Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie

Vydáno: 18 minut čtení

I za normálních okolností se prevence rizik musí provádět průběžně, natož v době pandemie. Cílem přijatých opatření k prevenci rizik musí být zajistit podmínky, které rizika odstraní u zdroje jejich původu nebo minimalizují ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Pokud riziko zcela odstranit nejde, jedná se o tzv. zbytkové (reziduální) riziko.

Poslední rok žijeme v době ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaným jako SARS CoV-2. Z toho důvodu vláda pravidelně vyhlašuje od podzimu loňského roku podle § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) na území České republiky nouzový stav, a hlavně přijímá řadu omezujících opatření na úseku ochrany veřejného zdraví.

I když se zdá, že riziko nákazy pomalu ustupuje a že bude v dostatečném rozsahu zajištěno očkování obyvatel, je faktem, že riziko nákazy zde zůstane a pro každého zaměstnavatele znamená, že se na něj musí zaměřit v prevenci rizik.

A o to právě v této situaci (pandemie) jde – riziko nákazy způsobené novým koronavirem SARS-Co-V-2 je podle epidemiologů zatím neodstranitelné, a proto s ním musíme zacházet jako s tzv. zbytkovým rizikem, které zcela odstranit nejde a vůči němuž musí směřovat preventivní opatření každého zaměstnavatele v této době.

Opatření na úseku BOZP bezprostředně souvisí s organizací práce a pracovních postupů. Proto si výhradně zaměstnavatel sám musí zvážit, jak zorganizuje práci – např. kolik zaměstnanců bude pracovat v jedné místnosti, kolik na dílně.

Prevence rizik je zde definována jako soubor všech opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. V podstatě jde však o celý proces, jehož cílem je optimalizace rizika. Tento proces sestává ze dvou částí, kde první část se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáváním rizik a přináší potřebné podklady pro druhou část procesu, ve které jsou přijímána opatření pro jejich snížení na minimální míru. Z toho důvodu zákonodárce v této souvislosti připomíná – nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno, tedy poskytnout zaměstnanci OOPP.

Zákoník práce v § 102 odst. 5 ZP vyjmenovává tzv. všeobe

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru

Související články

Posuzování zdravotní způsobilosti od vyhlášení nouzového stavu
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a povaha překážky v práci
Způsobilost osob při obsluze VTZ a jiných technických zařízení
Odborná způsobilost pro pracovní potápění
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Měnící se svět práce a wellbeing
Řízení expozice oxidu křemičitému ve stavebnictví
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Národní kolo soutěže Ceny za správnou praxi v oblasti BOZP má své vítěze
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - dokončení
Předcházení opakování pracovních úrazů efektivním LFI systémem
Bezpečné provozování vnitropodnikové dopravy
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Zaměstnanec odmítl zkoušku na alkohol v krvi
Kam kráčíš BOZP?
Zemní a výkopové práce - druhá nejrizikovější činnost na staveništi
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
BOZP v digitalizovaném světě
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Resilience, osobní a organizační odolnost na pracovišti
Prevence a příčiny uklouznutí a zakopnutí na pracovištích

Související otázky a odpovědi

Bezpečnostní listy na pracovišti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Aktualizace směrnic BOZP
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Stávka a její vliv na dovolenou
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Krácení dovolené, pracovní úraz
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží

Související předpisy

373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
MZDR 47828/2020-1/MIN/KAN mimořádné opatření - antigenní testování
372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN mimořádné opatření - povinné testování zaměstnavatelé
MZDR 47828/2020-21/MIN/KAN změna mimořádného opatření k nařízení povinného testování u zaměstnavatelů
MZDR 47828/2020-22/MIN/KAN změna mimořádného opatření k nařízení povinného testování u zaměstnavatelů
94/2021 Sb. o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů
240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
435/2001 Sb. , kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 57/1997 Sb., kterou se stanoví léčivé přípravky plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a výše úhrad jednotlivých léčivých látek, ve znění pozdějších předpisů
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
106/2021 Sb. o přijetí krizového opatření (pracovně lékařské prohlídky)
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů