Překážky v práci na straně zaměstnavatele - aktuální programy podpory a kurzarbeit

Program ochrany zaměstnanosti Antivirus

Dne 31. března 2020 byl vládou ČR schválen na základě ust. § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, cílený program k podpoře zaměstnanosti nazvaný „Antivirus“. Dle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se tento program v minulosti osvědčil, a proto je třeba jej v současné situaci znovu využít. Vláda ČR proto dne 29. 11. 2021 schválila na návrh ministryně práce a sociálních věcí prodloužení režimu A programu Antivirus, a to do 28. února 2022. Zároveň byl znovu aktivován režim B na období od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022. Nyní jsou tedy opět aktivní oba režimy programu Antivirus (A i B).

Vláda dále rozhodla o prodloužení platnosti celého programu Antivirus do 30. června 2022. V období platnosti programu může vláda prodlužovat období uznatelnosti výdajů pro jeho jednotlivé režimy, nebo stanovovat období nová. Nově je však dána vládě možnost pozastavit poskytování příspěvků, a to přechodně po dobu, než budou zajištěny finanční prostředky na realizaci programu v případě jejich vyčerpání. Ze schváleného také vyplývá, že nejzazším datem, kdy je možné uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus mezi Úřadem práce České republiky a zaměstnavatelem, je 28. únor 2022.

Podstatou programu Antivirus je částečná nebo plná kompenzace celkových mzdových nákladů v podobě náhrad mezd náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou, mimořádnými opatřeními, krizovými opatřeními souvisejícími se šířením nákazy covid-19 jak v České republice, tak v zahraničí, a doprovodnými hospodářskými problémy zaměstnavatelů. Program Antivirus realizuje Úřad práce České republiky. Příspěvek se zaměstnavateli poskytuje na základě Dohody o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus uzavřené na základě žádosti předložené zaměstnavatelem. Realizace podpory je nastavena tak, že zaměstnavatel žádá o refundaci vyplacených náhrad mezd po skončení vykazovaného období, tj. po skončení kalendářního měsíce, za který o příspěvek žádá.

V rámci programu Antivirus jsou v současnosti aktivovány 2 režimy, které reagují na níže uvedené situace.

Režim A - karanténa, izolace

V rámci režimu A bude možné až do 28. února 2022 poskytovat příspěvek ke krytí nákladů, které zaměstnavateli vzniknou výplatou náhrady mzdy zaměstnanci za dobu trvání nařízené karantény nebo izolace. Původně končilo toto období dne 31. prosince 2021.

Tento režim se týká situací, kdy je zaměstnancům nařízena karanténa nebo izolace z důvodu onemocnění covid-19. V takovém případě se jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a v souladu s ust. § 192 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa či izolace, vyplácet náhradu mzdy prvních 14 dnů nařízené karantény ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu.

Výše příspěvku činí 80 % z vyplacené náhrady mzdy a z ní provedených odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci. Zaměstnavatel tedy ve vyúčtování uvede výši vyplacené náhrady mzdy a tu část zákonných odvodů, která odpovídá výši vyplacené náhrady. Příspěvek činí 80 % součtu těchto částek. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 39 000 Kč.

Režim B - Související hospodářské potíže

Od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022 je možné využívat i režimu B, který byl původně ukončen k 31. květnu 2021. Vláda znovu aktivovala i režim Antivirus B, jenž kompenzuje zaměstnavatelům náklady na zaměstnance, kteří se v důsledku dopadů pandemie ocitli v režimu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Nově stanovené druhé období uznatelnosti výdajů má trvat od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022.

Režim Antivirus B je určen k řešení nepřímých hospodářských dopadů pandemie covid-19. Tento režim se vztahuje na případy překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v důsledku souvisejících hospodářských potíží vyvolaných šířením nemoci covid-19. Příspěvek je poskytován na náhradu mzdy vyplacené zaměstnanci za dobu trvání překážky v práci podle ust. § 207, ust. § 208 a ust. § 209 zákoníku práce. Režim tedy pokrývá situace jako výpadek vstupu (§ 207 zákoníku práce), omezení odbytu (§ 209 zákoníku práce) či jiné blíže nespecifikované důvody na straně zaměstnavatele (§ 208 zákoníku práce).

