JUDr. Jana Strachoňová Drexlerová

Svátky patří mezi tzv. dny pracovního klidu a zároveň mezi doby odpočinku. V tyto dny mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé přesně vymezené práce. Práce v tyto dny je specificky odměňována.

Existují situace, kdy ačkoliv jsou splněny výpovědní důvody, zákoník práce poskytuje zaměstnanci tzv. ochrannou dobu, ve které zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí. Právní úprava vychází z toho, že je třeba zaměstnance chránit v situacích, kdy se mohou důsledky výpovědi z pracovního poměru projevit zvlášť tíživě.

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

Přestože zákoník práce pojem neplacené volno nezná, v praxi bývá tento pojem užíván. Neplacené volno označuje různé situace. Rozlišovat můžeme neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok na základě zákona, a dále neplacené volno, na kterém se musí zaměstnanec dohodnout se zaměstnavatelem a s jehož poskytnutím tedy musí zaměstnavatel souhlasit.

S vysláním zaměstnance na pracovní cestu souvisí poskytování cestovních náhrad. Vzhledem ke zdražování v posledních měsících se zvýšily v roce 2022 také některé cestovní náhrady pro zaměstnance na pracovní cestě.

Vyslání zaměstnance na pracovní cestu je v dnešní době běžnou záležitostí a s mnoha pracovními místy jsou takové cesty spjaty. Z hlediska posouzení pracovní doby na pracovní cestě je nutné důsledně rozlišovat dobu výkonu práce, dobu naopak nepovažovanou za výkon práce a dobu práce přesčas.

Dne 21. 3. 2022 nabyly platnosti a účinnosti zákony, které by měly zjednodušit pobyt v ČR ukrajinským uprchlíkům a také usnadnit jejich zaměstnávání. Tyto zákony jsou v médiích někdy označovány jako „Lex Ukrajina" a zahrnují celkem 3 zákony, které stanoví podmínky pro udělení dočasné ochrany, potvrzují právo těchto osob na volný vstup na český trh práce a zajišťují určitá práva v oblasti sociálního zabezpečení, školství a zdravotních služeb.

V době před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině bylo v České republice přítomno téměř 200 tisíc zaměstnanců z Ukrajiny. Někteří zaměstnavatelé jsou v podstatě závislí na této pracovní síle. Po vojenském napadení Ukrajiny Ruskou federací vyhlásila Ukrajinská republika všeobecnou mobilizaci. Ta se může týkat také ukrajinských zaměstnanců v ČR.

Zaměstnavatel se mnohdy ocitá ve složité situaci, když na jedné straně je povinen zachovat zásadu rovného zacházení v odměňování zaměstnanců, ale na druhé straně se snaží nastavit odměňování zaměstnanců podle různých hledisek tak, aby odlišil rozdílné výkony zaměstnanců a aby zaměstnance motivoval.

S ohledem na další vlnu epidemie nemoci COVID-19 a s ní spojená mimořádná opatření vláda ČR přistupuje k různým formám podpory ve snaze pomoci zaměstnavatelům zvládnout současnou situaci.

Svátky lze z hlediska pracovního práva považovat za dobu odpočinku. V tyto dny mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé přesně vymezené práce. Specifické je také odměňování práce ve svátek.

Agentury práce mohou zprostředkovat zaměstnání za podmínek daných zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pokud fakticky dochází k agenturnímu zaměstnávání, avšak nejsou dodrženy zákonné podmínky pro agenturní zaměstnávání, může se jednat o tzv. zastřené zprostředkování zaměstnání. Zastřeného zprostředkování zaměstnání se dotýká rovněž novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 274/2021 Sb.) účinná ode dne 2. 8. 2021.

Home office se během pandemie osvědčil. Mnoho zaměstnavatelů zjistilo, že zaměstnanci pracující v režimu home office odvádějí efektivní práci. Vnímání home office se proto změnilo. Dříve byl vnímán jako forma určitého pracovního benefitu. Nyní se z něj místo benefitu stává běžná alternativa pracovního dne.

S účinností 1. ledna 2021 novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.) rozšiřuje překážky v práci v souvislosti s akcemi pro děti a mládež a zároveň je nově zaměstnavatel povinen za podmínek uvedených v novém ustanovení § 203a zákoníku práce poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro zaměstnance působící na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež za dobu nejvýše 1 týdne v kalendářním roce s možností následné refundace ze státního rozpočtu.

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce byla dne 26. června 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

V současné době jsou nuceni někteří zaměstnavatelé situaci, kdy nemají dostatek zakázek, řešit propouštěním zaměstnanců. Nejčastějšími výpovědními důvody jsou v takové situaci organizační důvody.

Agentury práce tvoří v dnešní době významný a specifický subjekt pracovněprávních vtahů. Agenturní zaměstnávání je uživateli využíváno především k zajištění pracovníků pro obtížně obsaditelné profese či k pokrytí vyšší potřeby zaměstnanců během sezóny nebo při nárůstu zakázek. Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání i pro cizince.

Občané členských států Evropské unie (EU) a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, považováni za cizince, a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky (ČR).

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen pracovníky z řad občanů ČR, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Jejich zaměstnávání však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Zaměstnavatelé musí často řešit situaci zástupu za zaměstnance, kteří čerpají mateřskou či rodičovskou dovolenou. Po dobu trvání překážek omezujících zaměstnance ve výkonu práce je třeba tohoto zaměstnance nahradit zaměstnancem jiným, a to obvykle na základě institutu pracovního poměru na dobu určitou.