Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců

Vydáno: 12 minut čtení

Jedním z významných ekonomických opatření posledních let je postupné zvyšování důchodů, přičemž lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Při stanovení výše jejich valorizace byl brán v úvahu plně růst cen a polovinou růst reálné mzdy. Dalším opatřením bylo zvýšení procentní výměry důchodu o 1 000 Kč u osob, které dosáhly věku 85 let, zejména z toho důvodu, že většina těchto osob si nemůže zvýšit svoji životní úroveň uplatněním na trhu práce.

Je pravdou, že ve zdravotním pojištění mají poživatelé důchodu do jisté míry specifické postavení dané především skutečností, že za tyto osoby je plátcem pojistného stát. Tato skutečnost má přímý dopad do stanovení vyměřovacího základu v situacích, kdy je poživatel důchodu zaměstnán nebo podniká jako osoba samostatně výdělečně činná.

Stát plátcem pojistného

Registrací ve "státní kategorii" mají tyto osoby z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce) a zároveň nemusejí přispívat žádnými platbami do tohoto systému. Jinak je tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

  • zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,
  • poživatel důchodu jako OSVČ,

v obou případech se zvýhodněním: jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného), tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Platby státu a oznámení podané zdravotní pojišťovně

Zákonem č. 297/2017 Sb. se od 1. 1. 2019 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem na částku 7 540 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2019 měsíčně 1 018 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2018.

Poživatelé důchodů dlouhodobě představují ve zdravotním pojištění velmi početnou skupinu osob, za které platí pojistné stát. Aby mohla zdravotní pojišťovna obdržet od státu pravidelnou měsíční platbu za každého tohoto "státního pojištěnce", musí mít informaci o tom, že u takové osoby vznikl (případně zanikl) nárok na platbu pojistného státem. Kdo tuto informaci podává? V zákonné osmidenní lhůtě sděluje zdravotní pojišťovně tuto skutečnost:

  • zaměstnavatel za zaměstnance (je-li mu daná skutečnost známa),
  • pojištěnec jako fyzická osoba tehdy, pokud není zaměstnancem, případně pokud zjistí, že zaměstnavatel příslušné oznámení neprovedl, i když mu tuto skutečnost oznámil, nebo když zaměstnanec zaměstnavateli přiznání důchodu neoznámil.

Za porušení této důležité zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč a pojištěnci - fyzické osobě až 10 000 Kč. Neoznámením nebo opožděně podaným oznámením vzniká zdravotní pojišťovně reálná finanční újma (ztráta), protože platby pojistného od státu nelze nárokovat zpětně.

Pokud je zaměstnanci přiznán důchod v průběhu zaměstnání, pak zaměstnavatel oznámí na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem "D" té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, skutečnost, že se na základě rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu stává od konkrétního data za dotyčnou osobu plátcem pojistného stát. Ve zdravotním pojištění se v této souvislosti řeší nejen důchody starobní, ale i invalidní (ve všech třech stupních), vdovský a vdovecký, sirotčí důchod je přiznán nezaopatřenému dítěti, což je ve zdravotním pojištění taktéž kategorie osob, za které hradí pojistné stát.

Povinnost fyzické osoby

Pojištěnci, kteří nejsou zaměstnanci, by měli být v takovém případě velmi obezřetní a neměli by zapomenout oznámit zdravotní pojišťovně přiznání důchodu, tedy počátek platby pojistného státem. Za tyto osoby tuto povinnost nikdo jiný nesplní, snad jen s výjimkou udělení plné moci k zastupování. Například je-li podnikateli jako osobě samostatně výdělečně činné přiznán invalidní důchod, musí OSVČ oznámit tuto novou skutečnost zdravotní pojišťovně, přičemž takto podnikající osoba je od celého kalendářního měsíce trvání "státní kategorie" zvýhodněna v tom smyslu, že ve své podnikatelské činnosti nemusí případně platit alespoň minimální zálohy a rovněž nemusí za takový měsíc dodržet minimální vyměřovací základ platný ve zdravotním pojištění pro OSVČ.

Obdobně platí-li si pojištěnec pravidelně každý měsíc pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude mu třeba v únoru 2019 přiznán starobní důchod, tak naposledy ještě za měsíc leden 2019 zaplatí pojistné 1 803 Kč a od února již bude osobou, za kterou platí pojistné stát, což však musí své zdravotní pojišťovně řádně oznámit s doložením rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu. Pro splnění oznamovací povinnosti platí ve zdravotním pojištění obecně osmidenní lhůta.

Poživatel důchodu zaměstnancem

Přijímá-li zaměstnavatel zaměstnance s nárokem na zařazení do "státní kategorie", oznamuje zdravotní pojišťovně nejen nástup zaměstnance do zaměstnání, ale i skutečnost, že za tohoto zaměstnance je současně plátcem pojistného i stát. Pokud se bude jednat o zaměstnání poživatele důchodu, použije zaměstnavatel současně kódy "P" a "D". V případě přiznání důchodu v době trvání zaměstnání se použije kód "D" s datem přiznání důchodu. Pokud končí poživatel důchodu zaměstnání, přičemž pobírání důchodu trvá i po skončení zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel kódem "O" pouze ukončení zaměstnání.

U zaměstnaného poživatele důchodu:

  • se pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc,
  • se z titulu poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci neřeší u takového zaměstnance minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je vždy dosažená výše příjmu, tedy částka i nižší než minimální mzda, případně není odvedeno žádné pojistné v situaci, kdy taková nepřítomnost v zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát, trvá po celý kalendářní měsíc.

Přivýdělek uchazeče o zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. aktuálně 6 675 Kč.

Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu "přivydělat" k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna 2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena.

Nemoc

Je-li důchodce jako zaměstnanec nemocen:

  • celý kalendářní měsíc, pojistné se neplatí (není-li do takového měsíce například zúčtována odměna),
  • po část kalendářního měsíce, odvede se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na dobu trvání nemoci a také trvání zaměstnání v tomto měsíci.

Nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, nemocnou osobu však u pracovní smlouvy každopádně započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele měsíčně předkládaného zdravotní pojišťovně.

Není povinností platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná například uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce. Pojistné placené OSVČ se za rozhodné období kalendářního roku vypočítává a odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů.

Nárok na odpočet

Aby měl poživatel invalidního důchodu nárok na odpočet od dosaženého příjmu, musí si vybrat správného zaměstnavatele. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je totiž zapotřebí respektovat následující:

  • nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
  • u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
  • odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

Položka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu představuje od 1. 1. 2019 částku 7 540 Kč, což je zároveň hodnota vyměřovacího základu pro platby za "státní pojištěnce" (viz výše). Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Poživatel důchodu jako OSVČ

V prvním kalendářním roce výkonu podnikatelské činnosti není povinností poživatele důchodu platit zálohy na pojistné a pojistné se pak doplácí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za předcházející kalendářní rok. Pokud tato osoba začne podnikat třeba v roce 2019 a v Přehledu podaném za tento rok vykáže kladný hospodářský výsledek své činnosti (zisk), bude v roce 2020 již zálohy platit, poprvé za měsíc, ve kterém tento Přehled podá. Tyto zálohy však mohou být i nižší než minimum platné pro ostatní OSVČ, tedy pro ty, které musejí minimální vyměřovací základ dodržet.

Předdůchod

Od 1. ledna 2013 je stát plátcem pojistného i za příjemce starobní penze na určenou dobu (předdůchodu), doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V době pobírání předdůchodu není výdělečná činnost nijak omezena.

Důchodci ze Slovenska

Zvláštní postavení mají v českém systému veřejného zdravotního pojištění někteří slovenští důchodci. Poživatel slovenského důchodu, kterému byl přiznán důchod, a u kterého byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. 1. 1993 u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území společného státu, je také v českém veřejném zdravotním pojištění považován za osobu, za kterou hradí pojistné stát. To však platí až v případě, že se z titulu zaměstnání nebo podnikání stane pojištěncem účastným českého systému veřejného zdravotního pojištění. Při nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání použije zaměstnavatel na Hromadném oznámení zaměstnavatele kódy "P" a "D", při ukončení zaměstnání takové osoby pak kódy "O" a "H".

Změna bydliště v rámci EU

Vezměme si situaci, kdy se český důchodce rozhodne přestěhovat v rámci Evropské unie například na Slovensko. Pokud důchodce pobírá český důchod, zůstává podle koordinačních nařízení EU (viz dále) českým pojištěncem. Podmínkou je, že nepobírá důchod také v zemi bydliště (na Slovensku) nebo tam není výdělečně činný. V ČR za něj nadále stát platí pojistné a také mu zůstává český Evropský průkaz zdravotního pojištění.

Důchodci pojištění v České republice a bydlící na území jiného státu, kde platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, mají nárok na plný rozsah zdravotní péče nejen ve státě svého faktického bydliště, ale i v ČR. Mají tedy i možnost se rozhodnout, zda se chtějí léčit ve státě bydliště, nebo v ČR.

Pokud důchodce bydlící na Slovensku pojede na návštěvu České republiky, bude zde mít nárok na plný rozsah zdravotní péče (hrazených služeb) na účet své české zdravotní pojišťovny. Jestliže pojede na krátkodobou návštěvu do jiné země EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo Švýcarska, tedy mimo ČR a mimo stát bydliště, má v případě potřeby nárok na poskytnutí a úhradu nezbytné zdravotní péče dle místních předpisů na základě českého Evropského průkazu zdravotního pojištění.

Závěr

I kdyby důchodce nezaplatil zdravotní pojišťovně za celý rok ani jednu korunu, protože nebyl zaměstnán a ani nepodnikal, má na základě principu solidarity nárok na stejný rozsah hrazených služeb jako zaměstnanci nebo podnikatelé, kteří měsíčně platí na pojistném třeba i několik tisíc korun.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Odchod do starobního důchodu
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Odchod do starobního důchodu
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Poživatelé důchodu a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Přiznání důchodu a zdravotní pojištění
Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění
Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění
Zaměstnavatelé a neukončování "státních kategorií" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a osoby zdravotně znevýhodněné
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Evropská unie - zdravotní pojištění a nemoc osob výdělečně činných v České republice
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích

Související otázky a odpovědi

OSVČ - starobní důchodce
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Paušální daň
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Odměna při odchodu do starobního důchodu
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Zdravotní pojištění - OSVČ důchodce
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Sociální výpomoc

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
297/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů