Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017

Vydáno: 24 minut čtení

Právní úprava náhrady mzdy při DPN

Podmínky vzniku nároku na náhradu mzdy

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože i nadále oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Od 15. kalendářního dne trvání DPN nebo karantény náleží pojištěnci podle § 23 ZNP nemocenské.1)

Počátek DPN

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Souběh nároků na výplatu dávek

Při souběhu nároků na výplatu dávek podle § 48 odst. 1 ZNP vzniká přednostně nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství před nárokem na výplatu ostatních dávek a náhrada mzdy při DPN nenáleží. Stejně tomu je i v případě nároku na otcovskou poporodní péči. Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, se vyplácí nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší.

Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Předpoklady pro vznik práva na náhradu mzdy při DPN

  1. Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána obecná podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů).
  2. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu.
  3. Dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů dávky a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.2)

Nárok na výplatu náhrady mzdy při DPN nevznikne v době:

  1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
  2. stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
  3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
  4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
  5. kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.

Výše náhrady a její stanovení

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočteného v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad č. 1: DPN na přelomu čtvrtletí

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 23. 3. (pondělí) a bude trvat do 17. 4. následujícího měsíce.

Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 26. 3. (čtvrtek, tj. od 4. pracovního dne DPN) do 5. 4. Od 6. 4. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 26. 3. do 31. 3. použit průměrný výdělek platný k 1. 1. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 4. do 5. 4. průměrný výdělek platný k 1. 4. Doplňujeme, že náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.

Redukční hranice

Podle § 192 odst. 2 ZP se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

    2016 2017
Redukční hranice pro dávky nemocenského pojištění I. 901 Kč 942 Kč
II. 1 351 Kč 1 412 Kč
III. 2 701 Kč 2 824 Kč
Redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN I. 157,68 Kč 164,85 Kč
II. 236,43 Kč 247,10 Kč
III. 472,68 Kč 494,20 Kč

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

  • do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
  • rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
  • rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
  • k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2017

Zápočet do výše I. red. hranice 164,85 x 90 % = 148,365 Kč
Zápočet rozdílu mezi II. a I. red. hranicí (247,10 - 164,85) x 60 % = 49,35 Kč
Zápočet rozdílu mezi III. a II. red. hranicí (494,20 - 247,10) x 30 % = 74,13 Kč
Maximální redukovaný průměrný výdělek 148,365 + 49,35 + 74,13 = 271,845 Kč
Náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku v r. 2017 činí maximálně 271,845 x 60 % = 163,11 Kč za hodinu

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nejvýše však 163,11 Kč za hodinu.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění ani se z ní neodvádí pojistné.

Přelom roku 2016 a 2017

Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2017 a trvá i po 31. 12. 2016, použije se od 1. 1. 2017 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2017 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2017.

Příklad č. 2: Redukce průměrného hodinového výdělku

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 396,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranicí.

Redukce se provede takto:

částka do 164,85 Kč se započte ve výši 90 % 148,365 Kč
Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 % (247,10 - 164,85) x 60 % = 49,35 Kč
Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 % (396,46 - 247,10) x 30 % = 44,808 Kč
Redukovaný průměrný výdělek 148,365 + 49,35 + 44,808 = 242,523 Kč
Náhrada mzdy při DPN ve výši 60 % 242,523 x 60 % = 145,51 Kč za hodinu

V případě, že by DPN trvala 25 kalendářních dnů, pak zaměstnanec obdrží náhradu za pracovní dny, které spadnou do období prvních 14 dnů DPN, s výjimkou karenční doby.

Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 14 kalendářních dnech 10 směn po 8 hodinách, přičemž za první tři pracovní dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, mu náhrada nenáleží. Výše náhrady mzdy bude činit (10 - 3) x 8 x 145,51 Kč = 8 148,56 Kč, po zaokrouhlení 8 149 Kč. Od 15. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet OSSZ.

Splatnost náhrady mzdy při DPN

Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel musí stanovit, dokdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy nebo platu předložit, aby náhrada mzdy mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena. Pokud zaměstnanec předloží příslušné doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu při DPN až v následujícím výplatním termínu.

Trvá-li DPN déle než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o jejím trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni a v další době trvání DPN alespoň 1x za měsíc.

Jestliže zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů zaměstnancem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP.

Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy při DPN připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

Náhrada mzdy nad zákonnou výši

Náhradu mzdy při DPN lze dohodnout nebo stanovit i za karenční dobu a nad rámec redukčních hranic. V takovém případě však nesmí výše náhrady připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy při DPN poskytnutá nad rámec zákonem stanovených podmínek podléhá zdanění a též se z ní odvádí zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

Snížení výše náhrady mzdy

Zákonná výše nebo výše dohodnutá či stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že si DPN přivodil zaměstnanec:

  • zaviněnou účastí ve rvačce,
  • jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
  • při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy při DPN a po ukončení DPN zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit náhradu mzdy nebo platu poskytnutou podle § 192 ZP bez souhlasu zaměstnance.

Kontrola režimu dočasně práce neschopného - práva a povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán DPN, dodržuje v období prvních 14 dnů DPN stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou v § 56 odst. 2 písm. b) ZNP, tj. zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení stanovených povinností zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době DPN a ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.

Práva a povinnosti zaměstnance

Ustanovení § 301a ZP ukládá zaměstnancům povinnost v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době DPN v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností v době prvních 14 dnů DPN, kdy má stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

Porušení režimu DPN

Pokud zaměstnanec v době prvních 14 dnů DPN porušil povinnosti vyplývající z režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy při DPN snížit nebo neposkytnout. Od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel dát zaměstnanci nově výpověď [§ 52 písm. h) ZP] pro porušení režimu dočasně práce neschopného zvlášť hrubým způsobem s odkazem na povinnosti zaměstnance uvedené v § 301a ZP (viz výše). Pokud bude pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h) ZP, nesmí být již snížena nebo neposkytnuta náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnavatel může též požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o provedení kontroly v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN včetně možnosti dát tomuto orgánu podnět ke kontrole důvodnosti trvání pracovní neschopnosti zaměstnance.

Náhrada odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

V případě, že zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, která založila účast na nemocenském pojištění, přísluší mu za dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN (karantény) náhrada odměny z dohod, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 192 a 193 ZP. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu. Pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr však zaměstnavatel musí předem stanovit rozvržení pracovní doby do směn. Jde o fiktivní rozvrh sjednaného rozsahu pracovní doby, podle kterého zaměstnanec nemusí konat práci, avšak který je nezbytný v případě DPN. Podle takového rozvrhu bude zaměstnanci vyplácena v případě DPN náhrada odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze také sjednat pevný harmonogram směn, který se uvede přímo v dohodě samé. Pak se náhrada odměny při DPN poskytuje podle tohoto harmonogramu. Fiktivní harmonogram se bude používat i u zaměstnance pracujícího v souladu s § 317 ZP, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a v případě uplatnění pružné pracovní doby podle § 85 ZP.

Konto pracovní doby

Pro konto pracovní doby nejsou stanoveny žádné odchylky a platí, že náhrada mzdy při DPN přísluší jen za dny, na které zaměstnanci připadla směna podle stanoveného rozvrhu směn.

Pružná pracovní doba

Náhrada mzdy při DPN se v případě pružné pracovní doby poskytne podle předem stanoveného harmonogramu (tzv. fiktivní harmonogram směn), který je pro tyto účely zaměstnavatel povinen určit.

Stanovení počátku DPN u směnného a nepřetržitého provozu

Odpracoval-li zaměstnanec v den, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost, celou svou směnu, je zaměstnavatel povinen počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den. Komplikovaná situace je u zaměstnanců pracujících ve směnném a nepřetržitém provozu, kde směny začínají v jednom kalendářním dni a končí v následujícím kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracuje v den, kterým začíná DPN, celou směnu, je nutné počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den. Jestliže však v tento den má večer nastoupit na další noční směnu, nemá v daném kalendářním dni odpracovanou celou pracovní dobu dle harmonogramu směn a DPN začíná již tímto dnem.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 6. v 18.00 hodin a ukončí ji dne 11. 6. v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práce neschopným od 11. 6.

A. Podle harmonogramu směn má plánovanou další směnu týž den, tj. 11. 6. v 18.00 hodin.

Dne 11. 6. nemá odpracovanou celou pracovní dobu. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též prvním pracovním dnem DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).

B. Další směnu má nastoupit až následující den, tj. 12. 6. v 6.00 hodin.

Dne 11. 6. má odpracovanou celou pracovní dobu a je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den, tedy na 12. 6. Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také první pracovní den v rámci DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).

Ukončení pracovní neschopnosti u nepřetržitého a směnného provozu

Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá maximálně 14 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu následující případy.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 8. do 23. 8. (14 kalendářních dnů). Na 23. 8. má plánovanou pouze noční směnu, která začíná v 18.00 hodin. Na tuto noční směnu dne 23. 8. do práce nastoupí.

Náhrada mzdy při DPN mu za tento den již nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce v rozsahu 6 hodin.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 8. do 23. 8. (14 kalendářních dnů). Na 22. 8. má plánovanou noční směnu, která začíná v 18.00 hodin a končí 23. 8. v 6.00 hodin ráno. Další směna začíná 23. 8. v 18.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce 23. 8. v 18.00 hodin.

Náhrada mzdy při DPN mu za tento den náleží v rozsahu 6 hodin (jedná se o pokračování noční směny z 22. 8. - doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin dne 23. 8.) a mzda za výkon práce v rozsahu 6 hodin - doba od 18.00 do 24.00 hod. dne 23. 8.

Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá 15 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu následující případy.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 9. do 24. 9. (15 kalendářních dnů). Na 24. 9. má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na noční směnu dne 24. 9.

Zaměstnanci za tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náleží započitatelný příjem v rozsahu celé plánované pracovní doby (ale jen v rozsahu 2 hodin, protože v rámci harmonogramu směn nebylo na tento den více stanoveno).

Příklad č. 7:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 9. do 24. 9. (15 kalendářních dnů). Na 23. 9. má plánovanou noční směnu od 22.00 hodin, která končí dne 24. 9. v 6.00 hodin ráno. Do práce nastoupí až na další noční směnu dne 24. 9., která začíná ve 22.00 hodin.

Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 23. 9. (tímto dnem končí 14 kalendářních dnů DPN). Od 15. kalendářního dne náleží nemocenské, ovšem v daném případě jen v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Započitatelný příjem mu bude náležet za 2 hodiny (doba od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 24. 9.) a nemocenské za 6 hodin, protože za tuto dobu mu nenáleží příjem (doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin ráno dne 24. 9.).

Pracovní volno bez náhrady příjmu

Příklad č. 8:

Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 4. do 31. 8. a v době od 25. 5. do 25. 7. je uznán dočasně práce neschopným.

Nárok na náhradu mzdy ani nárok na nemocenské nevznikne. Doba dočasné pracovní neschopnosti se však do čerpání podpůrčí doby započte.

Příklad č. 9:

Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 5. do 31. 7. a DPN vznikne dne 1. 5.

Nárok na náhradu mzdy vznikne, protože DPN vznikla dnem, kterým začalo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, ale zaměstnanec na takové pracovní volno ještě nenastoupil. Od 15. kalendářního dne bude náležet nemocenské. Pokud DPN vznikne až 2. 5., nárok na náhradu mzdy nevznikne.

Příklad č. 10:

Zaměstnanec má směny po osmi hodinách a požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 5. do 31. 5. V době od 25. 5. do 25. 7. je uznán dočasně práce neschopným.

Nárok na náhradu mzdy vznikne až po ukončení neplaceného volna, pokud období 14 kalendářních dnů, za které se poskytuje náhrada mzdy, neuplyne dříve. Od 25. 5. běží doba 14 kalendářních dnů, která končí 6. 6. Karenční doba se posuzuje vždy od počátku DPN, tedy v tomto případě od 25. 5. Pokud od 25. 5. do 31. 5. uplynuly již 3 plánované směny (v našem případě rovných 24 hodin), které jsou karenční dobou, náleží od 1. 6. do 6. 6. nárok na náhradu mzdy za pracovní dny, které na toto období připadnou. Důvodem je to, že již neplyne neplacené volno. Od 7. 6. (15. den od počátku DPN) mu bude náležet nemocenské až do 25. 7.

Evidence o vyplacené náhradě mzdy při DPN

Zaměstnavatel musí prokázat oprávněnost vyplacené náhrady jednotlivým zaměstnancům. Nabízí se řešení v podobě výstupní sestavy zpracované za každý kalendářní měsíc. V této výstupní sestavě je vhodné uvádět základní informace, které jsou podstatné pro výplatu náhrady mzdy při DPN.

V následující ukázce uvádíme jednu z možností měsíční výstupní sestavy. Identifikačním údajem je číslo zaměstnance platné pro evidenci mezd a personálních údajů. Ve sloupci „3“ se uvádí doba trvání pracovní neschopnosti po dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN. Další doba pracovní neschopnosti neovlivňuje výplatu náhrady mzdy při DPN, a proto není nutné ji v této sestavě uvádět. Doba celkového trvání DPN musí být zaměstnavatelem evidována na mzdovém listě nebo na jiném dokladu z důvodu povinné evidence vyloučených dob a též pro účely evidence čerpané podpůrčí doby. Zaměstnavatel je povinen vést takovou evidenci, ale neodpovídá za překročení podpůrčí doby.

Ve sloupci „4“ se uvádí skutečný průměrný výdělek, případně pravděpodobný výdělek. Pokud bude pro likvidaci náhrady mzdy při DPN potřeba dvou průměrných výdělků (např. DPN bude trvat od 23. 3. do 12. 4.), je nutné uvést tyto skutečnosti ve dvou řádcích a k tomu uvést příslušný počet hodin náhrady mzdy a hodinovou náhradu mzdy.

Ve sloupci „8“ se uvádí celková zúčtovaná náhrada mzdy při DPN, která se též objeví ve mzdovém listě a na výplatním lístku zaměstnance.

Přehled o vyplacené náhradě mzdy, odměny z dohod za měsíc duben 2017

Sl. 1 Sl. 2 Sl. 3 Sl. 4 Sl. 5 Sl. 6 Sl. 7 Sl. 8
Jméno zaměstnance Číslo zaměstnance DPN od - do Průměrný výdělek Reduk. výdělek Náhrada mzdy za 1 hod. Počet hodin náhrady Celková zúčtovaná náhrada
Bedrnová Z. 98546 od 2. 4. do 13. 4. 578,25 271,845 163,11 56 9 134 Kč
Rotar J. 35844 od 23. 3. do 31. 3. 140,55 126,495 75,90 18 1 366 Kč
    od 1. 4. do 5. 4. 146,50 131,85 79,11 30 2 373 Kč
Celkem XX XX XX XX XX XX 158 451 Kč

Výpočet celkové náhrady mzdy při DPN u p. Rotara:

(75,90 x 18) + (79,11 x 30) = po zaokrouhlení 3 739 Kč.

Pro výpočet náhrady mzdy při DPN poskytované jednotlivým zaměstnancům není stanoven způsob zaokrouhlování. Způsob zaokrouhlení si může zvolit zaměstnavatel. Jako nejvhodnější způsob se však jeví matematický způsob zaokrouhlování, který je v naší ukázce uplatňován.

Celkový součet (řádek „celkem“) je v sestavě uveden jen formálně.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nemocenské
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Úmrtí blízké osoby

Související články

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018
Změny výpočtů náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2017
Výpočty pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2018
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2022
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích
Změny výpočtů náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2017
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2023
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti v nemocenském pojištění
Problémy mzdové účetní
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2018, 1. část
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Základní pravidla a vybrané otázky k čerpání dovolené

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění

Související vzory

Vzor: Platový výměr
Vzor: Dohoda o pracovní činnosti
Vzor: Dohoda o provedení práce

Související otázky a odpovědi

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Náhrada mzdy během DPN
Náhrada mzdy při DPN
Pracovní neschopnost zaměstnance
Plat za odpracovanou část směny první den nemoci
Kombinace překážek na straně zaměstnavatele
DPN, karanténa, izolace - výplata nemocenského
Náhrada mzdy za pracovní neschopnost po vyčerpání podpůrčí doby u starobního důchodce
Neproplacená dovolená
Náhrada odměny u dohod o pracovní činnosti za svátek
Výpočet pravděpodobného hodinového výdělku pro proplacení dovolené při skončení pracovního poměru
Prokazování nepřítomnosti zaměstnanců na DPP a DPČ
Mzdové listy
Dohoda o pracovní činnosti, sjednaný příjem
Dohoda o pracovní činnosti a odstupné
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Příležitostný příjem - brigádníci v galerii
DPP a práce o víkendech