Změny výpočtů náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2017

Vydáno: 11 minut čtení

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku za pracovní dny (tj. směny), popř. za tzv. placené svátky v rámci prvních 14 dnů DPN, a to od 4. pracovního dne, resp. 25. hodiny (po uplynutí tzv. karenční doby). Při karanténě se ale karenční doba neuplatní a náhrada mzdy přísluší od jejího prvního pracovního dne. Diskuse na půdě vládní koalice o zrušení karenční doby a přiznání náhrady mzdy již od prvního dne DPN zatím nevedla k žádnému výsledku.

Státním zaměstnancům, kteří jsou ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (ZSS), přísluší v době prvních 14 dnů DPN (nebo karantény) plat ve snížené výši 60 % (§ 128 ZSS). Ten nepřísluší v prvních 3 dnech výkonu služby, a to i při karanténě. Náhrada platu se proto neposkytuje, a tudíž nepoužívá ani průměrný výdělek a jeho redukce.

Redukovaný průměrný výdělek

Zákoník práce (ZP) v ustanovení § 192 odst. 2 uvádí, že se průměrný výdělek (obecně zjištěný a používaný například pro náhradu mzdy při jiných překážkách v práci nebo při dovolené) upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž zákon dále uvádí některá pravidla pro tuto úpravu průměrného výdělku (PV).

Právní úprava zjišťování průměrného výdělku uvedená v § 351 a následujících ZP je kogentní a nelze se od ní odchýlit. Redukovat je nutné průměrný hodinový výdělek (PHV), a to způsobem vycházejícím z právní úpravy denního vyměřovacího základu pro nemocenské pojištění. Zákon k tomu stanoví (§ 192 odst. 2 ZP), že se pro účely této úpravy příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu (7 : 5) dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně (8), tj. 7 : 5 : 8.

Výchozí PHV pro redukci je tedy ten průměrný výdělek, který je u zaměstnance zjištěn pro všechny ostatní účely, kdy musí být používán, a to zásadně z rozhodného období předchozího kalendářního čtvrtletí (s výjimkou konta pracovní doby).

Zasahuje-li doba prvních 14 dnů DPN (karantény) do dvou rozhodných období – kalendářních čtvrtletí – bude pro náhradu mzdy použit PHV platný v každém z těchto rozhodných období vždy pro příslušnou část pracovních dnů (směn), respektive hodin připadajících na každé z těchto rozhodných období.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 25. března do 3. dubna 2017. Za pracovní dny připadající na březen (od 4. dne, resp. 25. hodiny) mu bude náhrada mzdy vypočtena z redukovaného PHV, zjištěného z IV. čtvrtletí předchozího roku. Redukce se provede dále uvedeným postupem, platným pro rok 2017, přestože je PHV zjištěn za část uplynulého roku. Za pracovní dny připadající na duben 2017 bude náhrada mzdy vypočtena z redukovaného PHV zjištěného z I. čtvrtletí.

Jestliže ale období prvních 14 dnů DPN nebo karantény bude přecházet z roku 2016 do roku 2017, je navíc nutné pro pracovní dny, resp. eventuelně placený svátek 1. ledna 2017 (ten ale připadne na neděli) použít pro redukci PHV již nové redukční hranice, platné pro rok 2017.

Redukční hranice

Pro úpravu průměrného výdělku (PV) se používají redukční hranice stanovené pro účely nemocenského pojištění (§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění – dále „ZNP“). Redukční hranice jsou vypočítávány pro každý kalendářní rok a jsou odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, tj. pro rok 2017 jde o vyměřovací základ za rok 2015) a z tzv. přepočítacího koeficientu (stanoveného rovněž pro každý rok podle § 17 zákona č. 155/1995 Sb.). Výše všeobecného vyměřovacího základu (která se vztahuje k průměrnému měsíci) a přepočítací koeficient stanoví vláda nařízením. Tyto hodnoty byly pro rok 2017 stanoveny nařízením vlády č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017.

První redukční hranice tvoří 1/30 součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, daných podle výše uvedených pravidel. Platí tedy vzorec: 1RH (NP) = VVZ x PK: 30, přičemž

1RH (NP) = 1. redukční hranice pro nemocenské pojištění

VVZ = všeobecný vyměřovací základ

PK = přepočítací koeficient

První redukční hranice (RH) pro účely nemocenského pojištění v roce 2017 bude činit 942 Kč (denně).

Druhá RH bude činit 1,5násobek částky první RH = = 1 412 Kč.

Třetí RH bude činit trojnásobek částky první RH = = 2 824 Kč.

Uvedené hodnoty jsou dány po zaokrouhlení.

Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění se vztahují k dennímu vyměřovacímu základu. Redukční hranice pro úpravu průměrného výdělku z nich musí být odvozeny převodem na hodinu. Jak již bylo uvedeno, pro účely náhrady mzdy (NM) se proto násobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru (§ 192 odst. 2 ZP):

První RH pro NM tak v roce 2017 bude činit 942 x 0,175 = 164,85 Kč (v roce 2016 to je 157,68 Kč).

Druhá RH pro NM bude činit 1 412 x 0,175 = 247,10 Kč (v roce 2016 – 236,43 Kč).

Třetí RH pro NM bude činit 2 824 x 0,175 = 494,20 Kč (v roce 2016 – 472,68 Kč).

Zaokrouhlení nebylo u žádné RH nutné.

Jde o redukční hranice hodinové. Oproti roku 2016 dojde k jejich výraznějšímu zvýšení.

Pro porovnání důsledků redukce na příjem zaměstnanců v různých příjmových skupinách lze konstatovat, že jednotlivých redukčních hranic dosahují zaměstnanci s dále uvedenou měsíční mzdou (platem). Za tím účelem lze vynásobit hodinové redukční hranice koeficientem 173,92, který je pro 40hodinovou obecnou délku týdenní pracovní doby používán k přepočtu průměrného hodinového výdělku na průměrný měsíční výdělek podle § 356 odst. 2 ZP:

  1. RH představuje mzdu 28 671 Kč/měsíčně, což je cca 2 000 Kč nad průměrnou mzdou v ČR.
  2. RH 42 976 Kč/měsíčně (vyšší střední příjmová kategorie).
  3. RH 85 952 Kč/měsíčně (nejvyšší příjmová kategorie).

Je zjevné, že čím vyšší je mzda zaměstnance, tím více se jej redukce dotýká. Na druhé straně, díky každoročnímu růstu průměrné mzdy se výše redukčních hranic neustále zvyšuje (v roce 2016 činily tyto hodnoty 27 424, 41 120 a 82 209 Kč/měsíčně).

Postup redukce

Tento postup je dán v § 21 odst. 1 ZNP. Až do částky první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku zaměstnance částka ve výši 90 %. Z částky nad první RH do druhé RH se počítá 60 % PHV, z částky nad druhou RH do třetí RH se počítá 30 % PHV a k částce PHV nad třetí RH se nepřihlíží (započítává se 0). Jde o redukční hranice pro náhradu mzdy (hodinové).

Tímto postupem budou v roce 2017 činit maximální částky redukovaného průměrného hodinového výdělku (RPHV) v jednotlivých pásmech redukčních hranic:

  • do 1. RH bude započítáno: 164,85 x 0,9 = 148,365, tj. po zaokrouhlení 148,37 Kč
  • nad 1. RH do 2. RH: 247,10 164,85 = 82,25 x 0,6 = 49,35 Kč
  • nad 2. RH do 3. RH: 494,20 247,10 = 247,10 x 0,3 = 74,13 Kč.

V posledních dvou výpočtech nebylo zaokrouhlení třeba.

V součtu z 1. a 2. RH činí redukovaný PV 197,72 Kč,

v součtu z 1. až 3. RH činí 271,85 Kč.

Jestliže neredukovaný PHV zaměstnance dosáhne

  1. RH, bude mu započítáno pro RPHV 148,37 Kč (v r. 2016: 141,92 Kč),
  2. RH, bude mu započítáno pro RPHV 148,37 + 49,35 = 197,72 Kč (v r. 2016: 189,17 Kč),
  3. RH, bude mu započítáno pro RPHV 148,37 + 49,35 + 74,13 = 271,85 Kč (v r. 2016: 260,05 Kč).

Výsledné částky jsou vyjádřeny v korunách a v haléřích, neboť průměrný výdělek (a to i redukovaný) se vyjadřuje v zákonné měně. Neměl by proto být ani uváděn na více míst necelých čísel než na dvě ani dále zaokrouhlován. To vyplývá ze skutečnosti, že právní úprava průměrného výdělku (§ 351 až 362 ZP) je kogentní a není možné se od ní odchylovat. I když pravidlo, uvedené v předminulé větě, zákon výslovně neobsahuje, vyplývá z něj.

Při zaokrouhlování na celé haléře (žádný právní předpis přesný postup nestanoví) lze doporučit zaokrouhlení nahoru, které je pro mzdové účely obvyklé, neboť je prováděno ve prospěch zaměstnance. Pokud se ale objevují výklady, uvádějící redukovaný PV o 1 haléř nižší, není důvod to označit za protiprávní postup (je využito tzv. matematické zaokrouhlování, tj. do 0,49 haléře dolů, od 0,5 nahoru). Eventuální rozdíl obou postupů ve výši 1 haléře je zanedbatelný a nepodstatný. Pro vyjádření redukčních hranic ale zaokrouhlení výpočtu na haléře nahoru předepisuje přímo zákon, a proto jiný postup nepřichází v úvahu.

