JUDr. Petr Bukovjan

Rozumíme správně znění § 10 zákona č. 324/2025 Sb., který ve zkratce říká, že při souběhu rizikových prací v rámci jednoho měsíce má přednost povinnost zaplatit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří před zaplacením vyššího odvodu pojistného na sociální zabezpečení? Povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří vzniká až v momentě, kdy si o něj zaměstnanec požádá? Někteří naši zaměstnanci pracují jak v rizikovém zaměstnání, tak s riziky, pro které by jim mohl vzniknout nárok na povinný příspěvek. Do doby, než zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek, ale pracuje v rizikovém zaměstnání, do té doby podle nás nevzniká povinnost zaměstnavatele a za zaměstnance budeme odvádět vyšší pojistné. Postupujeme v souladu s platnou legislativou?

Od 1. 1. 2026 máme v platnosti nové nařízení vlády, které stanovuje povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech. V § 7 písm. b) je řečeno, že zdravotní pojišťovně má být odeslán záznam o pracovním úrazu do 15 pracovních dní. Ovšem zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 45 odst. 4 říká, že kopie záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc mají být zdravotní pojišťovně zaslané nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Kterou lhůtou/dobou se máme tedy řídit? Nebo si máme vždy spočítat, která uplyne dříve a té se držet? 

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný od 14. 6. 2025 a nemoc stále trvá. K 31. 12. 2025 bylo jeho pracovní místo zrušeno z důvodu změny organizační struktury. Zaměstnanci byla nabídnuta jiná práce na kratší úvazek, zaměstnanec ale tuto práci nepřijal. Zaměstnanec má 142 hodin nevyčerpané dovolené z roku 2025. Když zaměstnanec ukončí svou pracovní neschopnost dne 17. 3. 2026, zaměstnavatel mu následující den 18. 3. 2026 doručí výpověď z organizačních důvodů. Zaměstnanec tedy bude po dobu 2 měsíců na překážce na straně zaměstnavatele. Může mu zaměstnavatel nařídit čerpání dovolené v rozsahu 142 hodin? Z jakého průměrného výdělku pak budeme počítat odstupné? 

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je výjimečný způsob, jak se se zaměstnancem rozloučit. Důvodem takového postupu může být za určitých okolností i to, že zaměstnanec útočí na majetek zaměstnavatele, případně jedná v rozporu s jeho oprávněnými zájmy.

Jak nastavit pracovní doby u zaměstnanců ve dvousměnném provozu? V pracovní smlouvě mají zaměstnanci uvedeno: Týdenní pracovní doba činí 38,75 hod týdně ve dvousměnném pracovním režimu s rozvržením do pětidenního pracovního týdne. Přestávka na jídlo a oddech trvá 30 minut a nezapočítává se do pracovní doby. V interním předpise máme stanoveny směny: ranní: 06:00–14:30 odpolední: 14:00–22:00 Prosím o zodpovězení těchto dotazů: Je nastavení směn v souladu s týdenní pracovní dobou 38,75 hod.? Jak správně počítat měsíční fond pracovní doby? Má se vycházet z 7,75 hod × počet pracovních dnů, nebo z konkrétního rozvrhu směn? Zaměstnanci se pravidelně střídají (týden ranní / týden odpolední). Jaký dopad by mělo, pokud by bylo toto pravidelné střídání porušeno a zaměstnanec by např. odpracoval tři týdny ranních směn? Jak se v tomto režimu správně stanovuje dovolená? Počítá se dle denní délky směny 7,75 hod, nebo jinak? Existují v tomto nastavení ještě nějaká právní úskalí, která bychom si měli pohlídat? Například v oblasti nepřetržitého odpočinku, návaznosti směn, průměrné pracovní doby či nerovnoměrného rozvržení pracovní doby? 

