Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání

Vydáno: 19 minut čtení

Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.

Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Mgr.
Vojtěch
Kalina
Pluralitu odborových organizací ve vztahu ke kolektivnímu vyjednávání upravuje § 24 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Pokud jde o zastupování zaměstnanců v ostatních případech, je dnes pluralita upravena v § 286 odst. 5 a 6 zákoníku práce.
Vývoj právní úpravy plurality odborových organizací u zaměstnavatele
Právní úprava koexistence více odborových organizací u jednoho zaměstnavatele prošla v minulosti několika proměnami. Každé řešení přitom mělo své problémy a kritiky.
*
Do roku 1990 právní úprava s pluralitou odborových organizací vůbec nepočítala.
*
V roce 1990 byl přijat zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (dále jen „zákon o pluralitě odborů“), který poprvé pluralitu odborových organizací u zaměstnavatele umožnil.
*
Na začátku roku 2007 vešel v účinnost nový zákoník práce. Ten, podobně jako zákon o pluralitě odborů, zakotvoval pravidlo, podle kterého musel zaměstnavatel v záležitostech týkajících se všech nebo velkého počtu zaměstnanců plnit své povinnosti vůči orgánům všech odborových organizací, které u něj působily. Do nového zákoníku práce bylo dále přejato pravidlo o zastupování odborově neorganizovaných zaměstnanců odborovou organizací s nejvíce členy v pracovním poměru u zaměstnavatele.1)
Nový zákoník práce však přinesl zásadní změnu do úpravy plurality odborových organizací v kontextu kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel sice musel jednat se všemi odborovými organizacemi, které musely vystupovat

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Doba trvání pracovního poměru
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru

Související články

Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Odstupné a zdravotní pojištění
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře
Těhotenství a pracovní poměr
Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Postavení členů rad zaměstnanců v českém právním prostředí
Legislativní změny v oblasti nepřetržitého odpočinku
Dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací o době určité
K opatřením na podporu kolektivního vyjednávání v aktuální novele zákoníku práce
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Dohoda o provedení práce – rozvrh práce
Žádost zaměstnance pracujícího na DPP o zaměstnání v pracovním poměru
Přejmenování společnosti
Neplatné rozvázání pracovního poměru a dovolená
Poskytování informací o zaměstnání - ELDP
Návrat do práce po čerpání rodičovské dovolené
Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Vrácení platu kvůli chybně vystavenému platovému výměru
Úklidové služby
Kompenzace za stažení pracovní nabídky
Exekuce/odstupné
Přečerpaná dovolená a odvod zdravotního pojištění
Životní připojištění
Odměna z dohody o provedení práce
Odstupné
Výpovědní doba/nárok na dovolenou
Nepřítomnost v zaměstnání pro údajné zadržení

Související předpisy

120/1990 Sb. , kterou se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli
2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
262/2006 Sb., zákoník práce