Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání

Vydáno: 19 minut čtení

Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.

Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Mgr.
Vojtěch
Kalina
Pluralitu odborových organizací ve vztahu ke kolektivnímu vyjednávání upravuje § 24 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Pokud jde o zastupování zaměstnanců v ostatních případech, je dnes pluralita upravena v § 286 odst. 5 a 6 zákoníku práce.
Vývoj právní úpravy plurality odborových organizací u zaměstnavatele
Právní úprava koexistence více odborových organizací u jednoho zaměstnavatele prošla v minulosti několika proměnami. Každé řešení přitom mělo své problémy a kritiky.
*
Do roku 1990 právní úprava s pluralitou odborových organizací vůbec nepočítala.
*
V roce 1990 byl přijat zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (dále jen „zákon o pluralitě odborů“), který poprvé pluralitu odborových organizací u zaměstnavatele umožnil.
*
Na začátku roku 2007 vešel v účinnost nový zákoník práce. Ten, podobně jako zákon o pluralitě odborů, zakotvoval pravidlo, podle kterého musel zaměstnavatel v záležitostech týkajících se všech nebo velkého počtu zaměstnanců plnit své povinnosti vůči orgánům všech odborových organizací, které u něj působily. Do nového zákoníku práce bylo dále přejato pravidlo o zastupování odborově neorganizovaných zaměstnanců odborovou organizací s nejvíce členy v pracovním poměru u zaměstnavatele.1)
Nový zákoník práce však přinesl zásadní změnu do úpravy plurality odborových organizací v kontextu kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel sice musel jednat se všemi odborovými organizacemi, které musely vystupovat

Související dokumenty

Související předpisy

120/1990 Sb. , kterou se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli
2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
262/2006 Sb. zákoník práce

Související články

Přechod práv ve zdravotním pojištění
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Odstupné a zdravotní pojištění
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Těhotenství a pracovní poměr
Dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací o době určité
Postavení členů rad zaměstnanců v českém právním prostředí
Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči odborové organizaci
Podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele

Související pracovní situace

Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Pracovní posudek
Potvrzení o zaměstnání
Doručování písemností
Převedení na jinou práci
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Odvolání
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby

Související otázky a odpovědi

Návrat do práce po čerpání rodičovské dovolené
Neplatné rozvázání pracovního poměru a dovolená
Poskytování informací o zaměstnání - ELDP
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Žádost zaměstnance pracujícího na DPP o zaměstnání v pracovním poměru
Přejmenování společnosti
Dohoda o provedení práce – rozvrh práce
Souběh hlavního pracovního poměru a DPP u stejného zaměstnavatele
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Nová oznamovací povinnost vůči OSSZ
Vyrovnávací období zaměstnance
Sleva na sociálním pojištění - lékař jako odpracovaná doba
Zástupce statutárního orgánu v příspěvkové organizaci
Kombinace překážek na straně zaměstnavatele
Výpočet pravděpodobného výdělku pro odstupné a odchodné při skončení pracovního poměru
Sjednání více pracovních poměrů
Výpověď daná zaměstnavatelem
Propuštění zaměstnance
Alkohol na pracovišti
Prodloužení smlouvy na dobu určitou