byl takto nízký příjem zapříčiněn překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až § 209 zákoníku práce;
   • z celkové částky pojistného 1 391 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu 10 296,77 Kč) uhradí zaměstnanec 671 Kč (360 + 311) a zaměstnavatel 720 Kč.
2. únor
   Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
   • (15 200 – 14 000) x 0,135 = 162 Kč.
   • Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 15 200 = 2 052 Kč.
   • Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
     (14 000 x 0,135) : 3 = 630 Kč
     a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 630 + 162 = 792 Kč.
   • Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 052 – 792 = 1 260 Kč.
3. březen
   Pojistné bude odvedeno z částky 6 280 Kč, která je vyšší než poměrná část minima za dobu 10 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu.

S poživatelem důchodu byla na období od 1. 2. do 30. 6. uzavřena DPČ s pravidelným měsíčním příjmem 4 000 Kč.

Vyměřovacím základem je vždy částka 4 000 Kč bez ohledu například na období případné nemoci, neplacené volno, jiné zaměstnání nebo souběžné podnikání apod.