JUDr. Petr Bukovjan

Zaměstanci policie dali výpověď, končí 31. 12. 2026 a u nás, příspěvkové organizace, uzavřeli novou pracovní smlouvu od 1. 1. 2027. Dosud pracovali 12hodinové směny v nepřetržitém režimu spolu s našimi zaměstnanci ve stejné budově. Nyní ve směnách budou pokračovat, ale již jako naši zaměstnanci. Jeden z nich má 31. 12. 2026 noční směnu, ale stávající zaměstnavatel mu ji chce zaplatit jen do půlnoci 31. 12. 2026. Domníváme se, že mu ji musí zaplatit celou dle § 91 odst. 6 ZP. Je to tak?

Existuje řada úrazů, které se stanou zaměstnancům, ale u nichž není jednoduché posoudit, zda mají povahu pracovního úrazu, zda tedy zaměstnavatel odpovídá za újmu jimi způsobenou a zaměstnanci přísluší z tohoto titulu odpovídající nároky. Odpověď často dává až soudní judikatura.

Prosíme o metodické ujasnění hranice mezi výpovědním důvodem podle § 52 písm. f) ZP (neuspokojivé pracovní výsledky) a § 52 písm. g) ZP (porušování pracovních povinností). V praxi narážíme na problém, jak tyto dva důvody správně odlišit v případech, kdy se v chování zaměstnance prolínají, a rádi bychom předešli chybné klasifikaci ve vytýkacích dopisech. Zajímá nás, jaké jsou hlavní rozlišovací znaky z pohledu aktuální judikatury, a to zejména na následujících obecných příkladech z praxe: Nedodání práce v termínu / nedostatečná kvalita: Pokud zaměstnanec nestíhá termíny nebo odevzdává nekvalitní práci, protože nemá dostatečné schopnosti či kapacitu, chápeme to jako písm. f). Pokud ale úkol nedokončí proto, že svévolně nedodržel závazný pracovní postup nebo vědomě ignoroval přímý pokyn nadřízeného, překlápí se tento skutek automaticky do písm. g)? Nepravdivé vykazování stavu práce: Jak klasifikovat situaci, kdy zaměstnanec vědomě lživě vykáže (např. v interní evidenci či reportu pro nadřízeného), že je zadaný úkol hotový, ačkoliv kontrola prokáže, že práce nebyla vůbec započata? Jde o neuspokojivý pracovní výsledek (§ 52 f), nebo se jedná o porušení povinností (§ 52 g)? Nedodržování vnitřních procesů a zanedbávání dílčích povinností: Zaměstnanec dlouhodobě a přes opakované urgence neplní své dílčí úkoly spojené s chodem agendy (např. nevede předepsanou evidenci, nedodržuje nastavené postupy, nedodává povinné podklady), ačkoliv k tomu byl řádně proškolen a je to součástí jeho běžné práce. Jde v takovém případě spíše o neuspokojivý pracovní výsledek (zaměstnanec například objektivně nezvládá celkový objem práce či vlastní time management), nebo se to již posuzuje jako porušení pracovních povinností (vědomé ignorování daného procesu ze strany zaměstnance)? Kombinace obou důvodů a formulace v dopisech: V praxi v dopisech často vytýkáme obojí najednou, ale je pak složité v jednom textu srozumitelně oddělit lhůtu k nápravě u písm. f) a samotnou výtku u g). U písm. g) navíc narážíme na terminologii ZP – pokud nejde o závažné porušení, a tudíž rovnou o výpověď, musíme to klasifikovat jako „méně závažné“ a případně čekat na další prohřešek. Napsat ale zaměstnanci do oficiálního dokumentu, že jde o méně závažné porušení, se nám příčí, protože to v jeho očích problém bagatelizuje. Musíme v dopise toto sousloví výslovně uvádět, nebo stačí skutek popsat obecně jako porušení povinností a vyhnout se téhle nešťastné „škatulce“?

Zajímá mě výklad pojmu „rozhodné období“ pro účely nabídkové povinnosti. Uvedu na příkladu: Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace organizační složky státu se vzdá funkce k 20. 10. 2026 v souladu s § 73a ZP. Zaměstnavatel, reprezentovaný nadřízeným, předává obdrženou listinu na personální oddělení. Personální oddělení projde volná systemizovaná místa k datu 20. 10. 2026 a samozřejmě zohledňuje již proces rozjednaných nástupů, které jsou ve fázi před podpisem pracovní smlouvy, výběrové řízení proběhlo a teď se řeší administrativa s nástupem do PP od 1. 11. 2026. Tato místa nenabízí, přestože odpovídají zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Ale tam, kde je prozatím pouze vyhlášen inzerát, tato místa do nabídkové povinnosti personální oddělení zařadí. Do 21. 10. 2026 tedy máme připravenu nabídkovou povinnost, nabídka je podepsaná statutárním orgánem. Personální oddělení vyzve dotčeného zaměstnance, aby se dostavil na pracoviště za účelem předání nabídkové povinnosti. Osoba nereaguje na opakované výzvy, přestože má stále funkční pracovní e-mail i mobil. Nabídkovou povinnost tak zaměstnavatel zasílá poštou. Dotčená osoba je stále na překážkách na straně zaměstnavatele, ale nereaguje na telefonáty ani e-maily ze zaměstnání, kdy ji její vedoucí kontaktoval, aby řádně předala stav plnění úkolů. Doručení nabídkové povinnosti nakonec proběhne až fikcí doručením, od této chvíle běží lhůta na vyjádření, kterou stanovil zaměstnavatel na 3 kalendářní dny od doručení v samotném dopise – nabídkové povinnosti. Pokud se za tu dobu, než se zaměstnanec vyjádří, nebo než uplyne bez odpovědi lhůta, rozšíří počet volných míst odpovídajících zdravotnímu stavu a kvalifikaci, je nutné je donabízet, tj. rozšiřovat původní nabídkovou povinnost, protože rozhodné období stále není ukončeno? Zároveň může takto zaměstnanec „vyghostit“ zaměstnavatele a neuposlechnout výzvu k dostavení se na pracoviště? Protože situace se pak opakovala i pro situaci předání výpovědi z důvodu fikce nadbytečnosti. Zaměstnanec neuposlechl výzvu zaměstnavatele a nedostavil se. Jaké má zaměstnavatel možnosti? Přece nebudeme zaměstnanci neposkytujícímu součinnost k vyřízení pracovněprávního vztahu psát vytýkací dopisy, tím si nepomůžeme. Upozorňuji, že po novele zákoníku práce, se tímto stále prodlužuje doba, kdy je zaměstnanec na překážkách a ještě nezačala běžet ani výpovědní lhůta, protože výpověď nebyla doručena a zase leží na poště. 

Pokud zaměstnavatel přijal rozhodnutí o organizační změně v říjnu 2026, s tím, že tato změna (zrušení pracovní pozice) nabývá účinnost od 1. ledna 2027, může pracovní poměr zaměstnance skončit výpovědí nejdříve 31. 12. 2026 aby byla zajištěna příčinná souvislost. To znamená, že výpověď je možné zaměstnanci předat nejdříve 31. 10. 2026, aby byla dodržena příčinná souvislost s organizační změnou. Je možné od tohoto data (31. 10. 2026) ukončit pracovní poměr i dohodou ke kterémukoli dni listopadu či prosince nebo i rovnou k 31. 10. 2026 a této dohodě nemusí předcházet formální předání výpovědi (konkrétní listiny)? Konkrétní situace: byla přijata organizační změna, zaměstnanec byl 31. 10. 2026 o této změně informován a bylo mu sděleno, že mu dnes (31. 10. 2026) bude předána výpověď, ale došlo k dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, že místo výpovědi se shodnou na dohodě o ukončení pracovního poměru, kterou podepíší 31. 10. 2026. V dohodě se mohou dohodnout, že pracovní poměr skončí kdykoli mezi 30. 10. a 31. 12. 2026. Uvažujeme správně?

