Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 1. část

Vydáno: 30 minut čtení

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 202/2017 publikován zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jeho prostřednictvím dojde k poměrně významným změnám mj. v oblasti pracovnělékařských služeb. Protože účinnost zákona připadá na první den 4. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů, stane se tak ke dni 1. 11. 2017.

Ke stejnému datu dojde k navazující novelizaci vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Ta ke dni napsání tohoto článku prošla připomínkovým řízením.

Na stránkách tohoto časopisu rozebereme v několika článcích, jak se přijaté změny promítnou do praxe zaměstnavatelů. V prvním z nich se budeme zabývat samotným zajištěním pracovnělékařských služeb a otázkami s tím souvisejícími.

Dosavadní právní stav

Aby se čtenář lépe zorientoval v tom, co se novelou zákona o specifických zdravotních službách (dále též „ZSZS“) a prováděcí vyhlášky vlastně změní, připomeneme na začátku stávající právní úpravu a shrneme ve stručnosti základní pravidla týkající se zajištění pracovnělékařských služeb:

  1. Dle ustanovení § 224 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), musí každý zaměstnavatel zajišťovat pro své zaměstnance pracovnělékařské služby. V té souvislosti je dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) téhož právního předpisu povinen sdělit svým zaměstnancům, u kterého poskytovatele jim budou pracovnělékařské služby poskytnuty a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit.
  2. Není-li zaměstnavatel sám poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství a nemůže-li tedy ve smyslu ustanovení § 58a ZSZS zajišťovat pracovnělékařské služby vlastními odborně způsobilými zaměstnanci (lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky), je dle ustanovení § 54 odst. 2 písm. a) ZSZS povinen uzavřít za tímto účelem písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb (s jedním či více poskytovateli). Nesplněním této povinnosti se zaměstnavatel vystavuje riziku uložení pokuty od orgánu ochrany veřejného zdraví za přestupek na úseku zajištění pracovnělékařských služeb, a to až do výše 1 000 000 Kč.
  3. Zákon o specifických zdravotních službách ve svém ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) umožňuje zaměstnavateli zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u lékaře, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Tuto možnost podmiňuje ale zákon následujícími požadavky: Uchazeč o zaměstnání má vykonávat nebo zaměstnanec vykonává práce, které jsou podle ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOVZ“), a k němu prováděcí vyhlášky č. 432/2003 Sb., zařazeny podle možné míry rizik pouze do kategorie první (jde o práce, u nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví). Výkon práce zařazené do kategorie druhé (i nerizikové) až čtvrté posouzení zdravotní způsobilosti k této práci u registrujícího poskytovatele automaticky vylučuje. Součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky (zdravotní způsobilosti) stanoveny jinými právními předpisy (viz však dále o změně). Zaměstnavatel proto musí dobře vědět, jestli se nějaký takový předpis k výkonu dotčené práce vztahuje.

Rozhodnutí o tom, zdali příslušná pracovnělékařská prohlídka bude provedena u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání či zaměstnance, je na zaměstnavateli. Ostatní součásti pracovnělékařských služeb (pravidelný dohled a poradenství) zajišťuje zaměstnavatel prostřednictvím smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. I kdyby mohl tedy zaměstnavatel všechny uchazeče o zaměstnání či zaměstnance vysílat na pracovnělékařské prohlídky k jejich registrujícím poskytovatelům, stejně se v současné době nevyhne povinnosti mít písemnou smlouvu s alespoň jedním poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Od 1. 11. 2017 je však možné postupovat jinak, jak uvádíme dále pod nadpisem „Lze to i bez trvalé smlouvy“.

PLS a registrující poskytovatel

I po novele zákona o specifických zdravotních službách bude mít zaměstnavatel možnost zajišťovat za výše popsaných podmínek pracovnělékařské prohlídky u registrujícího poskytovatele uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance. Co novela v této souvislosti přináší (mění), je

  • výslovné označení registrujícího poskytovatele za poskytovatele pracovnělékařských služeb,
  • uložení povinnosti tomuto poskytovateli provést pracovnělékařskou prohlídku, pokud o ni zaměstnavatel písemně požádá,
  • upřesnění toho, kdy je zaměstnavatel omezen v dotčeném postupu určitým právním předpisem, a
  • částečné připuštění takové možnosti ve vztahu k mladistvým zaměstnancům či uchazečům o zaměstnání.

Registrující poskytovatel jako poskytovatel PLS

Aby nevznikaly pochybnosti o tom, že i registrující poskytovatel, který provede pracovnělékařskou prohlídku na základě písemné žádosti zaměstnavatele, je v této rovině poskytovatelem pracovnělékařských služeb a že jím vydaný lékařský posudek je lékařským posudkem, jehož existenci předpokládá na několika místech zákoník práce [např. pro účely převedení zaměstnance na jinou práci dle ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) a b) ZP nebo rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele dle ustanovení § 52 písm. d) a e) téhož právního předpisu], je novelou za poskytovatele pracovnělékařských služeb výslovně označen (viz ustanovení § 54 odst. 3 ZSZS).

Protože nejde ale o poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž uzavírá zaměstnavatel písemnou smlouvu a který by pro něho prováděl též dohled nebo poradenství, novela stanoví, že se na něho nevztahují povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb obsažené v ustanovení § 57 ZSZS, s výjimkou povinnosti dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře podle ustanovení § 45 odst. 2 ZSZS, že je zde důvodné podezření na změnu zdravotní způsobilosti posuzované osoby k práci.

Povinnost prohlídku provést

Dosud nebyl jednotný názor na to, zdali když zaměstnavatel písemně požádá registrujícího poskytovatele o provedení pracovnělékařské prohlídky, je tento povinen žádosti zaměstnavatele vyhovět a pracovnělékařskou prohlídku provést (vydat na jejím základě lékařský posudek se všemi náležitostmi). Ministerstvo zdravotnictví dovozovalo takovou povinnost lékaře z ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejího poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého poskytuje registrující poskytovatel svému pacientovi primární ambulantní péči, jejímž účelem je mj. posudková péče. Někteří praktičtí lékaři však provedení takové prohlídky odmítali a s takovým výkladem nesouhlasili.

Po novele je tato povinnost registrujícího poskytovatele výslovně zakotvena v ustanovení § 54 odst. 3 ZSZS. Důležité je, že na nesplnění této povinnosti je nově navázán přestupek a pokud registrující poskytovatel přes písemnou žádost zaměstnavatele „neprovede pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo nevydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci“, hrozí mu dle ustanovení § 90 odst. 4 písm. e) v souvislosti s odst. 7 písm. e) ZSZS pokuta až do výše 100 000 Kč.

Podmínky zdravotní způsobilosti v jiném či prováděcím právním předpisu

Jak bylo výše uvedeno, jednou z podmínek, která musí být splněna, aby mohl zaměstnavatel vyslat uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku k jejich registrujícímu poskytovateli, je skutečnost, že součástí vykonávané práce není (nemá být) činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy.

Příkladmý výčet toho, které právní předpisy lze v tomto smyslu považovat za jiné právní předpisy upravující podmínky zdravotní způsobilosti, je možné najít především v poznámce pod čarou č. 5, která se váže k textu prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. Vybrat lze třeba zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, který zdravotní způsobilost zmiňuje jako jeden z předpokladů (podmínek) pro udělení a držení řidičského oprávnění, upravuje vstupní a pravidelné (periodické) prohlídky zejména řidičů - profesionálů, a co do bližší úpravy podmínek zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku odkazuje na prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 277/2004 Sb.

Zmíněný výčet není samozřejmě vyčerpávající. Ačkoliv v něm není vůbec uveden, takovým právním předpisem je nepochybně také zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, oba ve znění pozdějších předpisů, respektive k nim vydaná prováděcí vyhláška č. 271/2012 Sb., o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka).

Jestliže u výše citovaných právních předpisů není o jejich zařazení mezi jiné právní předpisy upravující podmínky zdravotní způsobilosti pochyb, diskuse se vedly o tom, zdali jím může být též prováděcí vyhláška k zákonu o specifických zdravotních službách, a to ve vztahu k činnostem, které představují riziko ohrožení zdraví. Tyto činnosti jsou vyjmenovány v Příloze č. 2, v Části II. vyhlášky, a patří mezi ně např. práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, dále činnosti epidemiologicky závažné, práce spočívající v obsluze vysokozdvižných vozíků nebo řízení motorového vozidla tzv. řidičem referentem, u něhož není řízení druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, ale s výkonem jeho práce obvykle souvisí.

Ministerstvo zdravotnictví vyjadřovalo názor, že prováděcí vyhláška takovým právním předpisem je (i když ani na tomto ministerstvu nešlo o všeobecně zastávanou interpretaci) a že uchazeči o zaměstnání, kteří mají vykonávat, nebo zaměstnanci, kteří vykonávají práci spojenou s rizikem ohrožení zdraví dle výše uvedeného výčtu, musejí pracovnělékařskou prohlídku absolvovat u poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, bez možnosti je na ni vyslat k jejich registrujícímu poskytovateli. Protože šlo ale o názor, s nímž mnozí nesouhlasili, jmenované ministerstvo se rozhodlo pro přímou úpravu v zákoně s výslovnou zmínkou o prováděcí vyhlášce. Dle nového znění ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS je vyslání uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku k jejich registrujícímu poskytovateli možné jen tehdy, jde-li „o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy“.

Dotčená změna bude mít pro praxi zásadní dopad a nelze vyloučit, že někteří zaměstnavatelé si na ni budou jen těžko zvykat. Tím spíše, že stejnou formulaci obsahuje nově též ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) bod 2 ZSZS týkající se povinné vstupní lékařské prohlídky ve vztahu k práci konané na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (k tomu viz v dalším článku o změnách v oblasti pracovnělékařských prohlídek). Jde o závažné zpřísnění právní úpravy, způsobující, že například manažer konající práci v první kategorii, ale vybavený služebním autem, nebude moci absolvovat pracovnělékařské prohlídky u svého registrujícího poskytovatele.

Podle Ministerstva zdravotnictví nejde ale o žádné zpřísnění, ale jen potvrzení jeho dosavadního extenzivního výkladu. O tom svědčí důvodová zpráva k návrhu novely prováděcí vyhlášky, konkrétně k plánované změně Přílohy č. 2, Části II., bodu 1 - Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru. Ministerstvo vychází ve zmíněném dokumentu z toho, že podle stávající úpravy se musí podrobovat pracovnělékařské prohlídce výlučně u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, všichni zaměstnanci uvedených zaměstnavatelů, a to „bez ohledu na to, zda přicházejí při výkonu této práce pravidelně do přímého kontaktu s ohroženými skupinami osob - žáky, studenty, pacienty, klienty (např. ubytovanými seniory)“. Jinak řečeno, pro tento účel je podle ministerstva zcela nepodstatné, zdali jde o pedagogického pracovníka, nebo školníka ve škole, zdravotnického pracovníka, nebo uklízečku v nemocnici, či sociálního pracovníka, nebo personalistu v domově pro seniory.

Nově se alespoň v novele prováděcí vyhlášky navrhuje, aby do této skupiny nepatřili ti zaměstnanci, u kterých není přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty pravidelnou součástí výkonu jejich práce. Zaměstnanci například v administrativě by tak mohli být vysláni zaměstnavatelem na pracovnělékařskou prohlídku ke svému registrujícímu poskytovateli. Text úpravy ale nebyl v době uzávěrky tohoto článku ještě konečný.

Jak u mladistvých

Vyslat mladistvého uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance (tj. mladšího 18 let) na pracovnělékařskou prohlídku k jinému než smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb zaměstnavatele je dle stávající právní úpravy omezeno tím, že dle ustanovení § 54 odst. 1 ZSZS může být takovým poskytovatelem výhradně a jen poskytovatel zdravotních služeb v oboru buď všeobecné praktické lékařství, nebo pracovní lékařství, nikoliv však praktické lékařství pro děti a dorost, a tuto podmínku specializované odbornosti vyžaduje zákon též ve vztahu k registrujícímu poskytovateli, kterého by zaměstnavatel o provedení pracovnělékařské prohlídky případně požádal. Drtivá většina mladistvých je přitom registrována právě u lékaře se zaměřením na praktické lékařství pro děti a dorost. Toto omezení novelou odpadá a zákon již připouští, aby registrujícím poskytovatelem mohl být též poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.

