Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce

Vydáno: 28 minut čtení

Stres má negativní dopad na lidské zdraví, podniky a hospodářství jednotlivých států. Stres související s prací může být způsoben špatnou organizací práce, neuspokojivými pracovními podmínkami a nedostatkem podpory ze strany kolegů a nadřízených. V současné době zde nastupuje i další významný stresor, a to je pandemie COVID-19, která může mít negativní vliv na duševní i fyzické zdraví lidí. Strach a nejistota ohledně rizika infekce můžou prohloubit pracovní tlaky na zaměstnance, což může sebou přinést i vyšší riziko pracovních úrazů.

1. Stres na pracovištích v době pandemie

Z průzkumu agentury Grafton recruitment vyplývá, že více než dvě třetiny zaměstnanců se potýkají s pracovním stresem, přičemž nejhůře jsou na tom ženy a vysokoškoláci. Stres nejčastěji pociťují z důvodu pracovního přetížení a pocitu nejistoty, který přinesla koronavirová krize. Důvodem stresu na pracovišti bývá nejčastěji přetížení, nevyhovující pracovní procesy nebo vztahy s kolegy a nadřízenými. Velkou roli hrají mezilidské vztahy na pracovišti a v současné době stále častěji i obavy o místo.

Dále tento průzkum uvádí, že pro české zaměstnance je nejdůležitější flexibilita a vstřícnost zaměstnavatele, tzn., že zaměstnanci, kteří pociťují vstřícnost svého zaměstnavatele, jsou spokojenější, v práci méně často podléhají stresu a jsou loajálnější. [1]

Pracovní stres je celosvětově uznáván jako hlavní výzva pro zaměstnavatele a jeho dopad na zdraví, bezpečnost a pohodu zaměstnanců je významný. Pracovní stres popisuje fyzickou, duševní a emocionální reakci zaměstnance (stresovou reakci), když má například pocit, že jeho pracovní nároky převyšují jeho schopnosti nebo jeho zdroje (například čas), pro výkon jeho práce.

Stresové reakce mohou přicházet z mnoha pracovních faktorů, a reakce zaměstnance na tyto faktory můžou mít pro něho pozitivní nebo negativní dopad. Zaměstnanci se často přizpůsobují dopadům těchto faktorů a jsou schopni pokračovat v plnění všech běžných pracovních povinností. Někteří zaměstnanci však mohou pociťovat pracovní stres. I když stres sám o sobě není nemoc, pokud je nadměrný a dlouhodobý, může mít škodlivé účinky na zdraví a bezpečnost zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je rovněž povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Zaměstnavatel tak musí poskytovat a udržovat pracovní prostředí bezpečné a bez zdravotních rizik (včetně psychického), což mimo jiné zahrnuje i zajištění bezpečného provádění prací a poskytování informací, pokynů, školení a dohledu, které jsou nezbytné k tomu, aby zaměstnanci mohli vykonávat svou práci bezpečně a bez zdravotních rizik. Dále musí zaměstnavatel monitorovat podmínky na pracovišti, sledovat zdraví zaměstnanců a konzultovat se zaměstnanci a zástupci BOZP například otázky identifikace nebezpečí a hodnocení rizik.

Pro splnění této povinnosti musí zaměstnavatel identifikovat a posoudit jakékoli organizační faktory, které mohou způsobit stres nebo k němu přispět, implementovat opatření k řízení rizik za účelem kontroly rizika a po úrazu nebo nehodě zahrnující stres vyšetřit, zda k tomu nepřispěly organizační faktory, a dále přezkoumat a revidovat tato opatření k řízení rizik.

A to vše v souladu s jeho zákonnou povinností, kdy je zaměstnavatel povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek.

Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Život je plný stresu. Je důležité umět s ním zacházet, umět ho odhadnout a vhodně na něj reagovat. Stres je legitimní otázkou bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Ovlivňuje nové i zkušené zaměstnance, muže i ženy, a to ve všech průmyslových odvětvích. Někteří pracovníci přenášejí stres z domova do z

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Sjednání kratší pracovní doby
Směna a její maximální délka
Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky)
Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby
Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance

Související články

Přizpůsobení pracoviště po pandemii COVID-19 a ochrana pracovníků před šířením onemocnění
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Jak čelit pracovnímu stresu
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Předcházení stresu na pracovištích
Špatné pracovní podmínky - vznik stresu na pracovišti
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Celoživotní vzdělávání a dovednosti pro 21. století
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Azbest a zdraví
Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Prediktivní ukazatele výkonnosti pro trvalé zlepšování BOZP
Homeworking, trend dnešní doby?
Zaměstnávání cizinců v České republice
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Pracovnělékařské prohlídky v nouzovém stavu, verze "leden 2021"

Související otázky a odpovědi

BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Externí vedoucí pracovník
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Krácení dovolené, pracovní úraz
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Délka pracovní doby
Přestávka při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní úraz
Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Okamžité zrušení pracovního poměru
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Práce ve ztíženém prostředí
Umístění požární značky
Bezpečnostní listy na pracovišti
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Aktualizace směrnic BOZP