JUDr. Petr Bukovjan

Aby vznikl mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovní poměr, musí být mezi nimi ujednáno mj. místo výkonu práce. Jak se výkladově popasovat se situací, kdy je v pracovní smlouvě uvedeno jiné místo výkonu práce, než na kterém zaměstnanec od počátku fakticky koná (a chtěl konat) práci?

Způsob a důvod skončení pracovněprávního vztahu může mít vliv na vznik nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti nebo její výši. Od roku 2026 se tato vazba v jednom případě změní, účinnosti totiž nabyde zásadní změna zákona o zaměstnanosti , která ovlivní přístup zaměstnanců a zaměstnavatelů k rozvázání pracovněprávního vztahu. Novela odstraní penalizaci uchazečů o zaměstnání, kteří bez vážného důvodu ukončili svůj pracovněprávní vztah sami nebo dohodou se zaměstnavatelem.

Mám pracovnici, která pro organizaci pracuje jako sociální pracovník na celý úvazek. V pracovní smlouvě má uvedený výkon práce Chomutov, pracovní náplň má pro výkon práce sociálního pracovníka v denním stacionáři. Od ledna 2026 bude tato pracovnice vykonávat práci jako sociální pracovník na úvazek 0,5 ještě pro jinou službu v rámci organizaci, ve svém stávajícím stacionáři zůstane na 0,5 úvazku. Je třeba ji připravit změnu pracovní smlouvy? Určitě jí bude připravená nová (další ) pracovní náplň, která se bude týkat nové pozice, budou jí připraveny dva platové výměry, protože každá služba má jinak stanovené příplatky za prostředí, ale s pracovní smlouvou si nejsem jistá, dle mého názoru není třeba.

Jak je to s převodem dovolené do následujícího kalendářního roku? Je třeba vždy mít písemnou žádost a případně, kdy je třeba ji mít písemně zdůvodněnou a jaké tyto důvody musejí být, aby převodu bylo možné vyhovět? A jak by to bylo, kdyby k převodu byla předkládána žádost na převod dovolené z roku 2024 a roku 2025 do roku 2026, nejednalo se jen o tu, která vznikla v roce, kdy je o převod žádáno. 

Zaměstnanec převzal na pracovišti zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne 24. 10. 2025 (uvedl i hodinu převzetí). Následně odešel ze zaměstnání s vysvětlením, že jde k lékaři (údajně se před několika dny zranil v práci, ale nikoho neinformoval, záznam o úrazu neexistuje). K dnešnímu dni/hodině převzetí pracovní neschopnost nemá. Očekáváme, že si ji ale zajistí, a to pravděpodobně i zpětně (23. 10. 2025 se do práce také nedostavil, vysvětlení nepodal). Jak máme nyní postupovat? Musíme dodržet 14 dní poskytování náhrady mzdy (bude-li mít DPN) a pracovní poměr bude tedy trvat dalších 14 dní, i přesto, že máme podepsané zrušení? Nebo nemusíme brát na zpětně vystavenou DPN zřetel a pracovní poměr skončí dnem převzetí 24. 10. 2025?

Od 1. 10. 2025 platí další významná novela zákona o zaměstnanosti . Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizího státního příslušníka, musí v té souvislosti splnit mj. informační povinnost vůči místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Začátkem října 2025 se novelou změnil nejzazší okamžik, kdy tak zaměstnavatel musí učinit, jinak se vystavuje riziku sankce za nehlášenou práci.

Oblast pracovnělékařských služeb se v poslední době neustále mění. Někdy bohužel i opakovaně v jedné a téže věci. Aktuálně je třeba věnovat pozornost nastavení programů podpory zdraví a revizi pravidel pro vstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. dohodářů).

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě na dobu určitou. V rámci tzv. výstupního kolečka zaměstnanec neodevzdal všechny poskytnuté předměty, tedy nebyl vyrovnán majetkový vztah. Z tohoto důvodu jsem nepodepsala formulář vyrovnání majetkových vztahů se zaměstnavatelem. K dosažení účelu vyrovnání majetkových vztahů jsem navrhla, aby do doby vrácení zapůjčených předmětů nebyly vydány dokumenty související s ukončením pracovněprávního vztahu (zápočtový list apod.). Je tento postup správný? Pokud by tomu tak nebylo, můžete mi poradit, jaký postup by byl správný?

Důležitých změn doznala v poslední době i právní úprava překážek v práci. Ať už jde o překážku v práci na straně zaměstnance ve vazbě na poskytování dlouhodobé péče, nebo o jiné důležité osobní překážky v práci na jeho straně dle prováděcího nařízení vlády, zejména pak co do práva zaměstnance na pracovní volno v souvislosti s uzavřením manželství (partnerství), úmrtím blízké osoby a vyhledáním nového zaměstnání.