Do ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS o možnosti provedení pracovnělékařské prohlídky registrujícím poskytovatelem uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance doplnila ale novela ještě text „pokud jiný právní předpis nestanoví jinak“. Doprovodila ho přitom odkazem na ustanovení § 247 ZP o posuzování zdravotní způsobilosti k práci mladistvých zaměstnanců. Obdobnou formulaci dnes obsahuje a i nadále bude obsahovat ustanovení § 59 odst. 1 písm. a) bod 1 ZSZS o vstupní lékařské prohlídce. Tím má být dle zpracovatelů zákona vyjádřeno, že pracovnělékařské prohlídky mladistvých zaměstnanců v pracovním poměru nebo vstupujících do pracovního poměru provádí jen smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb. Zákoník práce v ustanovení § 247 totiž ukládá zaměstnavateli povinnost zabezpečit, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru, před převedením na jinou práci a pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

Na důvod, proč měl zákonodárce potřebu výše citovaného doplnění, lze usuzovat z důvodové zprávy k návrhu novely, kde se mj. píše: „Registrujícím poskytovatelem může být podle provedené změny i poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, bude-li posuzovat zdravotní způsobilost k dohodám o pracovní činnosti nebo dohodám o práci (krátkodobým,brigádám’) žáků nebo studentů, kterému vyplývá posudková činnost z § 42 odst. 2 zákona.“

Pokud by z tohoto zdůvodnění mělo vyplývat, že zaměstnavatel má možnost vyslat mladistvého uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku k jejich registrujícímu poskytovateli jen pro případ, že mají vykonávat nebo vykonávají práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (nikoliv v pracovním poměru samém), pak považujeme tento závěr za neudržitelný. Kromě toho, že dotčená „brigáda“ nemusí být vůbec krátkodobá a že nemusí jít nutně o žáky nebo studenty, nevidíme pro takový závěr žádnou oporu v ustanovení § 247 ZP, na který zákon odkazuje v poznámce pod čarou. Zmínku o poskytovateli pracovnělékařských služeb v něm nelze vnímat tak, že jde zásadně o smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele. Zvlášť když registrující poskytovatel, který je požádán zaměstnavatelem o provedení pracovnělékařské prohlídky za podmínek vymezených zákonem, je pro tento účel považován za poskytovatele pracovnělékařských služeb, což novela zákona stvrdila sama výslovně v nově vloženém ustanovení § 54 odst. 3 (viz výše). Argumentovat pro takový závěr nelze ani účelem pracovnělékařské prohlídky.

Lze to i bez trvalé smlouvy

Jak bylo avizováno v přehledu dosavadního právního stavu na úseku pracovnělékařských služeb, pokud je nemůže zaměstnavatel zajišťovat vlastními zaměstnanci coby lékaři a jinými zdravotnickými pracovníky, musí mít uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s alespoň jedním poskytovatelem. Novela zákona o specifických zdravotních službách nicméně umožní, aby ten zaměstnavatel, který může všechny své uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance vysílat na pracovnělékařské prohlídky k jejich registrujícímu poskytovateli, protože je u něho konána práce výhradně a jen v první kategorii a nejde o práci, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcí vyhláškou nebo jiným právním předpisem, žádnou takovou smlouvu trvale mít nemusel a ostatní součásti pracovnělékařských služeb v podobě dohledu nebo poradenství zajišťoval, jen je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, a to jednorázově a prostřednictvím poskytovatele, se kterým pro tento účel (na tuto konkrétní službu) uzavře smlouvu. Vystaví tedy na ni i jen jednorázovou (ad hoc) objednávku, kterou dodavatel akceptuje.

Novela zákona spojuje zajištění dalších součástí pracovnělékařských služeb s tím, že je to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců. Tato formulace se už v rámci připomínkového řízení nesetkala na některých místech s pochopením, protože je primárně na zaměstnavateli, aby vyhodnotil důvodnost dohledu nebo poradenství. Podle našeho názoru nese ale za své rozhodnutí zaměstnavatel odpovědnost a měl by za tímto účelem spolupracovat pokud možno s odborně způsobilou osobou (pro BOZP). Důvodová zpráva k novele zákona vychází z toho, že důvodná bude potřeba provedení dohledu zejména v případech, kdy jsou zaměstnanci často nemocní, kdy dochází k jejich větší fluktuaci, kdy se vyskytne nemoc z povolání nebo se přihodí více pracovních úrazů, a tyto okolnosti budou svědčit o možných nevyhovujících pracovních podmínkách u zaměstnavatele.

