Vláda ČR v pondělí dne 18. ledna 2021 uveřejnila usnesení č. 54 o přijetí krizového opatření, které bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 17/2021 Sb. Usnesení vlády umožnilo od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup výkonu některých pracovnělékařských služeb, tedy posuzování zdravotní způsobilosti k práci, nežli tomu je nastaveno dotčenými mezinárodními úmluvami a mezinárodními nebo národními předpisy upravujícími posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon práce nebo služby.
Usnesení vlády č. 54 ze dne 18. ledna 2021 pokračuje v téměř před rokem nastaveném odlišném postupu realizace pracovnělékařských prohlídek. Příspěvek tohoto druhu by v návaznosti na řešené téma mohl být součástí důstojné heptalogie. Odborné veřejnosti je celá etiologie a geneze všech usnesení vlády, která upravují nebo upravovala pracovnělékařské prohlídky dobře známa. Věřím, že i poslední předložené usnesení vlády č. 54 ze dne 18. ledna 2021 je čtenáři nebo dotčené osobě známo. Literárně by se možná chtělo až říci, že je vraceno se k již ozkoušenému. Prosím, aby předchozí věta nebyla interpretována, že v tomto případě je ozkoušené dobré. Takto přímočarý se snažím nebýt, i přesto náznak subjektivního hodnocení tohoto přístupu si dovolím uvést v průběhu textu či mezi řádky.
V souvislosti s usnesením vlády č. 1291 ze dne 7. prosince 2020 a č. 1049 ze dne 16. října 2020 eviduji zvýšené množství dotazů k aplikaci usnesení těchto usnesení po datu 31. prosinci 2020. Další četnou otázkou je pro vazba usnesení č. 1291 a č. 54 z roku 2021.
Dovolil bych si v následujících řádcích ozřejmit tyto opakující se otázky a zasadit je do časového vývoje jednotlivých usnesení vlády. Dále bych přistoupil k prezentaci zmíněného usnesení vlády č. 54 ze dne 18. ledna 2021 a jeho aplikační podoby.
Usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 214, resp. usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280
Série, jež dnes čítá šest krizových opatření, a to pět usnesení vlády a jedno mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví. Shodným jmenovatelem v těchto krizových opatření je úprava podmínek provádění pracovnělékařských prohlídek.
Tato první usnesení vlády v řade byla nejbenevolentnějšími krizovými opatřeními v oblasti ochrany zdraví při práci, resp. provádění pracovnělékařských prohlídek. Soukromě si přeji, aby tento prim nebyl překonán.
Usnesení vlády umožňovala u osob, jejichž pracovněprávní vztah vznikl po 15. březnu 2020 nahradit čestným prohlášením vstupní lékařskou prohlídku, resp. posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen zákon č. 373/2011 Sb.“). Usnesení dále dala možnost neprovádět periodické lékařské prohlídky ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „vyhláška č. 79/2013 Sb.“). Usnesení vlády nestanovila ochranné mantinely, ve kterých by, mohli zaměstnavatelé a poskytovatelé zdravotních služeb, tedy poskytovatelé pracovnělékařských služeb nebo registrující poskytovatelé, hledat oporu. Retrospektivně směrem k těmto tzv. jarním usnesením vlády se lze až domnívat, že signál rozhodující autority může vyvolat domněnku o zpochybňování existence a významnosti pracovnělékařských prohlídek a pracovnělékařských služeb jako celku, tedy ochranného nástroje zdraví při práci.
Negativně hodnotím absenci vysvětlení dalšího postupu s vydanými čestnými prohlášeními a periodickými prohlídkami, které měly být nahrazeny dalšími platnými potvrzeními o zdravotní způsobilosti. Subjektivně, pokud bych byl v roli dopravce, který si z důvodu i nemožnosti realizování pracovnělékařské prohlídky usadil jako strojvedoucího zaměstnance s čestným prohlášením, bych si přirozeně položil otázku, jak dlouho si do čela vlakové soupravy čítající několik vagónů a několik set míst k sezení usadím tohoto zaměstnance, u kterého nemám objektivně zhodnocenou zdravotní způsobilost.