Dostali jsme výpověď podle § 52 písm. a) zákoníku práce. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře, kterou nám dal předseda předsavenstva dne 8. 7. 2026 a my jako zaměstnanci ji přijali dne 13. 7. 2026 a ukončili pracovní poměr dne 13. 9. 2026. Bývalý předseda představenstva odsoupil z funkce dne 27. 7. 2026. Nový předseda představenstva rozhodl, že nám zatím vyplatí částečnou mzdu bez odstupného a to splnil, dostali jsme částečnou mzdu bez odstupného dne 12. 10. 2026 s tím, že nový předseda představenstva chce napadnout výpověď z organizačních důvodů podepsanou původním předsedou představenstva. Mzdy byly poslané řádně k odsouhlasení včetně odstupného nové dozorčí radě, ale člen dozorčí rady mi napsal emailem: „pošli mi prosím ty mzdy za září zvlášť a to odstupné zvlášť. Tu mzdu pošlu normálně hned a to odstupné musím poslat přes ty právníky, ať si to vyřeší a dají pokyn k platbě.“ Máme obrátit na inspektorát práce, protože jsme nedostali odstupné a nedostali jsme do dnešního dne žádné vyjádření, ani k ukončení PP, ani vyjádření, proč nám nechtějí vyplatit odstupné, nebo je máme vyzvat k proplacení odstupného datovou schránkou, nebo vše předat právníkovi, který nám to bude vyřizovat?

Došlo k ukončení PP podle § 52 písm. a) – máme dostat odstupné ve výplatním termínu, ale zaměstnavatel nám chce dát dohodu o splátkách odstupného po třech splátkách, je to možné ze strany zaměstnavatele? Obáváme se, abychom o odstupné nepřišli.

Naše zaměstnankyně má uznaný pracovní úraz od 9. 1. 2025. Oznámila nám, že nemocenská nadále trvá, ale 3. 9. 2026 jí skončila podpůrčí doba a přestanou se jí vyplácet nemocenské dávky. Zaměstnavatel jí pravidelně do 3. 9. 2026 vypočítával ušlý výdělek, který si nárokuje u Kooperativy. Zaměstnankyně byla prý informována na Úřadu práce, že nyní jí bude proplácet nějaký příjem zaměstnavatel. O invalidní důchod si požádala 3. 9. 2026, po ukončení podpůrčí doby. Vyjádření o přiznání invalidního důchodu zaměstnankyně zatím nemá. Má zaměstnavatel stále povinnost, i po ukončení podpůrčí doby ze strany ČSSZ, vyplácet ušlý výdělek zaměstnanci a bude Kooperativa tento ušlý výdělek hradit zaměstnavateli? 

Odměňování zaměstnanců platem má svoje specifika, kterými se odlišuje od systému odměňování mzdou. Ať už jde o zařazení zaměstnance do platové třídy, nebo institut spočívající ve zvláštním způsobu určení platového tarifu. Trochu jiná pravidla platí i ve vztahu k čerpání náhradního volna za práci ve svátek, protože za tuto dobu se plat nekrátí.

Aby mělo odvolání z vedoucího pracovního místa své účinky, musí být zaměstnanci řádně doručeno. Může se tak stát osobním předáním písemnosti na pracovišti zaměstnavatele. Co ale rozumět tímto pracovištěm, pokud k odvolání přistupuje jako oprávněná osoba zřizovatel?

Jaký je správný postup výpočtu mzdy při využití vyrovnávacího období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud je v daném měsíci čerpána dovolená? Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 38 000 Kč. Vyrovnávací období by činilo kalendářní rok. Zaměstnanec si z předcházejících měsíců přenášel v rámci vyrovnávacího období saldo 40 hodin. V měsíci srpnu měl naplánováno pouze 10 směn (110 hodin – z toho 99 hodin čerpal dovolenou a 11 hodin pracoval). Hodinový průměr pro dovolenou u tohoto zaměstnance je 300 Kč, tedy 300 × 99 = za dovolenou mu přísluší 29 700 Kč. Poměrná část mzdy 38 000/110 ×11 vychází na 3 800 Kč. Tedy jeho hrubá mzda vychází pouze na 33 500 Kč. Je tento výpočet správný? Pokud ano, je možné použít i jiný výpočet, aby k tak zásadním rozdílům v příjmu nedocházelo z důvodu kolísavého fondu pracovní doby v jednotlivých měsících?

Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné? 