Dobrý den, můj dotaz spočítá v zodpovězení dotazu na následující situace. Zaměstnavatel potřebuje snížit úvazek zaměstnance původní rozsah činnosti odpadl. Pokud zaměstnanec souhlasí následuje změna pracovní smlouvy, sjednání nového úvazku, zkrácení platu - nový platový výměr na nižší rozsah a případná úprava pracovní náplně, úprava v návaznosti na snížený úvazek. Nicméně jak je to v situaci, když s tím zaměstnanec nesouhlasí? Jde dán výpovědní důvod? Na základě jakého ustanovení? Je třeba hradit odstupné? Děkuji

Jako zaměstnavatel máme nastavenu pružnou pracovní dobu, přičemž základní pracovní doba, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti je po - pá od 8 hod. a v po a st do 16:30 hod., v út, čt a pá do 14 hod. Pružná (volitelná) pracovní doba je po - pá 6 - 8 hod. a po a st 16:30 - 20 hod. a v út, čt a pá 14 - 20 hod. Může zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci přesčas i v rámci pružné pracovní doby, nebo jej lze čerpat pouze v rámci základní pracovní doby?

Zaměstnankyně byla v obdoví 2. 1. až 30. 9. 2025 na neschopence, zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené, zaměstnankyně má 40 hod/týdně pracovní dobu. Zaměstnankyně 1. 10. nastoupila do práce. Jaký je její nárok na dovolenou?

Zaměstnanec odpracoval 10 hodin ve svátek 5. 7. 2025, tento den není jeho pracovním dnem. Pracovní dobu má pravidelnou po-pá 7,5 hodiny denně. Jak správně postupovat, když si chce za tuto dobu vybrat náhradní volno? Co všechno mu zaplatíme 5. 7. 2025 a jak si vykáže čerpání náhradního volna, co mu zaplatíme za dobu čerpání náhradního volna? Náhradní volno za práci přesčas řešíme tak, že za dobu přesčasové práce mu zaplatíme jenom víkendový, případně noční příplatek a mzdu mu platíme v době, kdy čerpá náhradní volno. Čerpání běžného náhradního volna tedy v podkladech pro mzdu neuvádí, eviduje pouze v evidenci odpracované doby. Příplatek za práci přesčas nedostane. Jak postupovat, pokud se jednalo o práci ve svátek?

Dne 1. 10. 2025 nabude účinnosti další významná novela zákona o zaměstnanosti (ZoZ), která je důležitá pro zaměstnávání cizinců. Pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizího státního příslušníka, musí v té souvislosti splnit mj. informační povinnost vůči místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Začátkem října 2025 se novelou mění nejzazší okamžik, kdy tak zaměstnavatel musí učinit, jinak se vystavuje riziku sankce za umožnění výkonu nehlášené práce.

V ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), počítá právní úprava pro účely kolektivního vyjednávání o uzavření kolektivní smlouvy s tím, že působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, hraje roli též skutečnost, jakým disponuje odborová organizace počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru (její reprezentativnost). Jakým způsobem se reprezentativnost jednotlivých odborových organizací při jejich pluralitě u zaměstnavatele prokazuje a jaký den je v kontextu porovnávání reprezentativnosti odborových organizací rozhodující?

Výkladová stanoviska AKV (XXXVI.) JUDr. Jan Vácha Ph.D. JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 2.PRODLOUŽENÍ ZKUŠEBNÍ DOBY a neplacené volno * Dle ustanovení § 35 odst. 4 druhá...

Za práci konanou v pracovním poměru přísluší zaměstnanci buď mzda, nebo plat. Mezi těmito systémy odměňování činí přitom právní úprava rozdíly, a to mj. též co do kompenzace za práci přesčas.

Působení odborové organizace u zaměstnavatele je dle ustanovení § 286 odst. 3 ZP a soudní judikatury podmíněno tím, že odborová organizace je k tomu oprávněna podle stanov, alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru a splnění těchto dvou skutečností zaměstnavateli oznámí a prokáže. Jestliže k prokázání ve výše uvedeném smyslu ze strany odborové organizace nedojde (zaměstnavatel ho často ani nevyžaduje a vychází z toho, že odborová organizace u něj působí), a mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem je uzavřena kolektivní smlouva, je tato smlouva vůbec platná? Nebo je absolutně neplatná, relativně neplatná, či jde o nicotné právní jednání, které nevyvolává žádné právní účinky?

Podle ustanovení § 34 odst. 3 ZP platí, že nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je přitom dle následujícího odstavce téhož ustanovení možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Kolegiu byl k posouzení předložen následující případ: Zaměstnanec ve sjednaný den do práce bez omluvy nenastoupí, teprve od následujícího dne je uznán ošetřujícím lékařem za dočasně práce neschopného a zaměstnavatel je o tom zpraven. Má zaměstnavatel právo od pracovní smlouvy odstoupit? Pokud ano, může tak učinit po celou dobu překážky v práci na straně zaměstnance, nebo „nástupem do práce“ ve smyslu předmětného ustanovení je třeba rozumět i skutečnost, že na straně zaměstnance nastala překážka v práci, o které se zaměstnavatel dozvěděl?

V praxi se může stát, že mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem jeden pracovněprávní vztah vznikne a další na něho bezprostředně naváže. To má pak vliv na to, jak správně posoudit právo zaměstnance na dovolenou za příslušný kalendářní rok. Po novele s účinností od 1. 6. 2025 došlo ke změně ustanovení § 216 odst. 1 ZP a spojení „pracovní poměr“ bylo nahrazeno obecným označením „základní pracovněprávní vztah“. Nová právní úprava dopadá tedy i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a stejně tak se vztahuje i na případy, kdy na sebe mezi stejnými smluvními stranami bezprostředně navazují jakékoliv pracovněprávní vztahy.