Věřím, že dostatečně citelně tímto naznačuji, že usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280 a ze dne 15. března 2020 č. 214 nestanovila krok, který bude následovat po odeznění této akutní fáze problému.
A tímto se plynule dostáváme k mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. května 2020 čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ. Jak bylo v mých předchozích příspěvcích naznačeno Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo tímto krizovým opatření ke specifikování postupu určeného usneseními vlády č. 214 ze dne 15. března 2020 a č. 280 ze dne 23. března 2020 po skončení nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020. Pro kompletnost si dovolím uvést, že nouzový stav na jaře roku 2020 platil od zmíněného 12. března 2020 do 17. května 2020. Mysleme tedy na skutečnost upravenou uvedeným mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, které stanovilo, že čestná prohlášení mají být v nejzazším termínu nahrazena vstupní lékařskou prohlídkou do 90 dnů od skončení nouzového stavu, resp. do 18. srpna 2020 v ideálním případě. Zmíněné datum bylo nejzazším možným termínem pro doplnění zdravotní způsobilosti, jak tomu ukládá zákona č. 373/2011 Sb. a prováděcí právní předpisy.
V návaznosti na pokračující epidemiologické důvody spojené s epidemiologickou situací COVID-19 byla vládou v námi řešené otázce vydána dále usnesení ze dne 7. prosince 2020 č. 1291 a č. 1049 ze dne 16. října 2020.
Jistá podoba benevolence z předchozích zkušeností byla nahrazena jednoznačnými obrysy možnosti nahrazení zdravotní způsobilosti jinými nástroji, jež byla právě stanovena předmětnými usneseními vlády. Usnesení vlády určila náhradou čestnými prohlášeními vstupní lékařskou prohlídku jen pro práce, jejichž sjednaný druh je podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zařazen do kategorie první nebo druhé a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem nebo v příloze č. 2 části II vyhlášky č. 79/2013 Sb., s výjimkou bodů 1, 2, 4, 5 a 13 uvedené přílohy. Předmětné usnesení bylo vládou doplněno a upraveno usnesením ze dne 7. prosince 2020 č. 1291. Zmíněné usnesení cíleně čl. I. bodu 1 usnesení č. 1049 změnilo; došlo k časovému ohraničení, a to do 31. 12. 2020. Byl tak nahrazen text „po dobu nouzového stavu“ za poslední dne roku 2020. Ve zkratce se tedy úprava dotýkala jen postupu vstupních lékařských prohlídek a jejich náhradě čestným prohlášením. Postup podle čl. III usnesení č. 1049, tedy dalších pracovnělékařských prohlídek, jejichž platnost skončila v době nouzového stavu nebyla usnesením č. 1291 ovlivněna.
Prakticky tomu je, že zaměstnanec, kterému byla uznána zdravotní způsobilost na základě čestného prohlášení podle usnesení vlády č. 1049 po 7. prosinci 2020 musí absolvovat vstupní lékařskou prohlídku do 31. 3. 2021, a tedy 90 dní po 31. 12. 2020. Bod I. a 1. usnesení vlády ČR ze dne 16. října 2020 č. 1049 tedy mimo jiné stanoví, že čestné prohlášení platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu. Řádnou vstupní lékařskou prohlídku stačí tedy zajistit do 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu.
Otázkou k zamyšlení je usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1373 stanovující, že veškerá opatření přijatá z důvodu nouzového stavu, která byla platná ke dni přijetí tohoto usnesení vlády, zůstávají nadále v platnosti v rozsahu, v jakém byla přijata. Mohla by vyvstat domněnka, zda předmětné usnesení ze dne 23. prosince 2020 prodloužilo i platnost usnesení vlády č. 1049 ze dne 16. října 2020, a tedy čestná prohlášení je možné vydávat i po 31. 12. 2020. Domněnka je lichá. Nelze opomenout existenci změnového usnesení vlády č. 1291 ze dne 7. prosince, které platnost z celé doby nouzového stavu změnilo na nejpozději do 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 již nebylo možné u fyzických osob ucházejících se o zaměstnání využít institutu čestného prohlášení jako náhrady za vstupní lékařskou prohlídku. Od tohoto dne platí tedy výhradně ustanovení § 59 zákona č. 373/2011 Sb. a bylo nutné, aby byla u zmíněných uchazečů o zaměstnání provedena vstupní prohlídka za podmínek uvedených v § 59 odst. 1 písm. b) zákona.