Jestliže by ale v jednotlivých RH šlo o mezivýpočet, je možné (ale nikoliv nezbytné) na haléře zaokrouhlit až výpočet celkový. Nejde ale o částky jednotlivých RH, neboť ty jsou zaokrouhleny ze zákona, ale o částky, které je přesahují. Například při PHV -260,15 Kč by z částky 13,05 Kč nad 2. RH (260,15 247,10) bylo započítáno nezaokrouhlených 30 %, tj. 3,915. K tomu se přičte 49,35 Kč z rozdílu mezi 2. A 1. RH a 148,365 (nezaokrouhlená částka zápočtu z 1. RH), což v součtu činí 201,63 Kč, tj. redukovaný PV. Při zaokrouhlování každé dílčí položky, tj. částek 3,915 a 148,365 by byl výsledek 3,92 + 49,35 + 148,37 = 201,64 Kč a byl by o 1 haléř vyšší. Jde ale o bezvýznamný rozdíl.

Příklady č. 2 a 3:

Průměrný výdělek zaměstnance činí 500,24 Kč.

Do první RH bude započteno 148,37 Kč.

Nad první do druhé RH bude započteno 49,35 Kč.

Nad druhou do třetí RH bude započteno 74,13 Kč.

Z částky nad třetí RH, tj. z částky 6,04 Kč (500,24 – 494,20) nebude započítáno nic. Průměrný hodinový redukovaný výdělek (RPHV) tak činí 271,05 Kč.

Průměrný výdělek zaměstnance činí 175,05 Kč. Tento PHV přesahuje první RH, avšak nedosahuje hodnoty druhé RH. Do první RH bude započteno 148,37 Kč.

Z částky 10,20 nad první RH bude započteno po zaokrouhlení 6,12 Kč (175,05 – 164,85 x 0,6).

Průměrný hodinový redukovaný výdělek tak činí 154,49 Kč (148,37 + 6,12).

Hodinová výše náhrady mzdy

Při plném dosažení jednotlivých redukčních hranic v roce 2017 náhrada mzdy od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti, respektive od její 25. hodiny a od 1. pracovního dne karantény bude činit 60 % RPHV, tj.:

  • z 1. RH: 148,37 Kč x 0,6 = 89,022, tj. po zaokrouhlení 89,03 Kč (v roce 2016: 85,16 Kč)
  • z 2. RH (součtu 1. a 2. RH): 197,72 Kč x 0,6 = 118,632, tj. po zaokrouhlení 118,64 Kč (v roce 2016: 113,51 Kč)
  • z 3. RH (součtu 1. až 3. RH): 271,85 Kč x 0,6 = 163,11 Kč – zaokrouhlení není třeba (v roce 2016: 156,03 Kč)
Příklad č. 4:

Zaměstnanec má smluvní mzdu ve výši 40 000 Kč měsíčně, jeho průměrný hodinový výdělek (při 40hodinové týdenní pracovní době) činí 230 Kč, což přesahuje 1. RH. Nad 1. RH bude započítáno (230 – 164,85) x x 0,6 = 39,09 Kč. Redukce PV: 148,37 + 39,09 = 187,46 Kč (RPHV). Náhrada mzdy od 4. pracovního dne, respektive 25. hodiny (u karantény od 1. dne) činí za hodinu 112,476, tj. po zaokrouhlení 112,48 Kč (187,46 x 0,6).

V praxi dochází někdy k nejasnosti ohledně násobení koeficientem 0,6 (60 %), který se používá ve dvou různých situacích – jednak při finálním výpočtu náhrady mzdy, jednak při redukci PV v pásmu mezi 1. a 2. RH.

Jelikož je náhrada mzdy uváděna v zákonné měně, vyjadřuje se v korunách a haléřích. To je třeba vztáhnout na hodinovou hodnotu náhrady mzdy. Náhradu mzdy lze na celé koruny zaokrouhlovat výlučně až v rámci zúčtování mzdy za příslušný kalendářní měsíc, pokud ovšem nedojde až k zaokrouhlení součtu mzdy a náhrad mzdy.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Vlastní svatba
Úmrtí blízké osoby
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné

Související články

Výpočty pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2019
Výpočty pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2018
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2023
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2022
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2018, 1. část
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Výpočty pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2018
Několik poznámek k valorizaci rent
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Novinky od 1. ledna 2023 v sociální oblasti
Novinky od 1. ledna 2021 v sociální oblasti
Změny od 1. 7. 2019 spojené se zrušením karenční doby
Novinky od 1. ledna 2019 v sociální oblasti

Související otázky a odpovědi

Náhrada mzdy během DPN
Nemocenská a rodičovská dovolená .
Pracovní neschopnost zaměstnance
Náhrada mzdy při DPN
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti
DPN, karanténa, izolace - výplata nemocenského
Plat za odpracovanou část směny první den nemoci
Náhrada mzdy za pracovní neschopnost po vyčerpání podpůrčí doby u starobního důchodce
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Dva hlavní pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Pracovní neschopnost z důvodu covid-19- karanténa, nemoc
Náhrada mzdy za PN, maximální nadlimit
Izolace po karanténě
Náhrada mzdy a mimořádný příspěvek při karanténě
Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti
Karanténa a pracovní neschopnost
Vznik dočasné pracovní neschopnosti v průběhu směny u pružné pracovní doby
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč

Související předpisy

234/2014 Sb. o státní službě
262/2006 Sb., zákoník práce
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
325/2016 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017