Výše uvedené změně bude odpovídat i novela prováděcí vyhlášky. Ta jednorázovou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb označuje výslovně za „smlouvu o zajištění konkrétní služby“, typicky k provedení dohledu nebo poskytnutí konzultace (poradenství).

Zaměstnavatel, kterému se naskytne možnost „nahradit“ trvalou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb jednorázovými smlouvami o zajištění konkrétní služby, by měl dle našeho mínění velmi zvážit výhody a nevýhody takového postupu. Může nastat řada situací, kdy bude pro zaměstnavatele jednoznačně lepší mít trvale smluvně zajištěného poskytovatele pracovnělékařských služeb - např. uchazeč o zaměstnání či zaměstnanec nemají registrujícího poskytovatele, jde o cizí státní příslušníky, kteří ho sice mají, ale tisíce kilometrů daleko a tento poskytovatel nebude často schopen vydat lékařský posudek podle českých právních předpisů (o překladu nemluvě), nebo zaměstnavatel musí přistoupit k přehodnocení míry výskytu rizikových faktorů a ke změně ve výsledné kategorizaci prací.

Zajištění PLS jiným poskytovatelem

V praxi dochází k tomu, že posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) k práci provede jiný než smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele. Nejde přitom ani o registrujícího poskytovatele posuzované osoby ve smyslu ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS. Na mysli máme tyto dva případy:

  1. Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb (zpravidla zdravotnické zařízení jako právnická osoba) zajišťuje pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele formou subdodávek od různých lékařů, kteří provedou základní vyšetření, a teprve na jeho základě vydá smluvní poskytovatel lékařský posudek.
  2. Ve smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem, který je fyzickou osobou, je pamatováno na situace, kdy tento nemůže sjednané služby poskytovat (např. z důvodu nemoci nebo pobytu v zahraničí), a to tím způsobem, že v době jeho nepřítomnosti ho bude zastupovat a případný lékařský posudek vydá jiný, zde zmíněný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství.

Oba výše uvedené případy jsou předmětem kritiky stran některých odborníků, protože v prvním z nich vydává lékařský posudek někdo jiný, než kdo provedl základní vyšetření, a v druhém se pod lékařský posudek podepisuje poskytovatel zdravotních služeb, s nímž nemá zaměstnavatel smluvní vztah, a nejde ani o případ (zatím) předvídaný zákonem.

Novela zákona o specifických zdravotních službách obě tyto situace už výslovně pokryje. Do zmíněného právního předpisu je vloženo nové ustanovení § 57a, dle kterého může poskytovatel pracovnělékařských služeb, s nímž zaměstnavatel uzavřel smlouvu podle ustanovení § 54 odst. 2 písm. a) ZSZS, některou součást pracovnělékařských služeb zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele (zákon ho označuje názvem „pověřený poskytovatel“). Pro tento postup stanoví zákon následující podmínky:

  • Poskytovatel pracovnělékařských služeb se na tom písemně dohodne se zaměstnavatelem. Novela sice nevyžaduje, aby byl ve smlouvě se zaměstnavatelem pověřený poskytovatel konkrétně (jmenovitě) označen, ale s ohledem na to, že tento poskytovatel bude v případě posouzení zdravotní způsobilosti k práci vydávat lékařský posudek svým jménem, musí zaměstnavatel vědět, o kterého poskytovatele vlastně jde, aby k němu mohl posuzovanou osobu (uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance) vůbec vyslat na pracovnělékařskou prohlídku. Tomuto poskytovateli bude pak adresovat případnou žádost o přezkoumání lékařského posudku. Nelze však vyloučit ani postup, že zaměstnavatel bude žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky adresovat svému smluvnímu poskytovateli, a ten sám zajistí provedení prohlídky u pověřeného poskytovatele. I v takovém případě by návrh na přezkoumání lékařského posudku musel být předán pověřenému poskytovateli.
  • Mezi smluvním a pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb bude uzavřena písemná smlouva, která musí obsahovat zejména tyto náležitosti: vymezení součásti pracovnělékařských služeb, kterou bude pověřený poskytovatel provádět (zpravidla pracovnělékařské prohlídky), místo poskytování pracovnělékařských služeb (adresa ordinace pověřeného poskytovatele), způsob vzájemného předávání informací o poskytovaných pracovnělékařských službách (aby měl smluvní poskytovatel přehled o pracovnělékařských službách poskytnutých pověřeným poskytovatelem zaměstnavateli), a způsob, jakým bude pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb seznámen s pracovními podmínkami a riziky na pracovišti před zahájením poskytování pracovnělékařských služeb a vždy při změně pracovních podmínek nebo rizik na pracovišti.

Poskytování PLS při agenturním zaměstnávání

Zákon o specifických zdravotních službách ve stávajícím znění neupravuje žádné odchylky ve vztahu k agenturnímu zaměstnávání, tedy k situaci, kdy agentura práce dočasně přiděluje své zaměstnance v rámci pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti k výkonu práce u jiného zaměstnavatele (uživatele).

Jak vyplývá z ustanovení § 308 odst. 1 písm. b) ZP, dohoda o dočasném přidělení uzavřená mezi agenturou práce na straně jedné, a uživatelem na straně druhé musí obsahovat „druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, včetně požadavků na odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou pro tento druh práce“. Zmínka o zdravotní způsobilosti agenturního zaměstnance k výkonu práce u uživatele je logická - protože uživatel je tím, kdo mj. ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, vytváří mu příznivé pracovní podmínky a zajišťuje jeho bezpečnost a ochranu zdraví při práci, musí mít jistotu, že tento zaměstnanec je zdravotně způsobilý k výkonu práce, kterou bude u uživatele na základě dočasného přidělení agenturou práce vykonávat.

Ačkoliv formálním zaměstnavatelem dočasně přiděleného zaměstnance je agentura práce a ta je povinna pro něho zajišťovat pracovnělékařské služby, je zřejmé, že výše uvedenému požadavku vyhovuje nejlépe postup, kdy posouzení zdravotní způsobilosti agenturního zaměstnance k výkonu práce u uživatele provede poskytovatel pracovnělékařských služeb nikoliv agentury práce, ale uživatele. Tento poskytovatel zná totiž pracovní prostředí, ve kterém bude dočasně přidělený zaměstnanec práci konat, včetně rizik z něho plynoucích, a tato znalost (včetně poznatků z prováděného dohledu) má větší význam než pouhé předání informace poskytovateli pracovnělékařských služeb agentury práce. V praxi je proto běžné, že uživatel požaduje po agentuře práce, aby zaměstnanec před dočasným přidělením absolvoval vstupní lékařskou prohlídku (případně v jeho průběhu další pracovnělékařské prohlídky) u poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele.

V současné právní úpravě nelze pro takový postup najít výslovnou oporu (i když jej zákon nezakazuje) a agentury práce to mnohdy řeší tak, že s poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele uzavřou smlouvu, aby se stal též jejich poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zákonu bylo učiněno zadost. Novela zákona o specifických zdravotních službách již takovou oporu agentuře práce a uživateli přináší. Dle ustanovení § 54 odst. 5 ZSZS po novele platí, že agentura práce může pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, zajišťovat třemi možnými způsoby:

  1. vlastním poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela písemnou smlouvu. V této souvislosti je třeba upozornit, že na základě nového znění ustanovení § 57 písm. c) ZSZS bude v tomto případě poskytovatel pracovnělékařských služeb agentury práce provádět dohled na pracovištích uživatele, ke kterému jsou zaměstnanci dočasně přiděleni k výkonu práce;
  2. prostřednictvím registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky upravené v ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS (viz výše). Registrující poskytovatel bude provádět toliko pracovnělékařské prohlídky, dohled a poradenství jako další součásti pracovnělékařských služeb musí agentura práce jako zaměstnavatel zajistit jiným poskytovatelem;
  3. u poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek sjednaných s uživatelem v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle ustanovení § 308 zákoníku práce. Tato možnost znamená, že pokud se tak agentura práce a uživatel dohodnou, bude pracovnělékařské prohlídky dočasně přidělených zaměstnanců agentury práce provádět poskytovatel pracovnělékařských služeb uživatele. Ten bude zajišťovat rovněž dohled a poradenství.

Zákon předpokládá ujednání v dohodě o dočasném přidělení, ale dle našeho názoru není důvod vylučovat ujednání případně i v jiné dohodě mezi týmiž smluvními stranami. Součástí dohody bude zpravidla též způsob úhrady poskytnutých služeb - ať už je bude poskytovateli pracovnělékařských služeb uživatele hradit agentura práce přímo (na základě faktury od poskytovatele, nebo dokladu o zaplacení předloženého agenturním zaměstnancem), nebo tak bude činit přes uživatele.

Podle uvedeného ustanovení zákoníku práce se dohoda o dočasném přidělení uzavírá na každého dočasně přidělovaného zaměstnance. Praxe je však jiná - agentura a uživatel uzavírají rámcovou dohodu, v níž se uvádějí i pracovní podmínky zaměstnanců, a k ní sjednávají následně dodatky, týkající se jednotlivých zaměstnanců. Uvedené ujednání o pracovnělékařských službách by v takovém případě bylo zřejmě obsaženo v rámcové dohodě.

Je ale též nezbytné, aby tento postup byl dohodnut ve smlouvě zaměstnavatele (uživatele) s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, včetně skutečnosti, zda žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky vystavuje agentura práce či uživatel, a ujednání o způsobu úhrady.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • ZSZS - zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
  • ZOVZ - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
  • vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
  • zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejího poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
  • vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
  • zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
  • zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání
  • vyhláška č. 271/2012 Sb., o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka)
  • ZP - 262/2006 Sb., zákoník práce

Související dokumenty

Související pracovní situace

Vyhledání nového zaměstnání
Vlastní svatba
Úmrtí blízké osoby
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doprovod dítěte do školy a školského poradenského zařízení
Doprovod do zdravotnického zařízení
Doprovod zdravotně postiženého dítěte
Narození dítěte
Pohřeb spoluzaměstnance
Přestěhování
Svatba blízké osoby
Úmrtí blízké osoby
Vlastní svatba
Vyhledání nového zaměstnání
Nepříznivé povětrnostní vlivy a živelní události
Prostoj
Částečná nezaměstnanost
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů
Dovolená versus překážky v práci
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)

Související články

Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 1. část - novela zákona o specifických zdravotních službách
Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 2. část - novela vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Významné změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 2. část
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a povaha překážky v práci
Změny v oblasti pracovnělékařských služeb
Posudkový závěr
Dohoda o změně druhu práce a právo na odstupné
Převedení zaměstnance na jinou práci a neomluvená absence
Další změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 2. část
Změna zákona o specifických zdravotních službách - III. Pracovnělékařské služby
Koronavirus a pracovněprávní souvislosti
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. od 1. 1. 2023
Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 1. část - novela zákona o specifických zdravotních službách
Novela zákonů o ochraně veřejného zdraví a o specifických zdravotních službách ve vztahu k pracovnímu prostředí a pracovnímu lékařství
Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 2. část - novela vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Pracovnělékařské služby v době pandemie
Možnost podání žaloby proti lékařskému posudku
Odškodňování pracovních úrazů agenturních zaměstnanců
Úvaha nad prováděním pracovnělékařských prohlídek v zahraničí
Je pracovnělékařský posudek závazný?

Související otázky a odpovědi

Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka
Lékařské prohlídky u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti
Invalidní důchod I. stupně
Pozbytí zdravotní způsobilosti a možná řešení
Úhrada vstupní lékařské prohlídky
Doplňující otázka k ID: 19905 - DPP a prohlídky ve 2.kat.bez rizika
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Lékařská prohlídka u zaměstnance na DPP, DPČ
Doplňující otázka k - Lékařská prohlídka u zaměstnance na DPP, DPČ
DPP - vstupní prohlídka
Vstupní lékařská prohlídka u dohody o provedení práce
Vstupní lékařská prohlídka u dohod mimo pracovní poměr při práci v noci
Pracovnělékařská prohlídka
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování
Výpis ze zdravotní dokumentace
Pracovnělékařské služby - prohlídka
Periodická prohlídka zaměstnance po dovršení 50 let věku
Pracovnělékařské služby
Výstupní prohlídka

Související předpisy

373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
262/2006 Sb., zákoník práce
372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
277/2004 Sb. o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
271/2012 Sb. o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka)
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Související stanoviska AKV

Výkladová stanoviska AKV, 22. část