Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání

Vydáno: 19 minut čtení

Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.

Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Mgr.
Vojtěch
Kalina
Pluralitu odborových organizací ve vztahu ke kolektivnímu vyjednávání upravuje § 24 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Pokud jde o zastupování zaměstnanců v ostatních případech, je dnes pluralita upravena v § 286 odst. 5 a 6 zákoníku práce.
Vývoj právní úpravy plurality odborových organizací u zaměstnavatele
Právní úprava koexistence více odborových organizací u jednoho zaměstnavatele prošla v minulosti několika proměnami. Každé řešení přitom mělo své problémy a kritiky.
*
Do roku 1990 právní úprava s pluralitou odborových organizací vůbec nepočítala.
*
V roce 1990 byl přijat zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (dále jen „zákon o pluralitě odborů“), který poprvé pluralitu odborových organizací u zaměstnavatele umožnil.
*
Na začátku roku 2007 vešel v účinnost nový zákoník práce. Ten, podobně jako zákon o pluralitě odborů, zakotvoval pravidlo, podle kterého musel zaměstnavatel v záležitostech týkajících se všech nebo velkého počtu zaměstnanců plnit své povinnosti vůči orgánům všech odborových organizací, které u něj působily. Do nového zákoníku práce bylo dále přejato pravidlo o zastupování odborově neorganizovaných zaměstnanců odborovou organizací s nejvíce členy v pracovním poměru u zaměstnavatele.1)
Nový zákoník práce však přinesl zásadní změnu do úpravy plurality odborových organizací v kontextu kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel sice musel jednat se všemi odborovými organizacemi, které musely vystupovat

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Pracovní posudek
Doručování písemností
Potvrzení o zaměstnání
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem

Související články

Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Odstupné a zdravotní pojištění
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Těhotenství a pracovní poměr
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací o době určité
Postavení členů rad zaměstnanců v českém právním prostředí
Legislativní změny v oblasti nepřetržitého odpočinku
Elektronické podpisy v HR
K opatřením na podporu kolektivního vyjednávání v aktuální novele zákoníku práce

Související otázky a odpovědi

Neplatné rozvázání pracovního poměru a dovolená
Poskytování informací o zaměstnání - ELDP
Vrácení platu kvůli chybně vystavenému platovému výměru
Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Návrat do práce po čerpání rodičovské dovolené
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Dohoda o provedení práce – rozvrh práce
Žádost zaměstnance pracujícího na DPP o zaměstnání v pracovním poměru
Přejmenování společnosti
Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Dohody o provedení práce uzavřené jen pro případ výpomoci a povinnosti zaměstnavatele
Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti
Projednání výpovědí s odborovou organizací
Nárok na dovolenou - ošetřovné a pracovní neschopnost
Příjmy jednatele - plat na základě fce jednatele, DPP a honoráře
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Zaměstnávání na Slovensku českou společností II
Zaměstnání malého rozsahu
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP

Související předpisy

120/1990 Sb. , kterou se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli
2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
262/2006 Sb., zákoník práce