Leden 2021 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 381/2020 Sb.
Při konstrukci průměrné mzdy pro příští rok se vychází z údajů roku 2019. Průměrná mzda pro rok 2021 se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 a přepočítacího koeficientu stanoveného na základě statistických údajů (tj. nárůstu průměrných mezd za dané období).
Dne 27. listopadu 2020 bylo ve Sbírce zákonů pod č. 436/2020 publikováno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Od 1. ledna 2021 činí částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 3 500 Kč.
Průměrná mzda pro rok 2021
Průměrná mzda pro účely sociálního zabezpečení, tak jak je stanovena v § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je jedním ze základních institutů v oblasti sociálního pojištění. Odvíjí se od ní např. redukční hranice pro výpočet důchodu, výpočet minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ) nebo se používá pro stanovení rozhodné částky pro vznik účasti na nemocenském pojištění. Tato průměrná mzda není shodná s průměrnou mzdou vyhlašovanou Českým statistickým úřadem (průměrná mzda dle ČSÚ je podíl mzdových prostředků, tj. hrubá mzda za měsíc vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd. připadající na jednoho zaměstnance za měsíc).
Výše směrodatných ukazatelů v sociálním pojištění pro rok 2021
- Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 byl stanoven na 34 766 Kč.
- Přepočítací koeficient pro účely důchodového pojištění činí 1, 0194.
- 34 766 x 1,0194 = výše průměrné mzdy, která v roce 2021 činí 35 441 Kč.
- Maximální vyměřovací základ pro rok 2021 činí 1 701 168 Kč.
Sociální pojištění v roce 2021
Minimální vyměřovací základ pro rok 2021 pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými se odvíjí od průměrné mzdy pro účely sociálního zabezpečení stanovené pro rok 2021. Do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 platí OSVČ zálohy ve výši odpovídající roku 2020, po podání přehledu v roce 2021 pak OSVČ musí platit zálohy v nové výši v závislosti na výši vyměřovacího základu za rok 2020, minimálně však z měsíčního vyměřovacího základu ve výši 8 861 Kč a u OSVČ vykonávající činnost vedlejší z měsíčního vyměřovacího základu ve výši 3 545 Kč.
Minimální záloha pro OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost hlavní se zvýší o 44 Kč z částky 2 544 Kč na 2 588 Kč. Minimální záloha pro OSVČ vykonávající samostatnou činnost vedlejší vzroste o 18 Kč. Záloha se zvedne z částky 1 018 Kč na částku 1 036 Kč.
Zaměstnanci, jejichž sjednaný nebo zúčtovaný měsíční příjem nedosáhne částky 3 500 Kč, nebudou účastni nemocenského, a tím ani důchodového pojištění. Od 1. ledna 2021 dojde ke zvýšení průměrné mzdy alespoň na 35 000 Kč, a proto dojde k navýšení rozhodné částky zakládající účast na nemocenském pojištění z 3 000 Kč na 3 500 Kč. Z tohoto důvodu se také od 1. 1. 2021 zvyšuje minimální vyměřovací základ pro dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ z částky 6 000 Kč na 7 000 Kč. Minimální pojistné na nemocenské pojištění tedy činí 147 Kč (2,1 %).
Srovnání údajů v sociálním pojištění v letech 2020 a 2021
| 2020 | 2021 | |
|---|---|---|
| Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného | 1 672 080 Kč | 1 701 168 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základ u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost pro pojistné na DP* | 104 508 Kč | 106 332 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základ u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pro pojistné na DP | 41 808 Kč | 42 540 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost pro zálohy na DP | 8 709 Kč | 8 861 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pro zálohy na DP | 3 484 Kč | 3 545 Kč |
| Minimální měsíční záloha u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na pojistné na DP | 2 544 Kč | 2 588 Kč |
| Minimální měsíční záloha u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnosti na pojistné na DP | 1 018 Kč | 1 036 Kč |
| Rozhodná částka, která zakládá účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší činnost | 83 603 Kč | 85 058 Kč |
| Minimální vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ | 6 000 Kč | 7 000 Kč |
| Minimální pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ | 126 Kč | 147 Kč |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění | 3 000 Kč | 3 500 Kč |
| Minimální výše pojistného osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění | 2 439 Kč | 2 483 Kč |
Redukční hranice v nemocenském pojištění v roce 2021
Dne 27. listopadu 2020 bylo ve Sbírce zákonů pod č. 435/2020 publikováno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2021.
