Od jakého okamžiku působí u zaměstnavatele odborová organizace

Vydáno: 15 minut čtení

V nedávné době se Nejvyšší a Nejvyšší správní soud zabývaly otázkou, jakým okamžikem začíná odborová organizace u zaměstnavatele působit a od kdy je zaměstnavatel povinen vůči ní plnit své zákonné povinnosti. Ve svých rozhodnutích dospěly k názoru, že je odborová organizace nejprve povinna zaměstnavateli prokázat, že splňuje veškeré zákonné podmínky, zejména skutečnost, že mezi její členy patří alespoň 3 zaměstnanci v pracovním poměru u zaměstnavatele. V tomto článku se proto věnujeme nejen uvedeným rozhodnutím, ale i otázce, jakým způsobem lze tuto skutečnost v praxi prokázat.

Zákonná úprava

Podle zákoníku práce (§ 286 odst. 3) působí odborová organizace u zaměstnavatele pouze v případě, že splňuje následující podmínky:

  • podle svých stanov je oprávněna u zaměstnavatele jednat a
  • alespoň 3 členové odborové organizace jsou u zaměstnavatele zaměstnáni v pracovním poměru.

Podle § 286 odst. 4 zákoníku práce vznikají oprávnění odborové organizace, tj. veškerá práva a povinnosti vůči zaměstnavateli, dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splnila výše uvedené podmínky.

Odborové organizace a dokonce i mnozí zaměstnavatelé dříve usuzovali, že pro účely zákoníku práce postačí jednoduché prohlášení, ve kterém odborová organizace uvede, že u zaměstnavatele působí a že splňuje zákonem požadované podmínky. Podle tohoto výkladu, který vycházel čistě z jazykové dikce § 286 odst. 4 zákoníku práce, zaměstnavateli nepříslušelo posuzovat, zda je dané prohlášení pravdivé, a odborové organizace nebyly povinny je jakýmkoli způsobem prokazovat.

Takovýto výklad však stavěl do nepříjemného postavení jak zaměstnavatele, tak odborově neorganizované zaměstnance. Zaměstnavateli mj. vznikala vůči odborové organizaci a jejím funkcionářům řada povinností, aniž by existovala záruka, že mezi členy odborové organizace patří alespoň několik (minimálně 3) jeho zaměstnanců. Někteří odborově neorganizovaní zaměstnanci se rovněž ohrazovali, že si nepřejí, aby je zastupovala odborová organizace, která u nich očividně žádné zaměstnance nemá, a o pracovních podmínkách v dané společnosti proto vůbec nic neví.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem

Související články

Poskytování prostředků k výkonu odborové činnosti má své hranice
Dostali jste oznámení o nové covidové odborové organizaci?
Srovnání právní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod, 1. část
Zákon o registru smluv a jeho dopad na kolektivní vyjednávání
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře
Novela občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích
Srovnání právní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod, 2. část
Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Ochrana oznamovatelů: vývoj a výhled
Nařízené testování zaměstnanců z pohledu GDPR
Personální marketing - využití marketingových principů v personalistice
Stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty podruhé
Sledování zaměstnanců a právo na ochranu soukromí
Zpracování fotografií zaměstnanců v souladu s GDPR
Klíč pro úspěšnou implementaci personálního informačního systému
Změny zákona o pedagogických pracovnících
Přeshraniční předávání osobních údajů zaměstnanců
Motivovat znamená získávat důvěru

Související otázky a odpovědi

Povinnosti odborové organizace vůči zaměstnavateli
Dvě odborové organizace
Přejmenování společnosti
Pracovní smlouvy uzavřené na různou dobu u jednoho zaměstnavatele
Zaměstnanecké benefity od 1. 1. 2024
Jmenování na dobu určitou
Zaměstnanecké výhody – stravování
Krácení stravenkového paušálu při pracovní cestě
Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škody způsobené zaměstnavateli
Nákup drobného občerstvení - zdanění
Věcné dary zaměstnancům poskytované z FKSP z prostředků obce
Práce na dohodu o provedení práce a zaměstnanecké benefity
Mimořádná odměna k dohodě o provedení činnosti
Uchovávání dokumentů - archivační lhůty
Archivace HR dokladů
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Výběrové řízení kvůli zaměstnání zaměstnankyně na mateřské dovolené
GDPR
Dodatek k pracovní smlouvě – informační povinnost

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
55/2008 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací

Související komentovaná judikatura

Založení odborové organizace a ochrana před rozvázáním pracovního poměru
Působení odborové organizace u zaměstnavatele
Podmínky pro působení odborové organizace u zaměstnavatele

Související judikáty

Odklad právní moci
Zaměstnanost
K návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (116/2008 Sb.)