Personalistika se ocitá na křižovatce mezi technologickým pokrokem a etickou odpovědností. Jak zajistit, aby umělá inteligence pomáhala, ale nepoškozovala uchazeče o zaměstnání, zaměstnance ani samotnou organizaci? Článek se zaměřuje na klíčové etické otázky využití umělé inteligence v personalistice – od předsudků v algoritmech přes ochranu osobních údajů až po transparentnost rozhodování. Představeny jsou praktické etické zásady, nástroje pro posouzení důvěryhodné umělé inteligence a reálné možnosti tento druh nástroje využít. Navíc, v kontextu prvního právního rámce pro umělou inteligenci v Evropě přináší článek i přehled o tom, které HR nástroje umělé inteligence jsou považovány za vysoce rizikové a které jsou dokonce zcela zakázány.
Etické otázky využití umělé inteligence v personalistice
Ing.
Lenka
Farkačová
Ph.D.
Umělá inteligence, v poslední době pak generativní umělá inteligence je nejen běžným pracovním nástrojem, ale prakticky i neodmyslitelnou součástí mnohé lidské práce a lidského konání. Samotné umělé inteligenci se nelze vyhnout, ostatně je součástí řady aplikací či programů v našich počítačích (Outlook a filtrování spamu, antivirové programy, prohlížeče jako Chrome apod.) či v chytrých telefonech (autokorekce, hlasoví asistenti, rozpoznávání obličeje, ...). V některých případech tak uživatelé využívají umělé inteligence doslova nevědomě.
Na druhé straně zde stojí vědomé rozhodnutí zaměstnavatelů a jejich zástupců pro cílenou integraci umělé inteligence do praxe v oblasti lidských zdrojů. Například:
*
Prověřování uchazečů o zaměstnávání:
Využití platforem pro videohovory s umělou inteligencí, která zjednodušuje náborový proces tím, že s kandidáty vede automatizované strukturované pohovory. *
Substituce
práce lidského náboráře: *
Práce s daty:
Využití platforem, které automatizují proces získávání strukturovaných dat z nestrukturovaných dokumentů, jako jsou životopisy, e-maily či motivační dopisy apod.Při vhodné implementaci těchto nástrojů dochází nejen k významnému snížení nákladů na jednotlivé personální procesy, zaměstnavatel může profitovat z celkového zvýšení efektivnosti. Zároveň ale tyto postupy vzbuzují oprávněnou obavu o některé etické aspekty využívání těchto nároků.
Nejde jen o to využívat tzv.
důvěryhodnou umělou inteligenci
tak, jak ji vymezuje odborná skupina pro umělou inteligenci zřízená Evropskou komisí (2019), ale i o to umělou inteligenci využívat gramotně, což v praxi znamená například umět si správně formulovat dotazy/prompty, ověřovat odpovědi a používat ji jako doplněk, a ne jako náhradu lidského úsudku.
Přičemž připomeňme, že důvěryhodnou umělou inteligenci vymezuje Evropská komise jako nástroj, který splňuje tři složky, které by měly být dodrženy v průběhu celého životního cyklu systému:
a)
měla by být
legální
, tj. respektovat veškeré platné právní a správní předpisy, b)
měla by být
etická
, tj. zajišťovat dodržování e