Z programu Antivirus lze zaměstnavateli v níže uvedených případech zahrnutých do režimu B poskytnout příspěvek ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 29 000 Kč. Zaměstnavatel ve vyúčtování uvede výši vyplacené náhrady mzdy a tu část zákonných odvodů, která odpovídá výši vyplacené náhrady. Příspěvek pak činí 60 % součtu těchto částek.

Režim Antivirus B se vztahuje na tyto případy:

1. Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu absence významné nebo klíčové části zaměstnanců. Režim se vztahuje na případy, kdy významné části zaměstnanců byla nařízena karanténa nebo tito zaměstnanci nemohou vykonávat práci z důvodu péče o dítě (z důvodu uzavření předškolních a školních zařízení) nebo jsou nemocní nebo se nemohou dostat do zaměstnání, a zaměstnavatel tudíž nemůže zaměstnancům přidělovat práci. Za významnou část zaměstnanců je považováno 30 % zaměstnanců společnosti, provozovny nebo jiné organizační části dle provozní situace zaměstnavatele. V tomto případě se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele podle ust. § 208 zákoníku práce. Zaměstnavatel ostatním zaměstnancům, kteří jsou připraveni pracovat, musí poskytovat náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
2. Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele. Režim se vztahuje na případy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnancům práci z důvodu omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele a k omezení dostupnosti vstupů došlo v důsledku šíření onemocnění covid-19 (v důsledku karanténních opatření či obecně výpadků výroby u dodavatele, včetně zahraničních). V případě přechodného výpadku dodávek surovin, pohonné síly nebo podobné provozní příčiny se dle zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele - prostoj dle ust. § 207 písm. a) zákoníku práce. V případě prostoje náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. To se týká těch zaměstnanců, kteří jsou připraveni a schopni dostavit se do práce a práci vykonávat (nikoli těch v karanténě nebo v dočasné pracovní neschopnosti).
3. Omezení poptávky po službách, výrobcích. Režim upravuje situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v důsledku omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku pandemie. V takovém případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a v soukromém sektoru mohou zaměstnavatelé využít institutu tzv. částečné nezaměstnanosti dle ust. § 209 zákoníku práce. V takovém případě může zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací, a nepůsobí-li u něj odborová organizace, pak v rámci vnitřního předpisu, určit, že zaměstnancům, na které dopadají podmínky částečné nezaměstnanosti (nelze jim přidělit práci v rozsahu sjednané pracovní doby), nebude poskytována za nerozvrženou pracovní dobu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, nýbrž náhrada ve výměře nižší, nejméně však 60 % průměrného výdělku.

Kurzarbeit

Institut tzv. kurzarbeitu funguje na principu příspěvku státu zaměstnavateli na náhradu mzdy zaměstnance v případě, kdy zaměstnanec nemůže v důsledku předem definovaných okolností pracovat v plném rozsahu sjednané týdenní pracovní doby. Nový institut (příspěvek v době částečné práce) označovaný jako kurzarbeit zakotvila do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, novela tohoto zákona. Kurzarbeit má pomoci přechodně udržet pracovní místa v nepříznivých dobách, jako je například současná pandemie koronaviru, živelní události, kybernetický útok nebo třeba ekonomická recese. Tento institut vychází ze zkušeností programu Antivirus, ale má širší platnost pro nepředvídatelné události nezaviněné zaměstnavatelem (ekonomická recese, epidemie, živelní události, kyberútok, nárůst nezaměstnanosti apod.). Kurzarbeit měl již v loňském roce nahradit program Antivirus, trvalo však téměř rok, než se kurzarbeit podařilo prosadit.

Novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 248/2021 Sb., přinesla s účinností od 1. července 2021 do českého právního řádu institut příspěvku v době částečné práce neboli tzv. kurzarbeit. Právní úprava je obsažena v ust. § 120a až § 120f zákona o zaměstnanosti. Doposud ovšem nelze tento institut v praxi využít vzhledem k tomu, že je nutné předchozí schválení ze strany Evropské komise.

Příspěvek v době částečné práce je veřejnou podporou, lze jej tedy poskytovat až po schválení ze strany Evropské komise, resp. jeho uznání za dovolenou veřejnou podporu, tzv. notifikací. Důvodem je, aby nedocházelo k situacím, kdy by členský stát zvýhodnil konkrétní podnik či odvětví a narušil tak soutěž na vnitřním trhu. V současné chvíli se schvalovací proces (notifikace) nachází ve fázi prenotifikace. Vzhledem k tomu, že notifikace není v současné době ukončena, nelze zatím opatření aktivovat a příspěvek v době částečné práce využívat. Aktivovat opatření před schválením ze strany Evropské komise by bylo nedovolenou veřejnou podporou. Momentálně lze předpokládat, že případné spuštění kurzarbeitu by bylo možné na jaře 2022, příspěvky ovšem nelze proplatit zpětně.

Čerpání příspěvku v době částečné práce je možné pouze tehdy, když je tento příspěvek tzv. aktivován. Aktivaci může provést výlučně pouze vláda České republiky svým nařízením, a to v souladu s ust. § 120b zákona o zaměstnanosti. Vláda může k aktivaci přistoupit v případě, že je závažně ohrožena ekonomika nebo její odvětví živelní událostí spočívající v přírodní pohromě nebo epidemii, kybernetickém útoku či jiné mimořádné situaci, která je zásahem vyšší moci. Zároveň je vláda oprávněná nařízením omezit poskytování příspěvku na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky nebo pouze pro určitý okruh zaměstnavatelů. V případě, že nařízení vlády omezí poskytování příspěvku v době částečné práce na určitý okruh zaměstnavatelů, musí zároveň stanovit závazné ukazatele zaměstnavatele. V takovém případě nařízení vlády určí a) způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů, b) státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o naplnění závazných ukazatelů, c) lhůtu pro vydání stanoviska.

Příspěvek lze poskytovat v případě, že zaměstnavatel v důsledku závažného ohrožení ekonomiky České republiky nebo jejích odvětví z hospodářských důvodů nepřiděluje svým zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby. Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle ust. § 207 až § 209 zákoníku práce. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je také to, že zaměstnavatel dotčeným zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku (není-li stanovena zákoníkem práce náhrada mzdy vyšší). Výše příspěvku pak činí 80 % náhrady mzdy vyplacené zaměstnavatelem a z ní odvedeného pojistného. Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení podle ust. § 120e odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Příspěvek může být čerpán pouze na zaměstnance, jejichž pracovní poměr trvá minimálně 3 měsíce, a to ke dni podání oznámení úřadu práce o vzniklé překážce v práci.

V mnohém se kurzarbeit podobá programu Antivirus, ale nespornou výhodou kurzarbeitu je možnost obdržet příspěvek ještě před vyplacením mezd zaměstnancům. Nařízením vlády může být doba poskytování příspěvku poprvé stanovena maximálně na 6 měsíců a poté opakovaně prodloužena, maximálně však vždy o 3 měsíce. Maximální doba poskytování příspěvku je stanovena na 12 měsíců.

Poskytování příspěvku s sebou však nese pro zaměstnavatele několik omezení. Příspěvek v době částečné práce zaměstnavateli poskytuje Úřad práce na základě písemného oznámení zaměstnavatele. Oznámení kromě jiného musí obsahovat prohlášení zaměstnavatele, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek v době částečné práce poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován, a dále po dobu počínající dnem následujícím po dni, k němuž bylo poskytování příspěvku v době částečné práce ukončeno, jejíž délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut, zaokrouhlenou na celé měsíce nahoru.