Parametrické změny ve mzdové oblasti pro rok 2021

Vydáno: 10 minut čtení

Nařízení vlády č. 381/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2021.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu

  1. Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 činí 34 766 Kč.
  2. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 činí 1,0194.

Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu

Pro rok 2021 výše

  1. první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 15 595 Kč,
  2. druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 141 764 Kč.

Výše základní výměry důchodu

Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2021 činí 3 550 Kč.

Zvýšení důchodů v roce 2021

  1. Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2021 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2010 tak, že
    1. základní výměra důchodu se zvyšuje o 60 Kč měsíčně,
    2. procentní výměra důchodu se zvyšuje o 7,1 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
  2. Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 písm. b), a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění

Z výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu se stanoví průměrná mzda pro účely důchodového pojištění v r. 2021 a činí: 34 766 x 1,0194 = 35 440,46 Kč, zaokr. 35 441 Kč.

Redukční hranice v nemocenském pojištění a pro náhradu mzdy při DPN

Od 1. ledna 2021 se zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění a pro výpočet průměrného výdělku pro stanovení výše náhrady mzdy, platu a náhrady odměny z dohod o pracích mimo pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Rok   2020 2021
Redukční hranice v nemocenském pojištění I. 1 162 Kč 1 182 Kč
II. 1 742 Kč 1 773 Kč
III. 3 484 Kč 3 545 Kč
Redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN I. 203,35 Kč 206,85 Kč
II. 304,85 Kč 310,28 Kč
III. 609,70 Kč 620,38 Kč

Od 1. ledna 2021 dochází ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění na částku 3 500 Kč. V souladu sCustanovením odst. 2 § 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP") se částka rozhodného příjmu zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.

Výpočet pro rok 2021: 1/10 z částky 35 440,460 Kč činí 3 544,046 Kč, po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu dolů činí 3 500 Kč.

V souvislosti se zvýšením rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění od roku 2021 je vhodné upozornit na zánik pojištění u některých zaměstnanců, kteří byli účastni nemocenského pojištění v rámci tzv. ostatního zaměstnání (viz § 6 odst. 1 ZNP).

V souladu s § 10 odst. 4 písm. b) ZNP zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého dochází ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou s kratší pracovní dobou v rozsahu 7 hodin týdně a výše stanovené mzdy dané mzdovým výměrem činí v r. 2020 částku 3 400 Kč měsíčně. Nedojde-li ke zvýšení mzdy k 1. 1. 2021 alespoň na 3 500 Kč měsíčně, dojde ke změně zaměstnání ostatního na zaměstnání malého rozsahu z důvodu zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění a k zániku účasti zaměstnance na pojištění. Zaměstnavatel je v takovém případě povinen oznámit OSSZ ve lhůtě do 8. 1. 2021 skončení ostatního zaměstnání ke dni 31. 12. 2020. Od 1. 1. 2021 se pak takové zaměstnání stává zaměstnáním malého rozsahu.

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání alespoň ve výši rozhodného příjmu.

Příklad č. 2:

Zaměstnankyně měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti od 1. 8. 2020 do 31. 3. 2021 s rozsahem výkonu práce v průměru v jednotlivých týdnech 12 hodin týdně a odměnou 110 Kč za hodinu. Protože výkon práce v jednotlivých týdnech nebyl pevně určen (práce byla vykonávána podle potřeb zaměstnavatele), jednalo se o zaměstnání malého rozsahu.

Po skončení zaměstnání byla zaměstnanci v měsíci dubnu 2021 zúčtována odměna ve výši 880 Kč. V jednotlivých měsících bylo zúčtováno:

Období - měsíc Zúčtovaný příjem Účast na NP Poznámka
8/2020 1 100 Kč Ne Rozhodný příjem 3 000 Kč
9/2020 1 650 Kč Ne Rozhodný příjem 3 000 Kč
10/2020 4 400 Kč Ano Rozhodný příjem 3 000 Kč
11/2020 6 160 Kč Ano Rozhodný příjem 3 000 Kč
12/2020 1 100 Kč Ne Rozhodný příjem 3 000 Kč
1/2021 3 410 Kč Ne Rozhodný příjem 3 500 Kč
2/2021 3 410 Kč Ne Rozhodný příjem 3 500 Kč
3/2021 3 080 Kč Ano Rozhodný příjem 3 500 Kč
4/2021 880 Kč Ano

Příjem zúčtovaný po skončení ZMR se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž zaměstnání skončilo. 

Pojistné odvede zpětně z částky 3 960 Kč (3 080 + 880)

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Pro rok 2021 činí MVZ 35 441 x 48 = 1 701 168 Kč.

Rok 2020 2021
Maximální vyměřovací základ 1 672 080 Kč 1 701 168 Kč

Minimální a maximální hranice u OSVČ v roce 2020 a 2021

Rok 2020 2021
Daňový základ u OSVČ vedlejší, který založí povinnou účast na důchodovém pojištění 83 603 Kč 85 058 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ hlavní 8 709 Kč 8 861 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ vedlejší 3 484 Kč 3 545 Kč
Minimální záloha pojistného u OSVČ hlavní 2 544 Kč 2 588 Kč
Minimální záloha pojistného u OSVČ vedlejší 1 018 Kč 1 036 Kč
Maximální měsíční vyměřovací základ u OSVČ (hlavní i vedlejší činnost) nestanoví se nestanoví se
Maximální měsíční záloha u OSVČ (hlavní i vedlejší činnost) nestanoví se nestanoví se
Minimální pojistné na nemocenském pojištění 126 Kč 147 Kč

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolné a podmínky pro vznik účasti jsou uvedeny v ustanovení § 13 ZNP.

Zákonem č. 259/2017 Sb. došlo od 1. 1. 2019 k podstatným změnám v placení záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Cílem bylo omezit penalizaci pojištěných osob, které neuhradily pojistné ve stanovené lhůtě.

Od roku 2019 se nestanoví maximální výše měsíčního vyměřovacího základu pro platbu záloh. OSVČ může zaplatit zálohu v jakékoliv výši při dodržení minimální výše záloh pro ni stanovené. Částky, které převyšují předpis záloh na pojistné, jsou považovány za platby do budoucna, nejdéle do prosince daného roku. OSVČ si tedy může platit zálohy na pojistné do budoucna a tuto skutečnost již nemusí OSSZ dopředu oznamovat. Podrobné informace v placení záloh na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění jsou zveřejněny na webových stránkách ČSSZ.

Dobrovolné důchodové pojištění

Minimální vyměřovací základ v roce 2021 pro dobrovolné důchodové pojištění činí 8 861 Kč. Pojistné činí 8 861 x 28 % = 2 482 Kč.

Zdravotní pojištění

Minimální výše pojistného na zdravotní pojištění u OSVČ hlavní:

35 441 : 2 x 13,5 % = 2 392,27 Kč, zaokr. 2 393 Kč.

Pojistné za leden 2021 je splatné do 8. 2. 2021.

Minimálním vyměřovacím základem pro odvod zdravotního pojištění u zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů je minimální mzda.

Snížení měsíčního vyměřovacího základu u poživatelů invalidních důchodů

Zákonem č. 297/2017 Sb. se od roku 2020 zvýšil odpočet (snížení měsíčního vyměřovacího základu) na 7 903 Kč. Tento parametr však platil jen do 31. 5. 2020, neboť v souvislosti s krizovými opatřeními v důsledku pandemie se zákonem č. 231/2020 Sb. zvýšil odpočet od 1. 6. 2020 na částku 11 607 Kč a od 1. 1. 2021 na částku 13 088 Kč.

O tuto částku se snižuje dosažený měsíční vyměřovací základ u poživatelů invalidních důchodů, kteří jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který v příslušném kalendářním měsíci zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. Vždy se jedná o zaměstnavatele, kteří mají status "Zaměstnavatel na chráněném trhu práce", a dále ti, kteří prokáží, že v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali osoby se zdravotním postižením v rozsahu vyšším než 50 % z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. U inkriminovaných zaměstnavatelů je možné odpočet uplatnit i u poživatelů invalidních důchodů pracujících na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr.

Solidární zvýšení zálohy daně

V dosud neschválených změnách zákona o daních z příjmů na rok 2021 se navrhuje odstranění brutace a zavedení dvou sazeb zdanění příjmu fyzických osob, a to 15 % a 23 %. Pokud by ke schválení této změny nedošlo, činilo by solidární zvýšení zálohy daně 7 % z rozdílu celkového zdanitelného příjmu a částky 141 764 Kč v kalendářním měsíci (4 x 35 441 = 141 764 Kč).

Související dokumenty

Související pracovní situace

Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Odchod do starobního důchodu
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Souběh příplatků
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Příplatek za noční práci
Zaručená mzda
Minimální mzda
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy

Související články

Parametrické změny ve mzdové oblasti pro rok 2020
Parametrické změny ve mzdové oblasti pro rok 2019
Parametrické změny ve mzdové oblasti pro rok 2018
Parametrické údaje pro srážky ze mzdy v roce 2020, postup při provádění srážek ze mzdy a některé změny insolvenčního zákona
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2022
Novinky od 1. ledna 2019 v sociální oblasti
Novinky od 1. ledna 2020 v sociální oblasti
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Novinky od 1. ledna 2021 v sociální oblasti
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti: Co by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli vědět?
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Základní pravidla a vybrané otázky k čerpání dovolené
Kde ve světě stoupají mzdy nejvíce
EU: Daňové platby zaměstnance s průměrnou mzdou
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu

Související otázky a odpovědi

Náhrada mzdy - doprovod do nemocnice
Navýšení mzdy
Refundace ušlé mzdy volby 2023
Kombinace překážek na straně zaměstnavatele
Ošetření zaměstnance - dentální hygiena
Práce ve svátek
DPN, karanténa, izolace - výplata nemocenského
Sleva na pojistném na sociální zabezpečení
Pracovní volno s náhradou mzdy
Doprovod k lékaři
Proplacení dovolené
Antivirus - účtování příspěvku na mzdu
Neomluvená absence versus proplacení svátku
Covid 19 - náhrada mzdy, překážka v práci
Placené volno
Vliv zvýšení minimální mzdy na výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance
Zaručená mzda a průměrný výdělek pro náhradu mzdy
Roční odměna a rozpočet do průměru
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Nemocenská a rodičovská dovolená

Související předpisy

381/2020 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
259/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
297/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
231/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
586/1992 Sb. o daních z příjmů