Oproti tomu, zdravotní způsobilost vydaná podle kupříkladu periodické prohlídky podle ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., která pozbyla platnost v době nouzového stavu nebyla jako tomu bylo v případě čestných prohlášení za stropována 31. 12. 2020.
I v roce 2021 je nutné si uvědomit, že tato dvě usnesení vlády, a to č. 1049 a č. 1291 jsou, a to vyjma čl. I i nadále platná. Zdůvodnění je jednoduché – další rovinou, která je všemi usneseními upravována jsou další pracovnělékařské prohlídky, nejen vstupní lékařské prohlídky, jejichž platnost skončila v době platnosti nouzového stavu. Usnesení vlády automaticky předmětné pracovnělékařské prohlídky prodlužuje. Jedná se tedy o instrument, který zaměstnavateli potvrzuje, že zaměstnanci jsou i nadále pro výkon své práce zdravotně způsobilí.
Usnesení vlády ze dne 18. ledna 2021 č. 54
Usnesení vlády nepřichází s významnou odbornou úpravou od všech předchozích usnesení vlády, které upravovaly pracovnělékařské prohlídky. Důležitým momentem je účinnost usnesení vlády č. 54, a to od 19. ledna 2021 do konce platnosti nouzového stavu. Tedy od 1. 1. 2021 do 18. ledna 2021 nebylo možné vydat čestné prohlášení jako náhradu za vstupní lékařskou prohlídku. Zaměstnavatel, resp. poskytovatel zdravotních služeb měl postupovat dle rámce stanoveného zákonem č. 373/211 Sb. a prováděcími právními předpisy.
Zcela novým aspektem, které usnesení vlády č. 54 ze dne 18. ledna 2021 přineslo prezentuje mj. Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách, kdy ministerstvo výrazně doporučuje poskytovatelům zdravotních služeb nadále provádět všechny pracovnělékařské prohlídky, a to včetně vstupních pracovnělékařských prohlídek. Obdobně Ministerstvo zdravotnictví doporučuje zaměstnavatelům postupovat v realizaci pracovnělékařských služeb dle povinností stanovených dotčenými právními předpisy. Ústředním orgánem ochrany veřejného zdraví je též doporučováno aplikovat usnesení vlády č. 54 výhradně v případě významného pracovního vytížení poskytovatele zdravotních služeb, v případě jeho nemoci a v obdobných závažných případech.
Ministerstvo zdravotnictví současně uveřejnilo výklad čl. III usnesení vlády č. 54 ze dne 18. ledna 2021.
Lékařské posudky o zdravotní způsobilosti vydané na základě periodických pracovnělékařských prohlídek provedených podle ustanovení § 59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 11, včetně přílohy č. 2, části II. vyhlášky č. 79/2013 Sb., lze považovat za nadále platné, i když jejichž platnost skončila v době nouzového stavu. Výčet dotčených právních předpisů zde má svůj význam a zdůrazňuje význam následující skutečnosti. Sumárně lze tedy uvést, že čl. III bod 1 usnesení vlády ze dne 18. ledna 2021 č. 54, ale i dříve zmíněná usnesení vlády, se dotýká zdravotní způsobilosti podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Jak bylo naznačeno, čl. III usnesení vlády č. 54 se nedotýká zdravotní způsobilosti určené zvláštními právními předpisy. Ideově tedy koreluje čl. III bod 1 písm. a) s ustanovením § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Mezi významné a četně užívané zvláštní právní předpisy je možné zmínit:
- zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, který se týká zejména řidičů, u nichž je řízení motorového vozidla sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě,
- zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů,
- nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek dobrovolných hasičů obcí nebo podniků atp.