Mgr. Šárka Chotěborská

Leden 2023 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno dne 30. září 2022 ve Sbírce zákonů pod číslem 290/2022 Sb.

I s ohledem na současnou složitou situaci způsobenou vysokou mírou inflace a extrémním zdražováním energií připravila vláda balíček zacílené pomoci pro rodiny a zdravotně znevýhodněné skupiny. Součástí tohoto balíčku jsou i změny v zákoně o nemocenském pojištění, které se týkají otcovské a karantény. Návrh zákona byl dne 26. 10. 2022 schválen Poslaneckou sněmovnou, aktuálně je projednáván v Senátu.

Oblast sociálního pojištění zahrnuje velké množství tematických okruhů, které jsou více, či méně zajímavé z pozice aktérů, kterých se dotýkají. Tento článek přináší exkurz do problematiky dávek nemocenského pojištění tak, aby přinesl odpovědi na nejčastěji se vyskytující dotazy.

Česká republika má relativně vysokou míru zaměstnanosti své populace v mezinárodním srovnání, a přesto existují i zde velmi početné skupiny obyvatel, jejichž míra zaměstnanosti je naopak velmi nízká. Mezi tyto skupiny se řadí ženy pečující o malé děti a o osoby blízké, velmi mladí zaměstnanci, senioři a osoby se zdravotním postižením. Jedná se zejména o skupiny, pro které je obtížné pracovat na plný úvazek, které z důvodu různých životních situací zpravidla nemohou pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Sleva na pojistném se nemá týkat všech částečných úvazků, ale pouze těch, které vykonávají zaměstnanci z cílových skupin.

Ochranná lhůta je institut, jehož cílem je v systému nemocenského pojištění zabezpečit zaměstnance dávkami v případě nemoci nebo mateřství po skončení zaměstnání, tj. v době, kdy zaměstnanci již nenáleží příjem ze skončeného zaměstnání či jiné výdělečné činnosti a pro nemoc nebo mateřství nemůže nastoupit do nového zaměstnání.

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou lze poskytovat pojištěnci (zaměstnanci) dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Tento článek se bude věnovat podpůrčí době u nemocenského.

Stalo se běžným standardem, že občané ČR využívají v rámci volného pohybu osob v EU možnosti pohybu osob bez omezení a rovněž možnost výkonu výdělečné činnosti v ostatních členských státech EU a také ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, ale i v ostatních zemích. Rovněž zaměstnavatelé často své zaměstnance vysílají pracovat do členských států EU, smluvní i nesmluvní ciziny a v neposlední řadě mnoho českých občanů tráví dovolenou v těchto zemích. Volný pohyb osob však přináší i některé praktické otázky, například v situacích, kdy se českému pojištěnci přihodí v členském státě, smluvní či nesmluvní cizině úraz, anebo onemocní.

Rozhodnutí ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti a s tím související vystavení tzv. neschopenky s sebou pro zaměstnance přináší nutnost plnit určité povinnosti. Jedná se zejména o dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, povinnost umožnit v době prvních 14 dnů svému zaměstnavateli a pracovníkům OSSZ pověřeným kontrolou po celou dobu pracovní neschopnosti kontrolu dodržování tohoto režimu a poskytnutí nezbytné součinnosti při této kontrole. Kontrolu režimu musí nemocní zaměstnanci vždy umožnit.

Od 1. 4. 2022 mají zaměstnavatelé novou oznamovací povinnost. Zákonem č. 248/2021 Sb. ze dne 9. června 2021 se změnil zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Došlo k rozšíření údajů, které musí zaměstnavatel uvádět na tiskopisu České správy sociálního zabezpečení „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“. Jedná se o údaje potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti. V souladu s novelizovaným § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti tedy úřady práce získají údaje potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Dotaz č. 1 V lednu jsem byl nemocný s covid-19, přibližně v tomto období byl doma i můj syn a nechodil do školy, protože měl nařízenou karanténu. O syna...

V předchozím čísle jsme se seznámili s právní úpravou krizového ošetřovného účinnou od 1. 1. 2022. Nyní se budeme věnovat postupům zaměstnanců, zaměstnavatelů a případně dalších aktérů souvisejících s uplatňováním nároku na toto krizové ošetřovné. Současně připomeneme ty podmínky nároku na krizové ošetřovné, které jsou odlišné od dřívější právní úpravy krizového ošetřovného účinné do června 2021.

S ohledem na opětovně velmi nepříznivou epidemiologickou situaci vláda připravila mimořádný zákon o tzv. krizovém ošetřovném pro zaměstnance a další různé kompenzační programy pro firmy a OSVČ. Krizové ošetřovné upravuje zákon o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, který dne 15. 12. 2021 schválil Senát a 16. 12. 2021 podepsal pan prezident.

Leden 2022 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 356/2021 Sb.

Dne 18. 8. 2021 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 330/2021, Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony Tímto zákonem se mění některé podmínky nároku a upravuje se nárok u vybraných dávek nemocenského pojištění. Tyto změny se týkají otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Jedná se o úpravy, které odrážejí společenské potřeby, současně některé částečně naplňují požadavky evropské směrnice o slaďování soukromého a pracovního života a v neposlední řadě vycházejí z vyhodnocení naplnění účelu dávek.

Jak jsme se již dozvěděli v minulém čísle, na migrující výdělečně činné osoby se vždy vztahují právní předpisy pouze jednoho členského státu, a to proto, že se u migrujících pracovníků uplatňují koordinační nařízení EU. Tato zásada platí pro všechny osoby, na něž se vztahují nebo vztahovaly právní předpisy jednoho členského státu či více členských států, bez ohledu na počet takových států. I osoby, které jsou zaměstnány ve třech nebo i pěti členských státech, podléhají v určitém okamžiku v oblasti sociálního zabezpečení právním předpisům pouze jednoho členského státu.

V současné době je naprosto běžným jevem migrace zaměstnanců za prací do různých světových destinací. Někteří zaměstnanci vykonávají práci v cizině pro svého stálého zaměstnavatele v ČR, jiní nacházejí uplatnění u svých nových zaměstnavatelů v cizině. Volný pohyb osob na pracovním trhu však přináší i některé praktické otázky, a to zejména: kde osoba pracující v jiném členském státě platí pojistné na sociální zabezpečení, kde jí vznikají nároky na dávky, jaké má taková osoba či její zaměstnavatel povinnosti ve vztahu k cizozemským či tuzemským institucím aj. Specifické postavení mají zaměstnanci, kteří našli své pracovní uplatnění v zemích Evropské unie, ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, tzv. členských států). Následující texty přiblíží odpovědi na tyto a další otázky. Sociální ochrana těchto zaměstnanců se řídí tzv. koordinačními nařízeními.

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění. Každá z dávek nemocenského pojištění má podpůrčí dobu stanovenu odlišným způsobem. V první části jsme si vysvětlili podpůrčí dobu u dvou dávek nemocenského pojištění: nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. V této části se seznámíme s podpůrčí dobou u dávky otcovské poporodní péče, tzv. otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.

Sociální pojištění studentů je každoročním tématem objevujícím se na konci školního roku, kdy studenti zjišťují, zda a jak platit pojistné na sociální zabezpečení, či nikoli. V tomto článku nejen studentům, ale i jejich rodičům odpovíme na otázky typu: Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám? Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím pracovat nebo na stáž do zahraničí? Musím po skončení studia platit sociální pojištění?

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění. Každá z dávek nemocenského pojištění má podpůrčí dobu stanovenu odlišným způsobem. Pouze u nemocenského právní úprava připouští možnost čerpat dávku i po vyčerpání podpůrčí doby. Z titulu ochranné lhůty lze čerpat do vyčerpání podpůrčí doby pouze nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Pro ostatní dávky není ochranná lhůta stanovena.

V návaznosti na mimořádná opatření při epidemii COVID-19 byly postupně přijaty i předpisy, které měly pomoci vyrovnat ekonomické dopady na rodiče pečující doma o děti školou povinné. Časem se však ukázalo, že aktuální legislativní opatření je třeba upravit především kvůli délce trvání tohoto nepříznivého stavu, ale také přizpůsobit dalším skupinám rodičů žáků se specifickými potřebami.