Příjmy, ze kterých se v roce 2017 zdravotní pojištění neplatí

Primárně se vychází z principu, že co se takto zdaňuje, to (mimo výjimek) podléhá i odvodu pojistného na zdravotní pojištění – a naopak. Předmětem odvodu pojistného jsou také příjmy, které dosáhnou určité výše, konkrétně alespoň 2 500 Kč, například u dohody o pracovní činnosti, nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce. Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jestliže však v průběhu zaměstnání na základě dohody (dohod) dojde k poklesu příjmu pod částku zakládající účast na zdravotním pojištění, pak je povinností zaměstnavatele tuto osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, resp. měsíce, odhlásit.

Jakkoli je snahou zákonodárce zahrnout co největší rozsah příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, stále ještě nacházíme poměrně široké spektrum příjmů či plnění různé povahy, ze kterých povinnost placení pojistného nevzniká. V právních podmínkách platných od 1. 1. 2017 tak zaměstnavatelé neodvádějí pojistné na zdravotní pojištění z těchto příjmů (plnění):

1. příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené podle § 3 odst. 4, § 4, § 4a, zejména pak § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP;
2. příjmy žáka nebo studenta ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku;
3. příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč;
4. příjem nedosahující 2 500 Kč u:
   • člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je družstvem odměňován,
   • osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti,
   • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby;
5. odměny členů okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky;
6. náhrady škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci náhradu škody ve vyšší hodnotě, než v jaké je kupříkladu podle zákoníku práce povinen, rozdíl mezi částkou, kterou je povinen poskytnout, a částkou, kterou zaměstnanci skutečně poskytnul, by zahrnul do vyměřovacího základu zaměstnance;
7. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na které vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Aby se pojistné z odstupného, dalšího odstupného, odchodného a odbytného nezahrnovalo do vyměřovacího základu zaměstnance, musí na ně vzniknout nárok v souladu s obecně závaznými právními předpisy, tedy například podle zákoníku práce.

Odstupné je poskytováno podle § 67 zákoníku práce a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však taxativně vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje. Podotýkám, že pojistné se z odstupného neplatí pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci plnění podle interního předpisu, které by nazval odstupným, a nejednalo by se o odstupné podle zákoníku práce, pojistné by se v tomto případě platilo.

1. věrnostní přídavek horníků;
2. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. Pro nezahrnutí plnění tohoto charakteru do vyměřovacího základu zaměstnance musí být současně splněny dvě podmínky: musí se jednat o plnění jednorázové a zároveň musí mimořádně obtížné poměry zaměstnance vzniknout jako bezprostřední následek některé z uvedených událostí;
3. plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Zúčtované plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že bylo z časového hlediska poskytnuto po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. V této souvislosti také platí, že poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, nikoli v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání;
4. příjem poživatele invalidního důchodu nepřevyšující 6 814 Kč za podmínky, že jeho zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců dle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů;
5. náhrady výdajů poskytované procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům.

Kromě již výše zmíněných plnění dle § 6 odst. 7 a odst. 9 ZDP, nezahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnance, jsou nedaňovým výdajem (nákladem) dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP také nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:

1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,
2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3.

Na rozdíl od výše uvedených příjmů, zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, se pojistné vždy odvede u funkčních požitků, kterými jsou:

• funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce,
• odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Dále se pojistné odvádí v případě:

• odměny člena orgánu právnické osoby (například i placeného člena výboru Společenství vlastníků bytových jednotek) či likvidátora;
• odměny společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, vykonávajících pro společnost práci bez pracovněprávního vztahu apod.

Vyměřovacím základem je u těchto osob buď částka alespoň na úrovni minimální mzdy 11 000 Kč, nebo nižší (poměrná dle počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti), u funkčních požitků se pojistné platí vždy, zde žádná (dolní) hranice neexistuje. Jestliže však zaměstnavatel odvádí pojistné z částky nižší než minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, musí mít k takovému postupu oprávnění, což znamená, že například:

• má doloženo, že jiným zaměstnavatelem je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně má doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele;
• má k dispozici doklad o evidenci zaměstnance v některé ze státních kategorií zdravotního pojištění podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zaměstnanec mu vystaví čestné prohlášení o tom, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy atd.

Pokud zaměstnavatel příslušný doklad nemá, provádí při příjmu nedosahujícím zákonného minima dopočet do minimálního vyměřovacího základu, případně do jeho poměrné části podle § 3 odstavců 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb.