Právní úprava rozlišuje mezi zákonným a smluvním zastoupením. Že právnickou osobu jako zaměstnavatele může podle zákona zastupovat její zaměstnanec, o tom není sporu a v praxi se tak běžně děje. Může být ale zaměstnavatel takto zastoupen svým zaměstnancem i na základě dohody o plné moci, a to třeba vůči ostatním zaměstnancům?
Právní věta
Zákon nezakazuje, aby se zaměstnavatel nechal ve smyslu ustanovení § 441 odst. 1 občanského zákoníku zastoupit zaměstnancem jako zmocněncem na základě dohody o plné moci (nejde-li o případ střetu se zájmy zastoupeného uvedený v ustanovení § 437 odst. 1 téhož právního předpisu). Zaměstnanec tedy může vedle zákonného zastoupení podle ustanovení § 166 odst. 1 občanského zákoníku svého zaměstnavatele, který je právnickou osobou, v ujednaném rozsahu (uvedeném v plné moci) zastupovat též jako zmocněnec, ujedná-li si to s ním zaměstnavatel.
Protože zákon nevylučuje ani to, aby zaměstnanec na základě dohody o plné moci za zaměstnavatele právně jednal vůči jiným zaměstnancům, může zaměstnanec právně jednat za zaměstnavatele, který je právnickou osobou s kolektivním statutárním orgánem a který upravil způsob zastupování zaměstnanci vnitřním předpisem, vůči jiným jeho zaměstnancům též jako zmocněnec ve smyslu ustanovení § 441 odst. 1 občanského zákoníku na základě dohody o plné moci.
(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2972/2018)
Předmět sporu
- Platnost rozvázání pracovního poměru jeho zrušením ve zkušební době.
- Vyřešení právní otázky, zda může zaměstnanec právně jednat za zaměstnavatele, který je právnickou osobou s kolektivním statutárním orgánem a který upravil způsob zastupování zaměstnanci vnitřním předpisem, vůči jiným jeho zaměstnancům jako zmocněnec na základě dohody o plné moci.