Redukční hranice týkající se denního vyměřovacího základu, na jehož základě se vypočítají nemocenské dávky, jsou pro rok 2021 následující:
- první redukční hranice činí 1 182 Kč, [částka do 1 182 Kč se započítává u nemocenského, u ošetřovného a u dlouhodobého ošetřovného 90 %, u peněžité pomoci v mateřství, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a u dávky otcovské poporodní péče (tzv. otcovské) se započítává 100 %],
- druhá redukční hranice činí 1 773 Kč (částka mezi 1 182 Kč a 1 773 Kč se započítává 60 %),
- třetí redukční hranice činí 3 545 Kč (částka mezi 1 773 Kč a 3 545 Kč se započítává 30 %). K částkám nad 3 545 Kč se nepřihlíží.
Výše vyplácených dávek nemocenského pojištění bude od 1. ledna 2021 upravena podle nové výše redukčních hranic bez žádosti.
Sazby u nemocenského
Sazby při výpočtu výše nemocenského závisí na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) činí sazba nemocenského 66 % denního vyměřovacího základu a dále od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) činí sazba nemocenského 72 % denního vyměřovacího základu.
Kalkulačka pro výpočet dávek nemocenského pojištění v roce 2021 je k dispozici na adrese: https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-davek-v-roce-2021.
Redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2021
Výše náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem se stanoví z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného pro pracovněprávní účely, tedy z předchozího kalendářního čtvrtletí. Průměrný hrubý hodinový výdělek se pro účely náhrady mzdy dále upraví jeho redukcí, a to obdobně, jako se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského za pomoci hodinových redukčních hranic odvozených z denních redukčních hranic pro nemocenské. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se proto vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic pro nemocenské pojištění:
- první redukční hranice: 1 182 x 0,175 = 206,85 Kč,
- druhá redukční hranice: 1 773 x 0,175 = 310,28 Kč,
- třetí redukční hranice: 3 545 x 0,175 = 620,38 Kč.
Dále se postupuje v souladu se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Kalkulačka pro výpočet náhrady mzdy v roce 2021 je k dispozici na adrese:
https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-vyse-nahrady-mzdy-v-roce-2021
Trvalé změny v roce 2020 - elektronizace předepsaných tiskopisů
Zákonem č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, bylo zavedeno povinné elektronické podávání těchto tiskopisů:
- Přehled o výši pojistného od 1. 7. 2020 - zaměstnavatelé mají povinnost zaslat příslušné OSSZ Přehled o výši pojistného v elektronické podobě na elektronickou adresu nebo do datové schránky ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném OSSZ.
- Evidenční listy důchodového pojištění od 1. 9. 2020 - zaměstnavatelé evidenční listy důchodového pojištění předkládají ČSSZ v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny.
- Oznámení o nástupu do zaměstnání od 1. 9. 2020 - zaměstnavatel je povinen zaslat OSSZ v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání/skončení doby zaměstnání den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a den skončení doby zaměstnání. Lhůta pro odeslání zůstává stejná, tj. do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání nebo skončení doby zaměstnání.
- Příloha k žádosti o dávku od 1. 9. 2020 - zaměstnavatel je povinen podklady pro výpočet dávek nemocenského pojištění zasílat v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou OSSZ.
Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů postupovat elektronicky, je možné, aby tak učinil v listinné podobě na předepsaném tiskopisu a přitom uvedl důvod tohoto postupu. V případě evidenčních listů důchodového pojištění je tato povinnost splněna i předáním listinné podoby té OSSZ, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd.
Zákonem č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, bylo s účinností od 1. 11. 2020 zavedeno, že zaměstnavatel převádí do elektronické podoby (postačí i forma skenu) žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění (s výjimkou nemocenského). Žádosti o dávky, příp. i podklady zaměstnavatel zasílá elektronicky kvalifikovaným (zaručeným) způsobem (tj. datovou schránkou, e-mailem opatřeným elektronickým podpisem) příslušné OSSZ. Originál žádosti zaměstnavatel povinně uschovává po dobu 10 kalendářních let následujících po roce, kterého se týkaly. Při kontrole ze strany příslušné OSSZ může být na zaměstnavateli požadován.
S účinností od 1. 6. 2020 došlo k trvalému uzavření pokladen jednotlivých OSSZ. Placení pojistného na sociální zabezpečení, penále a pokut je od tohoto data možné provádět pouze bezhotovostně na příslušný účet příslušné OSSZ vedený u poskytovatele platebních služeb.