Od jakého okamžiku působí u zaměstnavatele odborová organizace

Vydáno: 15 minut čtení

V nedávné době se Nejvyšší a Nejvyšší správní soud zabývaly otázkou, jakým okamžikem začíná odborová organizace u zaměstnavatele působit a od kdy je zaměstnavatel povinen vůči ní plnit své zákonné povinnosti. Ve svých rozhodnutích dospěly k názoru, že je odborová organizace nejprve povinna zaměstnavateli prokázat, že splňuje veškeré zákonné podmínky, zejména skutečnost, že mezi její členy patří alespoň 3 zaměstnanci v pracovním poměru u zaměstnavatele. V tomto článku se proto věnujeme nejen uvedeným rozhodnutím, ale i otázce, jakým způsobem lze tuto skutečnost v praxi prokázat.

Zákonná úprava

Podle zákoníku práce (§ 286 odst. 3) působí odborová organizace u zaměstnavatele pouze v případě, že splňuje následující podmínky:

  • podle svých stanov je oprávněna u zaměstnavatele jednat a
  • alespoň 3 členové odborové organizace jsou u zaměstnavatele zaměstnáni v pracovním poměru.

Podle § 286 odst. 4 zákoníku práce vznikají oprávnění odborové organizace, tj. veškerá práva a povinnosti vůči zaměstnavateli, dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splnila výše uvedené podmínky.

Odborové organizace a dokonce i mnozí zaměstnavatelé dříve usuzovali, že pro účely zákoníku práce postačí jednoduché prohlášení, ve kterém odborová organizace uvede, že u zaměstnavatele působí a že splňuje zákonem požadované podmínky. Podle tohoto výkladu, který vycházel čistě z jazykové dikce § 286 odst. 4 zákoníku práce, zaměstnavateli nepříslušelo posuzovat, zda je dané prohlášení pravdivé, a odborové organizace nebyly povinny je jakýmkoli způsobem prokazovat.

Takovýto výklad však stavěl do nepříjemného postavení jak zaměstnavatele, tak odborově neorganizované zaměstnance. Zaměstnavateli mj. vznikala vůči odborové organizaci a jejím funkcionářům řada povinností, aniž by existovala záruka, že mezi členy odborové organizace patří alespoň několik (minimálně 3) jeho zaměstnanců. Někteří odborově neorganizovaní zaměstnanci se rovněž ohrazovali, že si nepřejí, aby je zastupovala odborová organizace, která u nich očividně žádné zaměstnance nemá, a o pracovních podmínkách v dané společnosti proto vůbec nic neví.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Snížení základu daně: úvěr
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Doba pojištění (příspěvková, povinná)

Související články

Poskytování prostředků k výkonu odborové činnosti má své hranice
Dostali jste oznámení o nové covidové odborové organizaci?
Novela občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích
Srovnání právní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod, 1. část
Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře
Zákon o registru smluv a jeho dopad na kolektivní vyjednávání
Poskytování prostředků k výkonu odborové činnosti má své hranice
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Srovnání právní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod, 2. část
Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Uchazeči o zaměstnání a zdravotní pojištění
Změny v trestní odpovědnosti právnických osob
Osobní údaje zpracovávané zaměstnavatelem a GDPR
Povinnosti zaměstnavatele při ochraně osobních údajů zaměstnanců dle GDPR
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
Nařízené testování zaměstnanců z pohledu GDPR
Personální marketing - využití marketingových principů v personalistice
Stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty podruhé

Související předpisy

262/2006 Sb. zákoník práce
358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
55/2008 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací

Související komentovaná judikatura

Založení odborové organizace a ochrana před rozvázáním pracovního poměru
Působení odborové organizace u zaměstnavatele
Podmínky pro působení odborové organizace u zaměstnavatele

Související judikáty

Odklad právní moci
Zaměstnanost
K návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (116/2008 Sb.)

Související otázky a odpovědi

Povinnosti odborové organizace vůči zaměstnavateli
Dvě odborové organizace
Přejmenování společnosti
Práce na dohodu o provedení práce a zaměstnanecké benefity
Mimořádná odměna k dohodě o provedení činnosti
Odmítnutí pracovního úkolu
Příspěvek zaměstnavatele na dioptrická skla
Forma předání ELDP zaměstnanci
Stálý byt a přechodné ubytování cizinců
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Výběrové řízení kvůli zaměstnání zaměstnankyně na mateřské dovolené
GDPR
Zaměstnanecký benefit - rybářský lístek
Součinnost zaměstnavatele s insolvenčním správcem
Archivace pracovních smluv
Dohoda o pracovní činnosti a překážky v práci
DPH odvedená za použití majetku pro neekonomické účely a mzdy
Princip rovného zacházení ve vztahu k poskytování benefitů
Vnitřní předpis - odměny zaměstnancům
Rodné listy dětí