Zaměstnanec má od začátku roku už 7 dnů neomluvené absence. Z jistých důvodů zatím firma nemá potřebu s ním řešit ukončení pracovního poměru. Za každý den absence má krácenou dovolenou o jeden den, ale navíc se mu o dobu absence snížil počet odpracovaných hodin v roce pro výpočet nároku na dovolenou, takže mu mzdový systém započítal jen 50 týdnů a odečetl dalších 7 hodin. Je to zjevně „podle zákona“, ale ptám se úplně obecně – je to takto v pořádku? Není to dvojí postih z jednoho důvodu, ke kterému by nemělo docházet?

Zaměstnanec ve státní sféře má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná nařízenou práci přesčas a to i v noci. S nadřízeným se dohodl, že si vybere za práci přesčas náhradní volno. Tím mu bude proplacen plat za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky, náleží mu příplatek za práci přesčas, příplatek za práci o víkendu, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu?

Jaký nárok na dovolenou má uvolněný člen OZ, který je dlouhodobě v pracovní neschopnosti? Dochází také ke krácení nároku (35 kalendážních dnů za rok) jako u zaměstnanců?

Právní úprava odměňování zaměstnanců platem s sebou nese opakovaně řadu otázek. Ať už jde o otázky vyplývající z legislativních změn, nebo z každodenní praxe. V článku přinášíme odpovědi na vybrané aktuální otázky, např. nové vymezení náhradních dob pro účely zařazení zaměstnance do platového stupně od 1. 6. 2025 (započitatelná praxe) nebo určení platu vedoucím zaměstnancům a jejich zástupcům, poskytnutí kompenzace za práci přesčas nebo správné nastavení některých příplatků.

Jedním z důvodů, které vedou k prodloužení zkušební doby ze zákona, může být i to, že zaměstnanec nepracoval pro překážky v práci. Platí to jen pro případ, že jde o překážky v práci na jeho straně, nebo dochází k prodloužení zkušební doby též pro překážky v práci na straně zaměstnavatele?

Sjednání pracovního poměru na dobu určitou omezuje právní úprava až na výjimky předepsanými pravidly. Jejich nedodržení může vést k tomu, že se pracovní poměr změní na dobu neurčitou. Jak v této souvislosti nahlížet na to, že by měl takto sjednaný pracovní poměr skončit jiným způsobem (např. právním jednáním zaměstnavatele), a to dokonce až po uplynutí původně vymezené doby jeho trvání?

Jak můžeme ukončit pracovní poměr se zaměstnankyní, která nenastoupila do zaměstnání z rodičovské dovolené po dovršení 3 let věku dítěte? Zaměstnankyně avizovala, že nastoupí po dovršení 3 let věku dítěte. Tohoto věku dítě dovršilo dne 3. 9. 2025. Dne 4. 9. 2025 tedy měla zaměstnankyně nastoupit, avšak nenastoupila. Nikomu o sobě nedala vědět. Zaměstnavatel jí nadále evidoval jako na rodičovské dovolené. V dubnu 2026 však zaměstnavateli došla trpělivost a zaměstnankyni sám kontaktoval. Díku tomu zjistil, že si rodičovskou dovolenou prodloužila ještě o rok, tedy do 4 let věku dítěte. Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen držet zaměstnankyni místo do 3 let věku dítě, což dodržel. Nyní by však chtěl se zaměstnankyní pracovní poměr ukončit. Zaměstnankyně odmítá ukončení pracovního poměru. Do zaměstnání neplánuje nastoupit. Pracovní smlouvu chce mít otevřenou pouze kvůli důchodovému pojištění, byť to k tomu do 4 let věku dítěte není potřeba. Může se v tomto případě aplikovat okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) ZP, přestože je na rodičovské dovolené? Případně podle jakého jiného paragrafu postupovat? Zaměstnavatel zaměstnankyni neposílal žádná upozornění, aby mohl být aplikován § 52 písm. g) zákoníku práce. 

Zaměstnanec měl naplánovanou noční směnu s nástupem 25. 5. 2026 ve 22.00 hod. a koncem 26. 5. 2026 v 6.00 hod.. Z práce odešel o 1,45 hodiny dříve, tedy ve 4,15 hod a následně si nechal vystavit neschopenku od 26. 5. 2026. Má mu být za 1,45 hodiny, o které odešel dříve ze směny, zaplacena náhrada za pracovní neschopnost, když směna fakticky skončila v den, kdy mu byla vystavena neschopenka?