Začátkem roku 2026 došlo k důležitým změnám ve školském zákoně , které se týkají škol a školských zařízení zřízených „veřejnými“ zřizovateli – typicky obcemi nebo kraji. Nově je povinné vyhlášení konkursu na vedoucí pracovní místo ředitele školských poradenských zařízení v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím tzv. šestiletého období. Zjednodušil se proces spojený s vyhlášením konkursu na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení ve stejném časovém rámci a s odvoláním dosavadního ředitele. A využít lze nový důvod jmenování ředitele školy bez vyhlášeného konkursního řízení.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Začátek kalendářního roku je spojen s řadou legislativních změn. Ani rok 2026 není výjimkou. Jednu z takových změn přinesl s účinností od 1. 1. 2026 zákon č. 324/2025 Sb. , o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří). Na jeho základě musí zaměstnavatelé za určitých podmínek poskytovat některým svým zaměstnancům příslušné plnění. Účelem následujících řádků je nejen vysvětlit základní principy nové právní úpravy, ale upozornit též na vybrané problémy, které při její aplikaci vznikají. A není divu, protože je to právní úprava dle mého názoru nepovedená.

Novela prováděcí vyhlášky upravující mj. pracovnělékařské služby přinesla od roku 2026 významné změny. Ty se týkají jednak organizace a provádění pracovnělékařských služeb v krizových situacích (např. nouzové stavy či epidemiologická opatření), jednak pracovnělékařských prohlídek (především tzv. nepravé vstupní a mimořádné) a s nimi souvisejících záležitostí, jako je žádost o její provedení nebo lékařský posudek. Přestože novela obsahuje bezpochyby i pozitvní věci, vyvolává bohužel také řadu otázek a potenciálních problémů v aplikační praxi. 

Máme jako zaměstnavatel povinnost od 1. 6. 2025 kvůli flexinovele pracovních smluv stávajících zaměstnanců sepsat dodatek ke smlouvě, kde rušíme povinnost o mlčenlivosti ke mzdě a také dodatek, že vypouštíme 2 měsíce výpovědní lhůty dle paragrafu 51 ZP, nebo se tato informace automaticky flexinovelou ruší?

Pokud ve výpovědi zaměstnavatel slovně popíše, proč došlo k výpovědi z PP, má povinnost uvádět také konkrétní § ZP? A byl-li odvolán vedoucí zaměstnanec (bez zrušení místa), ale nevybral si nabízené místo, bude i bez nároku na odstupné vhodné použití § 52 písm. c) ve výpovědi, nebo stačí popsat situaci a uvést, že dochází k výpovědi dl ZP? 

Potřebovala bych poradit ohledně zůstatku dovolené při změně funkce místostarosty. Pan místostarosta vykonával funkci uvolněného do dne 9. 11. 2025, dne 10. 11. 2025 se jeho funkce změnila na neuvolněného z důvodu zvolení do poslanecké sněmovny. Za měsíc 12/2025 mu byla dovolená pokrácena, ale stále mu zůstává 72h nevyčerpané dovolené a my se snažíme dohledat zda tato dovolená propadá skrz novou funkci, nebo ji musíme převést i na stávající neuvolněnou funkci a případného nezvolení v příštím roce tuto dovolenou proplatit.

Zaměstnanec se dostavil na pracoviště 1,5 hodiny po začátku jemu přidělené směny a jevil známky ovlivnění alkoholem. Na základě toho byla provedena orientační dechová zkouška se kterou zaměstnanec souhlasil. Výsledek zkoušky byl pozitivní a tento zaměstnanec rovněž výsledek zkoušky potvrdil svým podpisem. Toto porušení bylo posouzeno jako závažné porušení pracovních povinností, které může být důvodem k rozvázání pracovního poměru dle § 52 písm. g)., zákoníku práce. Výpovědní doba 1 měsíc. Jednalo se v tomto případě spíše o hrubé porušení § 52 písm. h) zákoníku práce, okamžité zrušení pracovního poměru? Zaměstnanec ovšem druhý den po incidentu předložil pracovní neschopnost, která byla vystavena zpětně ode dne, kdy porušil pracovní povinnosti což znamená, že den kdy porušil byl v pracovní neschopnosti. Jak v tomto případě postupovat: můžeme ukončit pracovní poměr?

Od 1. 1. 2026 vstupuje v účinnost novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, která zavádí pro osoby ucházející se o zaměstnání a kteří pocházejí ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy (40 případů na 100 tisíc obyvatel), aby se podrobili skiagramu hrudníku. Platí tato povinnost opravdu pro všechny uchazeče nebo jen pro nově příchozí uchazeče z inkriminovaných zemí? Z logiky věci by se mělo jednat jen o nově příchozí, ale bod 12 přílohy v části II. takto nezní. Znění je následující: „12. Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce. Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku“. Informaci o tom, které země mají vyšší výskyt TBC, máme čerpat z kterého zdroje?

