Pozbyde-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě zdravotní způsobilost, je to zapříčiněno pracovním úrazem, onemocněním nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí a v důsledku toho skončí pracovní poměr výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou, vzniká zaměstnanci až na výjimky právo na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Může zaměstnanec počítat s takovým odstupným i pro případ, že s ním ze stejného důvodu rozváže zaměstnavatel pracovní poměr zrušením ve zkušební době?
Právní věta
Zda vznikne, nebo nevznikne zaměstnanci právo na odstupné, záleží na způsobu skončení pracovního poměru. Zrušením pracovního poměru ve zkušební době zaměstnanci nárok na odstupné ze zákona bez dalšího nevzniká, neboť tento způsob skončení pracovního poměru není uveden jako důvod vzniku nároku na odstupné.
Ochrana zaměstnance v situaci, kdy je se zaměstnancem účelově zrušen ze strany zaměstnavatele pracovní poměr ve zkušební době jen a pouze z důvodu zdravotního stavu zaměstnance, je poskytnuta prostřednictvím institutu zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích, jehož porušení je důvodem vyslovení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Zaměstnanec má tedy i v této situaci účinný nástroj k ochraně svých zájmů. Prostřednictvím něho též může dosáhnout na nároky podle ustanovení § 67 odst. 2 zákoníku práce, a přímé ochrany prostřednictvím „násilné“ interpretace uvedeného ustanovení tak není třeba.
(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 504/2021)
Předmět sporu
- Vyřešení právní otázky, zda zaměstnanci, se kterým byl ze strany zaměstnavatele zrušen pracovní poměr ve zkušební době z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci v důsledku pracovního úrazu, náleží odstupné podle ustanovení