Po smrti zaměstnance se, ostatně jako u všech fyzických osob, rozbíhá řízení o pozůstalosti, s čímž se pojí určité, leckdy velmi dlouhé časové období, během kterého je třeba vypořádat peněžitá práva, na která měl zůstavitel ke dni smrti nárok. Lze však některá z těchto práv po smrti zaměstnance vypořádat i jinou cestou „mimo“ řízení o pozůstalosti?
Jak vyplývá z dikce zákonného ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), závislá práce je vykonávána zaměstnancem osobně, zaměstnanec se při jejím výkonu nemůže nechat zastoupit a není možné výkon této činnosti převést na jinou osobu. Nelze tedy výkon závislé práce převést na někoho jiného ani v případě, kdy je naplněn jeden z důvodů skončení základního pracovněprávního vztahu, kterým je smrt1) zaměstnance. Základní pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr i vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti), tak smrtí zaměstnance zaniká. Vyvstávají otázky, co se po smrti děje s jeho peněžitými, resp. mzdovými a platovými právy a jaká práva do uvedené kategorie spadají.
V článku se zaměříme na úpravu peněžitých práv po smrti zaměstnance a přechodu jeho mzdových a platových práv. Zejména pak zanalyzujeme současnou právní úpravu a zamyslíme se nad návrhy de lege ferenda např. s ohledem na změnu ve vnímání pojmu rodina.
Stručný vhled do problematiky
Obecně po smrti fyzické osoby příslušný soud pověří notáře jako soudního komisaře řízením o pozůstalosti, resp. peněžitá práva zůstavitele jsou následně projednána v řízení o pozůstalosti. Jak již bylo předestřeno, pracovní poměr smrtí zaměstnance zaniká, což ovšem neplatí pro peněžitá práva zaměstnance.
Dle ustanovení § 328 odst. 1 zákoníku práce2) do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku3) přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti a nestávají se předmětem dědictví a řízení o pozůstalosti. Předmětem dědictví a řízení o pozůstalosti se naopak stávají, není-li těchto osob, resp. pokud uvedené osoby nesplňují podmínku společné domácnosti, popř. v části přesahující trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Tímto přechodem mzdových a platových práv na oprávněné (obmyšlené) osoby je zachována alimentační funkce odměny za vykonanou práci,