Jsme škola a některou výuku i některé jiné činnosti (např. vrátní) pokrýváme zaměstnanci pracujícími v rámci DPP nebo DPČ. Při rozvržení pracovní doby jim do rozvržení pracovní doby uvádíme mimo konkrétních údajů o pracovní době (den v týdnu, směna od–do) na závěr také to, že pracovní doba ale není rozvržena na: • období školních prázdnin stanovených podle § 4 vyhlášky MŠMT č. 16/2005 Sb. v platném znění o organizaci školního roku a • na dny, kdy bude vyhlášeno ředitelské volno a • na dny, na které připadne státní svátek. V tyto dny totiž skutečně nepotřebujeme, aby pracovali, v tyto dny pro ně práce prostě žádná není. Je to tedy tak v pořádku? Slýchávám totiž názory, že např. svátek nelze z pracovní doby vyloučit. 

Zaměstnankyně odešla v roce 2023 na mateřskou dovolenou, na kterou ji hned navazovala rodičovská dovolená. Pracovala na pozici hlavní účetní a měla pod svým vedením několik účetních na účetním oddělení. Její místo bylo obsazeno novým zaměstnancem, jehož smlouva má trvání na dobu neurčitou. V roce 2026 dítě dovrší 3 let věku a měla by se vrátit zpět do práce. Jak je to s jejím pracovním místem – pokud se nevrací po mateřské nebo do 2 let věku dítěte, nepřísluší ji již „stejná židle“, ale jiné místo tomu adekvátní? V čem se posuzuje adekvátní místo - pozicí, tj. nová pozice by měla být taky vedoucí, nebo finančně? Může dostat výpověď z nadbytečnosti, protože není předpoklad, že se jako účetní uplatní na jiném oddělení? 

Aby vznikl mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovní poměr, musí být mezi nimi ujednáno mj. místo výkonu práce. Jak se výkladově popasovat se situací, kdy je v pracovní smlouvě uvedeno jiné místo výkonu práce, než na kterém zaměstnanec od počátku fakticky koná (a chtěl konat) práci?

Způsob a důvod skončení pracovněprávního vztahu může mít vliv na vznik nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti nebo její výši. Od roku 2026 se tato vazba v jednom případě změní, účinnosti totiž nabyde zásadní změna zákona o zaměstnanosti , která ovlivní přístup zaměstnanců a zaměstnavatelů k rozvázání pracovněprávního vztahu. Novela odstraní penalizaci uchazečů o zaměstnání, kteří bez vážného důvodu ukončili svůj pracovněprávní vztah sami nebo dohodou se zaměstnavatelem.

Mám pracovnici, která pro organizaci pracuje jako sociální pracovník na celý úvazek. V pracovní smlouvě má uvedený výkon práce Chomutov, pracovní náplň má pro výkon práce sociálního pracovníka v denním stacionáři. Od ledna 2026 bude tato pracovnice vykonávat práci jako sociální pracovník na úvazek 0,5 ještě pro jinou službu v rámci organizaci, ve svém stávajícím stacionáři zůstane na 0,5 úvazku. Je třeba ji připravit změnu pracovní smlouvy? Určitě jí bude připravená nová (další ) pracovní náplň, která se bude týkat nové pozice, budou jí připraveny dva platové výměry, protože každá služba má jinak stanovené příplatky za prostředí, ale s pracovní smlouvou si nejsem jistá, dle mého názoru není třeba.

Jak je to s převodem dovolené do následujícího kalendářního roku? Je třeba vždy mít písemnou žádost a případně, kdy je třeba ji mít písemně zdůvodněnou a jaké tyto důvody musejí být, aby převodu bylo možné vyhovět? A jak by to bylo, kdyby k převodu byla předkládána žádost na převod dovolené z roku 2024 a roku 2025 do roku 2026, nejednalo se jen o tu, která vznikla v roce, kdy je o převod žádáno.